Čtyřmilionové Sasko a dvoumilionové Durynsko v neděli vybíraly nové složení svých zemských sněmů. Podle prvních odhadů, které se objevily hned po uzavření volebních místností v 18 hodin.

Podle prognózy MDR v Sasku vyhrála volby těsně křesťanskodemokratická CDU před Alternativou pro Německo (AfD). Ta však výrazně bodovala v Durynsku, kde vyhrála volby s výrazným náskokem.

Úspěch AfD, jíž civilní kontrarozvědka v obou regionech označuje za extrémní pravici, ještě nutně neznamená její podíl na nových zemských vládách. Ostatní politické strany před volbami možnou spolupráci s AfD odmítly a kolem strany se pokusí vytvořit „firewall“.

Ve hře je ale v závislosti na konečném počtu mandátů možnost, že AfD bude moci v zemských sněmech blokovat volbu soudců nebo rozpuštění parlamentu.

Čísla jsou pohou prognózou, ty však bývají při německých volbách relativně přesné.

Spolehlivě budeme znát složení obou parlamentů nejspíš až pozdě večer. Důvodem je smíšený volební systém dvojích hlasů a instituci „převislých mandátů“. V Sasku se volilo 120 poslanců a v Durynsku 88.

Ze Saska během dne přicházely zprávy o vyšší volební účasti než před pěti lety.

Hlavními tématy zemských voleb byly bezpečnost, migrace a mír čili válka na Ukrajině. Volby se v obou zemích konaly v situaci po pandemii covidu-19, dopadů války a frustrace části společnosti z koalice Olafa Scholze. Tu už tři roky tvoří sociální demokraté z SPD, Zelení a liberálové z FDP.

Všechny tři strany v nedělních volbách propadly – ačkoli výsledek prognózy pro v Sasko může být pro SPD a Zelené úlevou, protože podle předvolebních průzkumů neměly vstup do parlamentu vůbec jasný.

Celkově slabý výsledek trojice vládních stran ale nejspíš bude mít jen omezené dopady na koalici. Sociální demokraté jsou v Sasku i Durynsku slabí dlouhodobě a Zelení i FDP jsou zvyklí bojovat o překročení pětiprocentní hranice.

Naopak, podle prognózy se dařilo nové straně BSW Sahry Wagenknechtové. Levicová a nacionalistická partaj se letos na začátku roku odštěpila od Levice (Die Linke) a v zemských volbách se jí podařilo etablovat. Kampaň BSW založila na odporu proti Scholzově vládě.

Jasného vítěze voleb průzkumy v Sasku určit nedokázaly, ve vedení se stal střídala CDU s AfD. Podle prognózy zřejmě strana premiéra Michala Kretschmera nakonec volby těsně vyhrála.

CDU na spolkové úrovni v opozici a Kretschmer Sasko projel křížem krážem. Navíc se v rétorice přiblížil k AfD. Už během pandemie razil ostrý kurz a pak kritizoval vládu v Berlíně za ekonomickou a azylovou politiku a přístup k Rusku. Tím posledním přitom často dráždil své koaliční partnery na zemské úrovni a také svou mateřskou stranu.

Kretschmerovi a CDU byla v Sasku největší konkurencí AfD s lídrem Jörgem Urbanem. Ten ve srovnání s jinými politiky AfD působí spíše umírněně, podle civilní kontrarozvědky ale patří k občasným šiřitelům konspiračních teorií.

Kretschmer dopředu vyloučil koalici CDU s AfD. Složitý vztah má s AfD i levicová nacionalistická strana BSW Sahry Wagenknechtové, která vznikla teprve letos a zaznamenává velké úspěchy.

Za pravděpodobnou před volbami platila možnost koalice CDU s BSW. Jednání ale mohou být složitá.

V Durynsku dosud vláda menšinová koalice Levice, SPD a Zelených. To, že se s jistotou opakovat nebude, naznačovaly už předvolební průzkumy. Durynská CDU stejně jako v Sasku vládu s AfD odmítá. Do koalice přitom nechce ani s Levicí a jednání a povolební matematika tak mohou být složité.

K historicky první výhře a výsledku přes 30 procent dosáhla durynská AfD v čele Björnem Höckem. Stranu v regionu v roce 2013 spoluzakládal a spolkové zemi zůstal „věrný“ až dosud, nikdy totiž neusiloval o pozici na spolkové úrovni. Navzdory tomu je Höcke tváří známou v celém Německu a mířilo proti němu už vícero celostátních protestů.

Platí totiž za politika, který se přiklání k extrémní pravici. Na okraj politického spektra postupně dostal i durynskou AfD.

Durynský Úřad pro ochranu ústavy, tedy regionální civilní kontrarozvědka, od roku 2021 klasifikuje AfD jako extrémně pravicovou a monitoruje ji kvůli postojům namířeným „proti lidské důstojnosti a principům právního státu“.

Čtyřmilionové Sasko a dvoumilionové Durynsko v neděli vybíraly nové složení svých zemských sněmů. Podle prvních odhadů, které se objevily hned po uzavření volebních místností v 18 hodin.

Podle prognózy MDR v Sasku vyhrála volby těsně křesťanskodemokratická CDU před Alternativou pro Německo (AfD). Ta však výrazně bodovala v Durynsku, kde vyhrála volby s výrazným náskokem.

Úspěch AfD, jíž civilní kontrarozvědka v obou regionech označuje za extrémní pravici, ještě nutně neznamená její podíl na nových zemských vládách. Ostatní politické strany před volbami možnou spolupráci s AfD odmítly a kolem strany se pokusí vytvořit „firewall“.

Ve hře je ale v závislosti na konečném počtu mandátů možnost, že AfD bude moci v zemských sněmech blokovat volbu soudců nebo rozpuštění parlamentu.

Čísla jsou pohou prognózou, ty však bývají při německých volbách relativně přesné.

Spolehlivě budeme znát složení obou parlamentů nejspíš až pozdě večer. Důvodem je smíšený volební systém dvojích hlasů a instituci „převislých mandátů“. V Sasku se volilo 120 poslanců a v Durynsku 88.

Ze Saska během dne přicházely zprávy o vyšší volební účasti než před pěti lety.

Hlavními tématy zemských voleb byly bezpečnost, migrace a mír čili válka na Ukrajině. Volby se v obou zemích konaly v situaci po pandemii covidu-19, dopadů války a frustrace části společnosti z koalice Olafa Scholze. Tu už tři roky tvoří sociální demokraté z SPD, Zelení a liberálové z FDP.

Všechny tři strany v nedělních volbách propadly – ačkoli výsledek prognózy pro v Sasko může být pro SPD a Zelené úlevou, protože podle předvolebních průzkumů neměly vstup do parlamentu vůbec jasný.

Celkově slabý výsledek trojice vládních stran ale nejspíš bude mít jen omezené dopady na koalici. Sociální demokraté jsou v Sasku i Durynsku slabí dlouhodobě a Zelení i FDP jsou zvyklí bojovat o překročení pětiprocentní hranice.

Naopak, podle prognózy se dařilo nové straně BSW Sahry Wagenknechtové. Levicová a nacionalistická partaj se letos na začátku roku odštěpila od Levice (Die Linke) a v zemských volbách se jí podařilo etablovat. Kampaň BSW založila na odporu proti Scholzově vládě.

Jasného vítěze voleb průzkumy v Sasku určit nedokázaly, ve vedení se stal střídala CDU s AfD. Podle prognózy zřejmě strana premiéra Michala Kretschmera nakonec volby těsně vyhrála.

CDU na spolkové úrovni v opozici a Kretschmer Sasko projel křížem krážem. Navíc se v rétorice přiblížil k AfD. Už během pandemie razil ostrý kurz a pak kritizoval vládu v Berlíně za ekonomickou a azylovou politiku a přístup k Rusku. Tím posledním přitom často dráždil své koaliční partnery na zemské úrovni a také svou mateřskou stranu.

Kretschmerovi a CDU byla v Sasku největší konkurencí AfD s lídrem Jörgem Urbanem. Ten ve srovnání s jinými politiky AfD působí spíše umírněně, podle civilní kontrarozvědky ale patří k občasným šiřitelům konspiračních teorií.

Kretschmer dopředu vyloučil koalici CDU s AfD. Složitý vztah má s AfD i levicová nacionalistická strana BSW Sahry Wagenknechtové, která vznikla teprve letos a zaznamenává velké úspěchy.

Za pravděpodobnou před volbami platila možnost koalice CDU s BSW. Jednání ale mohou být složitá.

V Durynsku dosud vláda menšinová koalice Levice, SPD a Zelených. To, že se s jistotou opakovat nebude, naznačovaly už předvolební průzkumy. Durynská CDU stejně jako v Sasku vládu s AfD odmítá. Do koalice přitom nechce ani s Levicí a jednání a povolební matematika tak mohou být složité.

K historicky první výhře a výsledku přes 30 procent dosáhla durynská AfD v čele Björnem Höckem. Stranu v regionu v roce 2013 spoluzakládal a spolkové zemi zůstal „věrný“ až dosud, nikdy totiž neusiloval o pozici na spolkové úrovni. Navzdory tomu je Höcke tváří známou v celém Německu a mířilo proti němu už vícero celostátních protestů.

Platí totiž za politika, který se přiklání k extrémní pravici. Na okraj politického spektra postupně dostal i durynskou AfD.

Durynský Úřad pro ochranu ústavy, tedy regionální civilní kontrarozvědka, od roku 2021 klasifikuje AfD jako extrémně pravicovou a monitoruje ji kvůli postojům namířeným „proti lidské důstojnosti a principům právního státu“.