Reportážní pořad Ve stínu odkrývá, jak místní politici na Karvinsku léta potichu spolupracovali s nepopulárním miliardářem s cílem, aby mohly na historicky cenné lokalitě vyrůst velké průmyslové haly.

Návštěvníkům Šikmého kostela u Karviné se za pár let naskytne úplně jiný pohled do okolní krajiny než dnes. Když se lidé před vchodem do známé poddolované stavby otočí směrem na jihozápad, neuvidí už zelenou plochu s posledními pozůstatky po zbourané obci Stará Karviná. Před očima budou mít rozlehlý výrobní areál s obrovskými budovami.

Nová průmyslová zóna má vyrůst na pozemcích s rozlohou téměř 100 hektarů, které vlastní společnost známého podnikatele Zdeňka Bakaly. Jak odkrývá nový díl reportážního pořadu Ve stínu Jiřího Kubíka, zastavění historicky cenného území umožnila nenápadná a bez velkého zájmu provedená změna územního plánu, která je účinná teprve od září.

Hlasy proti plánované výstavbě průmyslových hal se ozývají spíše ojediněle. Vedle známé spisovatelky Karin Lednické, autorky známé trilogie o Šikmém kostelu, proti plánům protestuje jen hrstka místních aktivistů. Podle zjištění týmu Ve stínu se ale na odpor postavili také památkáři. Ti považují schválenou změnu územního plánu dokonce za nezákonnou, protože dává zelenou celkovému zplanýrování jedinečné lokality.

„Namítali jsme to, že kupříkladu koridor mezi dolem Barbora a Šikmým kostelem částečně přechází přes jeden z táborů nucených prací, který zde v době druhé světové války stával. Jednalo se o největší takový tábor v regionu, jak zjistil archivní a historický výzkum. Bylo zde zadržováno určitou dobu židovské obyvatelstvo z území dnešního Polska,“ řekl ředitel oblastní pobočky Národního památkového ústavu Michal Zezula.

Bakala přišel k rozsáhlým pozemkům na Karvinsku díky privatizaci těžařské skupiny OKD před dvaceti lety. Přestože v kraji nemá vůbec dobrou pověst, s místními politiky bez ohledu na stranickou příslušnost ho často spojují společné zájmy – Bakala chce vydělat na prodeji pozemků, radní obcí i kraje se zasazují za budování nových průmyslových podniků, aby mohli mluvit o nových pracovních místech.

Že je tato spolupráce zdánlivě znepřátelených stran dlouhodobá, ukazuje právě lokalita nad bývalým dolem Barbora a na území někdejší Staré Karviné. Bakalova firma zde spolupracovala s krajskými nebo místními úřady na změnách územních pravidel už od prvních let po privatizaci. Letošní změna územního plánu, která vznikla z podnětu karvinské radnice vedené sociálními demokraty, pak úpravy dotáhla až do fáze, která umožní plošnou zástavbu – na úkor památného místa.

Pořad Ve stínu můžete sledovat ve videu nebo poslouchat v audiopodobě, které jsou umístěny v úvodu článku.

Reportážní pořad Ve stínu odkrývá, jak místní politici na Karvinsku léta potichu spolupracovali s nepopulárním miliardářem s cílem, aby mohly na historicky cenné lokalitě vyrůst velké průmyslové haly.

Návštěvníkům Šikmého kostela u Karviné se za pár let naskytne úplně jiný pohled do okolní krajiny než dnes. Když se lidé před vchodem do známé poddolované stavby otočí směrem na jihozápad, neuvidí už zelenou plochu s posledními pozůstatky po zbourané obci Stará Karviná. Před očima budou mít rozlehlý výrobní areál s obrovskými budovami.

Nová průmyslová zóna má vyrůst na pozemcích s rozlohou téměř 100 hektarů, které vlastní společnost známého podnikatele Zdeňka Bakaly. Jak odkrývá nový díl reportážního pořadu Ve stínu Jiřího Kubíka, zastavění historicky cenného území umožnila nenápadná a bez velkého zájmu provedená změna územního plánu, která je účinná teprve od září.

Hlasy proti plánované výstavbě průmyslových hal se ozývají spíše ojediněle. Vedle známé spisovatelky Karin Lednické, autorky známé trilogie o Šikmém kostelu, proti plánům protestuje jen hrstka místních aktivistů. Podle zjištění týmu Ve stínu se ale na odpor postavili také památkáři. Ti považují schválenou změnu územního plánu dokonce za nezákonnou, protože dává zelenou celkovému zplanýrování jedinečné lokality.

„Namítali jsme to, že kupříkladu koridor mezi dolem Barbora a Šikmým kostelem částečně přechází přes jeden z táborů nucených prací, který zde v době druhé světové války stával. Jednalo se o největší takový tábor v regionu, jak zjistil archivní a historický výzkum. Bylo zde zadržováno určitou dobu židovské obyvatelstvo z území dnešního Polska,“ řekl ředitel oblastní pobočky Národního památkového ústavu Michal Zezula.

Bakala přišel k rozsáhlým pozemkům na Karvinsku díky privatizaci těžařské skupiny OKD před dvaceti lety. Přestože v kraji nemá vůbec dobrou pověst, s místními politiky bez ohledu na stranickou příslušnost ho často spojují společné zájmy – Bakala chce vydělat na prodeji pozemků, radní obcí i kraje se zasazují za budování nových průmyslových podniků, aby mohli mluvit o nových pracovních místech.

Že je tato spolupráce zdánlivě znepřátelených stran dlouhodobá, ukazuje právě lokalita nad bývalým dolem Barbora a na území někdejší Staré Karviné. Bakalova firma zde spolupracovala s krajskými nebo místními úřady na změnách územních pravidel už od prvních let po privatizaci. Letošní změna územního plánu, která vznikla z podnětu karvinské radnice vedené sociálními demokraty, pak úpravy dotáhla až do fáze, která umožní plošnou zástavbu – na úkor památného místa.

Pořad Ve stínu můžete sledovat ve videu nebo poslouchat v audiopodobě, které jsou umístěny v úvodu článku.