Etnicky rozdělený ostrov je trvalým zdrojem napětí mezi Řeckem a Tureckem. Oba státy jsou sice partnery v NATO, v mnoha otázkách jsou ale v rozporu. K jednomu z nich došlo i u příležitosti 50 let od invaze tureckých vojsk, kdy se turecký prezident Tayyip Erdogan zúčastnil slavnostní vojenské přehlídky v Severní Nikósii. Informovala o tom agentura Reuters.

Turecké síly zahájily ofenzivu, kterou nazývají „mírovou operací“ v roce 1974. Kypr získal nezávislost na Velké Británii v roce 1960, společná správa mezi kyperskými Řeky a Turky se ale v důsledku násilností rychle rozpadla. Situace vedla ke stažení Turků do enkláv a vyslání mírových sil OSN. Turecko se zmocnilo více než třetiny ostrova a vyhnalo více než 160 000 kyperských Řeků na jih.

Turecký prezident Erdogan v sobotu prohlásil, že nevidí smysl v pokračování jednání o budoucnosti středomořského ostrova pod vedením OSN. Na Kypru totiž panují neshody – kyperští Řekové chtějí sjednocení jako federaci, Turci naopak řešení ve formě dvou států.

„Jsme přesvědčeni, že federální řešení na Kypru není možné. Nikomu neprospěje, když řekneme, že budeme pokračovat v jednáních tam, kde jsme před lety ve Švýcarsku skončili,“ řekl Erdogan v sobotu v samozvané Severokyperské turecké republice (TRNC), kterou u příležitosti výročí navštívil. Severní Kypr je separatistickým státem, který uznává pouze Turecko, a jeho turecké kyperské vedení chce mezinárodní uznání.

Mírové rozhovory uvázly na mrtvém bodě. Poslední kolo jednání selhalo ve švýcarské Crans-Montaně v roce 2017. „Turecko je připraveno jednat, diskutovat, dosáhnout trvalého míru, řešení na Kypru,“ řekl Erdogan, ale dodal, že by obě strany měly „zasednout ke stolu jako rovný s rovným“.

Zatímco turecký prezident v rozhovorech vedených OSN nevidí smysl, kyperský prezident Nikos Christodoulides v sobotním projevu novinářům řekl, že jedinou cestou vpřed je sjednocení. „Chceme-li skutečně uctít všechny ty lidi, kteří byli obětováni, abychom tu dnes – jako Kyperská republika – mohli být, musíme udělat vše pro to, aby se mírový dialog obnovil,“ řekl Christodoulides v pátek večer.

Připomněl také oběti, které si turecká invaze vyžádala. „Ať už pan Erdogan a jeho představitelé v okupovaných oblastech dělají nebo říkají cokoli, Turecko je i po padesáti letech odpovědné za porušování mezinárodních práv a lidských práv celého kyperského lidu,“ řekl Christodoulides po vzpomínkové bohoslužbě v jižní části Nikósie v posledním rozděleném hlavním městě Evropy a dodal, že je den výročí pochmurným dnem zamyšlení a vzpomínky na mrtvé.

Etnicky rozdělený ostrov je trvalým zdrojem napětí mezi Řeckem a Tureckem. Oba státy jsou sice partnery v NATO, v mnoha otázkách jsou ale v rozporu. K jednomu z nich došlo i u příležitosti 50 let od invaze tureckých vojsk, kdy se turecký prezident Tayyip Erdogan zúčastnil slavnostní vojenské přehlídky v Severní Nikósii. Informovala o tom agentura Reuters.

Turecké síly zahájily ofenzivu, kterou nazývají „mírovou operací“ v roce 1974. Kypr získal nezávislost na Velké Británii v roce 1960, společná správa mezi kyperskými Řeky a Turky se ale v důsledku násilností rychle rozpadla. Situace vedla ke stažení Turků do enkláv a vyslání mírových sil OSN. Turecko se zmocnilo více než třetiny ostrova a vyhnalo více než 160 000 kyperských Řeků na jih.

Turecký prezident Erdogan v sobotu prohlásil, že nevidí smysl v pokračování jednání o budoucnosti středomořského ostrova pod vedením OSN. Na Kypru totiž panují neshody – kyperští Řekové chtějí sjednocení jako federaci, Turci naopak řešení ve formě dvou států.

„Jsme přesvědčeni, že federální řešení na Kypru není možné. Nikomu neprospěje, když řekneme, že budeme pokračovat v jednáních tam, kde jsme před lety ve Švýcarsku skončili,“ řekl Erdogan v sobotu v samozvané Severokyperské turecké republice (TRNC), kterou u příležitosti výročí navštívil. Severní Kypr je separatistickým státem, který uznává pouze Turecko, a jeho turecké kyperské vedení chce mezinárodní uznání.

Mírové rozhovory uvázly na mrtvém bodě. Poslední kolo jednání selhalo ve švýcarské Crans-Montaně v roce 2017. „Turecko je připraveno jednat, diskutovat, dosáhnout trvalého míru, řešení na Kypru,“ řekl Erdogan, ale dodal, že by obě strany měly „zasednout ke stolu jako rovný s rovným“.

Zatímco turecký prezident v rozhovorech vedených OSN nevidí smysl, kyperský prezident Nikos Christodoulides v sobotním projevu novinářům řekl, že jedinou cestou vpřed je sjednocení. „Chceme-li skutečně uctít všechny ty lidi, kteří byli obětováni, abychom tu dnes – jako Kyperská republika – mohli být, musíme udělat vše pro to, aby se mírový dialog obnovil,“ řekl Christodoulides v pátek večer.

Připomněl také oběti, které si turecká invaze vyžádala. „Ať už pan Erdogan a jeho představitelé v okupovaných oblastech dělají nebo říkají cokoli, Turecko je i po padesáti letech odpovědné za porušování mezinárodních práv a lidských práv celého kyperského lidu,“ řekl Christodoulides po vzpomínkové bohoslužbě v jižní části Nikósie v posledním rozděleném hlavním městě Evropy a dodal, že je den výročí pochmurným dnem zamyšlení a vzpomínky na mrtvé.