Hry XXIII. olympiády sice v Paříži skončily již 11. srpna, tedy téměř před měsícem, nad francouzskou metropolí však stále visí připomínky úspěšného sportovního svátku.

A to i doslova. Nejznámější dominantu Paříže, slavnou Eiffelovu věž, která při zahájení posloužila třeba i jako pódium pro slavnou zpěvačku Céline Dion, totiž stále zdobí pětice olympijských kruhů. Ty se teď staly dokonce předmětem politického boje.

Starostka Paříže Anne Hidalgová totiž v rozhovoru pro regionální deník Ouest-France prohlásila, že chce, aby modrý, žlutý, černý, zelený a červený prsten – vzájemně propojené zleva doprava – na Eiffelově věži zůstaly. Jejím proklamovaným záměrem je, aby „slavnostní duch her přetrval ještě dlouho po jejich skončení“.

Dále také řekla, že nechce, aby se hry staly pouze „vedlejší poznámkou“ v pařížské historii, ale spíše „symbolem proměny města“.

Její političtí soupeři v tom však vidí pokus o nalepení předvolebního plakátu na jednu z nejikoničtějších památek světa před příštími komunálními volbami. Ty jsou v plánu na rok 2026. Očekává se souboj mezi Hidalgovou a Rachidou Datiovou, odstupující ministryní kultury a současnou starostkou městského obvodu, kde se Eiffelova věž nachází.

David Alphand, pravicový pařížský radní a spojenec Datiové, pro bruselský server Politico uvedl, že Hidalgová „dělá vše, co může, aby ve svůj prospěch využila pozitivní dopady olympijských her“.

„Prokázala velkou dávku politického oportunismu,“ míní, „Eiffelova věž nebyla postavena proto, aby se na ni věšelo cokoli a všechno (překlad z anglického anything and everything, pozn. red.)“.

Plány podráždily i potomky Gustava Eiffela, inženýra a architekta, který slavnou věž podobně jako třeba kostru sochy Svobody navrhl. Tvrdí, že věž nebyla zamýšlena jako reklamní platforma.

„Nepovažujeme za vhodné, aby Eiffelova věž byla trvale spojována s externí organizací, ať už je její prestiž jakákoli,“ uvedla rodina Eiffelových v prohlášení, které citovala americká CNN.

Původně se očekávalo, že 29 metrů široká a 13 metrů vysoká plastika, která byla nainstalována v červenci, bude sundána v září po konci paralympijských her, jejichž závěrečný ceremoniál se uskuteční během nedělního (dnešního) večera.

Respektive – sundány budou tak jako tak, jelikož současný model váží 30 tun a je příliš těžký na to, aby zůstal na památce postavené mezi lety 1887 a 1889 permanentně. Hidalgová jej chce pouze nahradit lehčí variantou. „Rozhodnutí je, jakožto starostky Paříže, moje,“ nechala se slyšet.

Podle platného znění Olympijské charty představuje „olympijský symbol spojení pěti kontinentů a setkání sportovců celého světa na olympijských hrách“.

Podle stejného dokumentu pak olympijská myšlenka, kterou propletené kruhy symbolizují, nemůže být žádným způsobem politicky ani komerčně zneužita, přičemž nezávislost a neutralita jsou základními principy olympijských her.

Jak je to ale s pozitivními dopady olympijských her, které chce podle jednoho ze svých kritiků starostka Hidalgová upevnit? Jsou Pařížané s jejich průběhem a dopady opravdu tak spokojení?

Francouzské autority prodávaly olympijskou Paříž 2024 slibem, že hry budou nejzelenější v historii, a zavázaly se, že pro jejich pořádání využijí převážně již existující infrastrukturu, čímž se mělo zabránit tomu, aby se náklady vymkly kontrole. Mnohá sportoviště měla pouze dočasný charakter a byla postavena přímo v centru města či u nejvýznamnějších památek. Sama Eiffelova věž tak posloužila jako kulisa pro turnaje v plážovém volejbalu.

Po skončení her se předpokládá, že tyto dočasné stavby budou zbourány. Centrum Paříže se má postupně vrátit do původní podoby.

Mnohé olympijské hry v minulosti totiž bojovaly s rozpočtem. Třeba ty v Montréalu: Plánované výdaje překročily o astronomických 720 procent. Přibližně poloviční problém – překročení o 350 procent – zaznamenalo i olympijské Rio.

Využívání především stávajících sportovišť a infrastruktury tento problém alespoň částečně eliminovalo a cenovku olympijských her poněkud snížilo.

Nezávislé ekonomické studie vzniklé ještě před hrami navíc ukazují, že událost má být pro Paříž a region v jejím okolí značně přínosná.

Čistý ekonomický přínos pro region Paříže byl vypočítán v rozmezí 6,7 až 11,1 miliardy eur, přičemž střední scénář počítá s čistým ekonomickým dopadem ve výši 8,9 miliardy eur (přibližně 222 miliard korun).

A přestože před samotnými hrami byly názory Pařížanů na jejich pořádání nevlídné a mnozí se dokonce rozhodli v jejich průběhu metropoli na Seině opustit (více jsme psali v reportáži od zvláštního zpravodaje z Francie), v průběhu her mnozí přiznali, že si olympijské hry užívají.

„Z pobytu v Paříži na olympijských hrách jsem byl opravdu nadšený, a to nejen kvůli samotným akcím, ale také proto, že jsem byl zvědavý, jak na mě město zapůsobí,“ prohlásil jeden z obyvatel města pro reportáž magazínu Condé Nast Traveller.

Pařížané si podle názorů jiných nejdřív užívali reptání na hry, posléze i hry samotné.

Podle amerického týdeníku Variety byly hry pro Francouze triumfální – nejenže do Paříže přitáhly miliony turistů, nasvítily tamní kulturu a památky, ale dařilo se i sportovně.

Francouzští sportovci získali historicky rekordní počet 64 cenných kovů, z toho 16 zlatých. V medailovém pořadí zemí tak obsadili páté místo a Francouzi měli důvod slavit.

Starostka Hidalgová si zřejmě této vlny emocí všimla a svým rozhodnutím o ponechání olympijských kruhů na Eiffelově věži ji chce Pařížanům připomenout.

Hry XXIII. olympiády sice v Paříži skončily již 11. srpna, tedy téměř před měsícem, nad francouzskou metropolí však stále visí připomínky úspěšného sportovního svátku.

A to i doslova. Nejznámější dominantu Paříže, slavnou Eiffelovu věž, která při zahájení posloužila třeba i jako pódium pro slavnou zpěvačku Céline Dion, totiž stále zdobí pětice olympijských kruhů. Ty se teď staly dokonce předmětem politického boje.

Starostka Paříže Anne Hidalgová totiž v rozhovoru pro regionální deník Ouest-France prohlásila, že chce, aby modrý, žlutý, černý, zelený a červený prsten – vzájemně propojené zleva doprava – na Eiffelově věži zůstaly. Jejím proklamovaným záměrem je, aby „slavnostní duch her přetrval ještě dlouho po jejich skončení“.

Dále také řekla, že nechce, aby se hry staly pouze „vedlejší poznámkou“ v pařížské historii, ale spíše „symbolem proměny města“.

Její političtí soupeři v tom však vidí pokus o nalepení předvolebního plakátu na jednu z nejikoničtějších památek světa před příštími komunálními volbami. Ty jsou v plánu na rok 2026. Očekává se souboj mezi Hidalgovou a Rachidou Datiovou, odstupující ministryní kultury a současnou starostkou městského obvodu, kde se Eiffelova věž nachází.

David Alphand, pravicový pařížský radní a spojenec Datiové, pro bruselský server Politico uvedl, že Hidalgová „dělá vše, co může, aby ve svůj prospěch využila pozitivní dopady olympijských her“.

„Prokázala velkou dávku politického oportunismu,“ míní, „Eiffelova věž nebyla postavena proto, aby se na ni věšelo cokoli a všechno (překlad z anglického anything and everything, pozn. red.)“.

Plány podráždily i potomky Gustava Eiffela, inženýra a architekta, který slavnou věž podobně jako třeba kostru sochy Svobody navrhl. Tvrdí, že věž nebyla zamýšlena jako reklamní platforma.

„Nepovažujeme za vhodné, aby Eiffelova věž byla trvale spojována s externí organizací, ať už je její prestiž jakákoli,“ uvedla rodina Eiffelových v prohlášení, které citovala americká CNN.

Původně se očekávalo, že 29 metrů široká a 13 metrů vysoká plastika, která byla nainstalována v červenci, bude sundána v září po konci paralympijských her, jejichž závěrečný ceremoniál se uskuteční během nedělního (dnešního) večera.

Respektive – sundány budou tak jako tak, jelikož současný model váží 30 tun a je příliš těžký na to, aby zůstal na památce postavené mezi lety 1887 a 1889 permanentně. Hidalgová jej chce pouze nahradit lehčí variantou. „Rozhodnutí je, jakožto starostky Paříže, moje,“ nechala se slyšet.

Podle platného znění Olympijské charty představuje „olympijský symbol spojení pěti kontinentů a setkání sportovců celého světa na olympijských hrách“.

Podle stejného dokumentu pak olympijská myšlenka, kterou propletené kruhy symbolizují, nemůže být žádným způsobem politicky ani komerčně zneužita, přičemž nezávislost a neutralita jsou základními principy olympijských her.

Jak je to ale s pozitivními dopady olympijských her, které chce podle jednoho ze svých kritiků starostka Hidalgová upevnit? Jsou Pařížané s jejich průběhem a dopady opravdu tak spokojení?

Francouzské autority prodávaly olympijskou Paříž 2024 slibem, že hry budou nejzelenější v historii, a zavázaly se, že pro jejich pořádání využijí převážně již existující infrastrukturu, čímž se mělo zabránit tomu, aby se náklady vymkly kontrole. Mnohá sportoviště měla pouze dočasný charakter a byla postavena přímo v centru města či u nejvýznamnějších památek. Sama Eiffelova věž tak posloužila jako kulisa pro turnaje v plážovém volejbalu.

Po skončení her se předpokládá, že tyto dočasné stavby budou zbourány. Centrum Paříže se má postupně vrátit do původní podoby.

Mnohé olympijské hry v minulosti totiž bojovaly s rozpočtem. Třeba ty v Montréalu: Plánované výdaje překročily o astronomických 720 procent. Přibližně poloviční problém – překročení o 350 procent – zaznamenalo i olympijské Rio.

Využívání především stávajících sportovišť a infrastruktury tento problém alespoň částečně eliminovalo a cenovku olympijských her poněkud snížilo.

Nezávislé ekonomické studie vzniklé ještě před hrami navíc ukazují, že událost má být pro Paříž a region v jejím okolí značně přínosná.

Čistý ekonomický přínos pro region Paříže byl vypočítán v rozmezí 6,7 až 11,1 miliardy eur, přičemž střední scénář počítá s čistým ekonomickým dopadem ve výši 8,9 miliardy eur (přibližně 222 miliard korun).

A přestože před samotnými hrami byly názory Pařížanů na jejich pořádání nevlídné a mnozí se dokonce rozhodli v jejich průběhu metropoli na Seině opustit (více jsme psali v reportáži od zvláštního zpravodaje z Francie), v průběhu her mnozí přiznali, že si olympijské hry užívají.

„Z pobytu v Paříži na olympijských hrách jsem byl opravdu nadšený, a to nejen kvůli samotným akcím, ale také proto, že jsem byl zvědavý, jak na mě město zapůsobí,“ prohlásil jeden z obyvatel města pro reportáž magazínu Condé Nast Traveller.

Pařížané si podle názorů jiných nejdřív užívali reptání na hry, posléze i hry samotné.

Podle amerického týdeníku Variety byly hry pro Francouze triumfální – nejenže do Paříže přitáhly miliony turistů, nasvítily tamní kulturu a památky, ale dařilo se i sportovně.

Francouzští sportovci získali historicky rekordní počet 64 cenných kovů, z toho 16 zlatých. V medailovém pořadí zemí tak obsadili páté místo a Francouzi měli důvod slavit.

Starostka Hidalgová si zřejmě této vlny emocí všimla a svým rozhodnutím o ponechání olympijských kruhů na Eiffelově věži ji chce Pařížanům připomenout.