Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Izraelské armáda na síti X oznámila, že jde o omezenou a přesně zacílenou akci ve snaze zničit působiště hnutí Hizballáh poblíž hranic, odkud ostřeluje sever Izraele. Akci podporují izraelské vzdušné síly a dělostřelectvo, uvedlo vojsko židovského státu.
Co pozemnímu útoku předcházelo
Napětí mezi zeměmi se zvýšilo po sérii explozí pagerů a vysílaček využívaných Hizballáhem 17. a 18. září a následném zahájení izraelských vzdušných úderů 23. září (operace Severní šípy) s cílem vrátit asi 60 000 evakuovaných obyvatel na sever Izraele. Tyto údery byly největší izraelskou akcí tohoto druhu v Libanonu od války s Hizballáhem v roce 2006, uvedla ČTK. Militantní hnutí jako odvetu za výbuchy pagerů vypálilo na Izrael více než sto raket.
Vyostření situace nastalo ke konci září, kdy izraelská armáda zabila nejvyššího vůdce hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha při vzdušném útoku v Bejrútu. Po jeho smrti oznámil izraelský premiér Benjanin Netanjahu, že je země odhodlána pokračovat v úderech proti nepřátelům. Izrael tak provedl další bombardování Libanonu namířené proti Íránem podporovanému šíitskému militantnímu hnutí Hizballáh.
Proč Izrael útočí na Libanon?
Důvodem je napjatá a nestabilní situace na severu Izraele u hranic s Libanonem. Hizballáh posílá pravidelně na sever Izraele až stovky raket s cílem podpořit palestinskou teroristickou organizaci Hamás v konfliktu s Izraelem. Izraelci žijící v této oblasti proto museli své domovy v oblasti od začátku války v Pásmu Gazy opustit.
Reakce dalších zemí
Řada zemí kvůli napětí vyzývá od víkendu své občany, aby z bezpečnostních důvodů opustili Libanon.
Americké ministerstvo zahraničí nařídilo odjezd z Libanonu rodinným příslušníkům svých diplomatů a povolilo odjezd zaměstnanců americké ambasády v Bejrútu, kteří nejsou nezbytně nutní pro chod úřadu, napsala agentura AP.
Americký ministr obrany Lloyd Austin izraelskou operaci proti Hizballáhu v Libanonu podpořil. Se svým izraelským protějškem se shodli na nutnosti odstranit v jižním Libanonu zázemí pro možný útok Hizballáhu na sever Izraele.
Německé ministerstvo zahraničí se rozhodlo zvýšit krizovou úroveň na svých diplomatických misích v Bejrútu a rovněž v Ramalláhu a v Tel Avivu, píše ČTK s odkazem na agenturu AFP. Londýn vybídl britské občany, aby Libanon opustili „prvním dostupným letem“.
Vztahy Hizballáhu s Izraelem: dlouhodobé nepřátelství
Militantní šíitské hnutí a politická strana vznikla v roce 1982 během první libanonské války, kdy izraelské ozbrojené síly vstoupily do Libanonu s cílem zničit palestinské hnutí odporu v zemi. Izraelská armáda během ofenzivy okupovala téměř polovinu libanonského území, uvedla ČTK.
Hnutí se v Libanonu podílí na vládě, provozuje školy a nemocnice, ale má i mocné vojenské křídlo. Napojení organizace na Írán by mohlo být zásadní i pro další vývoj izraelské pozemní invaze do Libanonu. Jeho spojencem je také palestinské teroristické hnutí Hamás.
Napětí mezi Hizballáhem a Izraelem po odchodu izraelských jednotek z jihu Libanonu v roce 2000 neustalo. V létě 2006 vyústily konfliktní vztahy v měsíční válku. Při konfliktu zahynulo v Libanonu asi 1200 lidí, většinou civilistů. Izrael naproti tomu zaznamenal méně než 160 obětí – většinou vojáků, napsala agentura Reuters.
Od začátku války mezi Izraelem a Hamásem, která začala po útoku palestinských ozbrojenců z Pásma Gazy na jižní Izrael loni 7. října, ostřeluje Hizballáh pravidelně sever Izraele.
Izrael poté podnikl údery na Hizballáh i mimo oblast na jihu Libanonu a zabil několik význačných velitelů Hizballáhu.
