Kyrgyzstán dříve v postsovětské Střední Asii platil za ostrůvek demokracie.

Země, která se dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy, se dokázala po pádu Sovětského svazu zvednout a vybudovat funkční instituce. Podobně jako v dalších postsovětských státech nicméně na pozadí toho bujela i silná korupce a snahy Ruska o vměšování do vnitřních záležitostí země.

Za poslední roky se svobody v zemi utahovaly, v rozsáhlých vlnách vláda zakročila proti svobodné opozici a přibylo případů vězněných novinářů a aktivistů.

Postupně pak Kyrgyzstán převzal některé praktiky od regionální velmoci a jeho legislativa dnes zdánlivě připomíná tu ruskou.

Dynamika země se proměnila po revoluci v roce 2020, kdy se k moci dostal Sadyr Žaparov. Politik slibující vymýcení korupce a demokratický vývoj rychle změnil ústavu tak, aby prezident disponoval většími pravomocemi i delším funkčním obdobím.

Postupně také zavedl přísnější mediální zákon, který fakticky zmocnil kyrgyzské ministerstvo kultury, aby fungovalo jako cenzurní orgán. Ministerstvo tak může blokovat nezávislé zpravodajské weby bez nutnosti formálního soudního řízení.

Středoasijská země od letošního roku užívá také zákon o tzv. zahraničních agentech, který se vztahuje na organizace financované ze zahraničí a podle kritiků potlačuje snahy na ochranu lidských práv, opozičních politiků a nezávislých médií. Společnost se vůči přijetí této Ruskem inspirované legislativy vymezila už před několika lety, kdy parlament poprvé s návrhem přišel a v reakci na odezvu společnosti jej stáhl.

Dnes už ale silná občanská společnost vymizela. Hlavním důvodem bezzubé opozice proti rostoucímu autoritářství je skutečnost, že současný Kyrgyzstán přijímá nejen zákony inspirované Moskvou, ale také širší škálu ruských represivních politických taktik, jak upozorňuje ve svém komentáři pro The Moscow Times kyrgyzský novinář Bektour Iskender.

V uplynulých třech letech úřady zorganizovaly bezprecedentní útok na občanskou společnost, který více než nápadně připomíná strategie používané Kremlem.

Přední opoziční politici jsou dnes buď za mřížemi, nebo se pod tlakem stáhli z politiky. Několik významných lidskoprávních aktivistů strávilo za kritiku vlády měsíce ve vězení.

„V zemi se zhoršuje svoboda projevu. Vláda se v roce 2023 neúspěšně pokusila zavřít dvě klíčová média, Radio Azattyq a Kloop, a pravděpodobně se o to pokusí znovu. Novináři a další osoby, které se zabývají korupčními kauzami a volbami, pravidelně čelí zastrašování a pronásledování,“ vysvětlila pro Seznam Zprávy Kate Mallinsonová, expertka na Střední Asii působící v think-tanku Chatham House.

Nezávislá média se potýkají s práci komplikujícími problémy – od žalob a blokování webových stránek až po zatýkání novinářů. V zemi také došlo k prudkému nárůstu zadržování lidí, kteří pouze vyjadřovali své názory na sociálních sítích.

Takovou skutečnost dokládá i příběh investigativního novináře Bolota Temirova, který dnes kvůli nátlaku kyrgyzské vlády žije v exilu. „Poté, co jsme měli podezření na to, že nás někdo sleduje, k nám do kanceláře vtrhla policie. Povalili mě na zem a údajně u mě našli balíček s drogami. Ten mi tam ale nastrčili, aby měli důvod ke stíhání. Nakonec nám zabavili všechny věci,“ popsal novinář pro Seznam Zprávy. Po dlouhém soudu ho nakonec prokuratura osvobodila, v zemi už nicméně zůstat nemohl.

Kyrgyzské úřady také před dvěma lety zavedly přísná omezení protestů. Tento krok následoval po sérii demonstrací proti ruské invazi na Ukrajinu, které se odehrály zejména na prahu ruského velvyslanectví v Biškeku.

Důvodů, proč Kreml na středoasijské zemi tak lpí, je celá řada. S Kyrgyzstánem jej pojí silná hospodářská závislost i bezpečnostní spolupráce. Země se za poslední více než dva roky stala trasou pro tok sankcionovaného zboží do Ruska, včetně důležitých elektronických součástek pro výrobu zbraní.

Výsledkem jsou až zarážející statistiky v kyrgyzském zahraničním obchodu – jen v Polsku došlo od roku 2022 k ohromnému nárůstu vývozu do Kyrgyzstánu o 1700 procent.

A jak už začátkem roku psaly Seznam Zprávy, také český export do Kyrgyzstánu je skoro dvanáctkrát vyšší než před válkou na Ukrajině.

Zvýšený vývoz potenciálního zboží dvojího užití do Ruska přetrvával po celý minulý rok i přes opakovaná varování Západu.

„Obě země mají rozsáhlé hospodářské vazby. Rusko patří mezi dva klíčové obchodní partnery; remitence, bankovní vazby, což znamená, že Rusko má na Kyrgyzstán značné páky. Žaparov však také udržuje úzké vazby s Ruskem, což se pravděpodobně nezmění. V říjnu prohlásil, že západní země by neměly Kyrgyzstánu říkat, aby nespolupracoval s Ruskem, protože to kvůli ekonomickým vazbám prostě není možné,“ podotkla Mallinsonová.

Taktéž ze středoasijské země míří do Ruska mnoho pracovních migrantů, pro které země nabízí lepší vyhlídky.

Politická situace v Kyrgyzstánu zůstává mimoto také složitě provázána se strategickými zájmy Moskvy, která se snaží o uplatňování své sféry vlivu v regionu skrze politické zásahy i vojenskou přítomnost. K prosazení své dominance Moskva využívá mnohostranné nástroje, jako jsou Euroasijská hospodářská unie (EAEU) a Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).

Pod vlivem ruských zásahů tak z regionu vymizel jeden z mála symbolů demokracie, jako se o to v poslední době Moskva snaží i na Kavkazu nebo na Balkáně. Od začátku války na Ukrajině se ve státech Střední Asie jen prohloubily autoritářské režimy, například v Kazachstánu a Uzbekistánu lídři prodlužují svá funkční období. Centralizace moci Sadyra Žaparova pak jen zapadá do místního schématu.

Přestože Kyrgyzstán udržuje vazby i na západní státy, kvůli svému blízkému přístupu k Moskvě a omezování svobod se tento vztah osekává.

„Vládě vadí západní kritika jejího demokratického ústupu, kvůli kterému je Rusko snazší volbou partnera. Potřeba přímých zahraničních investic a snaha vyhnout se druhotným sankcím však zabrání Kyrgyzstánu, aby se zcela přiklonil k Rusku, na které jsou uvaleny přísné sankce,“ řekla Mallinsonová.

Biškek se přitom k probíhající válce zdráhá otevřeně vyjadřovat, a to navzdory přátelským vyznáním, která směrem k ruskému lídrovi pravidelně vysílá.

Kyrgyzstán se vyslovil pro „dodržování všeobecně uznávaných norem a zásad mezinárodního práva stanovených Chartou OSN a dalšími dokumenty, včetně územní celistvosti států a mírového řešení konfliktů“, a prezident země před parlamentem prohlásil, že Kyrgyzstán by měl zachovat neutralitu.

Z dostupných průzkumů vyplývá, že mnoho obyvatel regionu vnímá Rusko stále kladně. V jednom průzkumu provedeném v květnu a červnu 2022 uvedlo 86 procent Kyrgyzů, že mají na Rusko příznivý názor.

Kyrgyzstán dříve v postsovětské Střední Asii platil za ostrůvek demokracie.

Země, která se dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy, se dokázala po pádu Sovětského svazu zvednout a vybudovat funkční instituce. Podobně jako v dalších postsovětských státech nicméně na pozadí toho bujela i silná korupce a snahy Ruska o vměšování do vnitřních záležitostí země.

Za poslední roky se svobody v zemi utahovaly, v rozsáhlých vlnách vláda zakročila proti svobodné opozici a přibylo případů vězněných novinářů a aktivistů.

Postupně pak Kyrgyzstán převzal některé praktiky od regionální velmoci a jeho legislativa dnes zdánlivě připomíná tu ruskou.

Dynamika země se proměnila po revoluci v roce 2020, kdy se k moci dostal Sadyr Žaparov. Politik slibující vymýcení korupce a demokratický vývoj rychle změnil ústavu tak, aby prezident disponoval většími pravomocemi i delším funkčním obdobím.

Postupně také zavedl přísnější mediální zákon, který fakticky zmocnil kyrgyzské ministerstvo kultury, aby fungovalo jako cenzurní orgán. Ministerstvo tak může blokovat nezávislé zpravodajské weby bez nutnosti formálního soudního řízení.

Středoasijská země od letošního roku užívá také zákon o tzv. zahraničních agentech, který se vztahuje na organizace financované ze zahraničí a podle kritiků potlačuje snahy na ochranu lidských práv, opozičních politiků a nezávislých médií. Společnost se vůči přijetí této Ruskem inspirované legislativy vymezila už před několika lety, kdy parlament poprvé s návrhem přišel a v reakci na odezvu společnosti jej stáhl.

Dnes už ale silná občanská společnost vymizela. Hlavním důvodem bezzubé opozice proti rostoucímu autoritářství je skutečnost, že současný Kyrgyzstán přijímá nejen zákony inspirované Moskvou, ale také širší škálu ruských represivních politických taktik, jak upozorňuje ve svém komentáři pro The Moscow Times kyrgyzský novinář Bektour Iskender.

V uplynulých třech letech úřady zorganizovaly bezprecedentní útok na občanskou společnost, který více než nápadně připomíná strategie používané Kremlem.

Přední opoziční politici jsou dnes buď za mřížemi, nebo se pod tlakem stáhli z politiky. Několik významných lidskoprávních aktivistů strávilo za kritiku vlády měsíce ve vězení.

„V zemi se zhoršuje svoboda projevu. Vláda se v roce 2023 neúspěšně pokusila zavřít dvě klíčová média, Radio Azattyq a Kloop, a pravděpodobně se o to pokusí znovu. Novináři a další osoby, které se zabývají korupčními kauzami a volbami, pravidelně čelí zastrašování a pronásledování,“ vysvětlila pro Seznam Zprávy Kate Mallinsonová, expertka na Střední Asii působící v think-tanku Chatham House.

Nezávislá média se potýkají s práci komplikujícími problémy – od žalob a blokování webových stránek až po zatýkání novinářů. V zemi také došlo k prudkému nárůstu zadržování lidí, kteří pouze vyjadřovali své názory na sociálních sítích.

Takovou skutečnost dokládá i příběh investigativního novináře Bolota Temirova, který dnes kvůli nátlaku kyrgyzské vlády žije v exilu. „Poté, co jsme měli podezření na to, že nás někdo sleduje, k nám do kanceláře vtrhla policie. Povalili mě na zem a údajně u mě našli balíček s drogami. Ten mi tam ale nastrčili, aby měli důvod ke stíhání. Nakonec nám zabavili všechny věci,“ popsal novinář pro Seznam Zprávy. Po dlouhém soudu ho nakonec prokuratura osvobodila, v zemi už nicméně zůstat nemohl.

Kyrgyzské úřady také před dvěma lety zavedly přísná omezení protestů. Tento krok následoval po sérii demonstrací proti ruské invazi na Ukrajinu, které se odehrály zejména na prahu ruského velvyslanectví v Biškeku.

Důvodů, proč Kreml na středoasijské zemi tak lpí, je celá řada. S Kyrgyzstánem jej pojí silná hospodářská závislost i bezpečnostní spolupráce. Země se za poslední více než dva roky stala trasou pro tok sankcionovaného zboží do Ruska, včetně důležitých elektronických součástek pro výrobu zbraní.

Výsledkem jsou až zarážející statistiky v kyrgyzském zahraničním obchodu – jen v Polsku došlo od roku 2022 k ohromnému nárůstu vývozu do Kyrgyzstánu o 1700 procent.

A jak už začátkem roku psaly Seznam Zprávy, také český export do Kyrgyzstánu je skoro dvanáctkrát vyšší než před válkou na Ukrajině.

Zvýšený vývoz potenciálního zboží dvojího užití do Ruska přetrvával po celý minulý rok i přes opakovaná varování Západu.

„Obě země mají rozsáhlé hospodářské vazby. Rusko patří mezi dva klíčové obchodní partnery; remitence, bankovní vazby, což znamená, že Rusko má na Kyrgyzstán značné páky. Žaparov však také udržuje úzké vazby s Ruskem, což se pravděpodobně nezmění. V říjnu prohlásil, že západní země by neměly Kyrgyzstánu říkat, aby nespolupracoval s Ruskem, protože to kvůli ekonomickým vazbám prostě není možné,“ podotkla Mallinsonová.

Taktéž ze středoasijské země míří do Ruska mnoho pracovních migrantů, pro které země nabízí lepší vyhlídky.

Politická situace v Kyrgyzstánu zůstává mimoto také složitě provázána se strategickými zájmy Moskvy, která se snaží o uplatňování své sféry vlivu v regionu skrze politické zásahy i vojenskou přítomnost. K prosazení své dominance Moskva využívá mnohostranné nástroje, jako jsou Euroasijská hospodářská unie (EAEU) a Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).

Pod vlivem ruských zásahů tak z regionu vymizel jeden z mála symbolů demokracie, jako se o to v poslední době Moskva snaží i na Kavkazu nebo na Balkáně. Od začátku války na Ukrajině se ve státech Střední Asie jen prohloubily autoritářské režimy, například v Kazachstánu a Uzbekistánu lídři prodlužují svá funkční období. Centralizace moci Sadyra Žaparova pak jen zapadá do místního schématu.

Přestože Kyrgyzstán udržuje vazby i na západní státy, kvůli svému blízkému přístupu k Moskvě a omezování svobod se tento vztah osekává.

„Vládě vadí západní kritika jejího demokratického ústupu, kvůli kterému je Rusko snazší volbou partnera. Potřeba přímých zahraničních investic a snaha vyhnout se druhotným sankcím však zabrání Kyrgyzstánu, aby se zcela přiklonil k Rusku, na které jsou uvaleny přísné sankce,“ řekla Mallinsonová.

Biškek se přitom k probíhající válce zdráhá otevřeně vyjadřovat, a to navzdory přátelským vyznáním, která směrem k ruskému lídrovi pravidelně vysílá.

Kyrgyzstán se vyslovil pro „dodržování všeobecně uznávaných norem a zásad mezinárodního práva stanovených Chartou OSN a dalšími dokumenty, včetně územní celistvosti států a mírového řešení konfliktů“, a prezident země před parlamentem prohlásil, že Kyrgyzstán by měl zachovat neutralitu.

Z dostupných průzkumů vyplývá, že mnoho obyvatel regionu vnímá Rusko stále kladně. V jednom průzkumu provedeném v květnu a červnu 2022 uvedlo 86 procent Kyrgyzů, že mají na Rusko příznivý názor.