V rudém sboru zůstala po Brianu Priskem, hlavním strůjci sparťanské dominance posledních dvou let, pořádná díra. Jak se ji na Letné podaří zacelit, se ukáže už velmi brzo. Sparta vstupuje už v pátek do nového ročníku Chance Ligy s plánem na mistrovský hattrick a také útokem na Ligu mistrů.

Bez Priskeho, což je opravdu jiná situace. Sedmačtyřicetiletý rodák z městečka Horsens v regionu Midtjylland potvrdil na lavičce Sparty pověst odborníka a skvělého kouče, jenže pak přišel nečekaný zlom. Priske vyslyšel vábení slavného nizozemského klubu Feyenoordu Rotterdam.

Smlouvu sice na Letné v říjnu loňského roku prodloužil do června 2026, ale nabídka vítěze Poháru mistrů evropských zemí z roku 1970 se neodmítá.

Jeho odchod velice těžko vstřebává bývalý sparťanský trenér Vlastimil Petržela. „Jsem překvapen, zaskočen, rozhozen, skoro pobouřen,“ těžko hledá nejvýstižnější slovo svého rozpoložení. Nedokáže to pochopit. „Jde o naprosto ojedinělý počin. Úspěšní trenéři neodcházejí,“ praví přesvědčivě. „Spíš ti neúspěšní, jsou vyhozeni,“ dokládá i s osobní znalostí fotbalového prostředí.

Dokáže pochopit, že stejně jako hráči se i trenéři posouvají výše. V českých poměrech nebylo však kam, Sparta je dvojnásobný mistr uplynulého období, na čemž má dánský kouč neoddiskutovatelnou zásluhu. „Ale čekal jsem, že u mužstva zůstane a bude se ho snažit přivést do Ligy mistrů, což by byl jeho cíl,“ předkládá svou vizi Petržela, jenž seděl rovněž na lavičce rivalské Slavie Praha a také oblékal červeno-bílý dres jako velice důsledný gólový útočník.

Na Letné působil na podzim 1996. Získal k pražskému klubu vztah. „Fandím mu,“ nezapírá. Proto se těžko smiřuje s odchodem úspěšného kouče. „Je to obrovský zásah do mužstva, sám nevím, co nyní nastane,“ pokouší se odhadnout, jak bude vypadat tým bez Priskeho. „Vím jen, že to nemůže fungovat jako dosud,“ říká na základě bohatých zkušeností.

Sparta bude podle něj jiná. „Nevím jaká,“ opakuje. „Ale snad to zvládne,“ věří Petržela.

Plný očekávání a zároveň i určité nejistoty je i sparťanská hráčská legenda Tomáš Řepka. „Nevím, co si mám myslet, je to pro mne záhada,“ přiznává. I když vnímá, že odchod hlavního trenéra je citelný zásah, nepanikaří.

Zárukou kontinuity, toho, že Sparta půjde pořád po stejné cestě, která vedla k výsledkům a úspěchům, má být fakt, že mužstvo přebírá Priskeho asistent – o rok starší Lars Friis. „Působili spolu u týmu rok a půl,“ upozorňuje Řepka, že si Priske přizval dobře známého a prověřeného spolupracovníka z dánského angažmá k ruce už v prosinci 2022. „Mají stejný pohled na fotbal,“ zdůrazňuje bývalý řízný stoper.

Stejného názoru je i Zdeněk Ščasný, jenž na Letné prošel snad všemi pozicemi: hráč, trenér, sportovní ředitel. „Ta spolupráce byla velice úzká,“ poznamenává s dovětkem, že Friis nebyl vysloveně v roli podřízeného. „Žádný nosič kuželů, ale významně se podílel na tváři mužstva,“ připomíná Ščasný. „Podle mých informací měl na starosti útočný projev,“ odhaluje, že měl velké pravomoci.

Spojení obou Skandinávců fungovalo, doplňovali se. „Dobře ví, co chtěl Priske hrát, byli naladěni na stejnou notu, bude na něj navazovat,“ přitakává Řepka.

I když panuje názorová shoda, to ještě neznamená, že se představy snadno přenesou i na hráče. Právě v tom je možná největší umění – přesvědčit svěřence, aby je přijali za své. „To Priske uměl, byl charismatický,“ vyzdvihuje sílu jeho osobnosti Ščasný. Priskeho následovník hledí na fotbal stejným pohledem, ale to není záruka pokračování v nastoleném trendu. „Každý je jiný,“ připouští Ščasný.

Bývalý český reprezentant si nemyslí, že by si Friis neudržel autoritu, své schopnosti při přípravě mužstva i koučování ostatně už také prokázal. Přesto se neví, jak bude pod ním fungovat. Jenom odbornost nestačí. „Znal jsem trenéry, kteří byli v teorii skvělí, ale pak v nich nic nebylo,“ vzpomíná na bohatou kariéru Řepka.

Oslovovaly ho docela jiné typy. „Měly v sobě cosi jiného, zvláštního, obrovský dar strhávat ostatní,“ prozrazuje bývalý obránce italské Fiorentiny a anglického West Hamu United. „Položil bych za ně na hřišti život,“ nepopírá, jak ho dokázali tito trenéři namotivovat. Bude takový i Friis? „Těžko odhadnout, neodvážím se toho,“ nehraje si Ščasný na jasnovidce.

Priske musel zvládnout pro Spartu velice těžké období. Na titul čekala už skoro deset let, prošla sérií pokusů a omylů, i co se týče výběru muže na lavičce. Nejprve Viktoria Plzeň a později i věčný rival Slavia Praha se jí v domácí soutěži vysmívaly.

To se však změnilo. „Přitom Slavia byla herně mnohem dál, což dokazovala i na evropské scéně,“ vrací se Petržela do prvního triumfálního Priskeho ročníku 2022/2023. Titul byl malý zázrak. „Nemusím ani připomínat okolnosti,“ nehodlá Petržela rozebírat rudou penaltovou smršť v závěru, která vynesla Spartu na vrchol. „To je česká liga,“ povzdechne si.

I v loňském podzimu ještě Sparta nebyla herně lepší. „Derby bylo velkou ostudou,“ přiznává Řepka a připomíná zápas plný faulů, osobních střetů a urážek. Ale zvolená bořicí taktika se vyplatila, slávisté doma nevyhráli.

Na jaře už byla situace docela odlišná. Sparta našla svou herní tvář, projevily se vydařené posily, mužstvo táhly výrazné individuality. O tom svědčí i to, že jen dvakrát za celý ročník prohrála. S Plzní a Mladou Boleslaví, ani jednou už v derby – jak bylo dříve obvyklé – nepadla.

Pro sparťanské fanoušky byl Priskeho odchod ranou přímo do srdce. „Brian řekl, že nechce a nebude trénovat Spartu,“ přiznal sportovní ředitel letenského klubu Tomáš Rosický po skončení soutěže, že dánský kouč nedodrží smlouvu a zamíří do Feyenoordu Rotterdam.

Mnozí to neskousli. „I já byl z toho dost rozhozený,“ netají Řepka. „Obrovské zklamání,“ doznává. „Takhle se neodchází, to se neříká,“ má jasno, jak by se měl cizinec, který vrátil Spartu na trůn, k českému klubovému klenotu chovat. „Jedině že by ta slova byla nějak překroucena,“ ponechává Řepka skulinu pro nedorozumění.

Bývalý kouč Ščasný v tom však problém nevidí. „Bylo zřejmé, že se chce v kariéře posunout,“ umí se vcítit do postoje kolegy. „A je dobře, že vedení Sparty přiznalo, jak to bylo. Jinak by vypadali jako banda neschopných diletantů, že si neumí udržet tak úspěšného trenéra,“ prohlašuje Ščasný.

K němu se přidává i Petržela. „Nemělo by žádnou cenu ho přemlouvat,“ nepokládá za prospěšné držet někoho na sílu, byť právní statut – platná smlouva – tu byl.

Stále však považuje Priskeho odchod za nepřijatelný. A přemítá, jaká bude Sparta po jeho odchodu. „Už to nebude fungovat jako za něj,“ opakuje.

V rudém sboru zůstala po Brianu Priskem, hlavním strůjci sparťanské dominance posledních dvou let, pořádná díra. Jak se ji na Letné podaří zacelit, se ukáže už velmi brzo. Sparta vstupuje už v pátek do nového ročníku Chance Ligy s plánem na mistrovský hattrick a také útokem na Ligu mistrů.

Bez Priskeho, což je opravdu jiná situace. Sedmačtyřicetiletý rodák z městečka Horsens v regionu Midtjylland potvrdil na lavičce Sparty pověst odborníka a skvělého kouče, jenže pak přišel nečekaný zlom. Priske vyslyšel vábení slavného nizozemského klubu Feyenoordu Rotterdam.

Smlouvu sice na Letné v říjnu loňského roku prodloužil do června 2026, ale nabídka vítěze Poháru mistrů evropských zemí z roku 1970 se neodmítá.

Jeho odchod velice těžko vstřebává bývalý sparťanský trenér Vlastimil Petržela. „Jsem překvapen, zaskočen, rozhozen, skoro pobouřen,“ těžko hledá nejvýstižnější slovo svého rozpoložení. Nedokáže to pochopit. „Jde o naprosto ojedinělý počin. Úspěšní trenéři neodcházejí,“ praví přesvědčivě. „Spíš ti neúspěšní, jsou vyhozeni,“ dokládá i s osobní znalostí fotbalového prostředí.

Dokáže pochopit, že stejně jako hráči se i trenéři posouvají výše. V českých poměrech nebylo však kam, Sparta je dvojnásobný mistr uplynulého období, na čemž má dánský kouč neoddiskutovatelnou zásluhu. „Ale čekal jsem, že u mužstva zůstane a bude se ho snažit přivést do Ligy mistrů, což by byl jeho cíl,“ předkládá svou vizi Petržela, jenž seděl rovněž na lavičce rivalské Slavie Praha a také oblékal červeno-bílý dres jako velice důsledný gólový útočník.

Na Letné působil na podzim 1996. Získal k pražskému klubu vztah. „Fandím mu,“ nezapírá. Proto se těžko smiřuje s odchodem úspěšného kouče. „Je to obrovský zásah do mužstva, sám nevím, co nyní nastane,“ pokouší se odhadnout, jak bude vypadat tým bez Priskeho. „Vím jen, že to nemůže fungovat jako dosud,“ říká na základě bohatých zkušeností.

Sparta bude podle něj jiná. „Nevím jaká,“ opakuje. „Ale snad to zvládne,“ věří Petržela.

Plný očekávání a zároveň i určité nejistoty je i sparťanská hráčská legenda Tomáš Řepka. „Nevím, co si mám myslet, je to pro mne záhada,“ přiznává. I když vnímá, že odchod hlavního trenéra je citelný zásah, nepanikaří.

Zárukou kontinuity, toho, že Sparta půjde pořád po stejné cestě, která vedla k výsledkům a úspěchům, má být fakt, že mužstvo přebírá Priskeho asistent – o rok starší Lars Friis. „Působili spolu u týmu rok a půl,“ upozorňuje Řepka, že si Priske přizval dobře známého a prověřeného spolupracovníka z dánského angažmá k ruce už v prosinci 2022. „Mají stejný pohled na fotbal,“ zdůrazňuje bývalý řízný stoper.

Stejného názoru je i Zdeněk Ščasný, jenž na Letné prošel snad všemi pozicemi: hráč, trenér, sportovní ředitel. „Ta spolupráce byla velice úzká,“ poznamenává s dovětkem, že Friis nebyl vysloveně v roli podřízeného. „Žádný nosič kuželů, ale významně se podílel na tváři mužstva,“ připomíná Ščasný. „Podle mých informací měl na starosti útočný projev,“ odhaluje, že měl velké pravomoci.

Spojení obou Skandinávců fungovalo, doplňovali se. „Dobře ví, co chtěl Priske hrát, byli naladěni na stejnou notu, bude na něj navazovat,“ přitakává Řepka.

I když panuje názorová shoda, to ještě neznamená, že se představy snadno přenesou i na hráče. Právě v tom je možná největší umění – přesvědčit svěřence, aby je přijali za své. „To Priske uměl, byl charismatický,“ vyzdvihuje sílu jeho osobnosti Ščasný. Priskeho následovník hledí na fotbal stejným pohledem, ale to není záruka pokračování v nastoleném trendu. „Každý je jiný,“ připouští Ščasný.

Bývalý český reprezentant si nemyslí, že by si Friis neudržel autoritu, své schopnosti při přípravě mužstva i koučování ostatně už také prokázal. Přesto se neví, jak bude pod ním fungovat. Jenom odbornost nestačí. „Znal jsem trenéry, kteří byli v teorii skvělí, ale pak v nich nic nebylo,“ vzpomíná na bohatou kariéru Řepka.

Oslovovaly ho docela jiné typy. „Měly v sobě cosi jiného, zvláštního, obrovský dar strhávat ostatní,“ prozrazuje bývalý obránce italské Fiorentiny a anglického West Hamu United. „Položil bych za ně na hřišti život,“ nepopírá, jak ho dokázali tito trenéři namotivovat. Bude takový i Friis? „Těžko odhadnout, neodvážím se toho,“ nehraje si Ščasný na jasnovidce.

Priske musel zvládnout pro Spartu velice těžké období. Na titul čekala už skoro deset let, prošla sérií pokusů a omylů, i co se týče výběru muže na lavičce. Nejprve Viktoria Plzeň a později i věčný rival Slavia Praha se jí v domácí soutěži vysmívaly.

To se však změnilo. „Přitom Slavia byla herně mnohem dál, což dokazovala i na evropské scéně,“ vrací se Petržela do prvního triumfálního Priskeho ročníku 2022/2023. Titul byl malý zázrak. „Nemusím ani připomínat okolnosti,“ nehodlá Petržela rozebírat rudou penaltovou smršť v závěru, která vynesla Spartu na vrchol. „To je česká liga,“ povzdechne si.

I v loňském podzimu ještě Sparta nebyla herně lepší. „Derby bylo velkou ostudou,“ přiznává Řepka a připomíná zápas plný faulů, osobních střetů a urážek. Ale zvolená bořicí taktika se vyplatila, slávisté doma nevyhráli.

Na jaře už byla situace docela odlišná. Sparta našla svou herní tvář, projevily se vydařené posily, mužstvo táhly výrazné individuality. O tom svědčí i to, že jen dvakrát za celý ročník prohrála. S Plzní a Mladou Boleslaví, ani jednou už v derby – jak bylo dříve obvyklé – nepadla.

Pro sparťanské fanoušky byl Priskeho odchod ranou přímo do srdce. „Brian řekl, že nechce a nebude trénovat Spartu,“ přiznal sportovní ředitel letenského klubu Tomáš Rosický po skončení soutěže, že dánský kouč nedodrží smlouvu a zamíří do Feyenoordu Rotterdam.

Mnozí to neskousli. „I já byl z toho dost rozhozený,“ netají Řepka. „Obrovské zklamání,“ doznává. „Takhle se neodchází, to se neříká,“ má jasno, jak by se měl cizinec, který vrátil Spartu na trůn, k českému klubovému klenotu chovat. „Jedině že by ta slova byla nějak překroucena,“ ponechává Řepka skulinu pro nedorozumění.

Bývalý kouč Ščasný v tom však problém nevidí. „Bylo zřejmé, že se chce v kariéře posunout,“ umí se vcítit do postoje kolegy. „A je dobře, že vedení Sparty přiznalo, jak to bylo. Jinak by vypadali jako banda neschopných diletantů, že si neumí udržet tak úspěšného trenéra,“ prohlašuje Ščasný.

K němu se přidává i Petržela. „Nemělo by žádnou cenu ho přemlouvat,“ nepokládá za prospěšné držet někoho na sílu, byť právní statut – platná smlouva – tu byl.

Stále však považuje Priskeho odchod za nepřijatelný. A přemítá, jaká bude Sparta po jeho odchodu. „Už to nebude fungovat jako za něj,“ opakuje.