Britský premiér Keir Starmer už v předvolební kampani varoval, že „nemá kouzelnou hůlku“, pomocí níž by mohl jednoduše spravit problémy v zemi.

Po 100 dnech, které v sobotu uběhly o nástupu labouristů k moci, mají ale Britové za to, že tempo změn je zřejmě až moc pozvolné a dosavadním postupem vlády jsou převážně zklamaní.

Z průzkumů britské agentury YouGov vyplývá, že prozatímní počínání vlády schvaluje pouhých 23 % britských obyvatel. 53 % s ním naopak nesouhlasí. Nespokojení jsou Britové i se samotným Starmerem. Zhruba 53 % z nich – včetně 22 % labouristických voličů – si myslí, že ve funkci premiéra neodvádí dobrou práci.

Podle profesora politologie z londýnské Queen Mary University Tima Baleho mají za sebou labouristé skutečně velmi špatný začátek ve vládě – možná dokonce nejhorší, který pamatuje.

„Dost lidí je zklamaných,“ popisuje nálady v britské společnosti pro Seznam Zprávy Bale. Záhy ovšem dodává, že pro labouristy ještě zdaleka není nic ztraceno. „Pokud zlepší stav veřejných služeb a podaří se jim nastartovat růst ekonomiky, mnoho lidí jim dá nakonec za pravdu,“ tvrdí Bale a věří, že se vládě podaří ze špatného startu vzpamatovat.

Mnozí voliči vnímali hlas pro labouristy jako úkrok od série dramatických zvratů, které provázely poslední roky konzervativců u moci. Ani Labouristické straně se ovšem od nástupu do vlády nevyhýbaly skandály a kontroverze.

Novinovým titulkům v Británii v posledních týdnech dominoval dotační skandál premiéra Starmera. Lídr labouristů, jehož roční plat nyní činí přibližně 167 000 liber, měl za posledních pět let obdržet dary v hodnotě více než 100 000 liber, a přijmout tak více darů než kterýkoli jiný člen parlamentu.

Vlnu nevole mezi Brity čelící přetrvávající krizi rostoucích životních nákladů vyvolalo také rozhodnutí omezit zimní příspěvek na palivo pro důchodce. O tom nedávno rozhodla ministryně financí Rachel Reevesová.

„Je záhodno říci, že Labouristická strana zažila poměrně obtížný nástup do vlády. Možná obtížnější, než mnozí očekávali,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor Cambridgské univerzity Peter Sloman, který se specializuje na britskou politiku.

Jmenuje přitom dva hlavní důvody, které k tomu přispěly. Za prvé, volby se konaly výrazněji dříve, než se očekávalo. Podle původních předpokladů měli Britové zamířit k volbám až na podzim, někdejší premiér Rishi Sunak je ovšem na poslední chvíli svolal už na začátek července.

Za druhé, labouristé se už v předvolební kampani zaměřili zejména na problémy, které nemají jednoduché řešení a u nichž trvá dlouho, než se projeví skutečný dopad prováděných změn. „Vládě to značně ztížilo šance, aby nabrala rychlý spád,“ odhaduje Sloman.

Labouristé, kteří dlouhých čtrnáct let vyčkávali v opozici, slíbili nastartovat britskou ekonomiku. Ta má za sebou dekádu pomalého růstu, výrazných rozpočtových škrtů a stagnující produktivity.

Po nástupu k moci podnikli labouristé v této oblasti několik kroků. Zřídili například národní majetkový fond se 7,3 miliardami liber z veřejných prostředků, který má pomoci zaplatit přechod na čistou energii. Krátce předtím, než uběhlo sto dní od jejich nástupu k moci, také splnili svůj slib rozšířit práva zaměstnanců.

Vláda ve čtvrtek představila návrh zákona o zaměstnaneckých právech, který počítá se zákazem „vykořisťovatelských“ smluv na nulový úvazek i větší ochranou před nespravedlivým propuštěním.

Podle politologa Baleho by si právě tímto krokem mohla labouristická vláda získat veřejnost na svoji stranu. „Pro běžné lidi je to velká změna. Myslím, že to bude velmi populární,“ odhaduje. „I když se dopady změn neprojeví dřív než do roka nebo dvou, toto oznámení skutečně zdůrazňuje rozdíl mezi labouristickou a konzervativní vládou,“ dodává.

Rozhodující bude podle Slomana také to, s jakým návrhem rozpočtu labouristická strana přijde na konci října. Jak píše stanice BBC, ministryně financí Reevesová v září prozradila, že první rozpočet labouristů bude plný „obtížných rozhodnutí“ o daních, výdajích a dávkách. Na stranické konferenci ovšem následně mluvila o budoucnosti ekonomiky se značným optimismem.

„Představení rozpočtu bude definujícím momentem prvního roku této vlády. Všichni čekají, co přijde,“ uzavírá politický expert Sloman.

Britský premiér Keir Starmer už v předvolební kampani varoval, že „nemá kouzelnou hůlku“, pomocí níž by mohl jednoduše spravit problémy v zemi.

Po 100 dnech, které v sobotu uběhly o nástupu labouristů k moci, mají ale Britové za to, že tempo změn je zřejmě až moc pozvolné a dosavadním postupem vlády jsou převážně zklamaní.

Z průzkumů britské agentury YouGov vyplývá, že prozatímní počínání vlády schvaluje pouhých 23 % britských obyvatel. 53 % s ním naopak nesouhlasí. Nespokojení jsou Britové i se samotným Starmerem. Zhruba 53 % z nich – včetně 22 % labouristických voličů – si myslí, že ve funkci premiéra neodvádí dobrou práci.

Podle profesora politologie z londýnské Queen Mary University Tima Baleho mají za sebou labouristé skutečně velmi špatný začátek ve vládě – možná dokonce nejhorší, který pamatuje.

„Dost lidí je zklamaných,“ popisuje nálady v britské společnosti pro Seznam Zprávy Bale. Záhy ovšem dodává, že pro labouristy ještě zdaleka není nic ztraceno. „Pokud zlepší stav veřejných služeb a podaří se jim nastartovat růst ekonomiky, mnoho lidí jim dá nakonec za pravdu,“ tvrdí Bale a věří, že se vládě podaří ze špatného startu vzpamatovat.

Mnozí voliči vnímali hlas pro labouristy jako úkrok od série dramatických zvratů, které provázely poslední roky konzervativců u moci. Ani Labouristické straně se ovšem od nástupu do vlády nevyhýbaly skandály a kontroverze.

Novinovým titulkům v Británii v posledních týdnech dominoval dotační skandál premiéra Starmera. Lídr labouristů, jehož roční plat nyní činí přibližně 167 000 liber, měl za posledních pět let obdržet dary v hodnotě více než 100 000 liber, a přijmout tak více darů než kterýkoli jiný člen parlamentu.

Vlnu nevole mezi Brity čelící přetrvávající krizi rostoucích životních nákladů vyvolalo také rozhodnutí omezit zimní příspěvek na palivo pro důchodce. O tom nedávno rozhodla ministryně financí Rachel Reevesová.

„Je záhodno říci, že Labouristická strana zažila poměrně obtížný nástup do vlády. Možná obtížnější, než mnozí očekávali,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor Cambridgské univerzity Peter Sloman, který se specializuje na britskou politiku.

Jmenuje přitom dva hlavní důvody, které k tomu přispěly. Za prvé, volby se konaly výrazněji dříve, než se očekávalo. Podle původních předpokladů měli Britové zamířit k volbám až na podzim, někdejší premiér Rishi Sunak je ovšem na poslední chvíli svolal už na začátek července.

Za druhé, labouristé se už v předvolební kampani zaměřili zejména na problémy, které nemají jednoduché řešení a u nichž trvá dlouho, než se projeví skutečný dopad prováděných změn. „Vládě to značně ztížilo šance, aby nabrala rychlý spád,“ odhaduje Sloman.

Labouristé, kteří dlouhých čtrnáct let vyčkávali v opozici, slíbili nastartovat britskou ekonomiku. Ta má za sebou dekádu pomalého růstu, výrazných rozpočtových škrtů a stagnující produktivity.

Po nástupu k moci podnikli labouristé v této oblasti několik kroků. Zřídili například národní majetkový fond se 7,3 miliardami liber z veřejných prostředků, který má pomoci zaplatit přechod na čistou energii. Krátce předtím, než uběhlo sto dní od jejich nástupu k moci, také splnili svůj slib rozšířit práva zaměstnanců.

Vláda ve čtvrtek představila návrh zákona o zaměstnaneckých právech, který počítá se zákazem „vykořisťovatelských“ smluv na nulový úvazek i větší ochranou před nespravedlivým propuštěním.

Podle politologa Baleho by si právě tímto krokem mohla labouristická vláda získat veřejnost na svoji stranu. „Pro běžné lidi je to velká změna. Myslím, že to bude velmi populární,“ odhaduje. „I když se dopady změn neprojeví dřív než do roka nebo dvou, toto oznámení skutečně zdůrazňuje rozdíl mezi labouristickou a konzervativní vládou,“ dodává.

Rozhodující bude podle Slomana také to, s jakým návrhem rozpočtu labouristická strana přijde na konci října. Jak píše stanice BBC, ministryně financí Reevesová v září prozradila, že první rozpočet labouristů bude plný „obtížných rozhodnutí“ o daních, výdajích a dávkách. Na stranické konferenci ovšem následně mluvila o budoucnosti ekonomiky se značným optimismem.

„Představení rozpočtu bude definujícím momentem prvního roku této vlády. Všichni čekají, co přijde,“ uzavírá politický expert Sloman.