Mezi propuštěnými je podle ní 14 žen a 16 mužů, z nichž někteří jsou vážně nemocní nebo v důchodovém věku. „Všichni přiznali vinu, upřímně litovali svých činů a zavázali se vést život v souladu se zákony,“ píše Belta. Více podrobností o omilostněných nesděluje.
Lukašenko východoevropské zemi vládne už tři desetiletí. Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily jeho, což opozice i Západ odmítly uznat, se v Bělorusku zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Asi 35 000 lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly. Řadu lidí soudy poslaly za mříže.
Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je téměř 1400 lidí vězněných z politických důvodů. Je mezi nimi například její zakladatel a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki nebo opoziční představitelka Maryja Kalesnikavová.
Exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních několika letech šest lidí vězněných z politických důvodů.
Na začátku července Lukašenko podle agentury Reuters propustil 18 vězňů, včetně opozičního politika a někdejšího prezidentského kandidáta Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu.
