Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.
Své digitální podnikání před naším redakčním kolegou Janem Novákem neutajila karvinská komunální politička a nyní kandidátka do zastupitelstva Moravskoslezského kraje Mariam Szyja.
Pro pořádek: Online prodej obnažených snímků – pokud k němu člověka nikdo a nic nenutí a pohybuje se v legálních mezích – není v zásadě nic proti ničemu. Z mého pohledu jde o legitimní byznys, a že já sama jej neprovozuji, ještě nutně neznamená, že se mu mohu vysmívat a odsuzovat jej. Je totiž zcela na odpovědnosti každého, zda se k takovému druhu podnikání se všemi jeho benefity i negativními důsledky rozhodne. Všichni si se svým tělem a životem můžeme nakládat, jak sami uznáme za vhodné.
Takhle ochotně budu ráda obhajovat úplně každého, kdo si vybere podobný obchodní model. Moje velkorysá nabídka ovšem platí z pochopitelných důvodů pod jednou podmínkou – nejste k tomu aktivním členem nebo členkou strany, která by ostatní lidi pro stejné chování pravděpodobně zavrhla. A tou právě Mariam Szyja (KDU-ČSL) shodou okolností je.
Odhalení jejího přivýdělku odstartovalo až dojemně licoměrnou show. Mluvčí KDU-ČSL David Jirušek ve vyjádření pro Seznam Zprávy hasil požár slovy, že se jedná o „umělecké fotografie“. Stranický europoslanec Tomáš Zdechovský se zase na síti X kolegyně za „odvážné fotky“ zastal a vyzval „každého, kdo soudí, ať si zamete před vlastním prahem“.
A to je právě, drazí lidovci, jádro celé jinak nevinné kauzy s erotickými obrázky. Vzít pomyslné koště do ruky a začít před svým prahem z gruntu zametat by měla celá vaše členská základna. Kam se stihly tak náhle vypařit všechny léta vzpomínané křesťanskodemokratické zásady? Konzervativní principy? A výroky o ohrožování dětí?
Mluvčí které KDU-ČSL vydal ono tiskové prohlášení? Té strany, která pod rouškou tradičních hodnot roky upírá části obyvatel narovnání práv? Strany, jejíž členové myšlenku manželství pro všechny s úsměvem ve tváři označují za neomarxistickou? Nebo té KDU-ČSL, která na nové vlně progresivismu omluví i zpeněžněné internetové nahotiny své členky? Cítím tu buď zásadní ideologický rozkol, nebo notnou dávku pokrytectví.
Nemám sice potřebu pomáhat lidovcům s jejich politickým přežitím, ale z bídných preferencí luštím, že by možná bylo žádoucí si pro začátek vyjasnit, kým vlastně jsou, co chtějí a také koho oslovují. Zabarikádovat se pod hranicí volitelnosti v průzkumech příliš přesvědčivě nepůsobí. Inu, jak se také má potenciální volič vyznat v uskupení, ve kterém platí, že hovězí je hovězí, ale kandidátčina pomoučená prsa za paywallem jsou umění?
Na chystaném podzimním volebním sjezdu by se na krátkou ideovou diskuzi snad čas najít mohl. A kdyby ne, nevadí. Můžeme tuhle neprůhlednou parlamentní hru hrát dál, pár nápadů bych měla už teď.
Až příště přijde řeč na to, jestli by lidovci nemohli konečně podpořit Istanbulskou úmluvu a novelu občanského zákoníku o manželství, mohli by tomu v duchu nově nastolených termínů začít pro mě za mě říkat třeba vernisáž a přestat s nesmyslným bojkotem.
Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.
