Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve stínu pokračující války na Ukrajině a mizivých vyhlídek na její ukončení razí režim ruského prezidenta Vladimira Putina jako svou prioritu stále objemnější krmení válečné mašinérie.

Napovídá tomu nedávno představený návrh státního rozpočtu na příští rok, jemuž dominují rekordní výdaje na obranu. Spolykají asi 40 procent celkových rozpočtových výdajů.

Ruská ekonomika se přitom za poslední dva roky stala začala rychle stávat zcela závislou na rekordních vojenských výdajích a zaznamenala vysoký nárůst inflace.

Tím, že nová podoba rozpočtu ukrajuje i z výdajů na vzdělávání, zdravotnictví, sociální politiku a národní hospodářství, očekává se nárůst nespokojenosti ve společnosti unavené trvající válkou.

Zatímco při představovaní loňské podoby rozpočtu, v němž už obrana zaujímala hlavní místo, režim argumentoval tím, že se jedná pouze o krátkodobé uskrovnění a brzy se vše vrátí do předchozích kolejí, nyní už připravuje zemi na dlouhou válku.

Ruské vojenské výdaje v rublech se od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 již více než ztrojnásobily a v příštím roce dosáhnou 13,5 bilionu rublů. Jedná se přitom o částku, která nemá v ruském kontextu obdoby od dob studené války.

Představený dokument navíc ukazuje i návrh rozpočtu na rok 2026, který taktéž počítá s obrannými výdaji jako hlavní složkou.

„To, co vidíme, jsou výrazně zvýšené výdaje na obranu. To znamená investice do špičkových technologií, investice do výroby zbraní, do výzkumu a vývoje, do veřejných zakázek. Vidíme, že režim počítá s nárůstem počtu vojáků,“ popsala pro Seznam Zprávy expertka na ruskou společnost Anna Matveeva působící na King’s College London. „Ale ve srovnání s obdobím Sovětského svazu to stále není tak významné. Znamená to nicméně, že peníze, které by běžně šly například na výstavby škol nebo zdravotnictví, nyní půjdou na vojenskou výrobu.“

„Hlavní rozdíl spočívá v tom, že na rozdíl od předchozích let, kdy Putinův režim vyčleňoval velké výdaje na tzv. sociální účely, přičemž značná část z nich byla rozkradena, se nyní tyto peníze raději utrácejí na válečné potřeby,“ doplnil pro Seznam Zprávy vedoucí pracovník nadace Jamestown Foundation Sergej Suchankin.

Není přitom jasně rozepsáno, za co se budou peníze utrácet, upozornil nezávislý server Meduza. „Cíle pro tyto finanční prostředky jsou formulovány obvykle vágním způsobem, jako například ‚zajištění závazků podle dohod o vojensko-technické spolupráci,‘ ‚doplnění vojenské techniky,‘ a ‚plnění funkcí Ministerstva vnitra‘,“ napsala Meduza.

Rekordní díl rozpočtu je pak vysloveně klasifikován jako „tajný“ nebo „přísně tajný“. Ekonomický newsletter The Bell spočetl, že pro veřejnost zůstává neznámá téměř třetina výdajů.

O co víc jde silovým resortům, o to méně zbývá na sociální výdaje. Návrh rozpočtu očekává jejich pokles o 16 procent z letošních 7,7 bilionu rublů na 6,5 ​​bilionu rublů v příštím roce.

Tento pokles souvisí i s tím, že loni se režim na podobné investice soustředil v souvislosti s prezidentskými volbami, kdy bylo třeba zaručit si širokou podporu veřejnosti i prostřednictvím sociálních dárků.

„Dostáváme se do bodu, kdy se děla stávají důležitější než máslo. Hlavní prioritou je pokračující válka na Ukrajině a obnova arzenálů a vojenského potenciálu země,“ popsala Alexandra Prokopenko, bývalá úřednice ruské centrální banky, která nyní působí v Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.

Válka na Ukrajině si přitom vyžaduje stále větší zdroje.

Ruský prezident minulý týden podepsal povolávací rozkaz pro 133 tisíc branců v rámci podzimního odvodu, což je běžný počet pro sezonní odvodové kampaně. Právě proto také režim část rozpočtu věnuje i náborovým příspěvkům, které v posledních měsících významně vzrostly.

Tříletý návrh rozpočtu vyčleňuje 30 miliard rublů ročně na bonusy za vstup do armády a dalších 5,8 miliardy rublů půjde na odškodnění rodin padlých vojáků. Peníze obvykle míří do nejchudších regionů, v nichž služba v armádě představuje jednu z mála cest k dobrému výdělku.

Rusko se kvůli válce potýká s akutním nedostatkem pracovních sil, protože Moskva pumpuje do armády fiskální i fyzické zdroje. Přes vážný nedostatek pracovníků, který ministerstvo financí dokonce zmiňovalo v rozpočtových dokumentech, nicméně ruské úřady zpřísňují legislativu o migraci.

Ministerstvo financí tvrdí, že letošní plán rozpočtu má „zadržet inflační tlaky a posílit odolnost ekonomiky“.

Ruská vláda očekává, že příjmy v roce 2025 vzrostou z letošních 388 miliard dolarů na více než 433 miliard dolarů, a to v důsledku zvýšení daní z příjmu, daní z příjmů právnických osob a dalších daní a celkového růstu ekonomiky, který je naopak podpořen zvýšenými vojenskými výdaji.

Ekonomové nicméně varovali, že vkládání obrovských finančních prostředků do přehřívající se ruské ekonomiky představuje riziko, že se dostane do inflační spirály.

„Centrální banka přitom opakovaně varovala před rizikem růstu cen v důsledku příliš uvolněné fiskální politiky. Vysoké vládní výdaje vstřikují do ekonomiky více peněz a zvyšují spotřebitelské výdaje. Mezitím se výroba nezvyšuje – je již plně vytížená – takže inflace nadále roste,“ vysvětlili Alexandra Prokopenko a ekonom Alexander Koljandr v textu pro The Bell.

Přestože návrh státního rozpočtu jasně deklaruje, že militarizace je nyní hlavní prioritou, ruská společnost se o tom mnoho nedozví. Úřady silné vojenské zaměření rozpočtu bagatelizují, klíčoví představitelé se o tématu ve svých projevech nezmiňují a ruská média, i ta zaměřená na byznys, se plánem příliš nezabývají.

Že ve prospěch obrany nejvíce tratí sociální výdaje, nevyčtete ani z výroků politiků. Ministr financí Anton Siluanov třeba nedávno označil sociální politiku za nejvyšší prioritu rozpočtu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak popsal rozpočet jako „pečlivě vyvážený a dobře uvážený“.

Snaha obestřít investice do války tajemstvím tkví podle zdrojů nezávislého serveru Meduza v obavách Kremlu z možné vlny nesouhlasu od ruské společnosti.

„V současné době nejsou patrné žádné známky sociálních nepokojů. Zvýšené válečné výdaje však budou částečně hrazeny z nových daní. Většina z nich bude nepřímá, například daně z obratu a DPH, takže je většina Rusů nebude přímo pociťovat jako vládní zátěž. Nevyhnutelně však zvýší inflaci, což bude mít nepříznivý dopad na životní úroveň,“ popsal pro Seznam Zprávy odborník na ruskou politickou ekonomii z Oberlin College Stephen Crowley.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že rostoucí ceny jsou jedním z největších problémů současnosti a Rusové mají obecně podezření, že je to kvůli speciální vojenské operaci.

Přesto by podle Suchankina mohly v budoucnu sociální tenze přerůst. „Radikalizace a rostoucí násilí jsou dva hlavní trendy. Velmi brzy se k nim přidají další dva aspekty: rostoucí organizovaný banditismus a společenská apatie – dva jevy, s nimiž se sovětská společnost potýkala na konci 80. let,“ upozornil expert.

Přestože všeobecná podpora válce zůstává v ruské společnosti, alespoň podle průzkumů nezávislých společností, vcelku vysoká, objevuje se stále více hlasů volajících po jejím ukončení.

Šetření společnosti Levada ukázalo, že více respondentů (52 procent) upřednostňuje mírová jednání před pokračováním nepřátelství (40 procent), což není v souladu s ideou Kremlu. Dalších 66 procent dotázaných pak souhlasilo s tím, že Rusko platí za invazi příliš vysokou cenu.

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve stínu pokračující války na Ukrajině a mizivých vyhlídek na její ukončení razí režim ruského prezidenta Vladimira Putina jako svou prioritu stále objemnější krmení válečné mašinérie.

Napovídá tomu nedávno představený návrh státního rozpočtu na příští rok, jemuž dominují rekordní výdaje na obranu. Spolykají asi 40 procent celkových rozpočtových výdajů.

Ruská ekonomika se přitom za poslední dva roky stala začala rychle stávat zcela závislou na rekordních vojenských výdajích a zaznamenala vysoký nárůst inflace.

Tím, že nová podoba rozpočtu ukrajuje i z výdajů na vzdělávání, zdravotnictví, sociální politiku a národní hospodářství, očekává se nárůst nespokojenosti ve společnosti unavené trvající válkou.

Zatímco při představovaní loňské podoby rozpočtu, v němž už obrana zaujímala hlavní místo, režim argumentoval tím, že se jedná pouze o krátkodobé uskrovnění a brzy se vše vrátí do předchozích kolejí, nyní už připravuje zemi na dlouhou válku.

Ruské vojenské výdaje v rublech se od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 již více než ztrojnásobily a v příštím roce dosáhnou 13,5 bilionu rublů. Jedná se přitom o částku, která nemá v ruském kontextu obdoby od dob studené války.

Představený dokument navíc ukazuje i návrh rozpočtu na rok 2026, který taktéž počítá s obrannými výdaji jako hlavní složkou.

„To, co vidíme, jsou výrazně zvýšené výdaje na obranu. To znamená investice do špičkových technologií, investice do výroby zbraní, do výzkumu a vývoje, do veřejných zakázek. Vidíme, že režim počítá s nárůstem počtu vojáků,“ popsala pro Seznam Zprávy expertka na ruskou společnost Anna Matveeva působící na King’s College London. „Ale ve srovnání s obdobím Sovětského svazu to stále není tak významné. Znamená to nicméně, že peníze, které by běžně šly například na výstavby škol nebo zdravotnictví, nyní půjdou na vojenskou výrobu.“

„Hlavní rozdíl spočívá v tom, že na rozdíl od předchozích let, kdy Putinův režim vyčleňoval velké výdaje na tzv. sociální účely, přičemž značná část z nich byla rozkradena, se nyní tyto peníze raději utrácejí na válečné potřeby,“ doplnil pro Seznam Zprávy vedoucí pracovník nadace Jamestown Foundation Sergej Suchankin.

Není přitom jasně rozepsáno, za co se budou peníze utrácet, upozornil nezávislý server Meduza. „Cíle pro tyto finanční prostředky jsou formulovány obvykle vágním způsobem, jako například ‚zajištění závazků podle dohod o vojensko-technické spolupráci,‘ ‚doplnění vojenské techniky,‘ a ‚plnění funkcí Ministerstva vnitra‘,“ napsala Meduza.

Rekordní díl rozpočtu je pak vysloveně klasifikován jako „tajný“ nebo „přísně tajný“. Ekonomický newsletter The Bell spočetl, že pro veřejnost zůstává neznámá téměř třetina výdajů.

O co víc jde silovým resortům, o to méně zbývá na sociální výdaje. Návrh rozpočtu očekává jejich pokles o 16 procent z letošních 7,7 bilionu rublů na 6,5 ​​bilionu rublů v příštím roce.

Tento pokles souvisí i s tím, že loni se režim na podobné investice soustředil v souvislosti s prezidentskými volbami, kdy bylo třeba zaručit si širokou podporu veřejnosti i prostřednictvím sociálních dárků.

„Dostáváme se do bodu, kdy se děla stávají důležitější než máslo. Hlavní prioritou je pokračující válka na Ukrajině a obnova arzenálů a vojenského potenciálu země,“ popsala Alexandra Prokopenko, bývalá úřednice ruské centrální banky, která nyní působí v Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.

Válka na Ukrajině si přitom vyžaduje stále větší zdroje.

Ruský prezident minulý týden podepsal povolávací rozkaz pro 133 tisíc branců v rámci podzimního odvodu, což je běžný počet pro sezonní odvodové kampaně. Právě proto také režim část rozpočtu věnuje i náborovým příspěvkům, které v posledních měsících významně vzrostly.

Tříletý návrh rozpočtu vyčleňuje 30 miliard rublů ročně na bonusy za vstup do armády a dalších 5,8 miliardy rublů půjde na odškodnění rodin padlých vojáků. Peníze obvykle míří do nejchudších regionů, v nichž služba v armádě představuje jednu z mála cest k dobrému výdělku.

Rusko se kvůli válce potýká s akutním nedostatkem pracovních sil, protože Moskva pumpuje do armády fiskální i fyzické zdroje. Přes vážný nedostatek pracovníků, který ministerstvo financí dokonce zmiňovalo v rozpočtových dokumentech, nicméně ruské úřady zpřísňují legislativu o migraci.

Ministerstvo financí tvrdí, že letošní plán rozpočtu má „zadržet inflační tlaky a posílit odolnost ekonomiky“.

Ruská vláda očekává, že příjmy v roce 2025 vzrostou z letošních 388 miliard dolarů na více než 433 miliard dolarů, a to v důsledku zvýšení daní z příjmu, daní z příjmů právnických osob a dalších daní a celkového růstu ekonomiky, který je naopak podpořen zvýšenými vojenskými výdaji.

Ekonomové nicméně varovali, že vkládání obrovských finančních prostředků do přehřívající se ruské ekonomiky představuje riziko, že se dostane do inflační spirály.

„Centrální banka přitom opakovaně varovala před rizikem růstu cen v důsledku příliš uvolněné fiskální politiky. Vysoké vládní výdaje vstřikují do ekonomiky více peněz a zvyšují spotřebitelské výdaje. Mezitím se výroba nezvyšuje – je již plně vytížená – takže inflace nadále roste,“ vysvětlili Alexandra Prokopenko a ekonom Alexander Koljandr v textu pro The Bell.

Přestože návrh státního rozpočtu jasně deklaruje, že militarizace je nyní hlavní prioritou, ruská společnost se o tom mnoho nedozví. Úřady silné vojenské zaměření rozpočtu bagatelizují, klíčoví představitelé se o tématu ve svých projevech nezmiňují a ruská média, i ta zaměřená na byznys, se plánem příliš nezabývají.

Že ve prospěch obrany nejvíce tratí sociální výdaje, nevyčtete ani z výroků politiků. Ministr financí Anton Siluanov třeba nedávno označil sociální politiku za nejvyšší prioritu rozpočtu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak popsal rozpočet jako „pečlivě vyvážený a dobře uvážený“.

Snaha obestřít investice do války tajemstvím tkví podle zdrojů nezávislého serveru Meduza v obavách Kremlu z možné vlny nesouhlasu od ruské společnosti.

„V současné době nejsou patrné žádné známky sociálních nepokojů. Zvýšené válečné výdaje však budou částečně hrazeny z nových daní. Většina z nich bude nepřímá, například daně z obratu a DPH, takže je většina Rusů nebude přímo pociťovat jako vládní zátěž. Nevyhnutelně však zvýší inflaci, což bude mít nepříznivý dopad na životní úroveň,“ popsal pro Seznam Zprávy odborník na ruskou politickou ekonomii z Oberlin College Stephen Crowley.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že rostoucí ceny jsou jedním z největších problémů současnosti a Rusové mají obecně podezření, že je to kvůli speciální vojenské operaci.

Přesto by podle Suchankina mohly v budoucnu sociální tenze přerůst. „Radikalizace a rostoucí násilí jsou dva hlavní trendy. Velmi brzy se k nim přidají další dva aspekty: rostoucí organizovaný banditismus a společenská apatie – dva jevy, s nimiž se sovětská společnost potýkala na konci 80. let,“ upozornil expert.

Přestože všeobecná podpora válce zůstává v ruské společnosti, alespoň podle průzkumů nezávislých společností, vcelku vysoká, objevuje se stále více hlasů volajících po jejím ukončení.

Šetření společnosti Levada ukázalo, že více respondentů (52 procent) upřednostňuje mírová jednání před pokračováním nepřátelství (40 procent), což není v souladu s ideou Kremlu. Dalších 66 procent dotázaných pak souhlasilo s tím, že Rusko platí za invazi příliš vysokou cenu.