Čína letos už podruhé zavelela k vojenským manévrům v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Za poslední dva roky šlo už o čtvrté velké cvičení, kdy čínské válečné lodě a letouny simulovaly obklíčení ostrova i údery na něj, přičemž v některých případech docházelo i k cvičným odpalům raket

Nyní Peking cvičení označil za reakci na nedávné rozhodnutí tchajwanského prezidenta Laje Čching-te odmítnout uznat ostrov za součást Čínské lidové republiky. Peking totiž považuje Tchaj-wan, který si vládne sám, za svou vzbouřeneckou provincii.

Šlo nicméně ze strany Pekingu o očekávaný krok bez ohledu na tuto událost. Že letošní květnové manévry (k těm došlo po inauguraci tchajwanského prezidenta) nebudou poslední, naznačoval už jejich název. Peking totiž na konec jejich kódového označení na jaře zanesl „2024 A“, přičemž nyní přichází „B“.

První z velkých cvičení přišlo v roce 2022 po návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. V roce 2023 Čína spustila manévry po jednání tehdejší prezidentky Cchaj Jing-wen s nástupcem Pelosiové Kevinem McCarthym.

Aktuálního cvičení se podle tchajwanské vlády účastnilo 125 vojenských letounů a 17 plavidel, což je údajně rekordní počet za jeden den. Celkově ale podle dosavadních informací manévry v porovnání s předešlými cvičeními nejsou tak velké. Čína totiž hned první den ohlásila jejich konec (například v roce 2022 se manévry táhly týden) a podle Tchaj-wanu nedošlo k odpalování raket ani žádné střelbě.

Čínské lodě a letadla měly mít tentokrát za úkol cvičit blokování klíčových přístavů a míst a prověřit bojovou připravenost.

Peking vzkázal, že jeho manévry jsou varováním před „separatistickými činy“ Tchaj-wanu. Ten to označil za provokaci. Spojené státy vyzvaly Čínu, aby se vyvarovala krokům, které mohou narušit mír.

Čína dlouhodobě Tchaj-wanu vyhrožuje vojenskou intervencí, pokud by ostrov vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan se proto v posledních letech stává s jedním z nejžhavějších míst mocenského soupeření Číny s USA, které dlouhodobě ostrov podporují, v celém Pacifiku.

Čína v posledních dekádách masivně investuje do námořních i jiných kapacit. To vzbuzuje obavy, že by se mohla blížit okamžiku, kdy bude věřit v úspěch vojenské invaze na Tchaj-wan, nebo jeho blokádu s cílem donutit demokratickou vládu ke kapitulaci.

V tuto chvíli má Čína už víc válečných plavidel než USA a je tedy podle tohoto parametru největším námořnictvem na světě.

Peking má nicméně víc menších a nikoliv větších lodí, takže když se „velikost“ námořnictva obou zemí přepočítá ne na kusy plavidel, ale na celkový výtlak, USA mají nadále hodně navrch.

Například podle letošního srovnání think tanku CSIS je výtlak amerických válečných lodí přes 2,8 milionu tun, zatímco čínských přes 0,9 milionu.

Čím je to dáno, je patrné z následujícího přehledu aktuálního k roku 2022. USA mají stále výrazně víc zejména letadlových lodí, velkých křižníků a výsadkových lodí:

Další velkou výhodou Spojených států je větší množství ponorek, které jsou výhradně na jaderný pohon (o výhodách jaderných ponorek jsme podrobně psali zde), a hlavně jejich schopnosti.

Námořnictvo Spojených států se také může opřít o mnohem větší zkušenosti s dlouhodobou tradicí. Čína na druhé straně v posledních letech potvrzuje, že je ochotná investovat a schopná vyrábět velké množství vojenských plavidel. Navíc je také domovem největšího civilního loďařského průmyslu na světě (v Číně se vyrábí 40 % světové produkce obchodních lodí), který podléhá centrálnímu řízení komunistické strany.

„Pokud Čína bude pokračovat v rozšiřování své flotily současným tempem a USA nebudou revitalizovat loďařský sektor, Čína bude mít stále větší šanci na vítězství v mezistátní a hlavně vleklé válce. Díky tomu bude sebevědomější a svou moc využije k ohrožování svých slabších sousedů,“ napsali k tématu analytici z CSIS.

Jako řešení, které by takový scénář zvrátilo a zachovalo Washingtonu jeho odstrašující sílu, doporučují investice do menších lodí (korvet a fregat), námořních dronů (a dalších alternativních prostředků), snahu o prohloubení partnerství s Japonskem a Jižní Koreou i investice do vlastního lodního průmyslu.

Čína letos už podruhé zavelela k vojenským manévrům v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Za poslední dva roky šlo už o čtvrté velké cvičení, kdy čínské válečné lodě a letouny simulovaly obklíčení ostrova i údery na něj, přičemž v některých případech docházelo i k cvičným odpalům raket

Nyní Peking cvičení označil za reakci na nedávné rozhodnutí tchajwanského prezidenta Laje Čching-te odmítnout uznat ostrov za součást Čínské lidové republiky. Peking totiž považuje Tchaj-wan, který si vládne sám, za svou vzbouřeneckou provincii.

Šlo nicméně ze strany Pekingu o očekávaný krok bez ohledu na tuto událost. Že letošní květnové manévry (k těm došlo po inauguraci tchajwanského prezidenta) nebudou poslední, naznačoval už jejich název. Peking totiž na konec jejich kódového označení na jaře zanesl „2024 A“, přičemž nyní přichází „B“.

První z velkých cvičení přišlo v roce 2022 po návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. V roce 2023 Čína spustila manévry po jednání tehdejší prezidentky Cchaj Jing-wen s nástupcem Pelosiové Kevinem McCarthym.

Aktuálního cvičení se podle tchajwanské vlády účastnilo 125 vojenských letounů a 17 plavidel, což je údajně rekordní počet za jeden den. Celkově ale podle dosavadních informací manévry v porovnání s předešlými cvičeními nejsou tak velké. Čína totiž hned první den ohlásila jejich konec (například v roce 2022 se manévry táhly týden) a podle Tchaj-wanu nedošlo k odpalování raket ani žádné střelbě.

Čínské lodě a letadla měly mít tentokrát za úkol cvičit blokování klíčových přístavů a míst a prověřit bojovou připravenost.

Peking vzkázal, že jeho manévry jsou varováním před „separatistickými činy“ Tchaj-wanu. Ten to označil za provokaci. Spojené státy vyzvaly Čínu, aby se vyvarovala krokům, které mohou narušit mír.

Čína dlouhodobě Tchaj-wanu vyhrožuje vojenskou intervencí, pokud by ostrov vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan se proto v posledních letech stává s jedním z nejžhavějších míst mocenského soupeření Číny s USA, které dlouhodobě ostrov podporují, v celém Pacifiku.

Čína v posledních dekádách masivně investuje do námořních i jiných kapacit. To vzbuzuje obavy, že by se mohla blížit okamžiku, kdy bude věřit v úspěch vojenské invaze na Tchaj-wan, nebo jeho blokádu s cílem donutit demokratickou vládu ke kapitulaci.

V tuto chvíli má Čína už víc válečných plavidel než USA a je tedy podle tohoto parametru největším námořnictvem na světě.

Peking má nicméně víc menších a nikoliv větších lodí, takže když se „velikost“ námořnictva obou zemí přepočítá ne na kusy plavidel, ale na celkový výtlak, USA mají nadále hodně navrch.

Například podle letošního srovnání think tanku CSIS je výtlak amerických válečných lodí přes 2,8 milionu tun, zatímco čínských přes 0,9 milionu.

Čím je to dáno, je patrné z následujícího přehledu aktuálního k roku 2022. USA mají stále výrazně víc zejména letadlových lodí, velkých křižníků a výsadkových lodí:

Další velkou výhodou Spojených států je větší množství ponorek, které jsou výhradně na jaderný pohon (o výhodách jaderných ponorek jsme podrobně psali zde), a hlavně jejich schopnosti.

Námořnictvo Spojených států se také může opřít o mnohem větší zkušenosti s dlouhodobou tradicí. Čína na druhé straně v posledních letech potvrzuje, že je ochotná investovat a schopná vyrábět velké množství vojenských plavidel. Navíc je také domovem největšího civilního loďařského průmyslu na světě (v Číně se vyrábí 40 % světové produkce obchodních lodí), který podléhá centrálnímu řízení komunistické strany.

„Pokud Čína bude pokračovat v rozšiřování své flotily současným tempem a USA nebudou revitalizovat loďařský sektor, Čína bude mít stále větší šanci na vítězství v mezistátní a hlavně vleklé válce. Díky tomu bude sebevědomější a svou moc využije k ohrožování svých slabších sousedů,“ napsali k tématu analytici z CSIS.

Jako řešení, které by takový scénář zvrátilo a zachovalo Washingtonu jeho odstrašující sílu, doporučují investice do menších lodí (korvet a fregat), námořních dronů (a dalších alternativních prostředků), snahu o prohloubení partnerství s Japonskem a Jižní Koreou i investice do vlastního lodního průmyslu.