Důkazní břemeno, slabá pozice ministerstva a rizika spojená s případným neúspěchem. To jsou tři hlavní argumenty, jimiž slovenské ministerstvo vnitra zdůvodňuje uzavření smíru s českým expremiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Resort vedený ministrem Matúšem Šutajem Eštokem (Hlas) v pondělí informoval, že uznal, že Babiš byl ve svazcích Státní bezpečnosti (StB) evidován jako agent pod krycím jménem „Bureš“ neoprávněně a s komunistickou tajnou policií vědomě nespolupracoval.

Ministerstvo si podle vyjádření nechalo vypracovat dvě právní analýzy, podle nichž mu hrozilo vysoké riziko prohry.

Tvrdí, že mělo povinnost prokázat oprávněnost evidence Babiše ve svazcích a vzhledem k průběhu dřívějších soudů bylo v důkazní nouzi a jeho pozice byla slabá.

„Na všech stupních soudního řízení, včetně nejvyššího soudu, byl žalobce úspěšný, což výrazně oslabilo naši pozici v tomto novém sporu. Ústav paměti národa uspěl až u ústavního soudu kvůli tomu, že Andrej Babiš měl podat žalobu na ministerstvo vnitra, a nikoliv na Ústav paměti národa,“ uvedl mluvčí ministerstva Matej Neumann.

Narážel tak na to, že slovenský ústavní soud letos v únoru odmítl Babišovu stížnost. Politik neúspěšně podal námitky proti rozsudku Krajského soudu v Bratislavě a usnesení nejvyššího soudu.

Resort rovněž zmínil i to, že uzavřením smíru zabránil případným finančním ztrátám státu. Pokud by Babiš vyhrál, dostal by nárok na vysokou finanční náhradu škody.

„Toto riziko bylo v kontextu efektivního hospodaření s veřejnými financemi neakceptovatelné. Soudní smír byl schválený příslušným soudem, a je tedy v souladu s právním pořádkem Slovenské republiky,“ uvedl Neumann.

Důvěryhodný zdroj z Ústavu pamětí národa (ÚPN) Seznam Zprávám řekl, že se o uzavření smíru dozvěděli z médií. Mluvčí ÚPN Michal Miklovič posléze pro Denník N uvedl, že oprávněnost Babišovy evidence dokazuje vícero spisů, které na sebe obsahově i chronologicky navazují. A že na tomto faktu rozhodnutí ministerstva nic nemění.

Připomeňme, že soudy se údajnou spoluprací Andreje Babiše s StB zabývaly přes 12 let. Spor o agentství byl ovšem ve srovnání s dalšími Babišovými kauzami v jedné věci specifický.

Zatímco u obvinění v případu Čapí hnízdo nebo u střetu zájmů předseda ANO nezpochybňoval samotné skutky či fakta, ale spíše jejich právní výklad, svoji někdejší spolupráci s StB zcela popíral a tvrdil, že se k ní nikdy nezavázal. A to přesto, že povahu a míru jeho kontaktů s komunistickou tajnou službou dokládá množství dobových záznamů a dokumentů této bezpečnostní složky, která měla striktní pravidla pro vedení personálních písemností.

Babiš tvrdil, že dochované archiválie o jeho spolupráci s StB nejsou věrohodné, tehdejší příslušníci je podle něj falšovali. Díky výpovědím těchto důstojníků, kteří Babišovu verzi potvrdili, pak šéf ANO v první fázi sporu opakovaně uspěl. Až teprve slovenský ústavní soud věrohodnost svědectví bývalých „estébáků“ smetl.

Sám Babiš pondělní rozhodnutí komentoval slovy, že nikdy nepochyboval, že spor vyhraje. „Proto jsem řekl, že se budu soudit klidně do konce života,“ citovala ho ČTK.

Premiér Petr Fiala (ODS) označil smír za neuvěřitelnou politickou dohodu, kterou „uzavřel se spřátelenými politiky na Slovensku“. „Rozsudek nezávislého soudu nahradil obyčejný handl,“ napsal.

Babiš letos na jaře osobně v prezidentské kampani podpořil Petera Pellegriniho, tehdejšího předsedu strany Hlas, v jejímž čele po Pellegriniho zvolení stanul právě současný ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.

Důkazní břemeno, slabá pozice ministerstva a rizika spojená s případným neúspěchem. To jsou tři hlavní argumenty, jimiž slovenské ministerstvo vnitra zdůvodňuje uzavření smíru s českým expremiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Resort vedený ministrem Matúšem Šutajem Eštokem (Hlas) v pondělí informoval, že uznal, že Babiš byl ve svazcích Státní bezpečnosti (StB) evidován jako agent pod krycím jménem „Bureš“ neoprávněně a s komunistickou tajnou policií vědomě nespolupracoval.

Ministerstvo si podle vyjádření nechalo vypracovat dvě právní analýzy, podle nichž mu hrozilo vysoké riziko prohry.

Tvrdí, že mělo povinnost prokázat oprávněnost evidence Babiše ve svazcích a vzhledem k průběhu dřívějších soudů bylo v důkazní nouzi a jeho pozice byla slabá.

„Na všech stupních soudního řízení, včetně nejvyššího soudu, byl žalobce úspěšný, což výrazně oslabilo naši pozici v tomto novém sporu. Ústav paměti národa uspěl až u ústavního soudu kvůli tomu, že Andrej Babiš měl podat žalobu na ministerstvo vnitra, a nikoliv na Ústav paměti národa,“ uvedl mluvčí ministerstva Matej Neumann.

Narážel tak na to, že slovenský ústavní soud letos v únoru odmítl Babišovu stížnost. Politik neúspěšně podal námitky proti rozsudku Krajského soudu v Bratislavě a usnesení nejvyššího soudu.

Resort rovněž zmínil i to, že uzavřením smíru zabránil případným finančním ztrátám státu. Pokud by Babiš vyhrál, dostal by nárok na vysokou finanční náhradu škody.

„Toto riziko bylo v kontextu efektivního hospodaření s veřejnými financemi neakceptovatelné. Soudní smír byl schválený příslušným soudem, a je tedy v souladu s právním pořádkem Slovenské republiky,“ uvedl Neumann.

Důvěryhodný zdroj z Ústavu pamětí národa (ÚPN) Seznam Zprávám řekl, že se o uzavření smíru dozvěděli z médií. Mluvčí ÚPN Michal Miklovič posléze pro Denník N uvedl, že oprávněnost Babišovy evidence dokazuje vícero spisů, které na sebe obsahově i chronologicky navazují. A že na tomto faktu rozhodnutí ministerstva nic nemění.

Připomeňme, že soudy se údajnou spoluprací Andreje Babiše s StB zabývaly přes 12 let. Spor o agentství byl ovšem ve srovnání s dalšími Babišovými kauzami v jedné věci specifický.

Zatímco u obvinění v případu Čapí hnízdo nebo u střetu zájmů předseda ANO nezpochybňoval samotné skutky či fakta, ale spíše jejich právní výklad, svoji někdejší spolupráci s StB zcela popíral a tvrdil, že se k ní nikdy nezavázal. A to přesto, že povahu a míru jeho kontaktů s komunistickou tajnou službou dokládá množství dobových záznamů a dokumentů této bezpečnostní složky, která měla striktní pravidla pro vedení personálních písemností.

Babiš tvrdil, že dochované archiválie o jeho spolupráci s StB nejsou věrohodné, tehdejší příslušníci je podle něj falšovali. Díky výpovědím těchto důstojníků, kteří Babišovu verzi potvrdili, pak šéf ANO v první fázi sporu opakovaně uspěl. Až teprve slovenský ústavní soud věrohodnost svědectví bývalých „estébáků“ smetl.

Sám Babiš pondělní rozhodnutí komentoval slovy, že nikdy nepochyboval, že spor vyhraje. „Proto jsem řekl, že se budu soudit klidně do konce života,“ citovala ho ČTK.

Premiér Petr Fiala (ODS) označil smír za neuvěřitelnou politickou dohodu, kterou „uzavřel se spřátelenými politiky na Slovensku“. „Rozsudek nezávislého soudu nahradil obyčejný handl,“ napsal.

Babiš letos na jaře osobně v prezidentské kampani podpořil Petera Pellegriniho, tehdejšího předsedu strany Hlas, v jejímž čele po Pellegriniho zvolení stanul právě současný ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.