Prezidenti a premiéři několika zemí Evropské unie včetně České republiky se chtějí ve čtvrtek ráno ještě před zahájením summitu EU sejít na samostatné schůzce týkající se migrace. Cílem je podle informací ČTK „sladit pozice“ pro následné jednání celé sedmadvacítky. Schůzku podle všeho pořádají Itálie, Dánsko a Nizozemsko a budou se jí účastnit rovněž Řecko, Kypr, Rakousko, Polsko a Česko. Italská tisková agentura ANSA informovala rovněž o přítomnosti německého kancléře Olafa Scholze.

Ohledně migrace se na summitu očekává asi nejbouřlivější diskuze, situace v řadě evropských zemí se totiž v posledních měsících změnila. Německo zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy, Nizozemsko a Maďarsko chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu a i polský premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se Polsko chystá pozastavit právo na azyl.

Česká republika, kterou bude v Bruselu zastupovat premiér Petr Fiala, je jednou ze 17 evropských zemí, které žádají revizi takzvané návratové směrnice. Úpravy by měly zajistit, že odmítnutí žadatelé o azyl budou mnohem efektivněji a rychleji posíláni zpět do svých domovských zemí. Dosavadní návratová směrnice pochází z roku 2008 a pokus o její revizi v roce 2018 selhal.

Postoje jednotlivých zemí k řešení problémů souvisejících s migrací se ale liší. Španělský premiér Pedro Sánchez se nedávno nechal slyšet, že by chtěl uspíšit začátek účinnosti nového migračního paktu v Evropské unii na léto příštího roku. Španělsko letos zaznamenává silný nárůst počtu přicházejících migrantů a vláda kvůli tomu čelí ostré kritice ze strany pravicové opozice.

Podobný názor zastává i Německo, které by rovněž chtělo, aby nedávno schválený migrační pakt začal být účinný dříve a ne až v roce 2026. Naopak Polsko migrační pakt ostře kritizuje, stejně tak se proti němu staví i Maďarsko. Česká republika nemá podle informací ČTK s urychlením účinnosti paktu zásadnější problém.

Migrační pakt má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy buď tím, že část migrantů převezmou, nebo poskytnutím finanční či materiální podpory.

Prezidenti a premiéři několika zemí Evropské unie včetně České republiky se chtějí ve čtvrtek ráno ještě před zahájením summitu EU sejít na samostatné schůzce týkající se migrace. Cílem je podle informací ČTK „sladit pozice“ pro následné jednání celé sedmadvacítky. Schůzku podle všeho pořádají Itálie, Dánsko a Nizozemsko a budou se jí účastnit rovněž Řecko, Kypr, Rakousko, Polsko a Česko. Italská tisková agentura ANSA informovala rovněž o přítomnosti německého kancléře Olafa Scholze.

Ohledně migrace se na summitu očekává asi nejbouřlivější diskuze, situace v řadě evropských zemí se totiž v posledních měsících změnila. Německo zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy, Nizozemsko a Maďarsko chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu a i polský premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se Polsko chystá pozastavit právo na azyl.

Česká republika, kterou bude v Bruselu zastupovat premiér Petr Fiala, je jednou ze 17 evropských zemí, které žádají revizi takzvané návratové směrnice. Úpravy by měly zajistit, že odmítnutí žadatelé o azyl budou mnohem efektivněji a rychleji posíláni zpět do svých domovských zemí. Dosavadní návratová směrnice pochází z roku 2008 a pokus o její revizi v roce 2018 selhal.

Postoje jednotlivých zemí k řešení problémů souvisejících s migrací se ale liší. Španělský premiér Pedro Sánchez se nedávno nechal slyšet, že by chtěl uspíšit začátek účinnosti nového migračního paktu v Evropské unii na léto příštího roku. Španělsko letos zaznamenává silný nárůst počtu přicházejících migrantů a vláda kvůli tomu čelí ostré kritice ze strany pravicové opozice.

Podobný názor zastává i Německo, které by rovněž chtělo, aby nedávno schválený migrační pakt začal být účinný dříve a ne až v roce 2026. Naopak Polsko migrační pakt ostře kritizuje, stejně tak se proti němu staví i Maďarsko. Česká republika nemá podle informací ČTK s urychlením účinnosti paktu zásadnější problém.

Migrační pakt má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy buď tím, že část migrantů převezmou, nebo poskytnutím finanční či materiální podpory.