Od roku 2004 s jedinou výjimkou platí, že vítěz krajských voleb získal o rok nebo dva později také „velké“ volby do Sněmovny.

Tentokrát je vítězem ANO, které získalo v krajích v průměru 35 procent hlasů. Společně s ostatními levicovými či levicově-populistickými stranami Stačilo!, SPD a Socdem pro ně hlasoval každý druhý volič. To je o deset procent víc než před čtyřmi lety.

Naopak pět stran, které tvoří středopravou koalici, nedosáhlo dohromady ani na 40 procent a o deset procent svou bilanci z minulých krajských voleb zhoršily.

Zásluhu za vzestup levého bloku si může připsat výhradně Babišovo hnutí ANO, které dokázalo díky protestním hlasům vylepšit svůj čtyři roky starý výsledek víc než o polovinu.

Naopak ztrátu středopravých liberálních stran jde vysvětlit výpadkem Pirátů, kteří před čtyřmi lety v průměru získali 12 procent hlasů, teď jen o málo víc než tři procenta. Jejich uprchlí voliči sice pomohli udržel slušný výsledek zbylým čtyřem stranám pětikoalice, v součtu ale celý blok tratil.

Výpadek středopravých stran jako celku navíc ukazuje změnu trendu posledního desetiletí.

Pravicové strany se propadly z pohledu krajských voleb na dno v roce 2012, kdy pro ně nehlasovala ani třetina voličů. Od té doby se jejich bilance začala zlepšovat díky tomu, že na svou stranu získaly dvě nově posilující strany Pirátů a Starostů, zároveň dokázaly do krajských koalic integrovat regionální sdružení a hnutí.

Letošní volby však ukázaly nejen to, že se jeden ze spojenců propadl do existenční krize, zároveň už nejsou k dispozici regionální strany, jejichž hlasy by pomohly tento výpadek v budoucnu nahradit.

Do krajských zastupitelstev pronikly pouze karlovarský VOK a projekt mosteckého senátora Jana Paparegy Lepší sever, oba se zanedbatelným ziskem šesti procent. Proti tomu ANO znovu prokázalo, že dokáže stáhnout hlasy, zvláště nespokojených voličů.

O tom, že rostoucí nespokojenost zvláště s ekonomickými poměry patří k důvodům seizmického posunu v tuzemské politice, svědčí detaily výsledků z jednotlivých regionů. Podpora voličů se ve srovnání s volbami v roce 2020 přesunula od stran pětikoalice k ANO ve všech krajích, s výjimkou jižních Čech, kde o výsledku rozhodl fenomén hejtmana Martina Kuby (ODS).

Zároveň však platí, že největší odliv příznivců ODS či jejích spojenců a větší nárůst voličů Andreje Babiše hlásí regiony, kde se podle šetření Eurostatu během současné hospodářské krize nejvíce zhoršily poměry a kde nejvíc přibylo lidí trpících „materiální deprivací“. Vedle krajů na severu republiky, kde jsou lidé tradičně nespokojeni, utekli z vládního tábora nejvíce voliči z Plzeňska, Liberecka a okrajových částí středních Čech. Naopak nejméně se volební váhy vychýlily ve prospěch ANO v Jihomoravském kraji a pražském okolí, vedle nich ještě v Olomouckém kraji.

Předzvěst z krajů se pro volby do Sněmovny nenaplnila pouze v roce 2010. Dva roky předtím sice sociální demokrat Jiří Paroubek realizoval své „oranžové tsunami“, nedokázal však svou výhodu využít. Mimo jiné i díky nepodařenému pokusu o předčasné volby, a také tomu, že ODS dokázala získat nové spojence, Schwarzenbergovu TOP 09 a Věci veřejné Víta Bárty.

Od roku 2004 s jedinou výjimkou platí, že vítěz krajských voleb získal o rok nebo dva později také „velké“ volby do Sněmovny.

Tentokrát je vítězem ANO, které získalo v krajích v průměru 35 procent hlasů. Společně s ostatními levicovými či levicově-populistickými stranami Stačilo!, SPD a Socdem pro ně hlasoval každý druhý volič. To je o deset procent víc než před čtyřmi lety.

Naopak pět stran, které tvoří středopravou koalici, nedosáhlo dohromady ani na 40 procent a o deset procent svou bilanci z minulých krajských voleb zhoršily.

Zásluhu za vzestup levého bloku si může připsat výhradně Babišovo hnutí ANO, které dokázalo díky protestním hlasům vylepšit svůj čtyři roky starý výsledek víc než o polovinu.

Naopak ztrátu středopravých liberálních stran jde vysvětlit výpadkem Pirátů, kteří před čtyřmi lety v průměru získali 12 procent hlasů, teď jen o málo víc než tři procenta. Jejich uprchlí voliči sice pomohli udržel slušný výsledek zbylým čtyřem stranám pětikoalice, v součtu ale celý blok tratil.

Výpadek středopravých stran jako celku navíc ukazuje změnu trendu posledního desetiletí.

Pravicové strany se propadly z pohledu krajských voleb na dno v roce 2012, kdy pro ně nehlasovala ani třetina voličů. Od té doby se jejich bilance začala zlepšovat díky tomu, že na svou stranu získaly dvě nově posilující strany Pirátů a Starostů, zároveň dokázaly do krajských koalic integrovat regionální sdružení a hnutí.

Letošní volby však ukázaly nejen to, že se jeden ze spojenců propadl do existenční krize, zároveň už nejsou k dispozici regionální strany, jejichž hlasy by pomohly tento výpadek v budoucnu nahradit.

Do krajských zastupitelstev pronikly pouze karlovarský VOK a projekt mosteckého senátora Jana Paparegy Lepší sever, oba se zanedbatelným ziskem šesti procent. Proti tomu ANO znovu prokázalo, že dokáže stáhnout hlasy, zvláště nespokojených voličů.

O tom, že rostoucí nespokojenost zvláště s ekonomickými poměry patří k důvodům seizmického posunu v tuzemské politice, svědčí detaily výsledků z jednotlivých regionů. Podpora voličů se ve srovnání s volbami v roce 2020 přesunula od stran pětikoalice k ANO ve všech krajích, s výjimkou jižních Čech, kde o výsledku rozhodl fenomén hejtmana Martina Kuby (ODS).

Zároveň však platí, že největší odliv příznivců ODS či jejích spojenců a větší nárůst voličů Andreje Babiše hlásí regiony, kde se podle šetření Eurostatu během současné hospodářské krize nejvíce zhoršily poměry a kde nejvíc přibylo lidí trpících „materiální deprivací“. Vedle krajů na severu republiky, kde jsou lidé tradičně nespokojeni, utekli z vládního tábora nejvíce voliči z Plzeňska, Liberecka a okrajových částí středních Čech. Naopak nejméně se volební váhy vychýlily ve prospěch ANO v Jihomoravském kraji a pražském okolí, vedle nich ještě v Olomouckém kraji.

Předzvěst z krajů se pro volby do Sněmovny nenaplnila pouze v roce 2010. Dva roky předtím sice sociální demokrat Jiří Paroubek realizoval své „oranžové tsunami“, nedokázal však svou výhodu využít. Mimo jiné i díky nepodařenému pokusu o předčasné volby, a také tomu, že ODS dokázala získat nové spojence, Schwarzenbergovu TOP 09 a Věci veřejné Víta Bárty.