Zatím ale zřejmě neplánuje pozemní invazi do oblasti jižního Libanonu, odkud Hizballáh dlouhodobě ostřeluje cíle v Židovském státě. „Izrael má ve vzduchu velký manévrovací prostor,“ říká k dosavadní strategii bezpečnostní analytik Jan Daniel, který se věnuje především Blízkému východu a severní Africe.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy rovněž uvedl, že se izraelským tajným službám podařilo proniknout do nitra hnutí Hizballáh i íránských zpravodajských služeb. Írán, který povstalecké skupiny jako Hizballáh podporuje, podle Daniela teď neví, jak na agresivní postup Izraele reagovat a zatím vyčkává.

Kam myslíte, že tato izraelská ofenziva až dojde? Je ve hře třeba i pozemní invaze do oblasti jižního Libanonu?

Myslím, že se zatím k takové invazi neschyluje. Zatím nedochází k žádné masivní mobilizaci nebo přesunu izraelských jednotek na libanonskou hranici. Izrael spíše vyčkává, co bude dále, vyčkává na reakci Hizbaláhu a podle toho bude volit svoje další kroky.

Následky izraelských úderů na Libanon:

Myslím si, že pozemní ofenzíva je z izraelského pohledu navíc poměrně riziková, hrozí tam přece jenom ztráty izraelských vojáků. Izraelská vláda si tak vyhodnotila, že může použít tuto velmi brutální leteckou sílu a zároveň minimalizovat ztráty na své straně, a to i přesto, že Hizballáh dokázal směrem na Izrael vypálit stovky raket.

Na libanonské straně vidíme velkou destrukci a již více než 500 obětí. Izrael má navíc ve vzduchu velký prostor pro manévry, což by u pozemního útoku neplatilo.

Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je cílem této ofenzívy změnit situaci na jihu Libanonu. Co si pod tím představit?

To znamená, že chce Izrael vytvořit v oblasti bezpečnostní nárazníkové pásmo a zatlačit Hizballáh dál od izraelsko-libanonské hranice. Zároveň chce Izrael toto hnutí oslabit, zničit jeho infrastrukturu, jeho raketová odpalovací zařízení a vlastně do jisté míry proti němu postavit část libanonské populace.

Slyšíme sice z izraelských vládních kruhů, že je potřeba zopakovat vojenskou okupaci jižního Libanonu z 80. a 90. let, nebo se skutečně pustit do pozemní operace, ale myslím si, že momentálně Izraelcům stačí ta letecká kampaň.

Myslíte si, že je hnutí Hizballáh poslední sérií útoků nalomeno? Nevypovídá o tom už například způsob a řeč těla vůdce hnutí Hassana Nasralláha? On je znám jako velký, charismatický, dokonce i vtipný řečník, ale už po té první vlně útoků na pagery a vysílačky působil až takovým zamlklým, unaveným dojmem. Souhlasíte?

Určitě. Já si myslím, že Hizballáh je výrazně oslabený. Jak moc oslabený, to nikdo asi momentálně nedokáže dohlédnout, ale myslím si, že tam je třeba znovu poznamenat, že tenhle konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem je dlouhodobý. Ta současná série úderů včetně útoků za pomocí pagerů a vysílaček a ta současná bombardovací operace, je něco, na co se Izrael de facto připravoval od té poslední války v roce 2006.

Pro Hizballáh to je určitě velká rána, ale izraelská vojenská kampaň probíhá už více než dvě dekády. Zároveň je nutné připomenout, že Hizballáh utrpěl poměrně výrazné ztráty už od 7. října loňského roku (datum vpádu teroristů Hamásu na území Izraele, pozn. red.).

Izrael přitom útočil nejen na jednotky obsluhující rakety ale i na polní velitele a řadové členy hnutí. To ale neznamená, že by se z toho Hizballáh už nedokázal vzpamatovat. Má určitě v záloze další bojovníky a také nejspíš raketové technologie a alternativní komunikační systémy. Přesto si myslím, že izraelský špionážní průnik do nitra této organizace Hizballáh jednoznačně překvapil.

Co je vůbec Hizballáh zač? Co je to za povstaleckou skupinu? V porovnání třeba s Hamásem, se kterým vede Izrael válku na jihu země, má podle expertů například daleko větší politicko-společenský dosah…

Hizballáh je komplexní uskupení, která je zapojené do mnoha činností. Vzniklo jako militantní náboženská organizace, která měla z Libanonu udělat náboženský stát po íránském vzoru, a která v 80. letech minulého století bojovala proti izraelské okupace na jihu Libanonu.

Nicméně postupně se z této hrstky radikálních kleriků napojených na íránské poradce proměnila vlastně v něco, co je třeba často označováno jako stát ve státě.

Hizballáh má samozřejmě své ozbrojené křídlo a skupiny, které jednoznačně páchají teroristické činy, včetně útoků na své libanonské oponenty. Zároveň je to ale organizace, která sedí v libanonské vládě, kontroluje dvě ministerstva, kontroluje celou řadu radnic, kontroluje mnoho oficiálních institucí na lokální úrovni a zároveň je to organizace, která v kontextu rozpadu libanonského státu poskytuje celou řadu veřejných statků a služeb.

Dodává lidem generátory na výrobu elektřiny, pitnou vodu, poskytuje a financuje zdravotní péči, vzdělávání, stará se o sběr odpadků. Takže ta charakteristika toho státu ve státě tomu v něčem odpovídá, nicméně ono je to spíš takové velmi rozvětvené hnutí, které působí jak v té formální části libanonského státu, tak v rámci komunit.

Myslíte, že bude mít Hizballáh po vzoru Hamásu v Gaze svoje bojovníky nasazené mezi civilisty na takových těch citlivějších místech, jako ve školách, nemocnicích?

Je jistě pravda, že bojovníci Hizballáhu jsou rozmístěni i mezi vesničany na jihu Libanonu a jeho rezervisté mají normální civilní povolání. Musíme ale brát v potaz, že zatímco Gaza, kde Hamás operuje, je hustě osídlenou enklávou, tak jižní Libanon je oblastí venkovskou. Odpaly raket na Izrael v minulosti byly také často vedeny z otevřených prostorů, polí, lesů a tak dále.

Je nejspíš pravda, že bojovníci Hizballáhu mohou mít některé své zbraně ukryté ve vesnicích nebo v obytných domech, ale mluvit o konstantním využívání civilních štítů pro odpaly je problematické. Libanonští novináři také informovali o tom, že Hizballáh vyzýval obyvatele jižních regionů k odchodu.

Jak myslíte, že do tohoto nynějšího konfliktu zasáhne Írán? Přece jenom je Hizballáh napojený na Írán, který má dlouhé prsty a podporuje v regionu kdejakou povstaleckou anti-izraelskou skupinu?

To je obrovská otázka, na kterou je těžké odpovědět, protože my na jedné straně vidíme, že íránští představitelé prohlašují, že by chtěli se Západem znovu jednat o svém jaderném programu a dosáhnout nějaké dohody. Zároveň ale taky víme, že Íránci už po atentátu na Ismaíla Haníju (politického lídra Hamásu, kterého zřejmě Izraelci zabili přímo v Teheránu, pozn. red.), zjistili, že nemají příliš možností jak reagovat.

Vědí, že útok, ke kterému se odhodlali letos v dubnu, prakticky neměl na Izrael žádný velký dopad. A k tomu ještě dodejme, že proniknutí izraelských tajných služeb do těch íránských asi nebude malé. Íránci jsou teď ve stavu, kdy se rozhodují, jak se se současnou situací popasovat. Zatím mi přijde, že všichni tak vlastně svým způsobem vyčkávají.

Zatím ale zřejmě neplánuje pozemní invazi do oblasti jižního Libanonu, odkud Hizballáh dlouhodobě ostřeluje cíle v Židovském státě. „Izrael má ve vzduchu velký manévrovací prostor,“ říká k dosavadní strategii bezpečnostní analytik Jan Daniel, který se věnuje především Blízkému východu a severní Africe.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy rovněž uvedl, že se izraelským tajným službám podařilo proniknout do nitra hnutí Hizballáh i íránských zpravodajských služeb. Írán, který povstalecké skupiny jako Hizballáh podporuje, podle Daniela teď neví, jak na agresivní postup Izraele reagovat a zatím vyčkává.

Kam myslíte, že tato izraelská ofenziva až dojde? Je ve hře třeba i pozemní invaze do oblasti jižního Libanonu?

Myslím, že se zatím k takové invazi neschyluje. Zatím nedochází k žádné masivní mobilizaci nebo přesunu izraelských jednotek na libanonskou hranici. Izrael spíše vyčkává, co bude dále, vyčkává na reakci Hizbaláhu a podle toho bude volit svoje další kroky.

Následky izraelských úderů na Libanon:

Myslím si, že pozemní ofenzíva je z izraelského pohledu navíc poměrně riziková, hrozí tam přece jenom ztráty izraelských vojáků. Izraelská vláda si tak vyhodnotila, že může použít tuto velmi brutální leteckou sílu a zároveň minimalizovat ztráty na své straně, a to i přesto, že Hizballáh dokázal směrem na Izrael vypálit stovky raket.

Na libanonské straně vidíme velkou destrukci a již více než 500 obětí. Izrael má navíc ve vzduchu velký prostor pro manévry, což by u pozemního útoku neplatilo.

Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je cílem této ofenzívy změnit situaci na jihu Libanonu. Co si pod tím představit?

To znamená, že chce Izrael vytvořit v oblasti bezpečnostní nárazníkové pásmo a zatlačit Hizballáh dál od izraelsko-libanonské hranice. Zároveň chce Izrael toto hnutí oslabit, zničit jeho infrastrukturu, jeho raketová odpalovací zařízení a vlastně do jisté míry proti němu postavit část libanonské populace.

Slyšíme sice z izraelských vládních kruhů, že je potřeba zopakovat vojenskou okupaci jižního Libanonu z 80. a 90. let, nebo se skutečně pustit do pozemní operace, ale myslím si, že momentálně Izraelcům stačí ta letecká kampaň.

Myslíte si, že je hnutí Hizballáh poslední sérií útoků nalomeno? Nevypovídá o tom už například způsob a řeč těla vůdce hnutí Hassana Nasralláha? On je znám jako velký, charismatický, dokonce i vtipný řečník, ale už po té první vlně útoků na pagery a vysílačky působil až takovým zamlklým, unaveným dojmem. Souhlasíte?

Určitě. Já si myslím, že Hizballáh je výrazně oslabený. Jak moc oslabený, to nikdo asi momentálně nedokáže dohlédnout, ale myslím si, že tam je třeba znovu poznamenat, že tenhle konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem je dlouhodobý. Ta současná série úderů včetně útoků za pomocí pagerů a vysílaček a ta současná bombardovací operace, je něco, na co se Izrael de facto připravoval od té poslední války v roce 2006.

Pro Hizballáh to je určitě velká rána, ale izraelská vojenská kampaň probíhá už více než dvě dekády. Zároveň je nutné připomenout, že Hizballáh utrpěl poměrně výrazné ztráty už od 7. října loňského roku (datum vpádu teroristů Hamásu na území Izraele, pozn. red.).

Izrael přitom útočil nejen na jednotky obsluhující rakety ale i na polní velitele a řadové členy hnutí. To ale neznamená, že by se z toho Hizballáh už nedokázal vzpamatovat. Má určitě v záloze další bojovníky a také nejspíš raketové technologie a alternativní komunikační systémy. Přesto si myslím, že izraelský špionážní průnik do nitra této organizace Hizballáh jednoznačně překvapil.

Co je vůbec Hizballáh zač? Co je to za povstaleckou skupinu? V porovnání třeba s Hamásem, se kterým vede Izrael válku na jihu země, má podle expertů například daleko větší politicko-společenský dosah…

Hizballáh je komplexní uskupení, která je zapojené do mnoha činností. Vzniklo jako militantní náboženská organizace, která měla z Libanonu udělat náboženský stát po íránském vzoru, a která v 80. letech minulého století bojovala proti izraelské okupace na jihu Libanonu.

Nicméně postupně se z této hrstky radikálních kleriků napojených na íránské poradce proměnila vlastně v něco, co je třeba často označováno jako stát ve státě.

Hizballáh má samozřejmě své ozbrojené křídlo a skupiny, které jednoznačně páchají teroristické činy, včetně útoků na své libanonské oponenty. Zároveň je to ale organizace, která sedí v libanonské vládě, kontroluje dvě ministerstva, kontroluje celou řadu radnic, kontroluje mnoho oficiálních institucí na lokální úrovni a zároveň je to organizace, která v kontextu rozpadu libanonského státu poskytuje celou řadu veřejných statků a služeb.

Dodává lidem generátory na výrobu elektřiny, pitnou vodu, poskytuje a financuje zdravotní péči, vzdělávání, stará se o sběr odpadků. Takže ta charakteristika toho státu ve státě tomu v něčem odpovídá, nicméně ono je to spíš takové velmi rozvětvené hnutí, které působí jak v té formální části libanonského státu, tak v rámci komunit.

Myslíte, že bude mít Hizballáh po vzoru Hamásu v Gaze svoje bojovníky nasazené mezi civilisty na takových těch citlivějších místech, jako ve školách, nemocnicích?

Je jistě pravda, že bojovníci Hizballáhu jsou rozmístěni i mezi vesničany na jihu Libanonu a jeho rezervisté mají normální civilní povolání. Musíme ale brát v potaz, že zatímco Gaza, kde Hamás operuje, je hustě osídlenou enklávou, tak jižní Libanon je oblastí venkovskou. Odpaly raket na Izrael v minulosti byly také často vedeny z otevřených prostorů, polí, lesů a tak dále.

Je nejspíš pravda, že bojovníci Hizballáhu mohou mít některé své zbraně ukryté ve vesnicích nebo v obytných domech, ale mluvit o konstantním využívání civilních štítů pro odpaly je problematické. Libanonští novináři také informovali o tom, že Hizballáh vyzýval obyvatele jižních regionů k odchodu.

Jak myslíte, že do tohoto nynějšího konfliktu zasáhne Írán? Přece jenom je Hizballáh napojený na Írán, který má dlouhé prsty a podporuje v regionu kdejakou povstaleckou anti-izraelskou skupinu?

To je obrovská otázka, na kterou je těžké odpovědět, protože my na jedné straně vidíme, že íránští představitelé prohlašují, že by chtěli se Západem znovu jednat o svém jaderném programu a dosáhnout nějaké dohody. Zároveň ale taky víme, že Íránci už po atentátu na Ismaíla Haníju (politického lídra Hamásu, kterého zřejmě Izraelci zabili přímo v Teheránu, pozn. red.), zjistili, že nemají příliš možností jak reagovat.

Vědí, že útok, ke kterému se odhodlali letos v dubnu, prakticky neměl na Izrael žádný velký dopad. A k tomu ještě dodejme, že proniknutí izraelských tajných služeb do těch íránských asi nebude malé. Íránci jsou teď ve stavu, kdy se rozhodují, jak se se současnou situací popasovat. Zatím mi přijde, že všichni tak vlastně svým způsobem vyčkávají.