Aplikace pro zasílání zpráv Telegram předá IP adresy a telefonní čísla uživatelů úřadům, které mají příkaz k prohlídce nebo jiné platné právní požadavky.

„Změna podmínek služby a zásad ochrany osobních údajů by měla odradit zločince,“ uvedl v pondělním příspěvku generální ředitel společnosti Telegram Pavel Durov.

„Zatímco 99,999 % uživatelů Telegramu nemá nic společného s trestnou činností, 0,001 % zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatný obraz celé platformy a ohrožuje zájmy naší téměř miliardy uživatelů,“ pokračoval.

Podle britské stanice BBC znamená nové oznámení značný zvrat v postoji Durova, jehož minulý měsíc zadržely francouzské úřady.

Po několika dnech si 39letý podnikatel vyslechl obvinění, podle něhož na platformě umožňoval trestnou činnost. Konkrétně obvinění zahrnují spoluúčast na šíření snímků zneužívání dětí a obchodování s drogami. Byl také obviněn z toho, že se nepodřídil orgánům činným v trestním řízení.

Rodák z Petrohradu, který má ale i francouzské občanství, se bránil tím, že je „překvapivé a zavádějící“ dovozovat jeho odpovědnost za trestnou činnost páchanou třetími stranami.

Skupiny na sociální síti mohou mít až 200 000 členů (pro srovnání na WhatsAppu společnosti Meta je horní hranicí velikosti skupiny počet jeden tisíc) a jsou tak vhodným prostředím pro šíření dezinformací, ale i dětské pornografie či obsahu souvisejícího s terorismem.

Durovovo zadržení posílilo celosvětovou debatu o možné regulaci sociálních sítí. Rozkol panuje mezi upřednostňováním svobody projevu a kontrolou obsahu, který sítě hostují. Panuje i otázka, zda za nedostatky kontroly mají nést osobní odpovědnost vedoucí pracovníci společností.

Po jeho zadržení se mnoho lidí začalo ptát, zda je Telegram skutečně bezpečným místem pro politické disidenty, uvedl John Scott-Railton z University of Toronto. Aktuální vyjádření zakladatele Telegramu je v mnoha komunitách nahlížena s ještě větším znepokojením.

„Marketing Telegramu jako platformy, která by odolala vládním požadavkům, přitahoval lidi, kteří se chtěli cítit bezpečně a sdílet své politické názory na místech, jako je Rusko, Bělorusko a Blízký východ,“ uvedl Scott-Railton. „Mnozí nyní zkoumají oznámení Telegramu se základní otázkou: znamená to, že platforma začne spolupracovat s úřady v represivních režimech?“

Aplikace pro zasílání zpráv Telegram předá IP adresy a telefonní čísla uživatelů úřadům, které mají příkaz k prohlídce nebo jiné platné právní požadavky.

„Změna podmínek služby a zásad ochrany osobních údajů by měla odradit zločince,“ uvedl v pondělním příspěvku generální ředitel společnosti Telegram Pavel Durov.

„Zatímco 99,999 % uživatelů Telegramu nemá nic společného s trestnou činností, 0,001 % zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatný obraz celé platformy a ohrožuje zájmy naší téměř miliardy uživatelů,“ pokračoval.

Podle britské stanice BBC znamená nové oznámení značný zvrat v postoji Durova, jehož minulý měsíc zadržely francouzské úřady.

Po několika dnech si 39letý podnikatel vyslechl obvinění, podle něhož na platformě umožňoval trestnou činnost. Konkrétně obvinění zahrnují spoluúčast na šíření snímků zneužívání dětí a obchodování s drogami. Byl také obviněn z toho, že se nepodřídil orgánům činným v trestním řízení.

Rodák z Petrohradu, který má ale i francouzské občanství, se bránil tím, že je „překvapivé a zavádějící“ dovozovat jeho odpovědnost za trestnou činnost páchanou třetími stranami.

Skupiny na sociální síti mohou mít až 200 000 členů (pro srovnání na WhatsAppu společnosti Meta je horní hranicí velikosti skupiny počet jeden tisíc) a jsou tak vhodným prostředím pro šíření dezinformací, ale i dětské pornografie či obsahu souvisejícího s terorismem.

Durovovo zadržení posílilo celosvětovou debatu o možné regulaci sociálních sítí. Rozkol panuje mezi upřednostňováním svobody projevu a kontrolou obsahu, který sítě hostují. Panuje i otázka, zda za nedostatky kontroly mají nést osobní odpovědnost vedoucí pracovníci společností.

Po jeho zadržení se mnoho lidí začalo ptát, zda je Telegram skutečně bezpečným místem pro politické disidenty, uvedl John Scott-Railton z University of Toronto. Aktuální vyjádření zakladatele Telegramu je v mnoha komunitách nahlížena s ještě větším znepokojením.

„Marketing Telegramu jako platformy, která by odolala vládním požadavkům, přitahoval lidi, kteří se chtěli cítit bezpečně a sdílet své politické názory na místech, jako je Rusko, Bělorusko a Blízký východ,“ uvedl Scott-Railton. „Mnozí nyní zkoumají oznámení Telegramu se základní otázkou: znamená to, že platforma začne spolupracovat s úřady v represivních režimech?“