Milionům lidí v americkém státě Florida doporučily úřady evakuaci kvůli blížícímu se hurikánu Milton. Prezident Joe Biden to dokonce označil za otázku „života a smrti“.

Bouře by k ostrovu měla dorazit už v noci na čtvrtek.

Momentálně jde o hurikán páté, tedy nejvyšší, kategorie s větry o rychlosti až 270 km/h, meteorologové ale očekávají, že před příchodem na Floridu, zeslábne.

Obavy nicméně vyvolává množství srážek, které může do oblasti okolo města Tampa přinést. Lokálně by mohlo napršet až 450 milimetrů, v kombinaci s očekávaným vzedmutím moře to může vyvolat rozsáhlé záplavy zejména pobřežních oblastí.

Odborníci mluví o mimořádně silném hurikánu, politici rovnou o monstru. Rychlost jeho vzniku a zesilování překonala očekávání. Americký meteorolog Eric Webb v této souvislosti dokonce použil slovo „legendární“.

Neobvyklé je i to, že se tak silný hurikán zformoval v Mexickém zálivu tak pozdě v hurikánové sezoně.

Faktorů, které se podílí na vzniku hurikánů, je mnoho. V tomto případě se ale vědci shodují, že jeden byl naprosto zásadní. „Hlavním důvodem je velmi teplá voda v oblasti Mexického zálivu, protože právě teplé moře je pro hurikány zdrojem energie,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy meteoroložka Jana Hujslová z Českého hydrometeorologického ústavu.

Mexický záliv je nezvykle teplý nejen na povrchu, ale i v hloubce, upozorňuje americký deník The New York Times (NYT).

Následující graf, který využívá data zveřejněná klimatologem Brianem McNoldym z Miamské univerzity, ukazuje, že letošní sezona byla za dlouhé roky v Mexickém zálivu nejteplejší.

Graf zachycuje tzv. objem oceánského tepla, tedy množství tepelné energie, které je ve vodě uskladněno. Je z něj patrné, že zvlášť v posledních týdnech se množství tepla nashromážděného v Mexickém zálivu pohybovalo nad dlouhodobým průměrem.

„Pro letošní rok byla i na základě vysokých teplot v tropickém Atlantiku předpovídána nadprůměrná hurikánová sezona, a i když srpen byl nezvykle klidný, v posledních týdnech je v Atlantiku hodně živo,“ poznamenala Hujslová.

Když je totiž moře teplé, odpaří se v oblasti víc vody. Vznikající bouře si vytahují tento teplý vzduch do vyšších vrstev, kde kondenzuje do oblak a deště. Tím se teplo zase uvolňuje a pomáhá znovu vytahovat do výšin další páru. Bouře tak rostou stále víc.

„Jak tyto bouře zesilují a zesilují, nesou stále víc vlhkosti a déšť pak zanášejí hlouběji a hlouběji do vnitrozemí,“ vysvětlil pro list The Washington Post oceánograf Brian Dzwonkowski z Jihoalabamské univerzity.

Teplo je nezbytnou podmínkou pro vznik hurikánů. Pokud je velké, velmi zjednodušeně se dá říct, že budou vznikat silnější hurikány. Bouře ale zároveň teplo z moře přirozeně odčerpávají.

V této souvislosti proto může někoho zarazit, že jen krátce před Miltonem se v Mexickém zálivu zformoval hurikán Helene, kvůli kterému ve Spojených státech zemřelo vůbec nejvíc lidí od Katriny z roku 2005.

Jak NYT upozornila profesorka hydrologie z Arizonské univerzity Kim Woodová, Milton vznikl v západní části zálivu, zatímco Helen ve východní. Oba hurikány měly tedy jiný zdroj tepla.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) je definuje jako „období, kdy v oceánu přetrvávají abnormálně vysoké teploty, což má významné dopady na mořský život, obyvatele pobřeží a ekonomiky“. Podobně jako klasické letní horké vlny na souši jsou i mořské horké vlny stále častější, delší a intenzivnější.

Tím se moře zahřívá i do větší hloubky, a to má opět vliv i na formování hurikánů. Tropické cyklóny totiž vytahují k povrchu vodu z hlubin. Obvykle je tato voda studenější, což pak ochlazuje povrchovou teplotu a bouři to v konečném důsledku může oslabit.

Ale když je voda v hloubce teplejší, k povrchu se zase přesunuje relativně teplá voda, což hurikán naopak posílí. Přesně to se stalo v případě Helene i Miltona. Svou roli sehrál i fakt, že tyto hurikány během své cesty prošly nadprůměrně teplými částmi Mexického zálivu –⁠⁠ voda přirozeně v celém prostoru o rozloze 1,6 milionu kilometrů čtverečních není stejně horká.

Kromě toho, že mají mořské horké vlny vliv na vznik extrémního počasí, které má přesah na souš, představují také zátěž pro mořské ekosystémy.

Typickým příkladem je negativní dopad na mořské korály. U těch při vysokých teplotách dochází k takzvanému bělení, kdy umírají mikroskopické řasy na jejich povrchu a korál se tak stává zranitelnějším. Vymírání korálů pak znamená hrozbu pro celý pestrý korálový ekosystém, v němž žije velké množství druhů organismů.

K bělení a umírání korálů podle vědců letos už dochází v mělčích vodách na Floridě a panují obavy, že rok 2024 bude dalším rokem, kdy dojde i k masovému globálnímu bělení korálů.

Kromě likvidace nemobilních forem mořského života mohou mořské horké vlny narušit i migrační trasy mobilních druhů. Přispívají také k přemnožování škodlivého vodního květu, který dusí ryby a další živočichy.

Teplejší oceány zároveň znamenají i větší problém se zvedající se hladinou, obecně menší množství kyslíku ve vodě a mají i horší schopnost pohlcovat oxid uhličitý, což znamená další zrychlování změny klimatu.

Milionům lidí v americkém státě Florida doporučily úřady evakuaci kvůli blížícímu se hurikánu Milton. Prezident Joe Biden to dokonce označil za otázku „života a smrti“.

Bouře by k ostrovu měla dorazit už v noci na čtvrtek.

Momentálně jde o hurikán páté, tedy nejvyšší, kategorie s větry o rychlosti až 270 km/h, meteorologové ale očekávají, že před příchodem na Floridu, zeslábne.

Obavy nicméně vyvolává množství srážek, které může do oblasti okolo města Tampa přinést. Lokálně by mohlo napršet až 450 milimetrů, v kombinaci s očekávaným vzedmutím moře to může vyvolat rozsáhlé záplavy zejména pobřežních oblastí.

Odborníci mluví o mimořádně silném hurikánu, politici rovnou o monstru. Rychlost jeho vzniku a zesilování překonala očekávání. Americký meteorolog Eric Webb v této souvislosti dokonce použil slovo „legendární“.

Neobvyklé je i to, že se tak silný hurikán zformoval v Mexickém zálivu tak pozdě v hurikánové sezoně.

Faktorů, které se podílí na vzniku hurikánů, je mnoho. V tomto případě se ale vědci shodují, že jeden byl naprosto zásadní. „Hlavním důvodem je velmi teplá voda v oblasti Mexického zálivu, protože právě teplé moře je pro hurikány zdrojem energie,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy meteoroložka Jana Hujslová z Českého hydrometeorologického ústavu.

Mexický záliv je nezvykle teplý nejen na povrchu, ale i v hloubce, upozorňuje americký deník The New York Times (NYT).

Následující graf, který využívá data zveřejněná klimatologem Brianem McNoldym z Miamské univerzity, ukazuje, že letošní sezona byla za dlouhé roky v Mexickém zálivu nejteplejší.

Graf zachycuje tzv. objem oceánského tepla, tedy množství tepelné energie, které je ve vodě uskladněno. Je z něj patrné, že zvlášť v posledních týdnech se množství tepla nashromážděného v Mexickém zálivu pohybovalo nad dlouhodobým průměrem.

„Pro letošní rok byla i na základě vysokých teplot v tropickém Atlantiku předpovídána nadprůměrná hurikánová sezona, a i když srpen byl nezvykle klidný, v posledních týdnech je v Atlantiku hodně živo,“ poznamenala Hujslová.

Když je totiž moře teplé, odpaří se v oblasti víc vody. Vznikající bouře si vytahují tento teplý vzduch do vyšších vrstev, kde kondenzuje do oblak a deště. Tím se teplo zase uvolňuje a pomáhá znovu vytahovat do výšin další páru. Bouře tak rostou stále víc.

„Jak tyto bouře zesilují a zesilují, nesou stále víc vlhkosti a déšť pak zanášejí hlouběji a hlouběji do vnitrozemí,“ vysvětlil pro list The Washington Post oceánograf Brian Dzwonkowski z Jihoalabamské univerzity.

Teplo je nezbytnou podmínkou pro vznik hurikánů. Pokud je velké, velmi zjednodušeně se dá říct, že budou vznikat silnější hurikány. Bouře ale zároveň teplo z moře přirozeně odčerpávají.

V této souvislosti proto může někoho zarazit, že jen krátce před Miltonem se v Mexickém zálivu zformoval hurikán Helene, kvůli kterému ve Spojených státech zemřelo vůbec nejvíc lidí od Katriny z roku 2005.

Jak NYT upozornila profesorka hydrologie z Arizonské univerzity Kim Woodová, Milton vznikl v západní části zálivu, zatímco Helen ve východní. Oba hurikány měly tedy jiný zdroj tepla.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) je definuje jako „období, kdy v oceánu přetrvávají abnormálně vysoké teploty, což má významné dopady na mořský život, obyvatele pobřeží a ekonomiky“. Podobně jako klasické letní horké vlny na souši jsou i mořské horké vlny stále častější, delší a intenzivnější.

Tím se moře zahřívá i do větší hloubky, a to má opět vliv i na formování hurikánů. Tropické cyklóny totiž vytahují k povrchu vodu z hlubin. Obvykle je tato voda studenější, což pak ochlazuje povrchovou teplotu a bouři to v konečném důsledku může oslabit.

Ale když je voda v hloubce teplejší, k povrchu se zase přesunuje relativně teplá voda, což hurikán naopak posílí. Přesně to se stalo v případě Helene i Miltona. Svou roli sehrál i fakt, že tyto hurikány během své cesty prošly nadprůměrně teplými částmi Mexického zálivu –⁠⁠ voda přirozeně v celém prostoru o rozloze 1,6 milionu kilometrů čtverečních není stejně horká.

Kromě toho, že mají mořské horké vlny vliv na vznik extrémního počasí, které má přesah na souš, představují také zátěž pro mořské ekosystémy.

Typickým příkladem je negativní dopad na mořské korály. U těch při vysokých teplotách dochází k takzvanému bělení, kdy umírají mikroskopické řasy na jejich povrchu a korál se tak stává zranitelnějším. Vymírání korálů pak znamená hrozbu pro celý pestrý korálový ekosystém, v němž žije velké množství druhů organismů.

K bělení a umírání korálů podle vědců letos už dochází v mělčích vodách na Floridě a panují obavy, že rok 2024 bude dalším rokem, kdy dojde i k masovému globálnímu bělení korálů.

Kromě likvidace nemobilních forem mořského života mohou mořské horké vlny narušit i migrační trasy mobilních druhů. Přispívají také k přemnožování škodlivého vodního květu, který dusí ryby a další živočichy.

Teplejší oceány zároveň znamenají i větší problém se zvedající se hladinou, obecně menší množství kyslíku ve vodě a mají i horší schopnost pohlcovat oxid uhličitý, což znamená další zrychlování změny klimatu.