Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku o tom, jak se má společnost zachovat v situaci, kdy bude umělá inteligence schopna nahradit lidskou pracovní sílu.
Přečtěte si původní článek
Ivana Králová: Předobraz máme v literatuře i v některých filmech. Svět bude řídit nějaká elita prostřednictvím centrální AI, zbytek lidí bude buď „poslouchat“, nebo bude eliminován. V ghettech budou přežívat ti „odbojní“, kteří se čas od času pokusí o nějakou revoluci. V poslední době jsem často „sobecky“ ráda, že jsem v poslední třetině svého života a že se mě už plno věcí brzy nebude týkat. Svět mi připadá na pokraji šílenství…
Lukáš Pekař: Proč musí učitel pořád blábolit u tabule o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici hlavně učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze kdykoli nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Tímto způsobem si lze osvojit skoro každý tematický okruh, hlavně pokud jde o popisné vědy.
U technických a odborných předmětů lze dostat teoretický základ jako definice, věty, vzorce, značení a různé manuály činností. Praxe je zde pak práce především pro schopné a vnímavé učitele a odborníky v oboru. Také se zde nabízí otázka důležitosti, atraktivity, užitečnosti a nezbytnosti různých oborů pro naši společnost. Celkovou hlubokou racionalizací a reorganizací školství by podle mě bylo možné výdaje na náš vzdělávací systém zmenšit zhruba na polovinu a kvalitu výstupů přesto o hodně zlepšit. (redakčně kráceno)
- Martina Olšarová (reaguje): Nemáte pravdu. Pořád je lepší živý učitel než přístroj. Je to komunikace, interakce, vysvětlování… Ne, jen si vygooglit a nechat si „vysvětlit“ věci od AI. To člověku při učení nepomůže. Může to rozšířit to, co dělají učitelé, ale určitě ne nahradit.
Libor Vankář: Podle mě junioři nebudou potřeba, a seniorů bude ubývat, protože junioři nebudou mít kde získat pořádné zkušenosti, ale dospěje to do bodu, kdy se vyplatí vzít si tři juniory místo seniora a postupně si je vychovávat. Teď ty firmy budou šetřit náklady, pak je budou muset investovat. (redakčně kráceno)
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Petr Zitko: Podobně se psalo před 50 lety o tom, že počítače připraví lidi o práci a místo toho vznikla spousta pracovních pozic souvisejících s počítači. A tak to bude s AI – bude potřeba člověk, který jí bude zadávat úkoly. Pracovních pozic neubude, jen budou jiné. Navíc AI se do pár let zacyklí. Tím, jak stále více výstupů bude pocházet od AI, další AI se budou učit na produktech AI a tím zdegeneruje do nepoužitelnosti. Ostatně u vyhledávání to nastalo už teď. Dříve vyhledávače nalezly stovky různých výsledků, dnes najdou stokrát jeden. Bude potřeba opět práce lidí, kteří budou připravovat dostatečně rozmanité učící sady.
Vojta Martinec: No, co jsem osobně slyšel od kamarádů v oboru, tak tohle myšlení je deziluze čistě tlačená marketingovými manažery firem, které se AI vývojem zabývají. V praxi to člověka prostě není schopné nahradit, a dost pravděpodobně ještě hodně dlouho nebude. Je to nástroj, ne zástupce. Samozřejmě, je to schopné řádově zefektivnit práci někoho, kdo třeba dělá s mraky dat apod., což samozřejmě nějakým způsobem počet takových zaměstnanců sníží, ale o nějakém úplném nahrazení se zde absolutně nelze bavit.
Roman Králík: S rozvojem AI přijde lidstvo o svou vlastní přirozenou inteligenci stejně, jako se vytrácí orientační schopnosti s nástupem GPS navigací, nebo schopnost počítat zpaměti, protože jsou kalkulačky.
- Martin Provazník (reaguje): Vlastně obdobně, jako přicházeli lidé o paměť s rozvojem písma, tisku a novin. Předtím bylo třeba si vše pamatovat a třeba na vesnicích se předávalo kázání pana faráře ústně mezi lidmi, kteří nemohli být na mši ve vzdáleném městě. Prostě svět se vyvíjí a i lidé si jednak přizpůsobují ten svět a také se přizpůsobují jemu. Nemusí to být nutně ke škodě věci. Dnes by také spousta lidí nedokázala přežít, kdyby najednou zmizely všechny vymoženosti moderního světa. Kolik lidí z města si umí vypěstovat efektivně potravu, zajistit v přírodě obydlí atd. Je to tak se vším, postupně se vyvíjíme a měníme své dovednosti, abychom přežili ve stávajícím světě.
Roman Staněk: Myslím, že je to trochu omezený pohled na věc. A vůbec se s tímto odborníkem nechci přít, protože v tom, jak je nastavené to uvažování, je to vlastně správně. Jenže například úplně opomíjí fakt, že AI taky spoustu pracovních pozic vyrobí, můžeme to vidět na smartphonech. Spoustu pracovních pozic to ušetřilo (appky vs. callcentra), ale taky se můžeme ptát, kolik lidí před 20 lety se živilo tím, že dělali appky na telefony? Myslím, že pár ajťáků u Microsoftu. Dneska jsou to miliony lidí.
A juniorní pozice nezaniknou, jen ten člověk bude dohlížet na AI, která mu bude tipovat „problémy“ a ty bude posuzovat zaměstnanec. Takže třeba 80 procent případů vyřeší AI a těch 20 procent vyplivne operátorovi. Povede to k větší efektivitě a i kvalitě, protože operátor nebude zahlcený zbytečnostmi.
