Pád z téměř stovky krajských zastupitelů na pouhé tři přijde Piráty draho. A to doslova. S každým z 96 ztracených postů totiž ztrácí také roční příspěvek od státu ve výši 250 tisíc korun.

Právě příspěvky za mandáty krajských zastupitelů přitom momentálně tvoří významnou součást pirátských příjmů. V minulých krajských volbách Piráti výrazně uspěli –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ za 99 krajských mandátů od té doby každý rok inkasují necelých 25 milionů korun.

V loňském roce šlo dokonce o třetinu všech peněz, které Piráti získali. Od příštího roku jim však za krajské mandáty do poklady přiteče jen 750 tisíc za rok. Do toho ztratí ještě 900 tisíc korun ročně za mandát senátora Lukáše Wagenknechta, který funkci neobhájil.

„Pracujeme s rozpočtem zodpovědně, abychom si nemuseli půjčovat žádné peníze. Jsme zvyklí pracovat s tím, co máme. Strana se stále maximálně opírá o práci lidí, kteří to dělají ve svém volném čase, při povolání,“ říká k finančnímu propadu šéf strany Ivan Bartoš.

Pravda je, že díra ve financování stranu nezačne ohrožovat hned. V nevolebních letech spoří –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například loni utratila jen 864 tisíc za mzdy a dalších 440 tisíc na daních, poplatcích a dalších. Zvlášť stojí pirátský think tank, jehož provoz vyšel na čtyři miliony, téměř vše ale pokryl státní příspěvek.

Jiná situace je ve volebních letech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například za poslední sněmovní volby Piráti dali 81 milionů, dalších 36 milionů utratili v roce 2022 za obecní a senátní volby. Další miliony padly na kampaň tento rok a ještě větší výdaje se očekávají ten příští.

„Sedneme si na předsednictvu a volby si vyhodnotíme. Mimo jiné budeme muset přijmout změny, které povedou k efektivnějšímu řízení kampaní,“ říká na otázky ohledně peněz poslankyně a místopředsedkyně strany Klára Kocmanová.

Pokud by strana podobně propadla i v nadcházejících sněmovních volbách, bude to znamenat další významnou díru v rozpočtu. Momentálně sice mají Piráti pouhé čtyři poslance a oficiálně za ně dostávají jen 3,6 milionu korun ročně, ve skutečnosti je to ale mnohem víc.

„Sněmovní“ příspěvky si totiž Piráti dokázali ohlídat, když před volbami v roce 2021 uzavírali smlouvu s koaličními Starosty. Dohodli se tehdy, že se o peníze rozdělí bez ohledu na to, pro koho dopadnou volby lépe.

STAN tak sice Piráty výrazně přeskákal a získal 33 poslanců, Pirátům ale přeposílá miliony korun ročně. Například loni to bylo téměř 25 milionů. Jenže tato dohoda s novými volbami padne a Piráti budou kandidovat sami za sebe.

Pád z téměř stovky krajských zastupitelů na pouhé tři přijde Piráty draho. A to doslova. S každým z 96 ztracených postů totiž ztrácí také roční příspěvek od státu ve výši 250 tisíc korun.

Právě příspěvky za mandáty krajských zastupitelů přitom momentálně tvoří významnou součást pirátských příjmů. V minulých krajských volbách Piráti výrazně uspěli –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ za 99 krajských mandátů od té doby každý rok inkasují necelých 25 milionů korun.

V loňském roce šlo dokonce o třetinu všech peněz, které Piráti získali. Od příštího roku jim však za krajské mandáty do poklady přiteče jen 750 tisíc za rok. Do toho ztratí ještě 900 tisíc korun ročně za mandát senátora Lukáše Wagenknechta, který funkci neobhájil.

„Pracujeme s rozpočtem zodpovědně, abychom si nemuseli půjčovat žádné peníze. Jsme zvyklí pracovat s tím, co máme. Strana se stále maximálně opírá o práci lidí, kteří to dělají ve svém volném čase, při povolání,“ říká k finančnímu propadu šéf strany Ivan Bartoš.

Pravda je, že díra ve financování stranu nezačne ohrožovat hned. V nevolebních letech spoří –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například loni utratila jen 864 tisíc za mzdy a dalších 440 tisíc na daních, poplatcích a dalších. Zvlášť stojí pirátský think tank, jehož provoz vyšel na čtyři miliony, téměř vše ale pokryl státní příspěvek.

Jiná situace je ve volebních letech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například za poslední sněmovní volby Piráti dali 81 milionů, dalších 36 milionů utratili v roce 2022 za obecní a senátní volby. Další miliony padly na kampaň tento rok a ještě větší výdaje se očekávají ten příští.

„Sedneme si na předsednictvu a volby si vyhodnotíme. Mimo jiné budeme muset přijmout změny, které povedou k efektivnějšímu řízení kampaní,“ říká na otázky ohledně peněz poslankyně a místopředsedkyně strany Klára Kocmanová.

Pokud by strana podobně propadla i v nadcházejících sněmovních volbách, bude to znamenat další významnou díru v rozpočtu. Momentálně sice mají Piráti pouhé čtyři poslance a oficiálně za ně dostávají jen 3,6 milionu korun ročně, ve skutečnosti je to ale mnohem víc.

„Sněmovní“ příspěvky si totiž Piráti dokázali ohlídat, když před volbami v roce 2021 uzavírali smlouvu s koaličními Starosty. Dohodli se tehdy, že se o peníze rozdělí bez ohledu na to, pro koho dopadnou volby lépe.

STAN tak sice Piráty výrazně přeskákal a získal 33 poslanců, Pirátům ale přeposílá miliony korun ročně. Například loni to bylo téměř 25 milionů. Jenže tato dohoda s novými volbami padne a Piráti budou kandidovat sami za sebe.