V den útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael loni 7. října byl šéf politického křídla hnutí Ismáíl Haníja v tureckém Istanbulu.

Na záběrech Hamásu bylo vidět, jak radostně rozmlouvá s dalšími vůdci hnutí při sledování reportáže arabské televize o tom, jak se komanda Hamásu zmocnila izraelských armádních džípů a následně rukojmích.

V projevu tehdy odsoudil izraelskou blokádu Pásma Gazy či těžkou situaci palestinských uprchlíků a řekl, že Izrael „se nedokáže ochránit tváří v tvář odpůrcům“ a že „žádná dohoda, které je s touto entitou podepsána, nemůže vyřešit palestinský konflikt“.

To už Haníja žil roky v exilu v Kataru, předtím byl palestinským premiérem i šéfem Hamásu v Pásmu Gazy.

Dvaašedesátiletý Haníja byl zabit při leteckém útoku na jeho rezidenci v Teheránu, Hamás přičetl odpovědnost za útok Izraeli.

Izrael sliboval Haníju a další šéfy Hamásu zabít v odvetě za teroristický útok na Izrael z loňského 7. října. Při něm ozbrojenci Hamásu v izraelském pohraničí zabili 1200 lidí a dalších 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Tímto útokem začala válka v Pásmu Gazy, kde si izraelská odveta vyžádala podle tamních úřadů kontrolovaných Hamásem životy téměř 40 000 Palestinců.

Haníja se v úterý íránské metropoli zúčastnil slavnosti, při které složil přísahu nový íránský prezident Masúd Pezeškján. Izrael považuje Írán za největší hrozbu, především kvůli jeho jadernému programu. Íránský režim Izrael neuznává a viní ho z vražd íránských vědců a představitelů. Izrael podobná obvinění obvykle nepopírá ani nepotvrzuje.

Haníja Pásmo Gazy opustil nejspíš v roce 2016 či 2017, kdy zamířil do exilu v Kataru, kde žil podle některých zdrojů ve značném luxusu, podle některých zdrojů disponoval majetkem v přepočtu okolo 90 miliard korun. Některá z jeho dětí se na sociálních sítích často chlubila životem „na vysoké noze“.

Po přesunu byl Haníja zvolen šéfem politického křídla Hamásu a šéfem hnutí v Pásmu Gazy se stal Jahjá Sinvár, který zosnoval útoky ze 7. října. Kolik toho o těchto plánech věděl Haníja, není podle agentury Reuters jasné.

Letos v dubnu při izraelském náletu v Gaze zemřeli tři Haníjovi synové a čtyři vnoučata, v červnu pak bylo při izraelském náletu v uprchlickém táboře Šatí zabito deset členů jeho rodiny včetně jeho osmdesátileté sestry.

Mnohokrát řekl, že Hamás se nenechá dotlačit k tomu, aby změkčil své pozice při vyjednávání o příměří s Izraelem – opakovaně zdůrazňoval, že skupina propustí rukojmí pouze v případě, že boje v Gaze nadobro ustanou. Zároveň spolu se svým předchůdcem ve funkci politického vůdce Hamásu Chálidem Mišálem objížděl region, aby jednal o dohodě s Izraelem o příměří.

Letos v květnu hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan oznámil, že chce vydat zatykač mimo jiné i na Haníju kvůli odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli.

Podle některých pozorovatelů byl považován za relativně umírněného ve srovnání s tvrdšími členy hnutí Hamás, zabití saúdskoarabského teroristy a osnovatele útoků na USA Usámy bin Ládina v květnu 2011 americkými silami v Pákistánu odsoudil jako „pokračování amerického útlaku a prolévání krve muslimů a Arabů“ a bin Ládina označil za „arabského svatého bojovníka“.

Haníja byl mimo jiné byl premiérem první „vlády národní jednoty“ složené z představitelů soupeřících palestinských stran Hamás a Fatah, která byla představena v březnu 2007 po posledních palestinských volbách. Záhy se však dostal do sporu s prezidentem palestinské autonomie a šéfem Fatahu Mahmúdem Abbásem.

V červnu 2007 hnutí Hamás prakticky ovládlo Pásmo Gazy, když dobylo po bojích hlavní bašty hnutí Fatah v Gaze. Abbás poté vyhlásil na palestinských územích výjimečný stav a rozpustil vládu Hamásu a Fatahu, Haníja ale uvedl, že jeho vláda bude dále působit.

Vždy říkal, že Hamás si hodlá ponechat zbraně a držet se závazku zničit Izrael. „Američani a Evropané říkají Hamásu, aby si vybral, jestli zbraně nebo parlament. My říkáme, že si necháme zbraně a zasedneme v parlamentu a nevidíme v tom žádný rozpor,“ prohlásil po volbách 2006 Haníja.

Od června 2014 byl šéfem Hamásu v Pásmu Gazy, v květnu 2017 se stal politickým šéfem Hamásu.

V den útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael loni 7. října byl šéf politického křídla hnutí Ismáíl Haníja v tureckém Istanbulu.

Na záběrech Hamásu bylo vidět, jak radostně rozmlouvá s dalšími vůdci hnutí při sledování reportáže arabské televize o tom, jak se komanda Hamásu zmocnila izraelských armádních džípů a následně rukojmích.

V projevu tehdy odsoudil izraelskou blokádu Pásma Gazy či těžkou situaci palestinských uprchlíků a řekl, že Izrael „se nedokáže ochránit tváří v tvář odpůrcům“ a že „žádná dohoda, které je s touto entitou podepsána, nemůže vyřešit palestinský konflikt“.

To už Haníja žil roky v exilu v Kataru, předtím byl palestinským premiérem i šéfem Hamásu v Pásmu Gazy.

Dvaašedesátiletý Haníja byl zabit při leteckém útoku na jeho rezidenci v Teheránu, Hamás přičetl odpovědnost za útok Izraeli.

Izrael sliboval Haníju a další šéfy Hamásu zabít v odvetě za teroristický útok na Izrael z loňského 7. října. Při něm ozbrojenci Hamásu v izraelském pohraničí zabili 1200 lidí a dalších 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Tímto útokem začala válka v Pásmu Gazy, kde si izraelská odveta vyžádala podle tamních úřadů kontrolovaných Hamásem životy téměř 40 000 Palestinců.

Haníja se v úterý íránské metropoli zúčastnil slavnosti, při které složil přísahu nový íránský prezident Masúd Pezeškján. Izrael považuje Írán za největší hrozbu, především kvůli jeho jadernému programu. Íránský režim Izrael neuznává a viní ho z vražd íránských vědců a představitelů. Izrael podobná obvinění obvykle nepopírá ani nepotvrzuje.

Haníja Pásmo Gazy opustil nejspíš v roce 2016 či 2017, kdy zamířil do exilu v Kataru, kde žil podle některých zdrojů ve značném luxusu, podle některých zdrojů disponoval majetkem v přepočtu okolo 90 miliard korun. Některá z jeho dětí se na sociálních sítích často chlubila životem „na vysoké noze“.

Po přesunu byl Haníja zvolen šéfem politického křídla Hamásu a šéfem hnutí v Pásmu Gazy se stal Jahjá Sinvár, který zosnoval útoky ze 7. října. Kolik toho o těchto plánech věděl Haníja, není podle agentury Reuters jasné.

Letos v dubnu při izraelském náletu v Gaze zemřeli tři Haníjovi synové a čtyři vnoučata, v červnu pak bylo při izraelském náletu v uprchlickém táboře Šatí zabito deset členů jeho rodiny včetně jeho osmdesátileté sestry.

Mnohokrát řekl, že Hamás se nenechá dotlačit k tomu, aby změkčil své pozice při vyjednávání o příměří s Izraelem – opakovaně zdůrazňoval, že skupina propustí rukojmí pouze v případě, že boje v Gaze nadobro ustanou. Zároveň spolu se svým předchůdcem ve funkci politického vůdce Hamásu Chálidem Mišálem objížděl region, aby jednal o dohodě s Izraelem o příměří.

Letos v květnu hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan oznámil, že chce vydat zatykač mimo jiné i na Haníju kvůli odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli.

Podle některých pozorovatelů byl považován za relativně umírněného ve srovnání s tvrdšími členy hnutí Hamás, zabití saúdskoarabského teroristy a osnovatele útoků na USA Usámy bin Ládina v květnu 2011 americkými silami v Pákistánu odsoudil jako „pokračování amerického útlaku a prolévání krve muslimů a Arabů“ a bin Ládina označil za „arabského svatého bojovníka“.

Haníja byl mimo jiné byl premiérem první „vlády národní jednoty“ složené z představitelů soupeřících palestinských stran Hamás a Fatah, která byla představena v březnu 2007 po posledních palestinských volbách. Záhy se však dostal do sporu s prezidentem palestinské autonomie a šéfem Fatahu Mahmúdem Abbásem.

V červnu 2007 hnutí Hamás prakticky ovládlo Pásmo Gazy, když dobylo po bojích hlavní bašty hnutí Fatah v Gaze. Abbás poté vyhlásil na palestinských územích výjimečný stav a rozpustil vládu Hamásu a Fatahu, Haníja ale uvedl, že jeho vláda bude dále působit.

Vždy říkal, že Hamás si hodlá ponechat zbraně a držet se závazku zničit Izrael. „Američani a Evropané říkají Hamásu, aby si vybral, jestli zbraně nebo parlament. My říkáme, že si necháme zbraně a zasedneme v parlamentu a nevidíme v tom žádný rozpor,“ prohlásil po volbách 2006 Haníja.

Od června 2014 byl šéfem Hamásu v Pásmu Gazy, v květnu 2017 se stal politickým šéfem Hamásu.