Maďarsko stojí na prahu energetické krize. Země se může už během pár týdnů dočkat razantního zvýšení cen paliv a výpadků elektřiny, informoval bruselský server Politico. Důvodem je částečný zákaz převozu ruské ropy přes ukrajinské území. Ukrajinská vláda totiž v červnu začala uplatňovat sankce na ruský státní koncern Lukoil, na jehož dovozech ropy je Maďarsko závislé.

V sobotu večer agentury vydaly avízo, že „kvůli problémům s dodávkami ruské ropy“ už zavolal ukrajinskému premiérovi rovněž slovenský předseda vlády Robert Fico. „Slovensko a Maďarsko nedostávají ropu od Lukoilu postiženého sankcemi,“ uvedla ČTK.

Maďarští představitelé již předtím veřejně přiznali, že se obávají o energetickou bezpečnost země. Nejnovější hrozba se odehrává na pozadí politického sporu, který mezi Maďarskem, Evropskou unií a Ukrajinou vyvolalo několik posledních aktivit premiéra Viktora Orbána. Především jeho návštěva u ruského vládce Vladimira Putina.

Ruská ropa proudila do Maďarska až dosud jižní větví ropovodu Družba – tisíce tun ropy končily ve státem kontrolované rafinerii firmy MOL na okraji Budapešti. Rusko přitom zajišťuje Maďarsku 70 procent jeho spotřeby ropy, polovina z toho pak připadá právě na dovozy od Lukoilu.

Po ruské invazi na Ukrajinu sice Evropská unie potrestala Rusko zákazem vývozu ropy, střední Evropa, resp. Maďarsko, Slovensko a Česká republika si ale vymohly výjimku, aby dostaly čas na nahrazení ruských energií jinými zdroji. Zatímco ale Slovensko a Česká republika se od zákazu snažily snížit závislost na ruské energii, Maďarsko na ni naopak vsadilo a uzavřelo nové smlouvy s Ruskem. Nyní je režim Viktora Orbána největším energetickým zákazníkem Moskvy v EU, jen v lednu letošního roku nakoupil podle serveru Voice of America ropu a plyn v hodnotě 343 milionů dolarů.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v pátek projevil obavy o energetickou bezpečnost země a odsoudil Kyjev za krok proti Lukoilu. S ukrajinskými úřady podle jeho slov Maďaři jednali, ale výsledek se nedostavil.

Z „politického rozhodnutí“ pak ve stejný den obvinil Ukrajinu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Situace zemí, které stále nakupují ruskou ropu, je podle něho „kritická“.

„Čekali jsme více než dva roky než Evropská unie a G7 (skupina sedmi nejvyspělejších států světa, pozn. red.) zavede reálné sankce na ruskou ropu,“ vysvětlila rozhodnutí ukrajinské vlády poslankyně Inna Sovsunová, členka energetického výboru parlamentu. Vzhledem k tomu, že Moskva loni získala z vývozu ropy 180 miliard dolarů, je podle ní „absurdní dovolit jim vydělávat tyto peníze přepravou ropy přes ukrajinské území, pokud jsou peníze poté používány k zabíjení Ukrajinců“.

Sovsunová ale také naznačila druhý důvod zákazu převozu ropy – donutit maďarskou vládu, aby přestala se svým odporem vůči dodávkám zbraní Ukrajině a ukrajinskému vstupu do EU.

Sankce uplatňuje Ukrajina zatím jen vůči Lukoilu, další ruské koncerny, jako je Tatněfť a Rosněfť, i nadále ruskou ropu přes Ukrajinu dovážejí. I to se ale může změnit. Sankce se už chystají i proti dalším společnostem obchodujícím s ruskou ropou, řekla serveru Politico Olena Lapenková, ukrajinská expertka na energetickou bezpečnost z think tanku DiXi Group.

Budapešti se tak krátí čas, musí jednat velmi rychle. Variantou je podle analytičky Ilony Gizińské dohodnout větší dovozy od Rosněfti, případně odebírat přes moře více ropy z Chorvatska. Jinou variantou je dovoz po moři z chorvatského přístavu Omišalj.

Zákaz převozu ruské ropy přes Ukrajinu přichází v čase zvýšeného napětí mezi Kyjevem a Budapeští. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval tento týden maďarského premiéra Orbána za jeho „mírovou misi“ do Ruska, kde se jako šéf rotujícího předsednictví EU sešel s diktátorem Vladimirem Putinem. Evropská unie se od jeho jednání distancovala a Evropská komise se rozhodla bojkotovat akce maďarského předsednictví. Orbánovy cesty do Moskvy a Pekingu jsou považovány za urážku politické jednoty bloku, píše server Euronews.

Maďarsko stojí na prahu energetické krize. Země se může už během pár týdnů dočkat razantního zvýšení cen paliv a výpadků elektřiny, informoval bruselský server Politico. Důvodem je částečný zákaz převozu ruské ropy přes ukrajinské území. Ukrajinská vláda totiž v červnu začala uplatňovat sankce na ruský státní koncern Lukoil, na jehož dovozech ropy je Maďarsko závislé.

V sobotu večer agentury vydaly avízo, že „kvůli problémům s dodávkami ruské ropy“ už zavolal ukrajinskému premiérovi rovněž slovenský předseda vlády Robert Fico. „Slovensko a Maďarsko nedostávají ropu od Lukoilu postiženého sankcemi,“ uvedla ČTK.

Maďarští představitelé již předtím veřejně přiznali, že se obávají o energetickou bezpečnost země. Nejnovější hrozba se odehrává na pozadí politického sporu, který mezi Maďarskem, Evropskou unií a Ukrajinou vyvolalo několik posledních aktivit premiéra Viktora Orbána. Především jeho návštěva u ruského vládce Vladimira Putina.

Ruská ropa proudila do Maďarska až dosud jižní větví ropovodu Družba – tisíce tun ropy končily ve státem kontrolované rafinerii firmy MOL na okraji Budapešti. Rusko přitom zajišťuje Maďarsku 70 procent jeho spotřeby ropy, polovina z toho pak připadá právě na dovozy od Lukoilu.

Po ruské invazi na Ukrajinu sice Evropská unie potrestala Rusko zákazem vývozu ropy, střední Evropa, resp. Maďarsko, Slovensko a Česká republika si ale vymohly výjimku, aby dostaly čas na nahrazení ruských energií jinými zdroji. Zatímco ale Slovensko a Česká republika se od zákazu snažily snížit závislost na ruské energii, Maďarsko na ni naopak vsadilo a uzavřelo nové smlouvy s Ruskem. Nyní je režim Viktora Orbána největším energetickým zákazníkem Moskvy v EU, jen v lednu letošního roku nakoupil podle serveru Voice of America ropu a plyn v hodnotě 343 milionů dolarů.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v pátek projevil obavy o energetickou bezpečnost země a odsoudil Kyjev za krok proti Lukoilu. S ukrajinskými úřady podle jeho slov Maďaři jednali, ale výsledek se nedostavil.

Z „politického rozhodnutí“ pak ve stejný den obvinil Ukrajinu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Situace zemí, které stále nakupují ruskou ropu, je podle něho „kritická“.

„Čekali jsme více než dva roky než Evropská unie a G7 (skupina sedmi nejvyspělejších států světa, pozn. red.) zavede reálné sankce na ruskou ropu,“ vysvětlila rozhodnutí ukrajinské vlády poslankyně Inna Sovsunová, členka energetického výboru parlamentu. Vzhledem k tomu, že Moskva loni získala z vývozu ropy 180 miliard dolarů, je podle ní „absurdní dovolit jim vydělávat tyto peníze přepravou ropy přes ukrajinské území, pokud jsou peníze poté používány k zabíjení Ukrajinců“.

Sovsunová ale také naznačila druhý důvod zákazu převozu ropy – donutit maďarskou vládu, aby přestala se svým odporem vůči dodávkám zbraní Ukrajině a ukrajinskému vstupu do EU.

Sankce uplatňuje Ukrajina zatím jen vůči Lukoilu, další ruské koncerny, jako je Tatněfť a Rosněfť, i nadále ruskou ropu přes Ukrajinu dovážejí. I to se ale může změnit. Sankce se už chystají i proti dalším společnostem obchodujícím s ruskou ropou, řekla serveru Politico Olena Lapenková, ukrajinská expertka na energetickou bezpečnost z think tanku DiXi Group.

Budapešti se tak krátí čas, musí jednat velmi rychle. Variantou je podle analytičky Ilony Gizińské dohodnout větší dovozy od Rosněfti, případně odebírat přes moře více ropy z Chorvatska. Jinou variantou je dovoz po moři z chorvatského přístavu Omišalj.

Zákaz převozu ruské ropy přes Ukrajinu přichází v čase zvýšeného napětí mezi Kyjevem a Budapeští. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval tento týden maďarského premiéra Orbána za jeho „mírovou misi“ do Ruska, kde se jako šéf rotujícího předsednictví EU sešel s diktátorem Vladimirem Putinem. Evropská unie se od jeho jednání distancovala a Evropská komise se rozhodla bojkotovat akce maďarského předsednictví. Orbánovy cesty do Moskvy a Pekingu jsou považovány za urážku politické jednoty bloku, píše server Euronews.