Kamala Harrisová během svého prvního mandátu opakovaně hájila ekonomické kroky prezidenta Joea Bidena, ať už jde o záchranný plán z roku 2021 nebo zákon usilující o snížení inflace o rok později. V pozici kalifornské senátorky ale dříve navrhovala jinou politiku – univerzální zdravotní péči, daňové výhody pro chudší Američany a také zvýšení daňové zátěže těch bohatších.

Když Harrisová kritizovala ekonomický program republikána Donalda Trumpa, označila jeho plán na snížení daní darem pro bohaté a varovala, že vzkvétající akciový trh nechává za sebou americkou střední třídu. Upozornila také na to, že Trumpova obchodní politika poškozuje farmáře v srdci Ameriky.

„Upřímně řečeno, tato ekonomika nefunguje pro pracující lidi,“ citoval Harrisovou deník The New York Times. „Příliš dlouho byla pravidla psána ve prospěch lidí, kteří mají nejvíce, a ne ve prospěch lidí, kteří nejvíce pracují.“

Pokud by měla Harrisová nyní Bidena nahradit, bude muset přijít s vlastním ekonomickým programem. Ten by měl ukázat návod, jak se vyrovnat s inflací, která trápí americkou ekonomiku, a zároveň se odlišit od Trumpa, jenž slibuje daňové škrty a uvalení cel na dovozy ze zahraničí.

Ve většině věcí by měla Harrisová pokračovat v Bidenově politice včetně dotací na elektromobily a další zelené projekty nebo spotřební daně na zpětné odkupy akcií. „Prezidentství Harrisové by bylo pokračováním Bidenovy administrativy,“ citoval ekonomický server Morning Star Isaaca Bontanskyho, ředitele výzkumu v konzultantské společnosti BTIG. Argumentuje přitom i faktem, že se Biden nevzdal kandidatury kvůli ekonomickým problémům, ale kvůli „jeho zdraví a kapacitě“.

Jako prezidentská kandidátka navrhla Harrisová nahrazení Trumpových daňových škrtů úlevou na dani pro pracující, kteří vydělávají méně než 100 tisíc dolarů ročně. Sleva, která měla dosahovat maximálně 500 dolarů měsíčně, měla nízkopříjmovým rodinám pomoci vyrovnat se se zvýšenými životními náklady. Zároveň to prezentovala i jako pokus o zastavení rozevírajících se nůžek mezi chudými a bohatými.

V roce 2019 pak Harrisová navrhla vyšší daně z nemovitostí pro bohaté, aby získala peníze na svůj plán zvýšit mzdy učitelů. Ten by vyšel na 300 miliard dolarů a šlo by o největší investici do platů učitelů v historii USA. Učitelé by si tak v průměru polepšili o 13 500 dolarů.

Harrisová se také od Bidena lišila v návrzích daňového zatížení firem – zatímco ona navrhovala zvýšení z 21 procent na 35, Biden usiloval o zvýšení na 28 procent.

Velkým tématem je pro Harrisovou dostupnost bydlení. Právě z ní udělala hlavní prioritu svého působení v Senátu i během své prezidentské kampaně. Navrhla proto zákon o úlevách z nájemného, který by umožňoval nájemníkům, již vydělávají méně než 100 000 dolarů, získat zpět od státu část nákladů na bydlení, pokud by tyto náklady přesahovaly 30 procent jejich příjmů.

Harrisová chtěla také pomoci bezdomovcům a 100 miliard dolarů by investovala do komunit, jejichž členové nemají tradičně šanci získat půjčky na bydlení kvůli diskriminaci.

V obchodní politice Harrisová kritizovala Trumpovy návrhy na uvalování cel, kvůli nimž například farmáři v Iowě čelí zahraniční odvetě. Harrisová se chce zaměřit na posílení vývozu a zdůrazňuje, že není protekcionistická jako Trump. Trumpova cla by podle ní Američanům prodražila potraviny, plyn i oblečení, tedy každodenní výdaje.

Obchodní válku s Čínou by nicméně zřejmě vedla i Harrisová. Peking totiž podle ní musí nést odpovědnost za krádeže duševního vlastnictví a dumping silně dotovaného exportu na zahraniční trhy.

Harrisová se jako státní zástupkyně v Kalifornii zasazovala o ochranu spotřebitele, například v roce 2016 pohrozila právními kroky Uberu, pokud ze silnic neodstraní auta bez řidiče. Po finanční krizi v roce 2008 využila svou moc k tomu, aby získala více peněz od poskytovatelů hypoték, majitelé domů naopak získali úlevy na své hypotéky ve výši 12 miliard dolarů.

Jako jistý hendikep při demokratických primárkách byl vnímán vztah Harrisové k technologickým gigantům. Jako politička se sídlem v San Francisku si vybudovala úzké vazby na velké technologické firmy, jako je Meta a Google Alphabet. Pokud nyní získá prezidentský úřad, měla by to být pro technologické investory dobrá zpráva.

New York Times zmiňuje i kritiky, které vyvolala tím, že nedokázala potrestat OneWest Bank, stejně tak nezakročila ani proti šéfovi této banky Stevenu T. Mnuchinovi, pozdějšímu Trumpovu ministru financí. Kalifornské úřady totiž v té době zjistily značná pochybení, kterých se výše zmíněná banka dopustila při zabavování majetků lidí.

Kamala Harrisová během svého prvního mandátu opakovaně hájila ekonomické kroky prezidenta Joea Bidena, ať už jde o záchranný plán z roku 2021 nebo zákon usilující o snížení inflace o rok později. V pozici kalifornské senátorky ale dříve navrhovala jinou politiku – univerzální zdravotní péči, daňové výhody pro chudší Američany a také zvýšení daňové zátěže těch bohatších.

Když Harrisová kritizovala ekonomický program republikána Donalda Trumpa, označila jeho plán na snížení daní darem pro bohaté a varovala, že vzkvétající akciový trh nechává za sebou americkou střední třídu. Upozornila také na to, že Trumpova obchodní politika poškozuje farmáře v srdci Ameriky.

„Upřímně řečeno, tato ekonomika nefunguje pro pracující lidi,“ citoval Harrisovou deník The New York Times. „Příliš dlouho byla pravidla psána ve prospěch lidí, kteří mají nejvíce, a ne ve prospěch lidí, kteří nejvíce pracují.“

Pokud by měla Harrisová nyní Bidena nahradit, bude muset přijít s vlastním ekonomickým programem. Ten by měl ukázat návod, jak se vyrovnat s inflací, která trápí americkou ekonomiku, a zároveň se odlišit od Trumpa, jenž slibuje daňové škrty a uvalení cel na dovozy ze zahraničí.

Ve většině věcí by měla Harrisová pokračovat v Bidenově politice včetně dotací na elektromobily a další zelené projekty nebo spotřební daně na zpětné odkupy akcií. „Prezidentství Harrisové by bylo pokračováním Bidenovy administrativy,“ citoval ekonomický server Morning Star Isaaca Bontanskyho, ředitele výzkumu v konzultantské společnosti BTIG. Argumentuje přitom i faktem, že se Biden nevzdal kandidatury kvůli ekonomickým problémům, ale kvůli „jeho zdraví a kapacitě“.

Jako prezidentská kandidátka navrhla Harrisová nahrazení Trumpových daňových škrtů úlevou na dani pro pracující, kteří vydělávají méně než 100 tisíc dolarů ročně. Sleva, která měla dosahovat maximálně 500 dolarů měsíčně, měla nízkopříjmovým rodinám pomoci vyrovnat se se zvýšenými životními náklady. Zároveň to prezentovala i jako pokus o zastavení rozevírajících se nůžek mezi chudými a bohatými.

V roce 2019 pak Harrisová navrhla vyšší daně z nemovitostí pro bohaté, aby získala peníze na svůj plán zvýšit mzdy učitelů. Ten by vyšel na 300 miliard dolarů a šlo by o největší investici do platů učitelů v historii USA. Učitelé by si tak v průměru polepšili o 13 500 dolarů.

Harrisová se také od Bidena lišila v návrzích daňového zatížení firem – zatímco ona navrhovala zvýšení z 21 procent na 35, Biden usiloval o zvýšení na 28 procent.

Velkým tématem je pro Harrisovou dostupnost bydlení. Právě z ní udělala hlavní prioritu svého působení v Senátu i během své prezidentské kampaně. Navrhla proto zákon o úlevách z nájemného, který by umožňoval nájemníkům, již vydělávají méně než 100 000 dolarů, získat zpět od státu část nákladů na bydlení, pokud by tyto náklady přesahovaly 30 procent jejich příjmů.

Harrisová chtěla také pomoci bezdomovcům a 100 miliard dolarů by investovala do komunit, jejichž členové nemají tradičně šanci získat půjčky na bydlení kvůli diskriminaci.

V obchodní politice Harrisová kritizovala Trumpovy návrhy na uvalování cel, kvůli nimž například farmáři v Iowě čelí zahraniční odvetě. Harrisová se chce zaměřit na posílení vývozu a zdůrazňuje, že není protekcionistická jako Trump. Trumpova cla by podle ní Američanům prodražila potraviny, plyn i oblečení, tedy každodenní výdaje.

Obchodní válku s Čínou by nicméně zřejmě vedla i Harrisová. Peking totiž podle ní musí nést odpovědnost za krádeže duševního vlastnictví a dumping silně dotovaného exportu na zahraniční trhy.

Harrisová se jako státní zástupkyně v Kalifornii zasazovala o ochranu spotřebitele, například v roce 2016 pohrozila právními kroky Uberu, pokud ze silnic neodstraní auta bez řidiče. Po finanční krizi v roce 2008 využila svou moc k tomu, aby získala více peněz od poskytovatelů hypoték, majitelé domů naopak získali úlevy na své hypotéky ve výši 12 miliard dolarů.

Jako jistý hendikep při demokratických primárkách byl vnímán vztah Harrisové k technologickým gigantům. Jako politička se sídlem v San Francisku si vybudovala úzké vazby na velké technologické firmy, jako je Meta a Google Alphabet. Pokud nyní získá prezidentský úřad, měla by to být pro technologické investory dobrá zpráva.

New York Times zmiňuje i kritiky, které vyvolala tím, že nedokázala potrestat OneWest Bank, stejně tak nezakročila ani proti šéfovi této banky Stevenu T. Mnuchinovi, pozdějšímu Trumpovu ministru financí. Kalifornské úřady totiž v té době zjistily značná pochybení, kterých se výše zmíněná banka dopustila při zabavování majetků lidí.