Zatímco při pohledu na americké průzkumy se rovný měsíc před prezidentskými volbami nedá určit jasný favorit celého klání, Izraelci mají při výběru mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou jasno.

Celonárodní průzkum provedený společností Langer Research Associates a Public Opinion Research Israel zjistil, že obyvatelé Židovského státu by si jednoznačně vybrali republikánského kandidáta. Bývalého prezidenta by volilo 54 % dotázaných. Současnou viceprezidentku pak jen 24 % respondentů.

Ještě hůře demokratka dopadla v otázce, kdo z dvojice kandidátů je lepší pro bezpečnost státu, který před rokem napadli teroristé z palestinského Hamásu a od té doby na něj pravidelně útočí i libanonský Hizballáh.. Harrisová se zdá být bezpečnější variantou pouze pro 20 % Izraelců, Trump téměř trojnásobku.

Trump pak zcela dominoval mezi voliči stran současného izraelského kabinetu Benjamina Netanjahua. 88 % z nich ho považuje za lepšího pro bezpečnost Izraele a 84 % by mu dalo přednost při volbě amerického prezidenta.

Tyto výsledky mohou podle webu americké stanice ABC News odrážet napětí mezi Netanjahuovou vládou a administrativou současného demokratického prezidenta Joea Bidena.

O pnutí ve vztahu mezi čelnými představiteli tradičních spojenců se hovoří a píše dlouhodobě. Už letos v dubnu napsal Brookingsův Institut, jeden z nejprestižnějších amerických think-tanků, že v pozadí politických rozdílů stojí špatný osobní vztah mezi oběma státníky a Netanjahuova tendence amerického prezidenta spíše konfrontovat než mu vyhovět.

Biden je k Netanjahuovi a jeho koalici, jejíž součástí jsou i krajně pravicové strany, kritický již od jejího vzniku. Kupříkladu soudní reformu, kterou prosadila, označil za útok na izraelský demokratický systém. Tyto otázky byly dočasně zastíněny teroristickým útokem z loňského 7. října. S vývojem konfliktu se však vrátily na pořad dne, modifikované válkou.

A končící americký prezident do Netanjahua šťouchl i během pátečního tiskového brífinku v Bílém domě. Novinářům řekl, že si není jistý, zda izraelský premiér Benjamin Netanjahu odkládá dohodu o příměří v Gaze, aby ovlivnil volby v USA.

„Žádná administrativa nepomohla Izraeli více než já. Žádná, žádná, žádná,“ dodal Biden. „A myslím, že by si to (Netanjahu) měl pamatovat.“

Deník Financial Times na začátku týdne uvedl, že eskalace násilí na Blízkém východě a neschopnost zajistit diplomatickou dohodu Bidenovi a jeho nástupkyni na postu demokratické prezidentské kandidátky Kamale Harrisové výrazně škodí.

Viceprezidentka veřejně jasně deklaruje podporu židovskému státu. „Řeknu to jasně, vždy budu hájit právo Izraele na obranu a vždy zajistím, aby se Izrael mohl bránit,“ prohlásila při přijetí demokratické nominace na konci letošního srpna.

Zároveň ale projevuje výrazně více empatie pro palestinský tábor než prezident. Izrael podle ní má právo se bránit, záleží ovšem na tom, jak to dělá. „Tváří v tvář těmto tragédiím nemůžeme odvracet zrak. Nemůžeme si dovolit otupět vůči utrpení. A já nebudu mlčet,“ řekla v červnu o situaci palestinských civilistů, na které dopadají útoky izraelské armády.

Vztah viceprezidentky vůči Židům ale nelze v žádném případě označit za nepřátelský už jen proto, že k této národnosti se řadí i její manžel Doug Emhoff.

Harrisová nemá jinou možnost než v otázce konfliktu na Blízkém východě pečlivě vyvažovat. Postup Židovského státu v Gaze a nyní i v Libanonu totiž silně kritizují zástupci menšin v USA nebo studentů, kteří velkou část loňského akademického roku strávili protesty. Tyto skupiny jsou přitom pro demokraty ve volbách zásadní.

Během pátečního večera se tak viceprezidentka před svým předvolebním mítinkem v Michiganu – jednom z tzv. swing states, kde se o obsazení Bílého domu velmi pravděpodobně rozhodne – setkala s představiteli muslimské a arabské komunity, uvedl jeden z představitelů kampaně pro americký deník Washington Post.

Harrisová „vyjádřila své znepokojení nad rozsahem utrpení v Gaze“ a „vyjádřila obavy z civilních obětí a vysídlení“ v Libanonu, uvedl zdroj. Zopakovala, že podporuje právo Izraele na obranu, ale uvedla, že „rozsah utrpení v Gaze je srdcervoucí“.

Komentátoři vesměs očekávají od Harrisové ve vztahu k Izraeli kontinuitu. Přesto však analýza časopisu Time uvádí: „V porovnání s Bidenem, který je považován za snad nejvíce proizraelského prezidenta v americké historii, nemá Harrisová k Izraeli tak hluboce zakořeněný vztah.“

I proto můžou Izraelci upřednostňovat jejího soupeře

Donald Trump dlouhodobě říká, že pokud by byl u moci on, nikdy by k blízkovýchodnímu konfliktu v první řadě ani nedošlo. „K tomuto strašnému útoku na Izrael, stejně jako k tomu na Ukrajinu, by nikdy nedošlo, kdybych já byl prezident – nulová šance,“ napsal velkými písmeny v příspěvku na sociální síti Truth Social v reakci na bezprecedentní útok ze 7. října loňského roku již další den ráno.

Naposledy se v tomto smyslu vyjádřil po masivním raketovém útoku Íránu proti Židovskému státu z 1. října. „Já už dlouho mluvím o třetí světové válce a nechci předpovídat, protože předpovědi se vždycky vyplní,“ citoval Trumpovy úvahy list Jerusalem Post.

Jinak ovšem výroky bývalého prezidenta vykazují poměrně vysokou míru nejednotnosti.

Na jednu stranu o sobě několikrát prohlásil, že on je „nejlepší přítel, kterého Izrael a Židé kdy měli“. Na stranu druhou pak, jak v dubnu napsal list Business Insider, nechal své příznivce na mítinku skandovat heslo „Genocide Joe“ (v překladu „genocidní Joe“), kterým odpůrci Joea Bidena častují současného prezidenta za přílišnou podporu Izraele. „Nemýlí se,“ prohlásil Trump, když odstoupil od řečnického pultu a nechal je skandovat.

Britský deník The Guardian v této souvislosti upozornil, že republikán sice nabízí spoustu kritiky, ovšem jen velmi málo podrobností o tom, co by ve skutečnosti dělal jinak. „Trumpovo relativní mlčení ponechává velké otazníky nad tím, jak by jednal, kdyby v lednu konflikt zdědil,“ uvádí list v analýze.

Jeho nevyhraněnost může ukazovat na jistý politický oportunismus, kdy je pro něj výhodné přenechat před volbami celý blízkovýchodní problém na Bidenově administrativě.

Vodítkem pro hledání odpovědi, jak bude Trumpova politika vůči Izraeli vypadat, však může být jeho předchozí angažmá v Bílém domě.

„Mnozí Židé podporují bývalého prezidenta Trumpa, protože se zasloužil o některé pozitivní věci pro Izrael, včetně uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele, přesunu amerického konzulátu tam nebo uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami (okupované syrské území, pozn. red.),“ napsal v komentáři pro Times of Israel publicista a emeritní profesor matematiky Richard Schwartz.

Podle něj to ale vyvažují činy, které naopak ohrožují Izrael i celý svět. „Trump hostil na večeři v Mar-a-Lago známé antisemity, přeposílal antisemitské příspěvky neonacistů a zastánců nadřazenosti bílé rasy. Bělošské supremacisty, kteří křičeli ‚Židé nás nenahradí‘, nazval ‚velmi dobrými lidmi‘. Pronesl také antisemitské výroky, například že americkým Židům záleží na Izraeli více než na USA,“ připomenul Schwartz.

John Bolton, bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost, v rozhovoru na americké CNN prohlásil: „(Trump) Nemá žádnou představu o tom, co v této situaci na Blízkém východě dělat.“ A na otázku, zda by bývalý prezident skutečně válku vůbec nedopustil, pravil: „Prostě si myslím, že Trump v tomto bodě blouzní.“

Přesto se očekává, že Trump by byl spíš proizraelským prezidentem. „Upřímně řečeno, mohlo by mu být jedno, jak Izraelci zacházejí s Palestinci,“ řekl pro výše zmíněnou analýzu deníku The Guardian Aaron David Miller, který po dvě desetiletí působil jako analytik, vyjednavač a poradce ministerstva zahraničí pro otázky Blízkého východu v demokratické i republikánské administrativě.

Republikánský kandidát navíc během svého angažmá v Bílém domě navázal velmi blízký osobní vztah s premiérem Netanjahuem. Podle izraelského deníku Haarec nicméně ochladl po posledních amerických prezidentských volbách, kdy šéf izraelské vlády popřál k vítězství Bidenovi a nepodpořil tak Trumpův příběh o „ukradených volbách“.

V posledních měsících se však oba muži podle dostupných zpráv opět sbližují. „Netanjahu chce, aby prezident Trump zvítězil,“ řekl v červenci v souvislosti s premiérovou cestou do USA pro BBC Tal Šalev, diplomatický zpravodaj izraelského listu Walla News. „A chce se ujistit, že s prezidentem Trumpem budou mít před volbami dobré vztahy,“ dodal. Jeho vítězství by totiž podle jeho názoru mohlo zmírnit tlak, jemuž Židovský stát čelí ze strany Bidenovy administrativy kvůli svému počínání v Gaze.

Zatímco při pohledu na americké průzkumy se rovný měsíc před prezidentskými volbami nedá určit jasný favorit celého klání, Izraelci mají při výběru mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou jasno.

Celonárodní průzkum provedený společností Langer Research Associates a Public Opinion Research Israel zjistil, že obyvatelé Židovského státu by si jednoznačně vybrali republikánského kandidáta. Bývalého prezidenta by volilo 54 % dotázaných. Současnou viceprezidentku pak jen 24 % respondentů.

Ještě hůře demokratka dopadla v otázce, kdo z dvojice kandidátů je lepší pro bezpečnost státu, který před rokem napadli teroristé z palestinského Hamásu a od té doby na něj pravidelně útočí i libanonský Hizballáh.. Harrisová se zdá být bezpečnější variantou pouze pro 20 % Izraelců, Trump téměř trojnásobku.

Trump pak zcela dominoval mezi voliči stran současného izraelského kabinetu Benjamina Netanjahua. 88 % z nich ho považuje za lepšího pro bezpečnost Izraele a 84 % by mu dalo přednost při volbě amerického prezidenta.

Tyto výsledky mohou podle webu americké stanice ABC News odrážet napětí mezi Netanjahuovou vládou a administrativou současného demokratického prezidenta Joea Bidena.

O pnutí ve vztahu mezi čelnými představiteli tradičních spojenců se hovoří a píše dlouhodobě. Už letos v dubnu napsal Brookingsův Institut, jeden z nejprestižnějších amerických think-tanků, že v pozadí politických rozdílů stojí špatný osobní vztah mezi oběma státníky a Netanjahuova tendence amerického prezidenta spíše konfrontovat než mu vyhovět.

Biden je k Netanjahuovi a jeho koalici, jejíž součástí jsou i krajně pravicové strany, kritický již od jejího vzniku. Kupříkladu soudní reformu, kterou prosadila, označil za útok na izraelský demokratický systém. Tyto otázky byly dočasně zastíněny teroristickým útokem z loňského 7. října. S vývojem konfliktu se však vrátily na pořad dne, modifikované válkou.

A končící americký prezident do Netanjahua šťouchl i během pátečního tiskového brífinku v Bílém domě. Novinářům řekl, že si není jistý, zda izraelský premiér Benjamin Netanjahu odkládá dohodu o příměří v Gaze, aby ovlivnil volby v USA.

„Žádná administrativa nepomohla Izraeli více než já. Žádná, žádná, žádná,“ dodal Biden. „A myslím, že by si to (Netanjahu) měl pamatovat.“

Deník Financial Times na začátku týdne uvedl, že eskalace násilí na Blízkém východě a neschopnost zajistit diplomatickou dohodu Bidenovi a jeho nástupkyni na postu demokratické prezidentské kandidátky Kamale Harrisové výrazně škodí.

Viceprezidentka veřejně jasně deklaruje podporu židovskému státu. „Řeknu to jasně, vždy budu hájit právo Izraele na obranu a vždy zajistím, aby se Izrael mohl bránit,“ prohlásila při přijetí demokratické nominace na konci letošního srpna.

Zároveň ale projevuje výrazně více empatie pro palestinský tábor než prezident. Izrael podle ní má právo se bránit, záleží ovšem na tom, jak to dělá. „Tváří v tvář těmto tragédiím nemůžeme odvracet zrak. Nemůžeme si dovolit otupět vůči utrpení. A já nebudu mlčet,“ řekla v červnu o situaci palestinských civilistů, na které dopadají útoky izraelské armády.

Vztah viceprezidentky vůči Židům ale nelze v žádném případě označit za nepřátelský už jen proto, že k této národnosti se řadí i její manžel Doug Emhoff.

Harrisová nemá jinou možnost než v otázce konfliktu na Blízkém východě pečlivě vyvažovat. Postup Židovského státu v Gaze a nyní i v Libanonu totiž silně kritizují zástupci menšin v USA nebo studentů, kteří velkou část loňského akademického roku strávili protesty. Tyto skupiny jsou přitom pro demokraty ve volbách zásadní.

Během pátečního večera se tak viceprezidentka před svým předvolebním mítinkem v Michiganu – jednom z tzv. swing states, kde se o obsazení Bílého domu velmi pravděpodobně rozhodne – setkala s představiteli muslimské a arabské komunity, uvedl jeden z představitelů kampaně pro americký deník Washington Post.

Harrisová „vyjádřila své znepokojení nad rozsahem utrpení v Gaze“ a „vyjádřila obavy z civilních obětí a vysídlení“ v Libanonu, uvedl zdroj. Zopakovala, že podporuje právo Izraele na obranu, ale uvedla, že „rozsah utrpení v Gaze je srdcervoucí“.

Komentátoři vesměs očekávají od Harrisové ve vztahu k Izraeli kontinuitu. Přesto však analýza časopisu Time uvádí: „V porovnání s Bidenem, který je považován za snad nejvíce proizraelského prezidenta v americké historii, nemá Harrisová k Izraeli tak hluboce zakořeněný vztah.“

I proto můžou Izraelci upřednostňovat jejího soupeře

Donald Trump dlouhodobě říká, že pokud by byl u moci on, nikdy by k blízkovýchodnímu konfliktu v první řadě ani nedošlo. „K tomuto strašnému útoku na Izrael, stejně jako k tomu na Ukrajinu, by nikdy nedošlo, kdybych já byl prezident – nulová šance,“ napsal velkými písmeny v příspěvku na sociální síti Truth Social v reakci na bezprecedentní útok ze 7. října loňského roku již další den ráno.

Naposledy se v tomto smyslu vyjádřil po masivním raketovém útoku Íránu proti Židovskému státu z 1. října. „Já už dlouho mluvím o třetí světové válce a nechci předpovídat, protože předpovědi se vždycky vyplní,“ citoval Trumpovy úvahy list Jerusalem Post.

Jinak ovšem výroky bývalého prezidenta vykazují poměrně vysokou míru nejednotnosti.

Na jednu stranu o sobě několikrát prohlásil, že on je „nejlepší přítel, kterého Izrael a Židé kdy měli“. Na stranu druhou pak, jak v dubnu napsal list Business Insider, nechal své příznivce na mítinku skandovat heslo „Genocide Joe“ (v překladu „genocidní Joe“), kterým odpůrci Joea Bidena častují současného prezidenta za přílišnou podporu Izraele. „Nemýlí se,“ prohlásil Trump, když odstoupil od řečnického pultu a nechal je skandovat.

Britský deník The Guardian v této souvislosti upozornil, že republikán sice nabízí spoustu kritiky, ovšem jen velmi málo podrobností o tom, co by ve skutečnosti dělal jinak. „Trumpovo relativní mlčení ponechává velké otazníky nad tím, jak by jednal, kdyby v lednu konflikt zdědil,“ uvádí list v analýze.

Jeho nevyhraněnost může ukazovat na jistý politický oportunismus, kdy je pro něj výhodné přenechat před volbami celý blízkovýchodní problém na Bidenově administrativě.

Vodítkem pro hledání odpovědi, jak bude Trumpova politika vůči Izraeli vypadat, však může být jeho předchozí angažmá v Bílém domě.

„Mnozí Židé podporují bývalého prezidenta Trumpa, protože se zasloužil o některé pozitivní věci pro Izrael, včetně uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele, přesunu amerického konzulátu tam nebo uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami (okupované syrské území, pozn. red.),“ napsal v komentáři pro Times of Israel publicista a emeritní profesor matematiky Richard Schwartz.

Podle něj to ale vyvažují činy, které naopak ohrožují Izrael i celý svět. „Trump hostil na večeři v Mar-a-Lago známé antisemity, přeposílal antisemitské příspěvky neonacistů a zastánců nadřazenosti bílé rasy. Bělošské supremacisty, kteří křičeli ‚Židé nás nenahradí‘, nazval ‚velmi dobrými lidmi‘. Pronesl také antisemitské výroky, například že americkým Židům záleží na Izraeli více než na USA,“ připomenul Schwartz.

John Bolton, bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost, v rozhovoru na americké CNN prohlásil: „(Trump) Nemá žádnou představu o tom, co v této situaci na Blízkém východě dělat.“ A na otázku, zda by bývalý prezident skutečně válku vůbec nedopustil, pravil: „Prostě si myslím, že Trump v tomto bodě blouzní.“

Přesto se očekává, že Trump by byl spíš proizraelským prezidentem. „Upřímně řečeno, mohlo by mu být jedno, jak Izraelci zacházejí s Palestinci,“ řekl pro výše zmíněnou analýzu deníku The Guardian Aaron David Miller, který po dvě desetiletí působil jako analytik, vyjednavač a poradce ministerstva zahraničí pro otázky Blízkého východu v demokratické i republikánské administrativě.

Republikánský kandidát navíc během svého angažmá v Bílém domě navázal velmi blízký osobní vztah s premiérem Netanjahuem. Podle izraelského deníku Haarec nicméně ochladl po posledních amerických prezidentských volbách, kdy šéf izraelské vlády popřál k vítězství Bidenovi a nepodpořil tak Trumpův příběh o „ukradených volbách“.

V posledních měsících se však oba muži podle dostupných zpráv opět sbližují. „Netanjahu chce, aby prezident Trump zvítězil,“ řekl v červenci v souvislosti s premiérovou cestou do USA pro BBC Tal Šalev, diplomatický zpravodaj izraelského listu Walla News. „A chce se ujistit, že s prezidentem Trumpem budou mít před volbami dobré vztahy,“ dodal. Jeho vítězství by totiž podle jeho názoru mohlo zmírnit tlak, jemuž Židovský stát čelí ze strany Bidenovy administrativy kvůli svému počínání v Gaze.