Hladem loni ve světě trpělo 733 milionů lidí, každý jedenáctý obyvatel planety. Uvádí to ve středu vydaná zpráva agentur OSN, které se zabývají zemědělstvím, výživou a zdravím. Nejčastěji hladoví lidé v Africe a Asii. V situaci nedostatku jídla žije podle odhadů 29 procent obyvatel Země, což je zhruba 2,3 miliardy lidí. Meziročně se počet hladovějících výrazně nezměnil, dramaticky ale narostl ve srovnání s rokem 2019, tedy s dobou před pandemií covidu-19.

Ve srovnání s předchozím odhadem z roku 2023 se počet lidí, kteří trpěli ve světě hladem, zvýšil o deset milionů. Výskyt podvýživy není ve světě rovnoměrný. Hladem trpí zhruba každý pátý obyvatel Afriky či osm procent obyvatel Asie. V této situaci se však nachází méně než 2,5 procenta obyvatel Evropy a Severní Ameriky.

Zhruba 2,33 miliardy obyvatel světa čelí vážnému či středně vážnému nedostatku potravin. Tím se podle zprávy myslí nedostatečný přístup k jídlu například v některých ročních obdobích. V takové situaci je například 58 procent obyvatel Afriky a zhruba čtvrtina obyvatel Asie či Latinské Ameriky. V případě Evropy a Severní Ameriky podíl činí zhruba devět procent.

Zpráva poukazuje na to, že ve srovnání s rokem 2019 se počet lidí, kteří trpí hladem, zvýšil o 152 milionů. Situace se výrazně zhoršila během pandemie covidu-19 a od té doby se nepodařilo dosáhnout výrazného zlepšení. Obnovení hospodářského růstu po pandemii bylo podle ekonoma Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Davida Labordea mezi zeměmi nerovnoměrné. „Klimatické změny na nás začínají silně doléhat na všech kontinentech,“ cituje agentura AFP rovněž Labordea, podle kterého za to, že se údaje nezlepšují, mohou i konflikty a mezinárodní krize.

Vzhledem k tomu, že se situace výrazně nelepší, se organizace OSN obávají, že se nepodaří vymýtit hlad ve světě do roku 2030, jak bylo stanoveno v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN. Pokud se současné trendy výrazně nezmění, tak v roce 2030 bude trpět hladem ve světě 582 milionů lidí, z nichž polovina bude žít v Africe, uvádí zpráva.

Hladem loni ve světě trpělo 733 milionů lidí, každý jedenáctý obyvatel planety. Uvádí to ve středu vydaná zpráva agentur OSN, které se zabývají zemědělstvím, výživou a zdravím. Nejčastěji hladoví lidé v Africe a Asii. V situaci nedostatku jídla žije podle odhadů 29 procent obyvatel Země, což je zhruba 2,3 miliardy lidí. Meziročně se počet hladovějících výrazně nezměnil, dramaticky ale narostl ve srovnání s rokem 2019, tedy s dobou před pandemií covidu-19.

Ve srovnání s předchozím odhadem z roku 2023 se počet lidí, kteří trpěli ve světě hladem, zvýšil o deset milionů. Výskyt podvýživy není ve světě rovnoměrný. Hladem trpí zhruba každý pátý obyvatel Afriky či osm procent obyvatel Asie. V této situaci se však nachází méně než 2,5 procenta obyvatel Evropy a Severní Ameriky.

Zhruba 2,33 miliardy obyvatel světa čelí vážnému či středně vážnému nedostatku potravin. Tím se podle zprávy myslí nedostatečný přístup k jídlu například v některých ročních obdobích. V takové situaci je například 58 procent obyvatel Afriky a zhruba čtvrtina obyvatel Asie či Latinské Ameriky. V případě Evropy a Severní Ameriky podíl činí zhruba devět procent.

Zpráva poukazuje na to, že ve srovnání s rokem 2019 se počet lidí, kteří trpí hladem, zvýšil o 152 milionů. Situace se výrazně zhoršila během pandemie covidu-19 a od té doby se nepodařilo dosáhnout výrazného zlepšení. Obnovení hospodářského růstu po pandemii bylo podle ekonoma Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Davida Labordea mezi zeměmi nerovnoměrné. „Klimatické změny na nás začínají silně doléhat na všech kontinentech,“ cituje agentura AFP rovněž Labordea, podle kterého za to, že se údaje nezlepšují, mohou i konflikty a mezinárodní krize.

Vzhledem k tomu, že se situace výrazně nelepší, se organizace OSN obávají, že se nepodaří vymýtit hlad ve světě do roku 2030, jak bylo stanoveno v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN. Pokud se současné trendy výrazně nezmění, tak v roce 2030 bude trpět hladem ve světě 582 milionů lidí, z nichž polovina bude žít v Africe, uvádí zpráva.