Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje v Braniborsku/

„Braniborská sociální demokracie (SPD) neměla společně s Olafem Scholzem ani jeden mítink, tak je kancléř nepopulární. Normálně by měl určitě hned několik projevů, ale to teď kvůli averzi lidí není možné. SPD se tu snaží dělat, že se Scholzovou spolkovou vládou nemá nic společného,“ říká Philipp Stepputtis.

S novinářem braniborského regionálního deníku Märkische Oder se bavíme v kavárně v centru Frankfurtu nad Odrou. Město leží přímo na hranici s Polskem a před volbami do zemského sněmu je ověnčené předvolebními plakáty. Ty visí i přímo u mostu, který město přes Odru spojuje s jeho někdejším předměstím, polskými Słubicemi.

Podle Stepputtise ve městě uspěje krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). „Ekonomika v Braniborsku na tom není špatně, lidi teď ale zajímají spíše témata jako bezpečnost, migrace a energie,“ podotýká.

V třetí východoněmecké spolkové zemi v řadě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sasko a Durynsko volily na začátku září –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se tak může opakovat scénář „tsunami vzteku“ a historické podpory AfD.

Ze zemských voleb v Durynsku a Sasku je jasné, že je AfD na vzestupu. Rozhodovalo mimo jiné téma migrace. Čeká Braniborsko v neděli stejný scénář? Uspěje tu AfD?

Myslím, že ano. Nejdůležitějšími tématy jsou teď migrace a vysoké náklady na energie, což jsou témata, která AfD zvedá.

A energie jsou zase spojené s politikou vůči Rusku?

V Braniborsku má část obyvatel silné vazby a sentiment k Rusku a nechce Ukrajině posílat další zbraně. Tito lidé chtějí, aby mírové rozhovory začaly okamžitě a bez ohledu na to, jaký bude jejich výsledek.

Jsou i rozrušeni situací kolem plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa, který někdo v Baltském moři vyhodil do povětří. S Ruskem chtějí mít dobré vztahy, a to včetně energetiky.

Například v malém městečku Schwedt na severu Braniborska je rafinerie, kam roky mířila ropa a plyn z Ruska, ta teď ale stojí. Cena vyskočila a ropa se musela nahradit dodávkami z Norska nebo ze Saúdské Arábie.

Přímo tady ve Frankfurtu nad Odrou navíc máme už několik měsíců německé kontroly na mostě přes řeku Odru, kterým prochází hranice Německa s Polskem. Schengenský prostor nefunguje, protože si každý národní stát zavádí kontroly.

Tady mezi Frankfurtem a polskými Słubicemi je to problém, protože se kvůli kontrolám tvoří velké dopravní zácpy, hlavně na polské straně. Policisté kontrolují každé auto. Nemusíme ukazovat papíry, ale projet velmi pomalu, aby mohla policie zkontrolovat tvář a podívat se na auto.

To samé se děje na dálnici, bývají tam i patnáctikilometrové kolony kamionů. Trvá to už zhruba od loňského října. Je to už dost neúnosné, hlavně pro Poláky, protože mají ve městě neustále dopravní zácpu.

Protože Frankfurt nad Odrou je jednou ze vstupních bran do Německa na migrační trase přes Polsko?

Mnoho voličů AfD má za to, že je uprchlíků moc. Nikdo z nich asi nemá problém s konkrétním člověkem, ale mají za to, že jich je moc. Ostatní strany: SPD, CDU a zvláště Zelení jsou k žadatelům o azyl vstřícnější.

Přímo tady ve Frankfurtu nad Odrou letos v červnu v evropských volbách dost bodovala nová levicová konzervativní strana BSW. I starosta je tu levicový, je to místní specifikum?

Levice je teď rozdělená, nová strana BSW Sahry Wagenknechtové rychle začala sbírat body, podle posledního průzkumu ji bude v Braniborsku volit kolem 15 procent lidí, což je opravdu pozoruhodné. Wagenknechtová tu má příznivce hlavně mezi starším lidmi, platí na ně sentiment k NDR.

A vede AfD s 27 procenty. Nedávno tu měla AfD mítink a přišlo na něj tak 150 až 200 lidí. Lidé se se stranou stále moc nechtějí spojovat veřejně, aby nebyli za „nácky“.

To se v čase nemění? Ani když AfD ve volbách posiluje?

Mění se to. Když měla AfD ve volbách mezi pěti a 10 procenty, stačilo o nich říct, že je to parta nácků. Ale když dostává ve volbách 30 procent, musíte se s tím už nějak vypořádat a třetině voličů se nedá vzkázat, že to jsou nácci, to není fér a není to přesné.

A dopadne tu Alternativa pro Německo podobně jako v Sasku a v Durynsku, kde se ji snaží ostatní strany obejít a vyšachovat z možného podílu na moci?

AfD nemá žádného koaličního partnera, dokonce ani pravicová CDU s ní nechce spolupracovat. Místo toho vznikne tří nebo čtyřčlenná koalice, která AfD obejde.

Lídr AfD Hans-Christoph Berndt tu není radikální tak, jako je například Björn Höcke v Durynsku, ale je vůči migrantům naladěný nepřátelsky. Hodně plamenných projevů měl například v regionu Chotěbuze.

Braniborský sociálnědemokratický premiér Dietmar Woidke z SPD vládne už dlouhých jedenáct let a je stále dosti populární. Jeho strana ale už tak populární není. Jak se to projevuje?

Ano, Woidke je mnohem populárnější než SPD, takže i na plakátech hlásí: Volte mě, i když jsem z SPD.

Zaregistroval jsem, že se spolkový kancléř Olaf Scholz z SPD v braniborské kampani vůbec neobjevil, i když právě v Braniborsku je jeho volební obvod do Bundestagu. Je to pravda?

Braniborská SPD se Scholzem neměla ani jeden mítink, protože je tak nepopulární. Normálně by měl určitě hned několik projevů, ale to teď kvůli averzi lidí není možné. SPD se tu snaží dělat, že se Scholzovou spolkovou vládou nemá nic společného.

Jak se podařila premiérovi Woidkemu udržet popularita tak dlouho?

Řekl bych, že je to prostě pracant a dokáže plnit sliby. Je populární i kvůli tomu, že se Braniborsku ekonomicky daří, jsme mezi šestnácti spolkovými zeměmi v růstu na druhém místě. Celostátně je růst HDP kolem nuly, a my máme v Braniborsku růst 2,1 %.

Je to díky Gigafactory, továrně Tesly u Grünheide, a průmyslu, který je na ni navázaný, například výroba elektrobaterií pro auta. U Frankfurtu máme i sklad elektrobaterií. Takže ekonomika v Braniborsku na tom není špatně, lidi teď ale zajímají spíše témata jako bezpečnost, migrace a energie.

Má zemská vláda na migraci nějaký politický vliv?

Pořád se o tom na zemské úrovni mluví, ale migrace se řeší na spolkové úrovni. Pouze spolková vláda tahle témata může ovlivnit.

A výsledek voleb v Braniborsku pro ni může být podobný signál jako volby v Sasku a v Durynsku? V nich tři strany vládní koalice nezískaly dohromady ani 15 procent.

Může to být další signál, ale řekněme si narovinu, že tohle je východní Německo, a ne západní. Nemyslím si, že by na Západě mohla AfD ve spolkových volbách získat 25 nebo 30 procent. Možná dostane celostátně 15 nebo 20, což už by bylo opravdu hodně.

Migrace se každopádně v posledních týdnech stala tématem i spolkové politiky, i když to moc k ničemu nevedlo.

Strany jsou nervózní z toho, že AfD roste, a že nevědí, co dělat, takže musely rychle něco podniknout. Týká se to i přísnějších kontrol. Když na mostě ve Frankfurtu překročí hranici imigrant s tím, že žádá o azyl, policie ho nemůže obrátit a poslat ho zpět do Polska. Zaregistrují ho v Německu.

Migrantům, kteří už byli zaregistrováni jinde – třeba v Polsku nebo v Česku – řeknou, ať se vrátí, a zastaví jen migranty úplně bez papírů. Například včera to byli lidé z Pákistánu a Indonésie, je to na denní bázi. Žadatele o azyl pak převážejí do centra 40 kilometrů jižně.

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje v Braniborsku/

„Braniborská sociální demokracie (SPD) neměla společně s Olafem Scholzem ani jeden mítink, tak je kancléř nepopulární. Normálně by měl určitě hned několik projevů, ale to teď kvůli averzi lidí není možné. SPD se tu snaží dělat, že se Scholzovou spolkovou vládou nemá nic společného,“ říká Philipp Stepputtis.

S novinářem braniborského regionálního deníku Märkische Oder se bavíme v kavárně v centru Frankfurtu nad Odrou. Město leží přímo na hranici s Polskem a před volbami do zemského sněmu je ověnčené předvolebními plakáty. Ty visí i přímo u mostu, který město přes Odru spojuje s jeho někdejším předměstím, polskými Słubicemi.

Podle Stepputtise ve městě uspěje krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). „Ekonomika v Braniborsku na tom není špatně, lidi teď ale zajímají spíše témata jako bezpečnost, migrace a energie,“ podotýká.

V třetí východoněmecké spolkové zemi v řadě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sasko a Durynsko volily na začátku září –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se tak může opakovat scénář „tsunami vzteku“ a historické podpory AfD.

Ze zemských voleb v Durynsku a Sasku je jasné, že je AfD na vzestupu. Rozhodovalo mimo jiné téma migrace. Čeká Braniborsko v neděli stejný scénář? Uspěje tu AfD?

Myslím, že ano. Nejdůležitějšími tématy jsou teď migrace a vysoké náklady na energie, což jsou témata, která AfD zvedá.

A energie jsou zase spojené s politikou vůči Rusku?

V Braniborsku má část obyvatel silné vazby a sentiment k Rusku a nechce Ukrajině posílat další zbraně. Tito lidé chtějí, aby mírové rozhovory začaly okamžitě a bez ohledu na to, jaký bude jejich výsledek.

Jsou i rozrušeni situací kolem plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa, který někdo v Baltském moři vyhodil do povětří. S Ruskem chtějí mít dobré vztahy, a to včetně energetiky.

Například v malém městečku Schwedt na severu Braniborska je rafinerie, kam roky mířila ropa a plyn z Ruska, ta teď ale stojí. Cena vyskočila a ropa se musela nahradit dodávkami z Norska nebo ze Saúdské Arábie.

Přímo tady ve Frankfurtu nad Odrou navíc máme už několik měsíců německé kontroly na mostě přes řeku Odru, kterým prochází hranice Německa s Polskem. Schengenský prostor nefunguje, protože si každý národní stát zavádí kontroly.

Tady mezi Frankfurtem a polskými Słubicemi je to problém, protože se kvůli kontrolám tvoří velké dopravní zácpy, hlavně na polské straně. Policisté kontrolují každé auto. Nemusíme ukazovat papíry, ale projet velmi pomalu, aby mohla policie zkontrolovat tvář a podívat se na auto.

To samé se děje na dálnici, bývají tam i patnáctikilometrové kolony kamionů. Trvá to už zhruba od loňského října. Je to už dost neúnosné, hlavně pro Poláky, protože mají ve městě neustále dopravní zácpu.

Protože Frankfurt nad Odrou je jednou ze vstupních bran do Německa na migrační trase přes Polsko?

Mnoho voličů AfD má za to, že je uprchlíků moc. Nikdo z nich asi nemá problém s konkrétním člověkem, ale mají za to, že jich je moc. Ostatní strany: SPD, CDU a zvláště Zelení jsou k žadatelům o azyl vstřícnější.

Přímo tady ve Frankfurtu nad Odrou letos v červnu v evropských volbách dost bodovala nová levicová konzervativní strana BSW. I starosta je tu levicový, je to místní specifikum?

Levice je teď rozdělená, nová strana BSW Sahry Wagenknechtové rychle začala sbírat body, podle posledního průzkumu ji bude v Braniborsku volit kolem 15 procent lidí, což je opravdu pozoruhodné. Wagenknechtová tu má příznivce hlavně mezi starším lidmi, platí na ně sentiment k NDR.

A vede AfD s 27 procenty. Nedávno tu měla AfD mítink a přišlo na něj tak 150 až 200 lidí. Lidé se se stranou stále moc nechtějí spojovat veřejně, aby nebyli za „nácky“.

To se v čase nemění? Ani když AfD ve volbách posiluje?

Mění se to. Když měla AfD ve volbách mezi pěti a 10 procenty, stačilo o nich říct, že je to parta nácků. Ale když dostává ve volbách 30 procent, musíte se s tím už nějak vypořádat a třetině voličů se nedá vzkázat, že to jsou nácci, to není fér a není to přesné.

A dopadne tu Alternativa pro Německo podobně jako v Sasku a v Durynsku, kde se ji snaží ostatní strany obejít a vyšachovat z možného podílu na moci?

AfD nemá žádného koaličního partnera, dokonce ani pravicová CDU s ní nechce spolupracovat. Místo toho vznikne tří nebo čtyřčlenná koalice, která AfD obejde.

Lídr AfD Hans-Christoph Berndt tu není radikální tak, jako je například Björn Höcke v Durynsku, ale je vůči migrantům naladěný nepřátelsky. Hodně plamenných projevů měl například v regionu Chotěbuze.

Braniborský sociálnědemokratický premiér Dietmar Woidke z SPD vládne už dlouhých jedenáct let a je stále dosti populární. Jeho strana ale už tak populární není. Jak se to projevuje?

Ano, Woidke je mnohem populárnější než SPD, takže i na plakátech hlásí: Volte mě, i když jsem z SPD.

Zaregistroval jsem, že se spolkový kancléř Olaf Scholz z SPD v braniborské kampani vůbec neobjevil, i když právě v Braniborsku je jeho volební obvod do Bundestagu. Je to pravda?

Braniborská SPD se Scholzem neměla ani jeden mítink, protože je tak nepopulární. Normálně by měl určitě hned několik projevů, ale to teď kvůli averzi lidí není možné. SPD se tu snaží dělat, že se Scholzovou spolkovou vládou nemá nic společného.

Jak se podařila premiérovi Woidkemu udržet popularita tak dlouho?

Řekl bych, že je to prostě pracant a dokáže plnit sliby. Je populární i kvůli tomu, že se Braniborsku ekonomicky daří, jsme mezi šestnácti spolkovými zeměmi v růstu na druhém místě. Celostátně je růst HDP kolem nuly, a my máme v Braniborsku růst 2,1 %.

Je to díky Gigafactory, továrně Tesly u Grünheide, a průmyslu, který je na ni navázaný, například výroba elektrobaterií pro auta. U Frankfurtu máme i sklad elektrobaterií. Takže ekonomika v Braniborsku na tom není špatně, lidi teď ale zajímají spíše témata jako bezpečnost, migrace a energie.

Má zemská vláda na migraci nějaký politický vliv?

Pořád se o tom na zemské úrovni mluví, ale migrace se řeší na spolkové úrovni. Pouze spolková vláda tahle témata může ovlivnit.

A výsledek voleb v Braniborsku pro ni může být podobný signál jako volby v Sasku a v Durynsku? V nich tři strany vládní koalice nezískaly dohromady ani 15 procent.

Může to být další signál, ale řekněme si narovinu, že tohle je východní Německo, a ne západní. Nemyslím si, že by na Západě mohla AfD ve spolkových volbách získat 25 nebo 30 procent. Možná dostane celostátně 15 nebo 20, což už by bylo opravdu hodně.

Migrace se každopádně v posledních týdnech stala tématem i spolkové politiky, i když to moc k ničemu nevedlo.

Strany jsou nervózní z toho, že AfD roste, a že nevědí, co dělat, takže musely rychle něco podniknout. Týká se to i přísnějších kontrol. Když na mostě ve Frankfurtu překročí hranici imigrant s tím, že žádá o azyl, policie ho nemůže obrátit a poslat ho zpět do Polska. Zaregistrují ho v Německu.

Migrantům, kteří už byli zaregistrováni jinde – třeba v Polsku nebo v Česku – řeknou, ať se vrátí, a zastaví jen migranty úplně bez papírů. Například včera to byli lidé z Pákistánu a Indonésie, je to na denní bázi. Žadatele o azyl pak převážejí do centra 40 kilometrů jižně.