Úterý, 17 září, 2024
Google search engine
DomůZpravodajstvíPodívejte se: Hry se přenesly i na oběžnou dráhu. Astronauti soutěží na ISS

Podívejte se: Hry se přenesly i na oběžnou dráhu. Astronauti soutěží na ISS

Nadšení z LOH v Paříži 2024 dorazilo až na oběžnou dráhu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír sdílel více než dvě minuty dlouhé video, na kterém šestice jeho astronautů v současnosti obývající ISS pořádá na počest pátečního zahájení her vlastní miniolympiádu.

Akce samozřejmě začíná předáváním olympijské pochodně, což lze ze strany NASA považovat za ironickou legraci, protože oheň je v jakémkoli plavidle v kosmu striktně zakázaný kvůli nebezpečí jeho šíření v mikrogravitaci všemi směry a výbuchu.

Jak probíhala olympiáda na oběžné dráze

Astronauti si tak počínaje Jeanette Eppsovou (53 let) přes Mikea Barratta (65 let), Sunitu Williamsovou (58 let) a Tracy Caldwellovou (54 let) až po Barryho Wilmorea (61 let) v kupoli ISS s výhledem na Zemi předávají jen maketu vyrobenou z baterky a lepící pásky, která ale vypadá poměrně věrně.

Následně se americká posádka vesmírného komplexu začne rozehřívat a protahovat v rámci přípravy na chystané výkony –⁠⁠ nechybí ani hydratování v podobě sání bublin vody, které se ve stavu beztíže vznáší okolo nich.

Mike Barratt vrhá provizorní disk, Barry Wilmore zase kouli vyrobenou z lepící pásky. Williamsová a Matthew Dominick (42 let) provádějí gymnastiku a Eppsová pak „sprintuje“ přes jeden z koridorů ISS. Caldwell Dyson se dokonce pustil do vzpírání, přičemž na obou stranách tyče „zvedá“ své kolegy Wilmorea a Barratta.

Celé video se sice nese v hravém a humorném duchu, ale nechybí v něm ani poselství.

„V posledních několika dnech jsme na Mezinárodní vesmírné stanici zažívali pěkné terno, když jsme předstírali, že jsme olympijští atleti. My jsme ale samozřejmě měli výhodu stavu beztíže,“ říká na závěr videa Dominick obklopený celou americkou posádkou komplexu.

„Neumíme si představit, jak těžké to musí být, stát se světově nejlepším atletem, který takto soutěží s opravdovou gravitací. Takže od nás od všech z paluby ISS každému atletovi na olympijských hrách přejeme hodně síly,“ loučí se americký astronaut.

Problémy a budoucnost ISS

Posádku Mezinárodní vesmírné stanice v současnosti tvoří celkem devět osob. Tři z toho jsou také ruští kosmonauti, mezi nimiž je i Oleg Kononěnko, který je kapitánem Expedice 71. Do této už v pořadí jednasedmdesáté výpravy na ISS ovšem patří jen čtyři z šesti „olympijských“ astronautů NASA.

Američtí vesmírní veteráni Sunita „Suni“ Williamsová a Barry „Butch“ Wilmore přiletěli na ISS už 6. června v rámci testovací mise lodi boeing a měli tam strávit přibližně týden. Kvůli technickým problémům s jejich plavidlem však na palubě ISS prozatím uvázli.

Samotná Mezinárodní vesmírná stanice zažije ještě jednu letní olympiádu, v americkém Los Angeles v roce 2028. Pak ji čeká řízená destrukce v atmosféře, o jejímž plánování jsme už dříve také psali. Koncem června agentura NASA překvapila s informací, že tento úkol svěří do rukou firmy SpaceX.

Soukromý podnik Elona Muska dostane od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír na vývoj takzvané deorbitální kosmické lodi 843 milionů dolarů, což je skoro 20 miliard korun. Podle dřívějších odhadů měla vládní instituce USA vydat na zničení ISS přes jednu miliardu dolarů.

V zásadě půjde o upravenou verzi nákladní lodi Cargo Dragon, ale zatím se ví pouze to, že bude disponovat „palivovými nádržemi, motory, avionikou, generátorem energie a tepelným hardwarem přizpůsobeným k dokončení této mise.“

Foto: SpaceX

Deorbitální kosmická loď Dragon od SpaceX.

Podle vizuálu, který SpaceX k oznámení novinky zveřejnilo, se deorbitální kosmická loď klasicky připojí přes dokovací port k ISS, potom zažehne své motory a dotlačí ji v předem vypočítaném úhlu k sestupu do atmosféry tak, aby shořela. To však nebude vůbec lehký úkol.

Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž první moduly se na oběžnou dráhu dostaly už v roce 1998, je největší objekt vyrobený lidmi, který okolo Země kdy obíhal. Váží přes 400 000 kilogramů a experti si proto ani nemyslí, že shoří celá. Mezi hlavní priority tak patří i minimalizace rizika, že by se některé její kusy zřítily do obydlených lokalit.

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Podívejte se: Hry se přenesly i na oběžnou dráhu. Astronauti soutěží na ISS

Nadšení z LOH v Paříži 2024 dorazilo až na oběžnou dráhu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír sdílel více než dvě minuty dlouhé video, na kterém šestice jeho astronautů v současnosti obývající ISS pořádá na počest pátečního zahájení her vlastní miniolympiádu.

Akce samozřejmě začíná předáváním olympijské pochodně, což lze ze strany NASA považovat za ironickou legraci, protože oheň je v jakémkoli plavidle v kosmu striktně zakázaný kvůli nebezpečí jeho šíření v mikrogravitaci všemi směry a výbuchu.

Jak probíhala olympiáda na oběžné dráze

Astronauti si tak počínaje Jeanette Eppsovou (53 let) přes Mikea Barratta (65 let), Sunitu Williamsovou (58 let) a Tracy Caldwellovou (54 let) až po Barryho Wilmorea (61 let) v kupoli ISS s výhledem na Zemi předávají jen maketu vyrobenou z baterky a lepící pásky, která ale vypadá poměrně věrně.

Následně se americká posádka vesmírného komplexu začne rozehřívat a protahovat v rámci přípravy na chystané výkony –⁠⁠ nechybí ani hydratování v podobě sání bublin vody, které se ve stavu beztíže vznáší okolo nich.

Mike Barratt vrhá provizorní disk, Barry Wilmore zase kouli vyrobenou z lepící pásky. Williamsová a Matthew Dominick (42 let) provádějí gymnastiku a Eppsová pak „sprintuje“ přes jeden z koridorů ISS. Caldwell Dyson se dokonce pustil do vzpírání, přičemž na obou stranách tyče „zvedá“ své kolegy Wilmorea a Barratta.

Celé video se sice nese v hravém a humorném duchu, ale nechybí v něm ani poselství.

„V posledních několika dnech jsme na Mezinárodní vesmírné stanici zažívali pěkné terno, když jsme předstírali, že jsme olympijští atleti. My jsme ale samozřejmě měli výhodu stavu beztíže,“ říká na závěr videa Dominick obklopený celou americkou posádkou komplexu.

„Neumíme si představit, jak těžké to musí být, stát se světově nejlepším atletem, který takto soutěží s opravdovou gravitací. Takže od nás od všech z paluby ISS každému atletovi na olympijských hrách přejeme hodně síly,“ loučí se americký astronaut.

Problémy a budoucnost ISS

Posádku Mezinárodní vesmírné stanice v současnosti tvoří celkem devět osob. Tři z toho jsou také ruští kosmonauti, mezi nimiž je i Oleg Kononěnko, který je kapitánem Expedice 71. Do této už v pořadí jednasedmdesáté výpravy na ISS ovšem patří jen čtyři z šesti „olympijských“ astronautů NASA.

Američtí vesmírní veteráni Sunita „Suni“ Williamsová a Barry „Butch“ Wilmore přiletěli na ISS už 6. června v rámci testovací mise lodi boeing a měli tam strávit přibližně týden. Kvůli technickým problémům s jejich plavidlem však na palubě ISS prozatím uvázli.

Samotná Mezinárodní vesmírná stanice zažije ještě jednu letní olympiádu, v americkém Los Angeles v roce 2028. Pak ji čeká řízená destrukce v atmosféře, o jejímž plánování jsme už dříve také psali. Koncem června agentura NASA překvapila s informací, že tento úkol svěří do rukou firmy SpaceX.

Soukromý podnik Elona Muska dostane od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír na vývoj takzvané deorbitální kosmické lodi 843 milionů dolarů, což je skoro 20 miliard korun. Podle dřívějších odhadů měla vládní instituce USA vydat na zničení ISS přes jednu miliardu dolarů.

V zásadě půjde o upravenou verzi nákladní lodi Cargo Dragon, ale zatím se ví pouze to, že bude disponovat „palivovými nádržemi, motory, avionikou, generátorem energie a tepelným hardwarem přizpůsobeným k dokončení této mise.“

Foto: SpaceX

Deorbitální kosmická loď Dragon od SpaceX.

Podle vizuálu, který SpaceX k oznámení novinky zveřejnilo, se deorbitální kosmická loď klasicky připojí přes dokovací port k ISS, potom zažehne své motory a dotlačí ji v předem vypočítaném úhlu k sestupu do atmosféry tak, aby shořela. To však nebude vůbec lehký úkol.

Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž první moduly se na oběžnou dráhu dostaly už v roce 1998, je největší objekt vyrobený lidmi, který okolo Země kdy obíhal. Váží přes 400 000 kilogramů a experti si proto ani nemyslí, že shoří celá. Mezi hlavní priority tak patří i minimalizace rizika, že by se některé její kusy zřítily do obydlených lokalit.

RELATED ARTICLES