O zářijové cestě Volodymyra Zelenského do Spojených států se mluvilo jako o rozhodujícím momentu pro Ukrajinu.

Prezident během ní nejvlivnějším americkým politikům představil plán, který má zemi vyhrát válku, v níž se od února 2022 brání ruské agresi. Jak ale později napsala zahraniční média, zdá se, že Zelenského návštěva Kyjev ke splnění jeho klíčových požadavků výrazně nepřiblížila.

Americký list The Wall Street Journal napsal, že představený plán klíčové aktéry příliš nepřesvědčil. „Neohromilo mě to, není tam mnoho nového,“ řekl jeho novinářům jeden z vysoce postavených představitelů.

Zelenskyj dosud o „vítězném plánu“, jak strategii nazývá, mluvil pouze v základních obrysech. Prozradil pouze, že jeho součástí jsou témata jako bezpečnost, geopolitické postavení Ukrajiny, obranná pomoc i ekonomická spolupráce.

Jak konkrétně plán vypadá, zůstávalo dlouho neznámé, přestože o jeho obsahu se na Západě hojně spekulovalo. To se teď ovšem změnilo.

Prezident během středečního projevu v parlamentu seznámil ukrajinské zákonodárce s některými pasáže zmiňovaného plánu a zpřístupnil je tak široké veřejnosti, v níž –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak tvrdí ukrajinský politolog Volodymyr Fesenko –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rostla poptávka po zveřejnění plánu.

„Pokud plán získá podporu, můžeme válku ukončit nejpozději příští rok,“ vzkázal Zelenskyj na začátek.

Uvedl, že plán se skládá z pěti hlavních bodů. Obsahuje také tři tajné dodatky, které budou představeny pouze vůdcům jednotlivých frakcí, řekl serveru The Kyiv Independent předseda parlamentní frakce vládní strany Služebník lidu David Arachamia.

Jako první se Volodymyr Zelenskyj rozhodl mluvit o bodu, který se týká ukrajinského vstupu do NATO a je podle něj klíčovou součástí celého plánu. Kyjev podal žádost o členství v Alianci v září 2022, dosud ovšem od spojenců nedostal jasný signál.

Někdejší tajemník NATO Jens Stoltenberg nedávno naznačil, že Ukrajina by se mohla stát členem Aliance ještě předtím, než válečný konflikt skončí. V zahraničních médiích se v návaznosti na to začalo živě debatovat o tom, že Kyjev by si mohl zajistit členství v NATO výměnou za možné teritoriální ústupky.

„Chápeme, že členství v NATO je otázkou budoucnosti, nikoli přítomnosti,“ prohlásil ve středu Zelenskyj v parlamentu s tím, že pozvánka do Aliance by ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi ukázala, že „jeho geopolitické kalkulace jsou chybné“. „Jsme demokratický národ, který dokázal, že dokáže ochránit euroatlantický prostor a vlastní způsob života,“ dodal Zelenskyj.

Druhý bod plánu zdůrazňuje nutnost přiblížit válku Rusům a přenést část bojů na ruské území, tak jako se to podařilo letos v srpnu, kdy Ukrajinci odstartovali operaci v Kurské oblasti. List The Times už dříve s odvoláním na své zdroje zmínil, že součástí „vítězného plánu“ má být pokračování operace v ruské Kurské oblasti, která má posílit ukrajinskou pozici ve vyjednávání.

Ukrajina rovněž spojence vyzývá, aby zrušili restrikce ohledně použití dalekonosných zbraní a umožnili jí tím útočit na cíle hluboko na ruském území –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mantra, kterou Kyjev opakuje dlouhodobě, avšak dosud bez úspěchu. Žádá také o podporu Západu při sestřelování ruských raket a dronů nad Ukrajinou.

Institut pro studium války (ISW) minulý měsíc identifikoval okolo 245 ruských vojenských a polovojenských objektů, na které by Ukrajiny mohla zaútočit střelami Storm Shadow a ATACMS dodanými Západem, pokud by dostala svolení.

Třetí bod se věnuje tématu jaderného odstrašování a Kyjev v něm navrhuje „komplexní nejaderný balíček strategického odstrašení na svém území“, který by zemi ochránil před budoucí agresí.

Čtvrtý bod se věnuje možnostem ekonomického růstu, které Kyjev spatřuje ve využití přírodních zdrojů, jako jsou uran, titan a lithium.

Poslední pátý bod se stáčí k poválečnému bezpečnostnímu vývoji země. Prezident Zelenskyj v rámci něj zmiňuje, že Ukrajina bude mít po válce velmi zkušené vojenské síly, které budou pro NATO a Evropu velkým přínosem.

O zářijové cestě Volodymyra Zelenského do Spojených států se mluvilo jako o rozhodujícím momentu pro Ukrajinu.

Prezident během ní nejvlivnějším americkým politikům představil plán, který má zemi vyhrát válku, v níž se od února 2022 brání ruské agresi. Jak ale později napsala zahraniční média, zdá se, že Zelenského návštěva Kyjev ke splnění jeho klíčových požadavků výrazně nepřiblížila.

Americký list The Wall Street Journal napsal, že představený plán klíčové aktéry příliš nepřesvědčil. „Neohromilo mě to, není tam mnoho nového,“ řekl jeho novinářům jeden z vysoce postavených představitelů.

Zelenskyj dosud o „vítězném plánu“, jak strategii nazývá, mluvil pouze v základních obrysech. Prozradil pouze, že jeho součástí jsou témata jako bezpečnost, geopolitické postavení Ukrajiny, obranná pomoc i ekonomická spolupráce.

Jak konkrétně plán vypadá, zůstávalo dlouho neznámé, přestože o jeho obsahu se na Západě hojně spekulovalo. To se teď ovšem změnilo.

Prezident během středečního projevu v parlamentu seznámil ukrajinské zákonodárce s některými pasáže zmiňovaného plánu a zpřístupnil je tak široké veřejnosti, v níž –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak tvrdí ukrajinský politolog Volodymyr Fesenko –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rostla poptávka po zveřejnění plánu.

„Pokud plán získá podporu, můžeme válku ukončit nejpozději příští rok,“ vzkázal Zelenskyj na začátek.

Uvedl, že plán se skládá z pěti hlavních bodů. Obsahuje také tři tajné dodatky, které budou představeny pouze vůdcům jednotlivých frakcí, řekl serveru The Kyiv Independent předseda parlamentní frakce vládní strany Služebník lidu David Arachamia.

Jako první se Volodymyr Zelenskyj rozhodl mluvit o bodu, který se týká ukrajinského vstupu do NATO a je podle něj klíčovou součástí celého plánu. Kyjev podal žádost o členství v Alianci v září 2022, dosud ovšem od spojenců nedostal jasný signál.

Někdejší tajemník NATO Jens Stoltenberg nedávno naznačil, že Ukrajina by se mohla stát členem Aliance ještě předtím, než válečný konflikt skončí. V zahraničních médiích se v návaznosti na to začalo živě debatovat o tom, že Kyjev by si mohl zajistit členství v NATO výměnou za možné teritoriální ústupky.

„Chápeme, že členství v NATO je otázkou budoucnosti, nikoli přítomnosti,“ prohlásil ve středu Zelenskyj v parlamentu s tím, že pozvánka do Aliance by ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi ukázala, že „jeho geopolitické kalkulace jsou chybné“. „Jsme demokratický národ, který dokázal, že dokáže ochránit euroatlantický prostor a vlastní způsob života,“ dodal Zelenskyj.

Druhý bod plánu zdůrazňuje nutnost přiblížit válku Rusům a přenést část bojů na ruské území, tak jako se to podařilo letos v srpnu, kdy Ukrajinci odstartovali operaci v Kurské oblasti. List The Times už dříve s odvoláním na své zdroje zmínil, že součástí „vítězného plánu“ má být pokračování operace v ruské Kurské oblasti, která má posílit ukrajinskou pozici ve vyjednávání.

Ukrajina rovněž spojence vyzývá, aby zrušili restrikce ohledně použití dalekonosných zbraní a umožnili jí tím útočit na cíle hluboko na ruském území –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mantra, kterou Kyjev opakuje dlouhodobě, avšak dosud bez úspěchu. Žádá také o podporu Západu při sestřelování ruských raket a dronů nad Ukrajinou.

Institut pro studium války (ISW) minulý měsíc identifikoval okolo 245 ruských vojenských a polovojenských objektů, na které by Ukrajiny mohla zaútočit střelami Storm Shadow a ATACMS dodanými Západem, pokud by dostala svolení.

Třetí bod se věnuje tématu jaderného odstrašování a Kyjev v něm navrhuje „komplexní nejaderný balíček strategického odstrašení na svém území“, který by zemi ochránil před budoucí agresí.

Čtvrtý bod se věnuje možnostem ekonomického růstu, které Kyjev spatřuje ve využití přírodních zdrojů, jako jsou uran, titan a lithium.

Poslední pátý bod se stáčí k poválečnému bezpečnostnímu vývoji země. Prezident Zelenskyj v rámci něj zmiňuje, že Ukrajina bude mít po válce velmi zkušené vojenské síly, které budou pro NATO a Evropu velkým přínosem.