Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropská unie bere válku na Ukrajině vážně a Rusko považuje za jednoznačnou hrozbu. Ukazuje to úterní oznámení o rozdělení postů v novém týmu Ursuly von der Leyenové.

Důležité posty v ní získali lidé, kteří se ruským nebezpečím ve svých předchozích pozicích zabývali dennodenně.

Šéfkou evropské diplomacie se podle očekávání stala bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová, nově vzniklý post evropského komisaře pro obranu pak obsadil bývalý litevský premiér Andrius Kubilius.

S oběma bude navíc spolupracovat finská komisařka Henna Virkkunenová, viceprezidentka Komise pro technologie, bezpečnost a demokracii. „Jsme velmi spokojení,“ kvitoval post pro svoji zemi finský premiér Petteri Orpo.

O portfoliu nového komisaře pro obranu se jednu chvíli hovořilo i v souvislosti s Českem, nakonec ale dostal přednost litevský kandidát. Češi navíc preferovali ekonomické portfolio.

Finančník a politický aktivista Bill Browder je přesvědčený, že litevský europoslanec je dobrá volba.

„Je skvělé, že Andrius Kubilius, skutečný přítel Ukrajiny a oddaný bojovník proti zločinnému Putinovu režimu, dostal obranné portfolio v nové Evropské komisi,“ napsal na síti X.

Faktem nicméně je, že jde o nový post, jehož náplň a váhu určí teprve činy litevského politika. „Půjde spíše o formalističtější portfolio, zejména tedy o koordinaci vojenských nákupů, než že by šlo o přijímání konkrétních opatření,“ řekl Seznam Zprávám Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum.

On sám má za správné, že tento post vzniká, v rámci nové Evropské komise ho nicméně nepovažuje za příliš významný.

Hlavním posláním bude rozběhnout nový Program evropského obranného průmyslu (EDIP), v jehož rámci by měla EU rozdělit dodavatelům obranné techniky na 1,5 miliardy eur.

Kromě toho by měl podle serveru Politico dohlížet na evropské satelitní programy Galileo a Copernicus a prosazovat třetí unijní projekt – multiorbitální satelitní internetová konstelace nazvané IRIS², kterou Evropská unie rozmístí do roku 2027.

Sedmašedesátiletý Andrius Kubilius začal politickou kariéru ještě v období Sovětského svazu, kdy se stal členem hnutí Sajudis, které usilovalo o nezávislost Litvy. Po odtržení od SSSR vstoupil do strany křesťanských demokratů, již i vedl – jeho nástupcem v čele partaje se stal nynější ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

Jako premiér provedl Kubilius zemi těžkým obdobím světové ekonomické krize, v němž musel přijmout řadu nepopulárních kroků. Navzdory tomu se ale stal vůbec prvním šéfem vlády, který vydržel ve funkci celé volební období.

V Evropském parlamentu, kam byl zvolen v roce 2019, působil jako zpravodaj pro vztahy s Ruskem. K litevskému agresivnímu sousedovi volí tvrdší přístup – prohlásil, že mít s Ruskem dobré vztahy je nemožné, a vyzval sedmadvacítku k ukončení dovozu ruské ropy a zemního plynu.

V europarlamentu zasedal Kubilius v lidovecké frakci a je také členem Spinneliho skupiny, iniciativy evropských politiků usilujících o federalizaci Evropské unie. V listopadu 2021 se připojil k sedmičlenné delegaci europoslanců mířících na Tchaj-wan. Návštěva vedení francouzským europoslancem Raphaëlem Glucksmannem měla za cíl vyslat jasný signál o unijní podpoře ostrova, i když kvůli ní hrozila Čína odvetnými opatřeními.

„Po tom, co jsem dvakrát sloužil jako premiér Litvy a získal jsem titul krizového premiéra, se nebojím žádných pracovních míst a povinností, které by mohly nastat, kdybych se stal evropským komisařem,“ řekl Kubilius litevským poslancům ke své nominaci do nového týmu von der Leyenové.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropská unie bere válku na Ukrajině vážně a Rusko považuje za jednoznačnou hrozbu. Ukazuje to úterní oznámení o rozdělení postů v novém týmu Ursuly von der Leyenové.

Důležité posty v ní získali lidé, kteří se ruským nebezpečím ve svých předchozích pozicích zabývali dennodenně.

Šéfkou evropské diplomacie se podle očekávání stala bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová, nově vzniklý post evropského komisaře pro obranu pak obsadil bývalý litevský premiér Andrius Kubilius.

S oběma bude navíc spolupracovat finská komisařka Henna Virkkunenová, viceprezidentka Komise pro technologie, bezpečnost a demokracii. „Jsme velmi spokojení,“ kvitoval post pro svoji zemi finský premiér Petteri Orpo.

O portfoliu nového komisaře pro obranu se jednu chvíli hovořilo i v souvislosti s Českem, nakonec ale dostal přednost litevský kandidát. Češi navíc preferovali ekonomické portfolio.

Finančník a politický aktivista Bill Browder je přesvědčený, že litevský europoslanec je dobrá volba.

„Je skvělé, že Andrius Kubilius, skutečný přítel Ukrajiny a oddaný bojovník proti zločinnému Putinovu režimu, dostal obranné portfolio v nové Evropské komisi,“ napsal na síti X.

Faktem nicméně je, že jde o nový post, jehož náplň a váhu určí teprve činy litevského politika. „Půjde spíše o formalističtější portfolio, zejména tedy o koordinaci vojenských nákupů, než že by šlo o přijímání konkrétních opatření,“ řekl Seznam Zprávám Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum.

On sám má za správné, že tento post vzniká, v rámci nové Evropské komise ho nicméně nepovažuje za příliš významný.

Hlavním posláním bude rozběhnout nový Program evropského obranného průmyslu (EDIP), v jehož rámci by měla EU rozdělit dodavatelům obranné techniky na 1,5 miliardy eur.

Kromě toho by měl podle serveru Politico dohlížet na evropské satelitní programy Galileo a Copernicus a prosazovat třetí unijní projekt – multiorbitální satelitní internetová konstelace nazvané IRIS², kterou Evropská unie rozmístí do roku 2027.

Sedmašedesátiletý Andrius Kubilius začal politickou kariéru ještě v období Sovětského svazu, kdy se stal členem hnutí Sajudis, které usilovalo o nezávislost Litvy. Po odtržení od SSSR vstoupil do strany křesťanských demokratů, již i vedl – jeho nástupcem v čele partaje se stal nynější ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

Jako premiér provedl Kubilius zemi těžkým obdobím světové ekonomické krize, v němž musel přijmout řadu nepopulárních kroků. Navzdory tomu se ale stal vůbec prvním šéfem vlády, který vydržel ve funkci celé volební období.

V Evropském parlamentu, kam byl zvolen v roce 2019, působil jako zpravodaj pro vztahy s Ruskem. K litevskému agresivnímu sousedovi volí tvrdší přístup – prohlásil, že mít s Ruskem dobré vztahy je nemožné, a vyzval sedmadvacítku k ukončení dovozu ruské ropy a zemního plynu.

V europarlamentu zasedal Kubilius v lidovecké frakci a je také členem Spinneliho skupiny, iniciativy evropských politiků usilujících o federalizaci Evropské unie. V listopadu 2021 se připojil k sedmičlenné delegaci europoslanců mířících na Tchaj-wan. Návštěva vedení francouzským europoslancem Raphaëlem Glucksmannem měla za cíl vyslat jasný signál o unijní podpoře ostrova, i když kvůli ní hrozila Čína odvetnými opatřeními.

„Po tom, co jsem dvakrát sloužil jako premiér Litvy a získal jsem titul krizového premiéra, se nebojím žádných pracovních míst a povinností, které by mohly nastat, kdybych se stal evropským komisařem,“ řekl Kubilius litevským poslancům ke své nominaci do nového týmu von der Leyenové.