Za první půlrok se v Česku vyrobilo 774 tisíc vozidel –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejvíc v historii. Jenže ani rekordní rok nedává automobilovému průmyslu příliš velké důvody k optimismu.

Už v příštím roce totiž na evropské automobilky míří přísnější emisní cíle a aktuálně platná hranice 116 g CO2 na kilometr se má posunout na 93 gramů na kilometr. „To je obrovský problém. Průměr Evropy je totiž 110 gramů a třeba v České republice jsme přes 130,“ říká v pořadu Inside Talks odborník na automobilový průmysl Petr Novák z koncernu JTEKT.

Jen pro představu – 93 gramů CO2 znamená zhruba spotřebu čtyři litry na 100 kilometrů. Jenže velká auta mají spotřebu i dvojnásobnou. Podle této matematiky by tak měly automobilky na jeden vůz se spalovacím motorem prodávat jeden elektromobil, aby splnily průměrný limit na vyrobená vozidla a vyhnuly se pokutám. Jenže to je při současném prodejním mixu něco nereálného.

Generální ředitel automobilky Renault Luca de Meo, který je zároveň šéfem Evropské asociace výrobců aut ACEA, vypočítal, že při současných prodejích představuje nová emisní norma pro evropské automobilky pokuty ve výši 15 miliard euro. Nebo zastavit výrobu dvou a půl milionů vozů. „Je proto obrovský tlak uvádět na trh ty modely, které splní nové limity. Menší vozy se do něj mohou dostat, ale dnes se více prodávají SUV a z těchto aut, pokud nejsou hybridní, to bohužel jen málokteré vozidlo splní,“ dodává Novák. Pokud podle něj nedojde k zásadní změně v prodejích, je hrozba takto vysoké pokuty opravdu reálná.

„To jsou obrovské finanční prostředky. Za to se mohou postavit dva až tři výrobní závody, ať je to Gigafactory, ať výrobní závod na automobily či komponenty,“ dodává.

I z toho důvodu teď automobilky tlačí na změnu legislativy a Evropské sdružení výrobců automobilů žádá odklad normy o dva roky. Itálie pak chce prosadit to, aby se o nařízení o „nulových emisích“ elektromobilů nerevidovalo až v roce 2026, ale už příští rok.

Pokud by nedošlo k legislativním změnám, nabízí se změna prodejního mixu. „Automobilky upozadí SUV s většími objemy motorů. Ty mohou zdražit, aby nebyly prodávané v takové míře a když už se prodají, aby tam byla taková marže, že zaplatí penále,“ dodává Novák.

Krajní cestou pak může být i to, že si evropské automobilky, u kterých převažují velké vozy se spalovacími motory, najdou partnera, který limity CO2 splňuje. „To je například automobilka jako Tesla či jiný výrobce elektromobilů. Za určitou částku si vzájemně vykompenzují kredity,“ vysvětluje Novák s tím, že to se už dnes na trhu děje.

Aktuální prodeje totiž potřebnou změnu nenaznačují. I v České republice naprostou většinu prodaných vozidel stále tvoří benzin a nafta. „Vidíme dokonce mírný pokles elektrovozidel z třinácti na dvanáct procent a nárůst hybridních vozidel. Z 25 na 32 procent. Z toho se dá vyčíst, že z důvodu legislativy CO2 jsou teď hybridní vozidla velice populární,“ říká Novák s tím, že doba, kdy některé automobilky braly hybridy jako „slepou vývojovou větev“, je pryč.

„V současné době jsou právě hybridy to gró, které automobilky chtějí nabízet, aby splňovaly CO2 limity,“ dodává. Hyunday chce zdvojnásobit počet těchto nabízených modelů, Ford Motors, který chtěl sázet jen na elektromobily už v roce 2030, otočil a podobná strategie zní z Volkswagenu. A nejsou jediné.

„V rámci naší korporace JTEKT nabízíme třeba systémy řízení. Na základě poptávek od předních výrobců vidíme ty změny objednávek. Oznamují nám, že by chtěli prodloužit dobu výroby určitých modelů, u kterých se už v minulosti stanovil termín konce výroby. Nebudu je jmenovat, ale je jich vícero. Ozývají se a ptají se, za jakých předpokladů bychom mohli vyrábět tyto modely dalších pět let a co by to znamenalo,“ dodává Novák.

Jde podle něj o přední evropské výrobce, kteří oznámili, že ještě před rokem 2030 ukončí výrobu určitých modelů, místo kterých nastoupí elektromobily. To už teď neplatí.

„Teď uzpůsobují tu strategii. Potvrzuje to ten trend, že elektromobilita tu nebude tak rychle, jak si všichni asi od začátku mysleli,“ říká Novák.

Z automobilů se tak může stát luxusní zboží jen pro určitou skupinu. „Já ale stále věřím, že v Evropě dostaneme rozum, budeme více přemýšlet. Toto uvalení penále je kontraproduktivní. Sami sobě jako Evropanům způsobujeme obrovskou zátěž. Automobilky budou platit penále místo toho, aby investovaly do nových technologií, levnějších elektromobilů. Tohle jsou finance, které budou automobilovému průmyslu chybět,“ dodává Novák s tím, že zahraniční a neevropští výrobci pak budou mít větší šance tu uspět.

A odnese to i zákazník, protože logicky dojde k dalšímu zdražení. „Už aktuální regulace průměrný automobil prodražila –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v závislosti na modelu a technologii v průměru o 50 až 100 tisíc korun. S novou regulací se to bude jenom navyšovat,“ říká Novák.

Za první půlrok se v Česku vyrobilo 774 tisíc vozidel –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejvíc v historii. Jenže ani rekordní rok nedává automobilovému průmyslu příliš velké důvody k optimismu.

Už v příštím roce totiž na evropské automobilky míří přísnější emisní cíle a aktuálně platná hranice 116 g CO2 na kilometr se má posunout na 93 gramů na kilometr. „To je obrovský problém. Průměr Evropy je totiž 110 gramů a třeba v České republice jsme přes 130,“ říká v pořadu Inside Talks odborník na automobilový průmysl Petr Novák z koncernu JTEKT.

Jen pro představu – 93 gramů CO2 znamená zhruba spotřebu čtyři litry na 100 kilometrů. Jenže velká auta mají spotřebu i dvojnásobnou. Podle této matematiky by tak měly automobilky na jeden vůz se spalovacím motorem prodávat jeden elektromobil, aby splnily průměrný limit na vyrobená vozidla a vyhnuly se pokutám. Jenže to je při současném prodejním mixu něco nereálného.

Generální ředitel automobilky Renault Luca de Meo, který je zároveň šéfem Evropské asociace výrobců aut ACEA, vypočítal, že při současných prodejích představuje nová emisní norma pro evropské automobilky pokuty ve výši 15 miliard euro. Nebo zastavit výrobu dvou a půl milionů vozů. „Je proto obrovský tlak uvádět na trh ty modely, které splní nové limity. Menší vozy se do něj mohou dostat, ale dnes se více prodávají SUV a z těchto aut, pokud nejsou hybridní, to bohužel jen málokteré vozidlo splní,“ dodává Novák. Pokud podle něj nedojde k zásadní změně v prodejích, je hrozba takto vysoké pokuty opravdu reálná.

„To jsou obrovské finanční prostředky. Za to se mohou postavit dva až tři výrobní závody, ať je to Gigafactory, ať výrobní závod na automobily či komponenty,“ dodává.

I z toho důvodu teď automobilky tlačí na změnu legislativy a Evropské sdružení výrobců automobilů žádá odklad normy o dva roky. Itálie pak chce prosadit to, aby se o nařízení o „nulových emisích“ elektromobilů nerevidovalo až v roce 2026, ale už příští rok.

Pokud by nedošlo k legislativním změnám, nabízí se změna prodejního mixu. „Automobilky upozadí SUV s většími objemy motorů. Ty mohou zdražit, aby nebyly prodávané v takové míře a když už se prodají, aby tam byla taková marže, že zaplatí penále,“ dodává Novák.

Krajní cestou pak může být i to, že si evropské automobilky, u kterých převažují velké vozy se spalovacími motory, najdou partnera, který limity CO2 splňuje. „To je například automobilka jako Tesla či jiný výrobce elektromobilů. Za určitou částku si vzájemně vykompenzují kredity,“ vysvětluje Novák s tím, že to se už dnes na trhu děje.

Aktuální prodeje totiž potřebnou změnu nenaznačují. I v České republice naprostou většinu prodaných vozidel stále tvoří benzin a nafta. „Vidíme dokonce mírný pokles elektrovozidel z třinácti na dvanáct procent a nárůst hybridních vozidel. Z 25 na 32 procent. Z toho se dá vyčíst, že z důvodu legislativy CO2 jsou teď hybridní vozidla velice populární,“ říká Novák s tím, že doba, kdy některé automobilky braly hybridy jako „slepou vývojovou větev“, je pryč.

„V současné době jsou právě hybridy to gró, které automobilky chtějí nabízet, aby splňovaly CO2 limity,“ dodává. Hyunday chce zdvojnásobit počet těchto nabízených modelů, Ford Motors, který chtěl sázet jen na elektromobily už v roce 2030, otočil a podobná strategie zní z Volkswagenu. A nejsou jediné.

„V rámci naší korporace JTEKT nabízíme třeba systémy řízení. Na základě poptávek od předních výrobců vidíme ty změny objednávek. Oznamují nám, že by chtěli prodloužit dobu výroby určitých modelů, u kterých se už v minulosti stanovil termín konce výroby. Nebudu je jmenovat, ale je jich vícero. Ozývají se a ptají se, za jakých předpokladů bychom mohli vyrábět tyto modely dalších pět let a co by to znamenalo,“ dodává Novák.

Jde podle něj o přední evropské výrobce, kteří oznámili, že ještě před rokem 2030 ukončí výrobu určitých modelů, místo kterých nastoupí elektromobily. To už teď neplatí.

„Teď uzpůsobují tu strategii. Potvrzuje to ten trend, že elektromobilita tu nebude tak rychle, jak si všichni asi od začátku mysleli,“ říká Novák.

Z automobilů se tak může stát luxusní zboží jen pro určitou skupinu. „Já ale stále věřím, že v Evropě dostaneme rozum, budeme více přemýšlet. Toto uvalení penále je kontraproduktivní. Sami sobě jako Evropanům způsobujeme obrovskou zátěž. Automobilky budou platit penále místo toho, aby investovaly do nových technologií, levnějších elektromobilů. Tohle jsou finance, které budou automobilovému průmyslu chybět,“ dodává Novák s tím, že zahraniční a neevropští výrobci pak budou mít větší šance tu uspět.

A odnese to i zákazník, protože logicky dojde k dalšímu zdražení. „Už aktuální regulace průměrný automobil prodražila –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v závislosti na modelu a technologii v průměru o 50 až 100 tisíc korun. S novou regulací se to bude jenom navyšovat,“ říká Novák.