Evropská unie se rozhodla zahájit dialog o liberalizaci vízového režimu s Arménií, uvedl v pondělí podle agentury Reuters ministr zahraničí kavkazské země Ararat Mirzojan.
Informaci na svém webu potvrdila i Rada EU s tím, že se sedmadvacítka rozhodla zahájit s Jerevanem rozhovory o vzájemné vízové politice a nabídnout arménské armádě pomoc ve výši 10 milionů eur, tedy v přepočtu přibližně čtvrt miliardy korun.
„Cílem tohoto opatření je posílit logistické kapacity arménských ozbrojených sil a přispět ke zlepšení ochrany civilního obyvatelstva v krizových a mimořádných situacích. Jeho cílem je rovněž zvýšit odolnost Arménie a urychlit operabilitu jejích ozbrojených sil pro případ možné budoucí účasti země v mezinárodních vojenských misích a operacích, včetně těch, které vysílá EU,“ vysvětluje prohlášení tento krok.
Jihokavkazská země v posledních měsících buduje vztahy se západními zeměmi a naopak se odvrací od svého tradičního smluvního spojence Ruska. To arménští představitelé obviňují, že ji nedokáže ochránit před sousedním a dlouhodobým rivalem Ázerbájdžánem.
Vztahy mezi Moskvou a Baku naproti tomu v posledních měsících rozkvétají.
Jak z války na Ukrajině těží Ázerbájdžán
Strategická poloha a přírodní zdroje získaly této středoasijské zemi výsadní pozici v dnešním geopolitickém uspořádání. Paradoxně k tomu ovšem Ázerbájdžánu napomohla i probíhající válka na Ukrajině.
„Jedná se o velmi důležitý milník v prohlubujícím se partnerství mezi Arménií a EU, které je založeno na společných hodnotách a zásadách,“ komentoval pondělní zahájení jednání šéf arménské diplomacie.
Uvolnění vízového režimu by Arménům umožnilo krátkodobé návštěvy zemí uvnitř schengenského prostoru bez nutnosti mít vízum. Takový režim platí i v několika dalších postsovětských zemích, včetně Ukrajiny, Moldavska nebo sousední Gruzie.
Ta dokonce po začátku ruské agrese na Ukrajině oficiálně požádala o vstup do bloku a letos jí byl dokonce udělen status kandidátské země. Začátkem července ovšem byl přístupový proces pozastaven v reakci na přijetí Ruskem inspirovaného zákona o zahraničním vlivu. Každopádně bezvízový styk má Tbilisi se státy Evropské unie již od roku 2005.
Výhledově by měl začít platit i pro jižního souseda. Rada nicméně ve svém prohlášení uvedla, že zaveden bude až poté, co Arménie splní určitá „kritéria“. Arménská média informovala, že tento proces může trvat několik let.
