Jsou to přesně tři týdny, co se přes Durynsko a Sasko převalila „modrá vlna“. V obou spolkových zemích totiž ve volbách do tamních sněmů výrazně bodovala populistická Alternativa pro Německo (AfD). V Durynsku skončila první, v Sasku velmi těsně druhá.

Svůj historický úspěch teď AfD zopakovala v Braniborsku, kde v neděli 2,1 milionu voličů vybíralo své zemské poslance. Podle odhadů agentur Infratest dimap a Forschungsguppe Wahlen skončila tentokrát těsně za sociálnědemokratickou SPD. Průzkumy ji přitom favorizovaly.

I druhé místo znamená v další východoněmecké spolkové zemi novou posílenou pozici. Ani výhra by však AfD k moci velmi pravděpodobně nepřinesla, podobně jako v Durynsku a Sasku. Ostatní politické strany se totiž spolupráci s partají brání a snaží se jí při tvorbě nové vládní koalice obejít „bypassem“.

Důvodem je její náchylnost ke krajní pravici, ostrá rétorika, metody i to, že je hned v několika spolkových zemích včetně Braniborska kontrarozvědkou označována za „podezřelou z krajně pravicových aktivit“.

Východoněmecká spolková země, která „obepíná“ samostatný Berlín, je od začátku své existence v roce 1990 zvyklá výlučně na výhry sociálních demokratů z SPD.

Dosavadní zemský premiér Dietmar Woidke je z SPD a v čele zemské vlády stojí nepřetržitě 11 let. Posledních pět vládla jeho SPD v koalici s křesťanskodemokratickou CDU a Zelenými. Na základě stranických barev se jí přezdívá „keňská“. Zelení se však zřejmě do nového sněmu nedostali.

Podle ZDF chtělo Woidkeho znovu za premiéra na 55 procent Braniborů. Skoro dvoumetrový politik je tam mnohem populárnější než vlastní strana SPD, kterou v relativně prosperujícím regionu zatěžuje spojení se spolkovou úrovní.

Koalice sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze je totiž značně nepopulární. Woidke se proto snažil spojení s Berlínem maskovat sázkou na popularitu své osoby – a to podle odhadů výsledků nakonec vyšlo. Na plakátech měl například heslo „Pokud chcete Woidkeho, volte SPD“.

Woidke se snažil Braniborsko v kampani líčit pozitivně a propagoval ekonomický růst (Braniborsko jako jeden z mála německých regionů hlásí více než dvouprocentní růst HDP).

Naproti tomu lídr AfD v regionu Christoph Berndt vykresloval region jako ponurý a v kampani opakoval výroky o hrozbách ze strany cizinců. Veřejně propagoval i plán „remigrace“, tedy nucených deportací lidí s migračním pozadím. Nedávno Berndtova AfD v Braniborsku vyzvala, aby byli žadatelé o azyl vyloučeni z veřejných akcí, a to plošně a nejlépe hned.

Právě migrace byla v Braniborsku, stejně jako na začátku září v Durynsku a Sasku, jedním z hlavních témat voleb. Konec konců – po teroristickém útoku v Solingenu a prohraných volbách v Sasku a Durynsku se v otázce migrace snažila být v posledních týdnech aktivní i spolková vláda.

Dalším byla válka na Ukrajině, respektive mír a německá pomoc napadené zemi. Téma míru v kampani akcentovala nová konzervativní levicová strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Podobně jako AfD je pro zastavení pomoci Kyjevu a okamžitému jednání s putinovským Ruskem – víceméně bez ohledu na podmínky míru.

Právě BSW teď bude pro další vyjednávání důležitá. Podle odhadů získala strana, který vznikla teprve letos, v Braniborsku 12 procent.

Záměr vstoupit do vládní koalice už oznámila BSW v Sasku, kde jedná s vítěznou CDU premiéra Michaela Kretschmera. V Durynsku jsou koaliční vyjednávání složitější – aby strany obešly AfD musí se zapojit čtyři.

Jsou to přesně tři týdny, co se přes Durynsko a Sasko převalila „modrá vlna“. V obou spolkových zemích totiž ve volbách do tamních sněmů výrazně bodovala populistická Alternativa pro Německo (AfD). V Durynsku skončila první, v Sasku velmi těsně druhá.

Svůj historický úspěch teď AfD zopakovala v Braniborsku, kde v neděli 2,1 milionu voličů vybíralo své zemské poslance. Podle odhadů agentur Infratest dimap a Forschungsguppe Wahlen skončila tentokrát těsně za sociálnědemokratickou SPD. Průzkumy ji přitom favorizovaly.

I druhé místo znamená v další východoněmecké spolkové zemi novou posílenou pozici. Ani výhra by však AfD k moci velmi pravděpodobně nepřinesla, podobně jako v Durynsku a Sasku. Ostatní politické strany se totiž spolupráci s partají brání a snaží se jí při tvorbě nové vládní koalice obejít „bypassem“.

Důvodem je její náchylnost ke krajní pravici, ostrá rétorika, metody i to, že je hned v několika spolkových zemích včetně Braniborska kontrarozvědkou označována za „podezřelou z krajně pravicových aktivit“.

Východoněmecká spolková země, která „obepíná“ samostatný Berlín, je od začátku své existence v roce 1990 zvyklá výlučně na výhry sociálních demokratů z SPD.

Dosavadní zemský premiér Dietmar Woidke je z SPD a v čele zemské vlády stojí nepřetržitě 11 let. Posledních pět vládla jeho SPD v koalici s křesťanskodemokratickou CDU a Zelenými. Na základě stranických barev se jí přezdívá „keňská“. Zelení se však zřejmě do nového sněmu nedostali.

Podle ZDF chtělo Woidkeho znovu za premiéra na 55 procent Braniborů. Skoro dvoumetrový politik je tam mnohem populárnější než vlastní strana SPD, kterou v relativně prosperujícím regionu zatěžuje spojení se spolkovou úrovní.

Koalice sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze je totiž značně nepopulární. Woidke se proto snažil spojení s Berlínem maskovat sázkou na popularitu své osoby – a to podle odhadů výsledků nakonec vyšlo. Na plakátech měl například heslo „Pokud chcete Woidkeho, volte SPD“.

Woidke se snažil Braniborsko v kampani líčit pozitivně a propagoval ekonomický růst (Braniborsko jako jeden z mála německých regionů hlásí více než dvouprocentní růst HDP).

Naproti tomu lídr AfD v regionu Christoph Berndt vykresloval region jako ponurý a v kampani opakoval výroky o hrozbách ze strany cizinců. Veřejně propagoval i plán „remigrace“, tedy nucených deportací lidí s migračním pozadím. Nedávno Berndtova AfD v Braniborsku vyzvala, aby byli žadatelé o azyl vyloučeni z veřejných akcí, a to plošně a nejlépe hned.

Právě migrace byla v Braniborsku, stejně jako na začátku září v Durynsku a Sasku, jedním z hlavních témat voleb. Konec konců – po teroristickém útoku v Solingenu a prohraných volbách v Sasku a Durynsku se v otázce migrace snažila být v posledních týdnech aktivní i spolková vláda.

Dalším byla válka na Ukrajině, respektive mír a německá pomoc napadené zemi. Téma míru v kampani akcentovala nová konzervativní levicová strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Podobně jako AfD je pro zastavení pomoci Kyjevu a okamžitému jednání s putinovským Ruskem – víceméně bez ohledu na podmínky míru.

Právě BSW teď bude pro další vyjednávání důležitá. Podle odhadů získala strana, který vznikla teprve letos, v Braniborsku 12 procent.

Záměr vstoupit do vládní koalice už oznámila BSW v Sasku, kde jedná s vítěznou CDU premiéra Michaela Kretschmera. V Durynsku jsou koaliční vyjednávání složitější – aby strany obešly AfD musí se zapojit čtyři.