Když ruské velení předávalo prezidentu Vladimiru Putinovi informace o ukrajinském vpádu do ruské Kurské oblasti, vládce Kremlu nedokázal skrýt rozčílení. Na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova jen chladně zíral a v jeho tváři se zračil vztek.

Pohraničí nebylo na možnost ukrajinského útoku dobře připravené. Četná svědectví prchajících Rusů potvrzují, že úřadům se zpočátku nedařila koordinovat evakuace. Lidé jim to také dávali za vinu.

Teď se ukazuje, že ofenziva nebyla překvapením jen pro regionální vládce v Kursku a ruské vedení v Moskvě, ale také pro ukrajinského nejdůležitějšího spojence.

Ve Washingtonu to přiznávají i veřejně. To by se sice dalo vysvětlit snahou nedát Kremlu další munici proti Západu nebo prostě zbytečně moc informací, ale tamní představitelé to připouštějí i v důvěrných konverzacích s americkými novináři.

Několik zdrojů z americké administrativy deníku The New York Times (NYT) potvrdilo, že o vysoce rizikové ukrajinské misi neměli dopředu ani tušení. Američané podle nich ještě ve čtvrtek, tedy dva dny po začátku útoku, od Ukrajinců zjišťovali, co přesně se děje a jaké jsou jejich cíle.

Tajnůstkářství Kyjeva ve Washingtonu přikládají ukrajinským „obsesivním obavám z úniků“ informací a předpokladu, že by se Spojené státy snažily Ukrajinu přesvědčit, aby od plánu upustila.

Americká nevědomost má mimochodem ještě jednu rovinu: Prezident Joe Biden v květnu po dlouhém naléhání povolil Ukrajincům používat americké zbraně k útokům přímo v Rusku, ale pouze pro „omezené sebeobranné údery“.

Analytici se shodují, že ofenziva v Kurské oblasti se nedá srovnávat s dřívějšími menšími výpady na ruské území, protože je mnohem větší. Američané ale ujišťují, že jejich pravidla neporušuje. „Přijímají opatření, aby se uchránili před útoky,“ řekla už minulý týden mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová.

Jak dobře se kyjevskému velení dařilo skrývat plány, dokládá i to, že o chystaném útoku podle NYT nevěděli ani nasazení ukrajinští vojáci nebo analytici, kteří situaci na bojišti dlouhodobě důkladně monitorují.

Americký deník ale upozorňuje, že existovaly náznaky, ze kterých se dalo něco vyvodit, třeba z přesunů ukrajinských jednotek.

Například: Dronový prapor 22. mechanizované brigády byl přes rok nasazen u města Časiv Jar v Doněcké oblasti, které se Rusové už dlouho snaží dobýt. V polovině července se ale přesunul do Sumské oblasti, tedy regionu na ukrajinské straně hranice s Kurskou oblastí. Přemístily se tam i jednotky, jež čelily jarnímu ruskému útoku v Charkovské oblasti.

Ruská armáda si toho povšimla, jak po útoku na Kursk prozradil ruský poslanec Andrej Guruljov. Mohla to ale považovat za přípravu ukrajinské obrany, protože sama Moskva zmiňovala Sumskou oblast jako možnost, kde by se dala prodloužit fronta.

Jen málokdo předpokládal, že by Ukrajina byla schopna spustit vlastní útok. Nejdřív se dlouho potýkala s nedostatkem munice, dodnes pak zcela nevyřešila problém s nedostatkem vojáků. I proto panují obavy, že kvůli nové ofenzivě by Ukrajina mohla ztratit území na Donbase.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov ostatně ještě v květnu v souvislosti s hrozbou dalšího ruského útoku říkal, že Ukrajina už žádné další rezervy nemá. V polovině července pak stále mluvil o tom, že ruský útok přijde. Zpětně vzato to lze vnímat i jako zpravodajskou mlhu.

Následky ukrajinského útoku na Kurskou oblast ve fotografiích:

I když nové jednotky byly v Sumské oblasti zpozorovány, Ukrajinci alespoň přijali opatření, aby nevyvolali dojem, že jde o velké přesuny. Veřejně mluvili o výcviku, vojáci se hromadili v domech, ale měli u toho působit nenápadně.

Důstojníci například dostali pokyn, aby na sobě při vstupu do pohraničních měst a vesnic neměli uniformy, řekl NYT jeden z nich. V souladu s armádním protokolem si přál vystupovat pouze pod svým volacím znakem Tychyj.

Někteří z místních si ale povšimli. Učitelka mateřské školy Natalja Vjalinová americkému deníku vyprávěla o několika nocích, kdy slyšela přesuny těžké techniky. Předpokládala, že to zaznamenali i ostatní. „Ve vesnici ale nikdo nic neřekl,“ vysvětlila pedagožka z vesnice Chotyn.

„Každý jenom hádal,“ dodala místní komunální politička Jelena Simová.

Ukrajinský plukovník, který si přál vystupovat jen pod křestním jménem Artěm, pak americkému deníku řekl, že jeho velitel ho spolu s dalšími důstojníky seznámil s cíli operace až 3. srpna, tedy pouhé tři dny před začátkem ofenzivy. Vojáci se podle něj sešli na okraji lesní cesty.

Když ruské velení předávalo prezidentu Vladimiru Putinovi informace o ukrajinském vpádu do ruské Kurské oblasti, vládce Kremlu nedokázal skrýt rozčílení. Na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova jen chladně zíral a v jeho tváři se zračil vztek.

Pohraničí nebylo na možnost ukrajinského útoku dobře připravené. Četná svědectví prchajících Rusů potvrzují, že úřadům se zpočátku nedařila koordinovat evakuace. Lidé jim to také dávali za vinu.

Teď se ukazuje, že ofenziva nebyla překvapením jen pro regionální vládce v Kursku a ruské vedení v Moskvě, ale také pro ukrajinského nejdůležitějšího spojence.

Ve Washingtonu to přiznávají i veřejně. To by se sice dalo vysvětlit snahou nedát Kremlu další munici proti Západu nebo prostě zbytečně moc informací, ale tamní představitelé to připouštějí i v důvěrných konverzacích s americkými novináři.

Několik zdrojů z americké administrativy deníku The New York Times (NYT) potvrdilo, že o vysoce rizikové ukrajinské misi neměli dopředu ani tušení. Američané podle nich ještě ve čtvrtek, tedy dva dny po začátku útoku, od Ukrajinců zjišťovali, co přesně se děje a jaké jsou jejich cíle.

Tajnůstkářství Kyjeva ve Washingtonu přikládají ukrajinským „obsesivním obavám z úniků“ informací a předpokladu, že by se Spojené státy snažily Ukrajinu přesvědčit, aby od plánu upustila.

Americká nevědomost má mimochodem ještě jednu rovinu: Prezident Joe Biden v květnu po dlouhém naléhání povolil Ukrajincům používat americké zbraně k útokům přímo v Rusku, ale pouze pro „omezené sebeobranné údery“.

Analytici se shodují, že ofenziva v Kurské oblasti se nedá srovnávat s dřívějšími menšími výpady na ruské území, protože je mnohem větší. Američané ale ujišťují, že jejich pravidla neporušuje. „Přijímají opatření, aby se uchránili před útoky,“ řekla už minulý týden mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová.

Jak dobře se kyjevskému velení dařilo skrývat plány, dokládá i to, že o chystaném útoku podle NYT nevěděli ani nasazení ukrajinští vojáci nebo analytici, kteří situaci na bojišti dlouhodobě důkladně monitorují.

Americký deník ale upozorňuje, že existovaly náznaky, ze kterých se dalo něco vyvodit, třeba z přesunů ukrajinských jednotek.

Například: Dronový prapor 22. mechanizované brigády byl přes rok nasazen u města Časiv Jar v Doněcké oblasti, které se Rusové už dlouho snaží dobýt. V polovině července se ale přesunul do Sumské oblasti, tedy regionu na ukrajinské straně hranice s Kurskou oblastí. Přemístily se tam i jednotky, jež čelily jarnímu ruskému útoku v Charkovské oblasti.

Ruská armáda si toho povšimla, jak po útoku na Kursk prozradil ruský poslanec Andrej Guruljov. Mohla to ale považovat za přípravu ukrajinské obrany, protože sama Moskva zmiňovala Sumskou oblast jako možnost, kde by se dala prodloužit fronta.

Jen málokdo předpokládal, že by Ukrajina byla schopna spustit vlastní útok. Nejdřív se dlouho potýkala s nedostatkem munice, dodnes pak zcela nevyřešila problém s nedostatkem vojáků. I proto panují obavy, že kvůli nové ofenzivě by Ukrajina mohla ztratit území na Donbase.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov ostatně ještě v květnu v souvislosti s hrozbou dalšího ruského útoku říkal, že Ukrajina už žádné další rezervy nemá. V polovině července pak stále mluvil o tom, že ruský útok přijde. Zpětně vzato to lze vnímat i jako zpravodajskou mlhu.

Následky ukrajinského útoku na Kurskou oblast ve fotografiích:

I když nové jednotky byly v Sumské oblasti zpozorovány, Ukrajinci alespoň přijali opatření, aby nevyvolali dojem, že jde o velké přesuny. Veřejně mluvili o výcviku, vojáci se hromadili v domech, ale měli u toho působit nenápadně.

Důstojníci například dostali pokyn, aby na sobě při vstupu do pohraničních měst a vesnic neměli uniformy, řekl NYT jeden z nich. V souladu s armádním protokolem si přál vystupovat pouze pod svým volacím znakem Tychyj.

Někteří z místních si ale povšimli. Učitelka mateřské školy Natalja Vjalinová americkému deníku vyprávěla o několika nocích, kdy slyšela přesuny těžké techniky. Předpokládala, že to zaznamenali i ostatní. „Ve vesnici ale nikdo nic neřekl,“ vysvětlila pedagožka z vesnice Chotyn.

„Každý jenom hádal,“ dodala místní komunální politička Jelena Simová.

Ukrajinský plukovník, který si přál vystupovat jen pod křestním jménem Artěm, pak americkému deníku řekl, že jeho velitel ho spolu s dalšími důstojníky seznámil s cíli operace až 3. srpna, tedy pouhé tři dny před začátkem ofenzivy. Vojáci se podle něj sešli na okraji lesní cesty.