Pokud se některý ze Severokorejců údajně bojujících na Ukrajině dostane do zajetí, mohl by ho vyslýchat vojenský poradce z jihu Korejského poloostrova.

Soul v reakci na vyslání severokorejských vojáků do Ruska (psali jsme například zde) nevyloučil vypravení svého vojenského týmu do bránící se země.

„Abychom reagovali na situaci, kdy Severní Korea rozmisťuje rozsáhlé bojové jednotky do Ruska, zvažujeme vyslání přiměřeného počtu personálu složeného z odborníků na severokorejské zpravodajské služby a taktiku nepřítele,“ citovala v pondělí jihokorejská média nejmenovaného představitele tajných služeb.

Režim diktátora Kim Čong-una podle Soulu poslal na pomoc Moskvě divizi o síle 12 tisíc mužů.

Úkolem jihokorejských vojenských expertů budou tlumočnické služby v případě zajetí severokorejských vojáků a měli by také být odpovědní za následná opatření v případě, že budou chtít Severokorejci zběhnout.

Vláda Jižní Koreje věří, že pokud jí vyslaný vojenský personál zůstane v oblasti, bude schopen poskytnout Ukrajině cenné informace o taktice, vojenské doktríně, provozu jednotek, psychologii a morálce vojáků severokorejské armády.

Není přitom jisté, zda se Soul rozhoduje jen v reakci na dosud nepotvrzený krok Pchjongjangu, nebo zda o vojenskou pomoc požádal přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Poslat zbraně napadené zemi zvažovala Jižní Korea už před dvěma lety, pak ale přišlo varování. „Zničilo by to náš vztah,“ vzkázal do Soulu ruský prezident Vladimir Putin. O dva roky později varování zopakoval s tím, že by to byla „velká chyba“.

Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv pak pohrozil, že by v případě dodání výzbroje Ukrajině poslala Moskva své vyspělé zbraně Severní Koreji. Výhrůžky fungovaly – Soul sice poslal za dva roky Ukrajincům humanitární pomoc v hodnotě 400 milionů dolarů, zbraně ale ne.

Spolupráce mezi Moskvou a Pchojongjangem každopádně Jihokorejce znepokojuje – v pondělí si náměstek ministra zahraničí předvolal ruského velvyslance Georgije Zinovjeva, aby Rusko požádal o okamžité stažení severokorejských vojáků.

„Náměstek ministra Kim poukázal na to, že současná situace, kdy vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou pokročila od přesunu vojenských dodávek k samotnému rozmístění severokorejských jednotek, představuje vážné ohrožení jak pro naši zemi, tak pro mezinárodní společenství,“ citoval z tiskového prohlášení ministerstva deník Korea Herald.

Náměstek také upozornil, že jde o porušení rezolucí Rady bezpečnosti i Charty OSN. O eskalaci mluvil v této souvislosti i šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte.

„Četné kontakty mezi vysokými představiteli Ruska a KLDR, včetně pravidelných návštěv v Pchjongjangu a Moskvě v posledních dvou letech, a rozšiřující se oblasti vzájemné spolupráce je třeba vnímat v kontextu geopolitické dynamiky a principiální změny politiky KLDR. Po posledním, bohužel neúspěšném summitu mezi USA a KLDR v Hanoji v únoru 2019 a v situaci stále víceméně trvající postpandemické izolace země a vlády pravicové konzervativní strany na Jihu vidíme v KLDR jasný odklon od diplomacie vůči USA a Jižní Koreji a strategickou revizi obchodních a bezpečnostních partnerů,“ řekla Seznam Zprávám Jana Charmová, předsedkyně Česko-korejské společnosti.

„S Ruskem jde o sňatek z rozumu, který bude fungovat pouze do té doby, než přestane jedné straně vyhovovat. I přes to, že v létě Putina severokorejská média označovala jako nejbližšího přítele korejského lidu, neexistuje historicky žádná přirozená náklonnost KLDR k Rusku,“ vysvětlila koreanistka.

Samotná Severní Korea v pondělí rozmístění vojáků v Rusku dementovala a zprávy označila za „nepodložené fámy“. Jihokorejská Národní zpravodajská služba ale už v pátek oznámila, že na ruský Dálný východ dorazilo kolem 1500 členů severokorejských speciálních jednotek na adaptační výcvik na místních vojenských základnách, přičemž druhá várka by měla brzy následovat.

Pokud se některý ze Severokorejců údajně bojujících na Ukrajině dostane do zajetí, mohl by ho vyslýchat vojenský poradce z jihu Korejského poloostrova.

Soul v reakci na vyslání severokorejských vojáků do Ruska (psali jsme například zde) nevyloučil vypravení svého vojenského týmu do bránící se země.

„Abychom reagovali na situaci, kdy Severní Korea rozmisťuje rozsáhlé bojové jednotky do Ruska, zvažujeme vyslání přiměřeného počtu personálu složeného z odborníků na severokorejské zpravodajské služby a taktiku nepřítele,“ citovala v pondělí jihokorejská média nejmenovaného představitele tajných služeb.

Režim diktátora Kim Čong-una podle Soulu poslal na pomoc Moskvě divizi o síle 12 tisíc mužů.

Úkolem jihokorejských vojenských expertů budou tlumočnické služby v případě zajetí severokorejských vojáků a měli by také být odpovědní za následná opatření v případě, že budou chtít Severokorejci zběhnout.

Vláda Jižní Koreje věří, že pokud jí vyslaný vojenský personál zůstane v oblasti, bude schopen poskytnout Ukrajině cenné informace o taktice, vojenské doktríně, provozu jednotek, psychologii a morálce vojáků severokorejské armády.

Není přitom jisté, zda se Soul rozhoduje jen v reakci na dosud nepotvrzený krok Pchjongjangu, nebo zda o vojenskou pomoc požádal přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Poslat zbraně napadené zemi zvažovala Jižní Korea už před dvěma lety, pak ale přišlo varování. „Zničilo by to náš vztah,“ vzkázal do Soulu ruský prezident Vladimir Putin. O dva roky později varování zopakoval s tím, že by to byla „velká chyba“.

Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv pak pohrozil, že by v případě dodání výzbroje Ukrajině poslala Moskva své vyspělé zbraně Severní Koreji. Výhrůžky fungovaly – Soul sice poslal za dva roky Ukrajincům humanitární pomoc v hodnotě 400 milionů dolarů, zbraně ale ne.

Spolupráce mezi Moskvou a Pchojongjangem každopádně Jihokorejce znepokojuje – v pondělí si náměstek ministra zahraničí předvolal ruského velvyslance Georgije Zinovjeva, aby Rusko požádal o okamžité stažení severokorejských vojáků.

„Náměstek ministra Kim poukázal na to, že současná situace, kdy vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou pokročila od přesunu vojenských dodávek k samotnému rozmístění severokorejských jednotek, představuje vážné ohrožení jak pro naši zemi, tak pro mezinárodní společenství,“ citoval z tiskového prohlášení ministerstva deník Korea Herald.

Náměstek také upozornil, že jde o porušení rezolucí Rady bezpečnosti i Charty OSN. O eskalaci mluvil v této souvislosti i šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte.

„Četné kontakty mezi vysokými představiteli Ruska a KLDR, včetně pravidelných návštěv v Pchjongjangu a Moskvě v posledních dvou letech, a rozšiřující se oblasti vzájemné spolupráce je třeba vnímat v kontextu geopolitické dynamiky a principiální změny politiky KLDR. Po posledním, bohužel neúspěšném summitu mezi USA a KLDR v Hanoji v únoru 2019 a v situaci stále víceméně trvající postpandemické izolace země a vlády pravicové konzervativní strany na Jihu vidíme v KLDR jasný odklon od diplomacie vůči USA a Jižní Koreji a strategickou revizi obchodních a bezpečnostních partnerů,“ řekla Seznam Zprávám Jana Charmová, předsedkyně Česko-korejské společnosti.

„S Ruskem jde o sňatek z rozumu, který bude fungovat pouze do té doby, než přestane jedné straně vyhovovat. I přes to, že v létě Putina severokorejská média označovala jako nejbližšího přítele korejského lidu, neexistuje historicky žádná přirozená náklonnost KLDR k Rusku,“ vysvětlila koreanistka.

Samotná Severní Korea v pondělí rozmístění vojáků v Rusku dementovala a zprávy označila za „nepodložené fámy“. Jihokorejská Národní zpravodajská služba ale už v pátek oznámila, že na ruský Dálný východ dorazilo kolem 1500 členů severokorejských speciálních jednotek na adaptační výcvik na místních vojenských základnách, přičemž druhá várka by měla brzy následovat.