Bylo to zřejmé hned v prvních dnech války, kterou ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině rozpoutal 24. února 2022: Předkládat čtenářům přesné informace o tom nejcennějším, co napadená země ztrácí – tedy o lidských životech –, bude prakticky nemožné. Stejně jako ověřit informace, které o počtech padlých Rusů předkládají ukrajinské úřady.

Jiná čísla hlásí Kyjev, zcela jiná Kreml. Data, která lze považovat za potvrzená od nezávislých pozorovatelů, s sebou nesou poznámku, že jsou patrně velmi podhodnocená.

Důvodů je mnoho. Ve velké stručnosti (zde podrobněji): Ani jedna země nemá z taktických důvodů zájem přiznat skutečné ztráty na bojišti. O co naopak zájem má, je zveličit ztráty nepřítele. Zapojení Ukrajinců do odporu proti Rusům je takového rázu, že se těžko rozlišují civilisté od vojáků. Instituce, které situaci na Ukrajině monitorují, nemají dost lidí. A do některých míst, kde se aktuálně odehrávají boje a ztráty jsou největší, je vysoce riskantní a někdy i zcela nemožné vyrazit. Totéž platí o okupovaných územích.

V následujícím přehledu nabízíme dostupná data s jednoznačným určením, kdo je zdrojem informace.

Co říká OSN: Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) zatím poslední zprávu o počtu civilních obětí zveřejnil 6. září 2024. Tehdy podle svých metodik ověřil smrt 11 743 ukrajinských civilistů. Zranění k tomuto datu utrpělo 24 614 lidí, celkově se tedy hovoří o 36 357 obětech.

Zahynulo 5692 mužů a 3534 žen, u 1876 pozůstatků se dosud nepodařilo zjistit pohlaví oběti. O život přišlo také nejméně 641 dětí, zranění utrpělo dalších 1600 nezletilých. Tedy průměrně dvě dětské oběti každý den.

Sami autoři zprávy přiznávají, že jde o hrubě podhodnocená čísla, protože chybí informace z míst, kde (zejména na začátku války) probíhaly dlouhé intenzivní boje, které skončily ruskou okupací lokality. Typicky jde o Mariupol v Doněcké oblasti, Lysyčansk, Popasnou a Severodoněck v Luhanské oblasti.

Odtud jsou jen kusé informace –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ viz přiložený graf, který ukazuje, že na území okupovaných Ruskem se od začátku války do letošního září podařilo identifikovat 2590 zabitých osob, dalších 3903 utrpělo zranění.

Detailnější vhled do statistik ukazuje, že nejvíce obětí mezi civilním obyvatelstvem mají na svědomí raketové údery (9999 zabitých, 23 432 zraněných), daleko za tím jsou miny a zbytky výbušnin (393 mrtvých, 893 zraněných). Zbytek připadá na incidenty, při kterých byli civilisté zabiti (1351), nebo zraněni (289) palbou z ručních zbraní, včetně následků křížové palby a střelby odstřelovačů, jakož i při dopravní nehodě způsobené pohybem armádních vozidel.

Co říká Kyjev: Ukrajinská média přebírají oficiální ověřená data OSN. Nicméně domácí odhady o civilních obětech jsou výrazně vyšší.

Například bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov už v březnu 2023 odhadl počet zabitých ukrajinských civilistů ke 100 tisícům. Jen ve zmiňovaném Mariupolu, který po statečné obraně padl do ruských rukou v květnu 2022, zahynulo podle Reznikova na 20 tisíc civilistů. Jeho slova ilustrují satelitní snímky starokrymského hřbitova v Mariupolu zveřejněné americkou společností Maxar, na kterých jsou patrné tisíce a tisíce nových hrobů.

Co říká Moskva: Odmítá, že by na Ukrajině umírali civilisté, nebo že by civilní objekty byly terčem ruského ostřelování. Pokud už nějaké oběti jsou, pak podle Kremlu proto, že je „vraždí ukrajinští neonacisté“, kteří je používají jako lidské štíty. Jde o rétoriku, kterou Kreml používá už od prvních dnů války.

Co říká OSN: Poslední data, která považuje OHCHR za ověřená, jsou již skutečně stará – datovaná 15. únorem 2023. Tehdy monitorovací mise potvrdila 160 civilních obětí na území Ruské federace. V tomto čísle se skrývalo 30 mrtvých a 130 zraněných v oblastech sousedících s Ukrajinou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy Brjanské, Kurské a Belgorodské. OHCHR pak počítala zvlášť oběti na Krymu, který Moskva nezákonně anektovala v roce 2014; od začátku války tam za rok „ověřeně“ zemřelo šest osob a 15 bylo zraněno.

Co říká Kyjev: Tyto informace nekomentuje.

Co říká Moskva: Ruští představitelé se k civilním ztrátám na ruském území začali vyjadřovat prakticky až po zahájení ofenzivy Ozbrojených sil Ukrajiny v Kurské oblasti, která začala 6. srpna 2024.

21. srpna agentura TASS s odkazem na zdroj z lékařských služeb napsala, že v regionu zemřelo 31 civilistů.

Exilový server Meduza pak v textu z 10. září citoval náměstka ministra zdravotnictví Kurské oblasti Pavla Alimenka, podle kterého bylo od začátku ofenzivy při ostřelování zraněno celkem 243 civilistů včetně 11 dětí.

Co říká Moskva: Kreml počet ztrát oficiálně zveřejnil jen třikrát, naposledy na konci září 2022 v souvislosti s vyhlášením částečné mobilizace. Tehdy uvedl ministr obrany Sergej Šojgu, že na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků.

Známe i Ruskem hlášený počet padlých žoldáků. V červenci 2023 uvedl jeden z velitelů Vagnerovy armády, že na Ukrajině padlo 22 tisíc bojovníků, dalších 40 tisíc utrpělo zranění.

Co říká Kyjev: Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny uvádí k 18. září 2024 více než 637 tisíc eliminovaných ruských vojáků.

Není zřejmé, kolik z nich na bojišti padlo a kolik připadá na zraněné. Jistým vodítkem může být projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pronesený u příležitosti druhého výročí začátku války. 25. února 2024 jej citovala agentura Unian: „Ztráty Rusů činí 180 tisíc. A zraněno bylo až 500 tisíc Rusů,“ řekl.

Co tvrdí jiné, relevantní zdroje:

Podle dat britského ministerstva obrany zveřejněných 17. září 2024 přišlo Rusko od začátku války na bojišti v průměru o 610 tisíc vojáků a žoldáků.

Britové svůj odhad publikují pravidelně, což nabízí možnost nahlédnout, jak rychle ztráty rostou. Pro představu: pokud teď v září Britové uvádějí 610 tisíc eliminovaných mužů, z kraje května šlo o 465 tisíc eliminovaných.

A znovu: v této číslovce se skrývají jak zranění, tak zabití.

Naposledy Britové svá čísla rozklíčovali z kraje prosince 2023: v tehdejší svodce uvedli, že oficiální ruská armáda měla mezi 24. únorem 2022 a 30. listopadem 2023 mezi 180 tisíci až 240 tisíci zraněných a přibližně 50 tisíc zabitých. Zranění pak utrpělo také na 40 tisíc vagnerovců, 20 tisíc jich padlo.

Důkladné pátrání po ruských padlých spustila nedlouho po začátku plnohodnotné invaze ruskojazyčná verze BBC.

Stanice částečně vlastními silami, částečně s pomocí od dobrovolníků a ve spolupráci s nezávislou mediální skupinou Mediazona vytváří databázi ruských ztrát. Tento seznam je sestaven z ověřených, veřejně dostupných zdrojů, včetně příspěvků rodinných příslušníků na sociálních sítích, místních zpráv a oficiálních oznámení regionálních úřadů. Soupiska není kompletní, protože (logicky) ne každá smrt na frontě se stane veřejně sdílenou informací.

Zajímavé je, že více než polovina padlých jsou osoby, které před únorem 2024 neměly s armádou nic společného.

V posledních 10 měsících pak rychle přibývá zabitých dobrovolníků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak BBC nazývá ty, kteří se sami rozhodli uzavřít smlouvu s ministerstvem obrany nebo Národní gardou. „Mezi padlými je asi 13 781 těchto dobrovolníků, tedy zhruba 20 procent, čímž úmrtnost mezi dobrovolníky převyšuje ostatní kategorie. Dříve nejčastěji umírali bývalí vězni, kteří šli do války výměnou za milost, ti nyní tvoří asi 19 procent všech potvrzených úmrtí. Mobilizovaní vojáci – občané povolaní do boje – tvoří 13 procent,“ napsala autorka zprávy Olga Ivšina. „Od října loňského roku neklesla týdenní úmrtnost dobrovolníků pod 100 – a v některých týdnech jsme zaznamenali více než 310 úmrtí dobrovolníků.“

Ruská služba BBC dále zveřejnila 23. srpna svá zjištění o důsledcích ukrajinského útoku na ruská území.

„Na základě otevřených zdrojů jsme shromáždili jména 81 branců, kteří od začátku ofenzivy ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti nebyli v kontaktu se svými příbuznými. (…) Většina pohřešovaných sloužila u 488. motostřeleckého pluku. Stálým místem této jednotky je město Klincy v Brjanské oblasti. Ale ve skutečnosti tito branci strávili posledních několik měsíců na pohraničních pozicích v Kurské oblasti.“

Kolik z nich padlo do zajetí a kolik je mrtvých, nelze v tuto chvíli určit, dodává BBC.

Spojené státy: Oficiálně administrativa Joea Bidena počty padlých nekomentuje. The Wall Street Journal nicméně ve zprávě ze 17. září 2024 s odkazem na své zdroje „obeznámené se situací“ uvedl, že válka připravila o život až 200 tisíc ruských vojáků, zraněných je přibližně 400 tisíc.

Severoatlantická aliance své odhady zveřejnila naposledy 14. března 2024. Tehdy šéf NATO Jens Stoltenberg hovořil o 350 tisících obětech (padlí + zranění).

A nakonec Francie, i ta zveřejnila svá zjištění, jaké jsou vojenské ztráty Kremlu.

„Vojenské selhání Ruska je již zřejmé. Odhadujeme ruské vojenské ztráty na 500 tisíc, včetně 150 tisíc mrtvých,“ uvedl 4. května 2024 pro ruské nezávislé noviny Novaja Gazeta Europe francouzský ministr zahraničních věcí Stéphane Séjourné. „To vše kvůli čemu?… Dá se to shrnout do dvou slov: pro nic,“ dodal.

Co říká Kyjev: Kyjev déle než rok o ztrátách na bojištích mlčel: V zásadě první data zveřejnil poradce prezidenta Mychajlo Podoljak téměř po roce, na začátku prosince 2022. Tehdy ve vysílání stanice Kanal 24 řekl, že od začátku války bylo zabito až 13 tisíc ukrajinských vojáků.

Pravidlo, že skutečná čísla o obětech se svět dozví až po skončení války, prolomil sám Zelenskyj den poté, co si svět připomněl druhé výročí napadení Ukrajiny. Během tiskové konference 25. února 2024 oznámil, že od prvního dne války „až do dneška“ zahynulo 31 tisíc ukrajinských vojáků.

„… nedávno se ozvaly hlasy v radikální části americké veřejnosti, která není na naší straně. A ty hlasy se ptaly: ‚Kolik dalších obětí ještě potřebujete? Ukrajina už ztratila 300 tisíc lidí.‘ A pak přišla informace od Rusů, kteří říkali, že padlo už kolem 100 tisíc vojáků. A že sami Rusové přišli asi o 60 tisíc… To všechno je lež. Klam. Každý člověk je pro nás velkou ztrátou. V této válce zemřelo 31 tisíc ukrajinských vojáků,“ uvedl Zelenskyj.

Počty zraněných odmítl upřesnit s tím, že nehodlá Rusům říkat, kolik vojáků není bojeschopných.

Co říká Moskva: Ruské ministerstvo obrany prostřednictvím médií, která režim plně ovládá, zveřejňuje každodenní zprávy o těžkých ztrátách, jež údajně ruská armáda způsobuje ukrajinským jednotkám. Pro ilustraci citujme státem plně kontrolovaný Sputnik s datem 8. prosince 2023: „Ztráty ukrajinské armády za pouhý den v šesti směrech v zóně speciální operace přesáhly 800 lidí, ruský vojenský personál odrazil devět nepřátelských útoků a zničil více než 40 kusů techniky, uvedlo ruské ministerstvo obrany.“

Poslední souhrnné číslo, které koluje médii v Rusku, vychází z výroku (nyní již odvolaného) ministra obrany Sergeje Šojgua. Ten 27. února 2024 – u příležitosti druhého výročí „speciální vojenské operace“, jak se v Kremlu i nadále válce říká – prohlásil: „Ukrajinské ozbrojené síly ztratily během speciální vojenské operace celkem přes 444 tisíc vojáků.“

Co tvrdí jiné, relevantní zdroje:

Spojené státy mají podle již citovaného listu The Wall Street Journal za to, že v bojích padlo přibližně 80 tisíc ukrajinských vojáků a dalších 400 tisíc jich bylo zraněno.

Podobně jako se BBC pustila do ověřování konkrétních jmen padlých Rusů, na Ukrajině mají projekt Pamětní kniha. Knyha Pamiyati je databází potvrzených mrtvých, nachází se v ní už na 30 tisíc jmen ukrajinských obránců.

Bylo to zřejmé hned v prvních dnech války, kterou ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině rozpoutal 24. února 2022: Předkládat čtenářům přesné informace o tom nejcennějším, co napadená země ztrácí – tedy o lidských životech –, bude prakticky nemožné. Stejně jako ověřit informace, které o počtech padlých Rusů předkládají ukrajinské úřady.

Jiná čísla hlásí Kyjev, zcela jiná Kreml. Data, která lze považovat za potvrzená od nezávislých pozorovatelů, s sebou nesou poznámku, že jsou patrně velmi podhodnocená.

Důvodů je mnoho. Ve velké stručnosti (zde podrobněji): Ani jedna země nemá z taktických důvodů zájem přiznat skutečné ztráty na bojišti. O co naopak zájem má, je zveličit ztráty nepřítele. Zapojení Ukrajinců do odporu proti Rusům je takového rázu, že se těžko rozlišují civilisté od vojáků. Instituce, které situaci na Ukrajině monitorují, nemají dost lidí. A do některých míst, kde se aktuálně odehrávají boje a ztráty jsou největší, je vysoce riskantní a někdy i zcela nemožné vyrazit. Totéž platí o okupovaných územích.

V následujícím přehledu nabízíme dostupná data s jednoznačným určením, kdo je zdrojem informace.

Co říká OSN: Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) zatím poslední zprávu o počtu civilních obětí zveřejnil 6. září 2024. Tehdy podle svých metodik ověřil smrt 11 743 ukrajinských civilistů. Zranění k tomuto datu utrpělo 24 614 lidí, celkově se tedy hovoří o 36 357 obětech.

Zahynulo 5692 mužů a 3534 žen, u 1876 pozůstatků se dosud nepodařilo zjistit pohlaví oběti. O život přišlo také nejméně 641 dětí, zranění utrpělo dalších 1600 nezletilých. Tedy průměrně dvě dětské oběti každý den.

Sami autoři zprávy přiznávají, že jde o hrubě podhodnocená čísla, protože chybí informace z míst, kde (zejména na začátku války) probíhaly dlouhé intenzivní boje, které skončily ruskou okupací lokality. Typicky jde o Mariupol v Doněcké oblasti, Lysyčansk, Popasnou a Severodoněck v Luhanské oblasti.

Odtud jsou jen kusé informace –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ viz přiložený graf, který ukazuje, že na území okupovaných Ruskem se od začátku války do letošního září podařilo identifikovat 2590 zabitých osob, dalších 3903 utrpělo zranění.

Detailnější vhled do statistik ukazuje, že nejvíce obětí mezi civilním obyvatelstvem mají na svědomí raketové údery (9999 zabitých, 23 432 zraněných), daleko za tím jsou miny a zbytky výbušnin (393 mrtvých, 893 zraněných). Zbytek připadá na incidenty, při kterých byli civilisté zabiti (1351), nebo zraněni (289) palbou z ručních zbraní, včetně následků křížové palby a střelby odstřelovačů, jakož i při dopravní nehodě způsobené pohybem armádních vozidel.

Co říká Kyjev: Ukrajinská média přebírají oficiální ověřená data OSN. Nicméně domácí odhady o civilních obětech jsou výrazně vyšší.

Například bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov už v březnu 2023 odhadl počet zabitých ukrajinských civilistů ke 100 tisícům. Jen ve zmiňovaném Mariupolu, který po statečné obraně padl do ruských rukou v květnu 2022, zahynulo podle Reznikova na 20 tisíc civilistů. Jeho slova ilustrují satelitní snímky starokrymského hřbitova v Mariupolu zveřejněné americkou společností Maxar, na kterých jsou patrné tisíce a tisíce nových hrobů.

Co říká Moskva: Odmítá, že by na Ukrajině umírali civilisté, nebo že by civilní objekty byly terčem ruského ostřelování. Pokud už nějaké oběti jsou, pak podle Kremlu proto, že je „vraždí ukrajinští neonacisté“, kteří je používají jako lidské štíty. Jde o rétoriku, kterou Kreml používá už od prvních dnů války.

Co říká OSN: Poslední data, která považuje OHCHR za ověřená, jsou již skutečně stará – datovaná 15. únorem 2023. Tehdy monitorovací mise potvrdila 160 civilních obětí na území Ruské federace. V tomto čísle se skrývalo 30 mrtvých a 130 zraněných v oblastech sousedících s Ukrajinou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy Brjanské, Kurské a Belgorodské. OHCHR pak počítala zvlášť oběti na Krymu, který Moskva nezákonně anektovala v roce 2014; od začátku války tam za rok „ověřeně“ zemřelo šest osob a 15 bylo zraněno.

Co říká Kyjev: Tyto informace nekomentuje.

Co říká Moskva: Ruští představitelé se k civilním ztrátám na ruském území začali vyjadřovat prakticky až po zahájení ofenzivy Ozbrojených sil Ukrajiny v Kurské oblasti, která začala 6. srpna 2024.

21. srpna agentura TASS s odkazem na zdroj z lékařských služeb napsala, že v regionu zemřelo 31 civilistů.

Exilový server Meduza pak v textu z 10. září citoval náměstka ministra zdravotnictví Kurské oblasti Pavla Alimenka, podle kterého bylo od začátku ofenzivy při ostřelování zraněno celkem 243 civilistů včetně 11 dětí.

Co říká Moskva: Kreml počet ztrát oficiálně zveřejnil jen třikrát, naposledy na konci září 2022 v souvislosti s vyhlášením částečné mobilizace. Tehdy uvedl ministr obrany Sergej Šojgu, že na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků.

Známe i Ruskem hlášený počet padlých žoldáků. V červenci 2023 uvedl jeden z velitelů Vagnerovy armády, že na Ukrajině padlo 22 tisíc bojovníků, dalších 40 tisíc utrpělo zranění.

Co říká Kyjev: Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny uvádí k 18. září 2024 více než 637 tisíc eliminovaných ruských vojáků.

Není zřejmé, kolik z nich na bojišti padlo a kolik připadá na zraněné. Jistým vodítkem může být projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pronesený u příležitosti druhého výročí začátku války. 25. února 2024 jej citovala agentura Unian: „Ztráty Rusů činí 180 tisíc. A zraněno bylo až 500 tisíc Rusů,“ řekl.

Co tvrdí jiné, relevantní zdroje:

Podle dat britského ministerstva obrany zveřejněných 17. září 2024 přišlo Rusko od začátku války na bojišti v průměru o 610 tisíc vojáků a žoldáků.

Britové svůj odhad publikují pravidelně, což nabízí možnost nahlédnout, jak rychle ztráty rostou. Pro představu: pokud teď v září Britové uvádějí 610 tisíc eliminovaných mužů, z kraje května šlo o 465 tisíc eliminovaných.

A znovu: v této číslovce se skrývají jak zranění, tak zabití.

Naposledy Britové svá čísla rozklíčovali z kraje prosince 2023: v tehdejší svodce uvedli, že oficiální ruská armáda měla mezi 24. únorem 2022 a 30. listopadem 2023 mezi 180 tisíci až 240 tisíci zraněných a přibližně 50 tisíc zabitých. Zranění pak utrpělo také na 40 tisíc vagnerovců, 20 tisíc jich padlo.

Důkladné pátrání po ruských padlých spustila nedlouho po začátku plnohodnotné invaze ruskojazyčná verze BBC.

Stanice částečně vlastními silami, částečně s pomocí od dobrovolníků a ve spolupráci s nezávislou mediální skupinou Mediazona vytváří databázi ruských ztrát. Tento seznam je sestaven z ověřených, veřejně dostupných zdrojů, včetně příspěvků rodinných příslušníků na sociálních sítích, místních zpráv a oficiálních oznámení regionálních úřadů. Soupiska není kompletní, protože (logicky) ne každá smrt na frontě se stane veřejně sdílenou informací.

Zajímavé je, že více než polovina padlých jsou osoby, které před únorem 2024 neměly s armádou nic společného.

V posledních 10 měsících pak rychle přibývá zabitých dobrovolníků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak BBC nazývá ty, kteří se sami rozhodli uzavřít smlouvu s ministerstvem obrany nebo Národní gardou. „Mezi padlými je asi 13 781 těchto dobrovolníků, tedy zhruba 20 procent, čímž úmrtnost mezi dobrovolníky převyšuje ostatní kategorie. Dříve nejčastěji umírali bývalí vězni, kteří šli do války výměnou za milost, ti nyní tvoří asi 19 procent všech potvrzených úmrtí. Mobilizovaní vojáci – občané povolaní do boje – tvoří 13 procent,“ napsala autorka zprávy Olga Ivšina. „Od října loňského roku neklesla týdenní úmrtnost dobrovolníků pod 100 – a v některých týdnech jsme zaznamenali více než 310 úmrtí dobrovolníků.“

Ruská služba BBC dále zveřejnila 23. srpna svá zjištění o důsledcích ukrajinského útoku na ruská území.

„Na základě otevřených zdrojů jsme shromáždili jména 81 branců, kteří od začátku ofenzivy ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti nebyli v kontaktu se svými příbuznými. (…) Většina pohřešovaných sloužila u 488. motostřeleckého pluku. Stálým místem této jednotky je město Klincy v Brjanské oblasti. Ale ve skutečnosti tito branci strávili posledních několik měsíců na pohraničních pozicích v Kurské oblasti.“

Kolik z nich padlo do zajetí a kolik je mrtvých, nelze v tuto chvíli určit, dodává BBC.

Spojené státy: Oficiálně administrativa Joea Bidena počty padlých nekomentuje. The Wall Street Journal nicméně ve zprávě ze 17. září 2024 s odkazem na své zdroje „obeznámené se situací“ uvedl, že válka připravila o život až 200 tisíc ruských vojáků, zraněných je přibližně 400 tisíc.

Severoatlantická aliance své odhady zveřejnila naposledy 14. března 2024. Tehdy šéf NATO Jens Stoltenberg hovořil o 350 tisících obětech (padlí + zranění).

A nakonec Francie, i ta zveřejnila svá zjištění, jaké jsou vojenské ztráty Kremlu.

„Vojenské selhání Ruska je již zřejmé. Odhadujeme ruské vojenské ztráty na 500 tisíc, včetně 150 tisíc mrtvých,“ uvedl 4. května 2024 pro ruské nezávislé noviny Novaja Gazeta Europe francouzský ministr zahraničních věcí Stéphane Séjourné. „To vše kvůli čemu?… Dá se to shrnout do dvou slov: pro nic,“ dodal.

Co říká Kyjev: Kyjev déle než rok o ztrátách na bojištích mlčel: V zásadě první data zveřejnil poradce prezidenta Mychajlo Podoljak téměř po roce, na začátku prosince 2022. Tehdy ve vysílání stanice Kanal 24 řekl, že od začátku války bylo zabito až 13 tisíc ukrajinských vojáků.

Pravidlo, že skutečná čísla o obětech se svět dozví až po skončení války, prolomil sám Zelenskyj den poté, co si svět připomněl druhé výročí napadení Ukrajiny. Během tiskové konference 25. února 2024 oznámil, že od prvního dne války „až do dneška“ zahynulo 31 tisíc ukrajinských vojáků.

„… nedávno se ozvaly hlasy v radikální části americké veřejnosti, která není na naší straně. A ty hlasy se ptaly: ‚Kolik dalších obětí ještě potřebujete? Ukrajina už ztratila 300 tisíc lidí.‘ A pak přišla informace od Rusů, kteří říkali, že padlo už kolem 100 tisíc vojáků. A že sami Rusové přišli asi o 60 tisíc… To všechno je lež. Klam. Každý člověk je pro nás velkou ztrátou. V této válce zemřelo 31 tisíc ukrajinských vojáků,“ uvedl Zelenskyj.

Počty zraněných odmítl upřesnit s tím, že nehodlá Rusům říkat, kolik vojáků není bojeschopných.

Co říká Moskva: Ruské ministerstvo obrany prostřednictvím médií, která režim plně ovládá, zveřejňuje každodenní zprávy o těžkých ztrátách, jež údajně ruská armáda způsobuje ukrajinským jednotkám. Pro ilustraci citujme státem plně kontrolovaný Sputnik s datem 8. prosince 2023: „Ztráty ukrajinské armády za pouhý den v šesti směrech v zóně speciální operace přesáhly 800 lidí, ruský vojenský personál odrazil devět nepřátelských útoků a zničil více než 40 kusů techniky, uvedlo ruské ministerstvo obrany.“

Poslední souhrnné číslo, které koluje médii v Rusku, vychází z výroku (nyní již odvolaného) ministra obrany Sergeje Šojgua. Ten 27. února 2024 – u příležitosti druhého výročí „speciální vojenské operace“, jak se v Kremlu i nadále válce říká – prohlásil: „Ukrajinské ozbrojené síly ztratily během speciální vojenské operace celkem přes 444 tisíc vojáků.“

Co tvrdí jiné, relevantní zdroje:

Spojené státy mají podle již citovaného listu The Wall Street Journal za to, že v bojích padlo přibližně 80 tisíc ukrajinských vojáků a dalších 400 tisíc jich bylo zraněno.

Podobně jako se BBC pustila do ověřování konkrétních jmen padlých Rusů, na Ukrajině mají projekt Pamětní kniha. Knyha Pamiyati je databází potvrzených mrtvých, nachází se v ní už na 30 tisíc jmen ukrajinských obránců.