Za premiéra by ho chtěl každý druhý obyvatel Durynska, z tamních politiků je nejoblíbenější, znají ho skoro všichni, a navíc je většina lidí s jeho prací spokojena.

Bodo Ramelow, dosavadní předseda vlády zhruba dvoumilionové spolkové země Durynsko, je ve funkci s krátkou přestávkou deset let. Jde o jediného tak vysoko postaveného politika Levice (Die Linke) v celém Německu.

Navzdory vysoké osobní popularitě má ale jeho strana v Durynsku v nedělních zemských volbách nakročeno k nejhoršímu výsledku za posledních 25 let. Levice, a s ní i ostatní „tradiční strany“, dostanou podle posledních průzkumů výprask od Alternativy pro Německo (AfD).

Agentura Insa přisoudila týden před volbami AfD výsledek 31 procent, to znamená dvojnásobek oproti Ramelowě Levici. Té přebrala voliče i nová strana Sahry Wagenknechtové (BSW), která se na začátku roku od Levice odštěpila.

Doba, kdy byla Levice lákadlem pro protestní voliče, je ta tam. Nespokojené v situaci, kdy jsou hlavními tématy kampaně migrace a válka na Ukrajině, lákají AfD a BSW. Ramelow sice v kampani prohlašoval, že udělá vše pro to, aby v čele zemské vlády zůstal, ale k premiérským ambicím se, podobně jako v Sasku, otevřeně hlásí i „spitzenkandidát“ místní AfD.

Tváří durynské AfD je už léta Björn Höcke. Stranu v Durynsku v roce 2013 spoluzakládal a spolkové zemi zůstal „věrný“ až dosud, nikdy totiž neusiloval o pozici na spolkové úrovni. Navzdory tomu je Höcke tváří známou v celém Německu a mířilo proti němu už vícero celostátních protestů.

Platí totiž za politika, který se přiklání k extrémní pravici. Na okraj politického spektra postupně dostal i durynskou AfD.

Durynský Úřad pro ochranu ústavy, tedy regionální civilní kontrarozvědka, od roku 2021 klasifikuje AfD jako extrémně pravicovou a monitoruje ji kvůli postojům namířeným „proti lidské důstojnosti a principům právního státu“.

Tento týden AfD u soudu neuspěla s napadením výroční zprávy kontrarozvědky z roku 2021, ve které služba označila stranu za „prokazatelně krajně pravicovou“.

Sám Höcke se kvůli svým extremistickým názorům ocitl pod dohledem Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV). Podle rozsudku z roku 2019 ho také lze na základě jeho názorů nazývat fašistou.

„Proslavil“ se řadou výroků za hranou. Německá média mu mimo jiné vyčítají opakované použití výrazu „Lebensraum“ (životní prostor) spojeného s nacistickou ideologií o expanzi „nadřazeného“ německého národa na východ.

Za svůj slovník se letos Björn Höcke zodpovídá u soudů. Dvakrát už prohrál, když ho soud v Halle opakovaně odsoudil k pokutě 16 900 eur (424 tisíc korun) za použití zakázaného hesla „Vše pro Německo“, které používala mimo jiné nacistická SA. Soud také souhlasil s dalším obviněním kvůli podněcování k nenávisti.

Höcke, ačkoli je vystudovaný učitel dějepisu (a tělocviku), patří v souvislosti s érou nacistické třetí říše k zastáncům a šiřitelům „kultu viny“. To je politický koncept krajní pravice. Jde o součást revizionismu, který popírá nebo bagatelizuje německou odpovědnost za nacistické zločiny a jejich důsledky.

Spočívá mimo jiné v odklonu od připomínání holokaustu, které považuje za zatížení národa kolektivní vinou. V roce 2017 se v tomto duchu Höcke otřel o památník obětem holokaustu, který od roku 2005 stojí nedaleko Braniborské brány v centru Berlína.

„My Němci, tedy náš národ, jsme jediným národem na světě, který umístil památník hanby do srdce hlavního města,“ řekl. Pozitivní stránky německých dějin se podle něj zbytečně potlačují a prostor se namísto nich dává krutostem nacistické doby.

Kolem Höckeho se také v AfD od roku 2015 formovala krajně pravicová frakce Křídlo (Der Flügel), která se rychle dostala do hledáčku civilní kontrarozvědky BfV. Zpravodajská služba v roce 2020 Křídlo označila za extrémně pravicovou skupinu. Frakce se následně rozpustila.

V roce 2018 politik vydal knihu, ve které vyzval k zákazu vstupu do Německa lidem, kteří jsou „kulturně cizí“ a za nevyhnutelný označil projekt „remigrace“.

Remigrace se skloňovala v Německu na začátku letošního roku kvůli schůzce krajní pravice v Postupimi, jíž se účastnili i politici AfD. Probírala se na ní myšlenka nucených deportací, a to včetně Němců s přistěhovaleckými kořeny. Roli měly hrát tábory v severní Africe. Kauza vyvolala mohutné protesty proti extremismu po celém Německu.

Kromě „klasických témat“ AfD, jako je odpor vůči migraci nebo kritika obnovitelných zdrojů energie, jde i o změnu německého postoje k ruské agresi na Ukrajině.

Ačkoli spolkové země nemají kompetence, co se německé zahraniční politiky týče, Björn Höcke při zahájení kampaně vyzval k „velkému, nestranickému mírovému hnutí“ a ostatní strany označil za „válečné štváče“.

„Tyto volby na východě rozhodnou také o tom, zda tato země ve střednědobém horizontu opustí válečnou stezku, nebo zda bude pokračovat směrem k eskalaci války. Existuje pouze jeden způsob, jak zvolit mír – a to je AfD,“ hlásí Höcke.

Strana odmítá zbraňové dodávky na obranu Ukrajiny a NATO a Západ považuje za spoluviníky války. Chce jednat s Ruskem a zrušit sankce uvalené na Putinův režim.

Navzdory vysokým preferencím strany má Höckeho sen stát se prvním zemským premiérem z AfD vážnou trhlinu – straně kvůli jejímu radikalismu chybí koaliční partneři.

V zemském parlamentu je strana izolovaná a je nepravděpodobné, že by po volbách mohla složit vládní koalici. Většinu ve sněmu by jí zajistil výsledek nad 40 procent.

Možná se jí ale otevře cesta blokovat obsazení důležitých parlamentních výborů nebo zabránit rozpuštění zemského parlamentu. K tomu potřebuje alespoň třetinu křesel ve sněmu.

Na druhou stranu vytvoření funkční vlády bez AfD může být extrémně obtížné. Musely by se totiž dohodnout křesťanští demokraté z CDU, nacionalistická levice BSW a sociální demokraté z SPD. Otazníky se vznáší i nad tím, zda se do sněmu dostanou liberálové z FDP a Zelení.

Volby mají pro Höckeho ještě jeden háček. Hrozí mu, že by mohl zůstat bez poslaneckého mandátu kvůli složitému volebnímu systému přímých a nepřímých hlasů v Durynsku.

Politik kvůli tomu taktizoval a svůj domácký obvod změnil za jistější 250 kilometrů vzdálený obvod na druhé straně Durynska, kde se pravicovým populistům daří lépe. Svůj domácí obvod už totiž ve volbách dvakrát prohrál.

I kvůli taktizování tentokrát zaznívá v durynské AfD kritika Höckeho a uvnitř strany to vře. Poslanec AfD v Bundestagu Klaus Stöber dokonce mluví o Höckeho „podlé povaze“. Někteří straníci před volbami zpochybňují i Höckeho politické schopnosti.

Za premiéra by ho chtěl každý druhý obyvatel Durynska, z tamních politiků je nejoblíbenější, znají ho skoro všichni, a navíc je většina lidí s jeho prací spokojena.

Bodo Ramelow, dosavadní předseda vlády zhruba dvoumilionové spolkové země Durynsko, je ve funkci s krátkou přestávkou deset let. Jde o jediného tak vysoko postaveného politika Levice (Die Linke) v celém Německu.

Navzdory vysoké osobní popularitě má ale jeho strana v Durynsku v nedělních zemských volbách nakročeno k nejhoršímu výsledku za posledních 25 let. Levice, a s ní i ostatní „tradiční strany“, dostanou podle posledních průzkumů výprask od Alternativy pro Německo (AfD).

Agentura Insa přisoudila týden před volbami AfD výsledek 31 procent, to znamená dvojnásobek oproti Ramelowě Levici. Té přebrala voliče i nová strana Sahry Wagenknechtové (BSW), která se na začátku roku od Levice odštěpila.

Doba, kdy byla Levice lákadlem pro protestní voliče, je ta tam. Nespokojené v situaci, kdy jsou hlavními tématy kampaně migrace a válka na Ukrajině, lákají AfD a BSW. Ramelow sice v kampani prohlašoval, že udělá vše pro to, aby v čele zemské vlády zůstal, ale k premiérským ambicím se, podobně jako v Sasku, otevřeně hlásí i „spitzenkandidát“ místní AfD.

Tváří durynské AfD je už léta Björn Höcke. Stranu v Durynsku v roce 2013 spoluzakládal a spolkové zemi zůstal „věrný“ až dosud, nikdy totiž neusiloval o pozici na spolkové úrovni. Navzdory tomu je Höcke tváří známou v celém Německu a mířilo proti němu už vícero celostátních protestů.

Platí totiž za politika, který se přiklání k extrémní pravici. Na okraj politického spektra postupně dostal i durynskou AfD.

Durynský Úřad pro ochranu ústavy, tedy regionální civilní kontrarozvědka, od roku 2021 klasifikuje AfD jako extrémně pravicovou a monitoruje ji kvůli postojům namířeným „proti lidské důstojnosti a principům právního státu“.

Tento týden AfD u soudu neuspěla s napadením výroční zprávy kontrarozvědky z roku 2021, ve které služba označila stranu za „prokazatelně krajně pravicovou“.

Sám Höcke se kvůli svým extremistickým názorům ocitl pod dohledem Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV). Podle rozsudku z roku 2019 ho také lze na základě jeho názorů nazývat fašistou.

„Proslavil“ se řadou výroků za hranou. Německá média mu mimo jiné vyčítají opakované použití výrazu „Lebensraum“ (životní prostor) spojeného s nacistickou ideologií o expanzi „nadřazeného“ německého národa na východ.

Za svůj slovník se letos Björn Höcke zodpovídá u soudů. Dvakrát už prohrál, když ho soud v Halle opakovaně odsoudil k pokutě 16 900 eur (424 tisíc korun) za použití zakázaného hesla „Vše pro Německo“, které používala mimo jiné nacistická SA. Soud také souhlasil s dalším obviněním kvůli podněcování k nenávisti.

Höcke, ačkoli je vystudovaný učitel dějepisu (a tělocviku), patří v souvislosti s érou nacistické třetí říše k zastáncům a šiřitelům „kultu viny“. To je politický koncept krajní pravice. Jde o součást revizionismu, který popírá nebo bagatelizuje německou odpovědnost za nacistické zločiny a jejich důsledky.

Spočívá mimo jiné v odklonu od připomínání holokaustu, které považuje za zatížení národa kolektivní vinou. V roce 2017 se v tomto duchu Höcke otřel o památník obětem holokaustu, který od roku 2005 stojí nedaleko Braniborské brány v centru Berlína.

„My Němci, tedy náš národ, jsme jediným národem na světě, který umístil památník hanby do srdce hlavního města,“ řekl. Pozitivní stránky německých dějin se podle něj zbytečně potlačují a prostor se namísto nich dává krutostem nacistické doby.

Kolem Höckeho se také v AfD od roku 2015 formovala krajně pravicová frakce Křídlo (Der Flügel), která se rychle dostala do hledáčku civilní kontrarozvědky BfV. Zpravodajská služba v roce 2020 Křídlo označila za extrémně pravicovou skupinu. Frakce se následně rozpustila.

V roce 2018 politik vydal knihu, ve které vyzval k zákazu vstupu do Německa lidem, kteří jsou „kulturně cizí“ a za nevyhnutelný označil projekt „remigrace“.

Remigrace se skloňovala v Německu na začátku letošního roku kvůli schůzce krajní pravice v Postupimi, jíž se účastnili i politici AfD. Probírala se na ní myšlenka nucených deportací, a to včetně Němců s přistěhovaleckými kořeny. Roli měly hrát tábory v severní Africe. Kauza vyvolala mohutné protesty proti extremismu po celém Německu.

Kromě „klasických témat“ AfD, jako je odpor vůči migraci nebo kritika obnovitelných zdrojů energie, jde i o změnu německého postoje k ruské agresi na Ukrajině.

Ačkoli spolkové země nemají kompetence, co se německé zahraniční politiky týče, Björn Höcke při zahájení kampaně vyzval k „velkému, nestranickému mírovému hnutí“ a ostatní strany označil za „válečné štváče“.

„Tyto volby na východě rozhodnou také o tom, zda tato země ve střednědobém horizontu opustí válečnou stezku, nebo zda bude pokračovat směrem k eskalaci války. Existuje pouze jeden způsob, jak zvolit mír – a to je AfD,“ hlásí Höcke.

Strana odmítá zbraňové dodávky na obranu Ukrajiny a NATO a Západ považuje za spoluviníky války. Chce jednat s Ruskem a zrušit sankce uvalené na Putinův režim.

Navzdory vysokým preferencím strany má Höckeho sen stát se prvním zemským premiérem z AfD vážnou trhlinu – straně kvůli jejímu radikalismu chybí koaliční partneři.

V zemském parlamentu je strana izolovaná a je nepravděpodobné, že by po volbách mohla složit vládní koalici. Většinu ve sněmu by jí zajistil výsledek nad 40 procent.

Možná se jí ale otevře cesta blokovat obsazení důležitých parlamentních výborů nebo zabránit rozpuštění zemského parlamentu. K tomu potřebuje alespoň třetinu křesel ve sněmu.

Na druhou stranu vytvoření funkční vlády bez AfD může být extrémně obtížné. Musely by se totiž dohodnout křesťanští demokraté z CDU, nacionalistická levice BSW a sociální demokraté z SPD. Otazníky se vznáší i nad tím, zda se do sněmu dostanou liberálové z FDP a Zelení.

Volby mají pro Höckeho ještě jeden háček. Hrozí mu, že by mohl zůstat bez poslaneckého mandátu kvůli složitému volebnímu systému přímých a nepřímých hlasů v Durynsku.

Politik kvůli tomu taktizoval a svůj domácký obvod změnil za jistější 250 kilometrů vzdálený obvod na druhé straně Durynska, kde se pravicovým populistům daří lépe. Svůj domácí obvod už totiž ve volbách dvakrát prohrál.

I kvůli taktizování tentokrát zaznívá v durynské AfD kritika Höckeho a uvnitř strany to vře. Poslanec AfD v Bundestagu Klaus Stöber dokonce mluví o Höckeho „podlé povaze“. Někteří straníci před volbami zpochybňují i Höckeho politické schopnosti.