Ukrajinský vpád na ruské území se zdál jako jedno z doposud největších překvapení války. Rychlý postup vojsk v Kurské oblasti, kterému ruská strana téměř neodporovala, přinesl po dlouhých měsících výraznější změny v průběhu fronty. Rusko tak utrpělo jednu z doposud největších porážek, zejména co se týče morálky a pocitu, že se konflikt ruských obyvatel netýká.
Přesto rozsáhlou přeshraniční akci ruské velení už pár měsíců předem očekávalo a připravovalo plány, jak jí zabránit. Poukazují na to údajné dokumenty ruské armády, které má k dispozici britský deník The Guardian. List je získal od ukrajinské armády, která je měla najít na opuštěných ruských pozicích.
První zmínky o tom, že Kyjev plánuje větší vpád na ruské území, se objevily už v lednu. Moskva následně měla vyzvat k zvýšenému výcviku na státní hranici a přípravě na odražení případného útoku. Tomu, že by k vpádu mohlo dojít, napovídal předcházející přesun ukrajinských jednotek.
Plány staré několik měsíců pak také zmiňují, že se Ukrajina pokusí obsadit město Sudža. To se v srpnu také stalo a pětitisícové město, přes které proudí ruský plyn do Evropy, je dodnes pod kontrolou Kyjeva. Objevily se také předpovědi, že se Ukrajina pokusí zničit most přes řeku Sejm, aby narušila ruské zásobovací linie v regionu. I k tomu později došlo.
Dokument z června nicméně dokonce varoval, že ruské síly nejsou na vpád připraveny. Jednotky rozmístěné na frontě byly podle něj „nasazeny v průměru jen na 60-70 procent a tvoří je především zálohy se slabým výcvikem“. Ani přesto ruské úřady v pohraničí na možnost ukrajinského útoku nebyly dobře připravené. Četná svědectví prchajících Rusů potvrzují, že úřadům se zpočátku nedařila koordinovat evakuace.
Útok na Kurskou oblast
Proč ukrajinské síly zaútočily? A proč právě teď? Přečtěte si podrobnou analýzu Matouše Lázňovského, autora série Zprávy z bojiště, kde Seznam Zprávy pravidelně rozebírají vývoj války na Ukrajině.
Jak ukrajinský útok vnímají Rusové žijící v Kurské oblasti?
Jen málokdo předpokládal, že by Ukrajina byla schopna spustit vlastní útok. Nejdřív se dlouho potýkala s nedostatkem munice, dodnes pak zcela nevyřešila problém s nedostatkem vojáků.
I proto panují obavy, že kvůli nové ofenzivě by Ukrajina mohla ztratit území na Donbase. To se ostatně potvrzuje s tím, jak se ruské jednotky přibližují k důležitému městu Pokrovsk.
Ukrajinské jednotky překročily hranice Kurské oblasti 6. srpna, postoupily několik kilometrů na ruské území a obsadily desítky měst a vesnic, včetně pohraničního města Sudža. Rusko tvrdí, že od zahájení vlastní protiofenzivy minulý týden dobylo zpět nejméně desítku vesnic.
Přesto už ukrajinský vpád způsobil režimu šrámy na jeho zdánlivé neochvějnosti. V Rusku, alespoň v kruzích, které se zabývají válkou, totiž po začátku akce panoval silný pocit šoku z velikosti i rychlosti ukrajinské operace, což rozbilo narativ Kremlu, že Rusko bylo válkou z velké části nepoškozeno.
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil ukrajinský vpád jako „rozsáhlou provokaci“, nicméně v širším měřítku se spíše vyjadřování k situaci vyhýbal.
O dokumentech, které má Guardian k dispozici
Deník Guardian uvedl, že je nemožné nezávisle ověřit pravost dokumentů. Nesou ale několik znaků, které dokládají, že by mohlo jít o skutečné záznamy komunikace ruské armády.
Koncem srpna se novináři britského deníku setkali s ukrajinským týmem speciálních operací, který se dokumentů zmocnil několik hodin poté, co se ruské jednotky stáhly z napadeného území. Tým uvedl, že z budov v Kurské oblasti odvezl dokumenty ruského ministerstva vnitra, FSB a armády, a později poskytl výběr k nahlédnutí a vyfotografování.
Nízká morálka mezi vojáky
Dokumenty nicméně odhalují ještě jednu stránku ruské armády, a to stoupající nespokojenost mezi vojáky. Velení se podle zápisů obávalo o ztrátu morálky mezi muži, což se ještě umocnilo po sebevraždě vojáka na frontě, který se údajně nacházel ve „stavu dlouhodobé deprese v důsledku služby v ruské armádě“.
„Analýza současné situace týkající se sebevražd ukazuje, že otázka vojáků umírajících v důsledku sebevražedných incidentů zůstává napjatá. Vyšetřováním incidentu bylo zjištěno, že příčinou sebevraždy a smrti bylo nervové a psychické zhroucení, způsobené jeho dlouhodobým stavem deprese v důsledku služby v ruské armádě,“ stojí v jednom ze záznamů podle Guardianu.
Vedení tak apelovalo na větší důraz k udržení morálky skrze propagandu i těsnější kontrolu nad komunikací mezi vojáky.
Na to, že morálka v ruské armádě je na bodu mrazu, poukazují mnohá svědectví zajatých i jejich rodin. Řada mužů, kteří se ocitli v přední linii, navíc ani nedisponuje dostatečným výcvikem nebo vybavením, a naděje na přežití na frontě tak nejsou příliš vysoké. Nízká morálka ruských vojáků přitom představuje pro Kreml vážnou výzvu v době, kdy se obě země připravují na dlouhou válku.
Moskva se tak snaží do armády muže získat tučnými finančními odměnami nebo i falešnými sliby.
„Odhadovaná délka života na frontě je kratší než rok, možná dokonce kratší než šest měsíců. Musíte se tedy vžít do myšlení někoho, kdo je v zoufalé finanční situaci a je v podstatě ochoten vyměnit svůj život za pár desítek tisíc eur,“ řekl už dříve o podmínkách v armádě pro Seznam Zprávy Jeremy Morris, etnograf se zaměřením na Rusko působící na dánské Aarhuské univerzitě.
