Rusko má v Číně zbrojní program na vývoj a výrobu útočných dronů s dlouhým doletem, které chce používat ve válce na Ukrajině. Vyplývá to z informací agentury Reuters, která se odkazuje na dva zdroje z evropské zpravodajské agentury a dokumenty, které redakce získala k nahlédnutí.
Společnost IEMZ Kupol – což je dceřiná společnost ruské státní zbrojní společnosti Almaz-Antey – zaslala začátkem tohoto roku ruskému ministerstvu obrany zprávu, ve které nastiňuje svou práci. Podle dokumentu měla společnost v Číně vyvinout a testovat nový model dronu nazvaný Garpija-3 (G3), vše za pomoci tamních specialistů. Drony by údajně měly urazit přibližně dva tisíce kilometrů s až padesátikilovým zatížením.
Následně pak Kupol ministerstvu obrany sdělil, že je schopen vyrábět bezpilotní letouny včetně G3 ve velkém měřítku v továrně v Číně. Zbraně tak prý mohou být nasazeny ve „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině, což je pojem, který Rusko používá pro jím vedenou invazi.
Ve zprávě zároveň podle agentury Reuters stojí, že ukázky dronů G3 a jiných bezpilotních letounů vyrobených v Číně byly dodány do ruského Kupolu k dalšímu testování, opět za účasti blíže nespecifikovaných čínských odborníků.
Společnosti Kupol, Almaz-Antey a ruské ministerstvo obrany na žádosti o komentář ze strany agentury Reuters nereagovaly. Čínské ministerstvo zase sdělilo, že o podobném projektu nic neví. Dodalo také, že v zemi platí přísná kontrolní opatření týkající se vývozu bezpilotních letounů.
Doposud bezprecedentní zjištění
Fabian Hinz, výzkumný pracovník Mezinárodního institutu pro strategická studia, londýnského obranného think tanku uvedl, že pokud se dodávky bezpilotních letounů z Číny do Ruska potvrdí, odrazí se to na dalším vývoji. „Prozatím je známo, že Čína dodávala zboží dvojího užití – šlo o dílčí komponenty, které by mohly být použity ve zbraňových systémech,“ řekl Hinz agentuře Reuters.
„Co jsme ale zatím skutečně neviděli, alespoň ne v otevřených zdrojích, jsou zdokumentované transfery celých zbraňových systémů,“ dodal k případnému bezprecedentnímu zjištění.
Samuel Bendett, vedoucí pracovník washingtonského think-tanku Centrum pro novou americkou bezpečnost (CNAS), si ale myslí, že Peking bude váhat, zda se má vystavit mezinárodním sankcím za to, že pomáhá moskevské válečné mašinérii. Je podle něj také nutné počkat na více informací, aby se prokázalo, zda se Čína podílí na výrobě ruských vojenských dronů.
Rada Bílého domu pro národní bezpečnost uvedla, že je hluboce znepokojena zprávou agentury Reuters o programu bezpilotních letounů, který podle ní vypadá jako případ, kdy čínská společnost poskytuje „smrtící pomoc“ ruské firmě, na kterou USA uvalily sankce.
Bílý dům nicméně nezaznamenal nic, co by naznačovalo, že čínská vláda o těchto transakcích věděla. Čína má nicméně i tak povinnost zajistit, aby tamní společnosti neposkytovaly Rusku smrtící pomoc, kterou by použila její armáda.
Peking opakovaně popřel, že by Čína nebo čínské společnosti dodávaly Rusku zbraně pro použití na Ukrajině, a uvedl, že země zůstává neutrální. V odpovědi na otázky pro tento článek ministerstvo zahraničí agentuře Reuters sdělilo, že čínský postoj je kontrastu s jinými zeměmi, „které mají dvojí standardy v oblasti prodeje zbraní, a přilévají tak olej do ohně ukrajinské krize“. Ministerstvo rovněž uvedlo, že na obchod Číny s Ruskem se nevztahují žádná mezinárodní omezení.
„Čína musí převzít odpovědnost za bezpečnost ve světě“
Český prezident Petr Pavel ve středu řekl, že ve svém projevu v Radě bezpečnosti OSN vyzve Peking, aby byl aktivnější v prosazování své role jako stálého člena rady, píše ČTK. Pokud chce být Čína respektovaným globálním hráčem, musí převzít odpovědnost za bezpečnost ve světě, prohlásil prezident.
V projevu chce také jednoznačně poukázat na odpovědnost Ruska, které v únoru 2022 zaútočilo na sousední Ukrajinu. „Hlavní sdělení bude ve smyslu odpovědnosti především členů (RB OSN). Není možné, aby přímo členové, hlavně stálí členové, byli zdrojem problému a ne jeho řešení,“ řekl.
