Nymburk se svým okolím byl domovem a inspirací pro jedinečný literární svět Bohumila Hrabala. Hrabalovo Kersko, vesnička nedaleko Nymburka, je místem, kde spisovatel trávil mnoho let na své chatě. Uchýlil se sem psát knihy po roce 1968, kdy jeho tvorba nesměla vycházet. Chatu od roku 2022 spravuje Polabské muzeum a od května 2024 je přístupná veřejnosti. K procházce vybízí například i hráz zdejšího rybníka.

Hrabal byl vášnivým milovníkem piva a často navštěvoval nymburský pivovar. Projděte se po pivovaru a při ochutnávce místního piva můžete nasávat atmosféru prolínající se Hrabalovými texty.

Také historické centrum Nymburka stojí za prohlídku. Především zachovalé městské opevnění je jednou z nejvýznamnějších památek svého druhu v Česku. V trilogii Postřižiny, Krasosmutnění a Harlekýnovy miliony se Hrabal o Nymburce zmiňuje jako o „městečku, kde se zastavil čas“.

Malebná vesnička Stará Huť se stala letním sídlem a inspirací pro Karla Čapka. V areálu bývalé vily, kde spisovatel trávil letní měsíce, se dnes nachází muzeum – jeho památník. Na Strži, jak se místu říká, napsal Čapek svá slavná díla jako Válka s mloky nebo Bílá nemoc.

Návštěvníci památníku si mohou prohlédnout expozici věnovanou životu a dílu Karla Čapka a jeho manželky Olgy Scheinpflugové a také se projít po zahradě. Komu to nestačí, může se vydat na pěší výlet po stopách spisovatele. Naučná stezka Karla Čapka prochází krajem mezi obcí Stará Huť u Dobříše a údolím říčky Kocáby. Začíná právě nedaleko památníku na Strži a má celkem tři okruhy.

Mistr povídek Ota Pavel úzce spjal svůj život a tvorbu s krásami Křivoklátska a údolí řeky Berounky. Jako malý sem jezdil s rodiči na letní dům trávit prázdniny do domku převozníka Karla Proška. Právě tady se odehrává děj knížky Smrt krásných srnců, která se také dočkala filmového zpracování.

V domě u Prošků ve vesničce Luh u Branova je dnes umístěna pamětní síň spisovatele. Najdete zde také přívoz, o kterém Ota Pavel píše, že ho provozoval „strejda“ Karel Prošek a že se na něm nechávali vozit spolu s jeho psem Holanem.

Vesnička Branov na Berounce se později stala spisovatelovým domovem a útočištěm. Ota Pavel se po celý život do tohoto kraje rád vracel.

Křivoklátsko je součástí chráněné krajinné oblasti, která se možná brzy stane národním parkem. Po stopách spisovatele se lze vydat třeba naučnou stezkou U Eremita z Roztok u Křivoklátu do Branova. Začíná u úzké silnice vedoucí z Roztok směrem na Karlovu Ves.

Miletín, město ležící v malebném Podkrkonoší severovýchodně od Hořic, bylo domovem a inspirací pro básníka Karla Jaromíra Erbena. V Miletíně stojí jeho rodný domek, v němž literát čerpal náměty pro známou básnickou sbírku Kytice. Erben se do Miletína vracel po celý život a rád na město vzpomínal.

V Erbenově rodném domku můžete navštívit muzeum s expozicí o jeho životě či básníkův pomník na hlavním náměstí. Zajímavý je i kostel Zvěstování Panny Marie se zvonicí. Za procházku stojí naučná stezka Karla Jaromíra Erbena, kterou představuje okruh vedoucí městečkem Miletín a jeho okolím. Začíná u rodného domku a odhaluje zajímavosti o životě básníka.

Lipnice nad Sázavou, město v okrese Havlíčkův Brod na Vysočině, je místem, kde Jaroslav Hašek strávil konec života a v němž je i pochován. Hašek zde žil v domku v podhradí a napsal v něm i své nejslavnější dílo Osudy dobrého vojáka Švejka. Dnes je uvnitř expozice, která se věnuje spisovatelovu životu a tvorbě. V areálu muzea se nachází také zahrada s jeho pomníkem.

Spisovatel také často navštěvoval zdejší hostinec U České koruny. Díky jeho vnukovi Richardu Haškovi, který hostinec zrekonstruoval a zprovoznil, je i dnes možné se tu stavit na osvěžení ve stylu Jaroslava Haška.

Také milovníci turistiky si tu přijdou na své, a to díky naučné stezce nazvané Cesta Jaroslava Haška, která vede ze Světlé nad Sázavou do Lipnice. Cesta seznamuje turisty s neplánovaným odchodem Jaroslava Haška z Prahy v doprovodu jeho dobrého přítele malíře Jaroslava Panušky a manželky právě do Lipnice nad Sázavou.

Karel Poláček díky románu Bylo nás pět proslavil Rychnov nad Kněžnou po celém Česku. Děj románu je totiž vzpomínkou na autorovo dětství v Rychnově. V tomto půvabném městečku lze prozkoumat třeba uličky, které inspirovaly spisovatelovu tvorbu. V bývalé synagoze je také možné navštívit muzeum, tedy památník Karla Poláčka, s expozicí připomínající literátův život a dílo.

Nelze opomenout sousoší chlapců z knihy Bylo nás pět, které stojí v centru města a je oblíbeným místem pro pořízení rodinných fotografii. Zleva při pohledu zepředu stojí Josef Zilvar z chudobince, Čenda Jirsák se psem Pajdou, Eda Kemlink, Petr Bajza a Tonda Bejval.

Doksy jsou dnes oblíbeným rekreačním střediskem pro mnoho turistů, i díky nedalekému Máchovu jezeru. Mnohem dříve si ho však oblíbil Karel Hynek Mácha, kterému je zde věnován památník. Umístěný je v jednom ze zdejších nejstarších dochovaných domů, ve velké roubence se šindelovou střechou. Expozice zachycuje básníkův život a dílo a jeho vztah ke kraji, který ho inspiroval i k napsání básně Máj.

Ten, kdo se rád projde, se může vydat na takzvanou Máchovu cestu. Prochází místy, ve kterých básník nalezl inspiraci ke svým největším dílům. Na stezku lze vyrazit například z Mělníka nebo z nádraží ve Lhotce u Mělníka.

Nymburk se svým okolím byl domovem a inspirací pro jedinečný literární svět Bohumila Hrabala. Hrabalovo Kersko, vesnička nedaleko Nymburka, je místem, kde spisovatel trávil mnoho let na své chatě. Uchýlil se sem psát knihy po roce 1968, kdy jeho tvorba nesměla vycházet. Chatu od roku 2022 spravuje Polabské muzeum a od května 2024 je přístupná veřejnosti. K procházce vybízí například i hráz zdejšího rybníka.

Hrabal byl vášnivým milovníkem piva a často navštěvoval nymburský pivovar. Projděte se po pivovaru a při ochutnávce místního piva můžete nasávat atmosféru prolínající se Hrabalovými texty.

Také historické centrum Nymburka stojí za prohlídku. Především zachovalé městské opevnění je jednou z nejvýznamnějších památek svého druhu v Česku. V trilogii Postřižiny, Krasosmutnění a Harlekýnovy miliony se Hrabal o Nymburce zmiňuje jako o „městečku, kde se zastavil čas“.

Malebná vesnička Stará Huť se stala letním sídlem a inspirací pro Karla Čapka. V areálu bývalé vily, kde spisovatel trávil letní měsíce, se dnes nachází muzeum – jeho památník. Na Strži, jak se místu říká, napsal Čapek svá slavná díla jako Válka s mloky nebo Bílá nemoc.

Návštěvníci památníku si mohou prohlédnout expozici věnovanou životu a dílu Karla Čapka a jeho manželky Olgy Scheinpflugové a také se projít po zahradě. Komu to nestačí, může se vydat na pěší výlet po stopách spisovatele. Naučná stezka Karla Čapka prochází krajem mezi obcí Stará Huť u Dobříše a údolím říčky Kocáby. Začíná právě nedaleko památníku na Strži a má celkem tři okruhy.

Mistr povídek Ota Pavel úzce spjal svůj život a tvorbu s krásami Křivoklátska a údolí řeky Berounky. Jako malý sem jezdil s rodiči na letní dům trávit prázdniny do domku převozníka Karla Proška. Právě tady se odehrává děj knížky Smrt krásných srnců, která se také dočkala filmového zpracování.

V domě u Prošků ve vesničce Luh u Branova je dnes umístěna pamětní síň spisovatele. Najdete zde také přívoz, o kterém Ota Pavel píše, že ho provozoval „strejda“ Karel Prošek a že se na něm nechávali vozit spolu s jeho psem Holanem.

Vesnička Branov na Berounce se později stala spisovatelovým domovem a útočištěm. Ota Pavel se po celý život do tohoto kraje rád vracel.

Křivoklátsko je součástí chráněné krajinné oblasti, která se možná brzy stane národním parkem. Po stopách spisovatele se lze vydat třeba naučnou stezkou U Eremita z Roztok u Křivoklátu do Branova. Začíná u úzké silnice vedoucí z Roztok směrem na Karlovu Ves.

Miletín, město ležící v malebném Podkrkonoší severovýchodně od Hořic, bylo domovem a inspirací pro básníka Karla Jaromíra Erbena. V Miletíně stojí jeho rodný domek, v němž literát čerpal náměty pro známou básnickou sbírku Kytice. Erben se do Miletína vracel po celý život a rád na město vzpomínal.

V Erbenově rodném domku můžete navštívit muzeum s expozicí o jeho životě či básníkův pomník na hlavním náměstí. Zajímavý je i kostel Zvěstování Panny Marie se zvonicí. Za procházku stojí naučná stezka Karla Jaromíra Erbena, kterou představuje okruh vedoucí městečkem Miletín a jeho okolím. Začíná u rodného domku a odhaluje zajímavosti o životě básníka.

Lipnice nad Sázavou, město v okrese Havlíčkův Brod na Vysočině, je místem, kde Jaroslav Hašek strávil konec života a v němž je i pochován. Hašek zde žil v domku v podhradí a napsal v něm i své nejslavnější dílo Osudy dobrého vojáka Švejka. Dnes je uvnitř expozice, která se věnuje spisovatelovu životu a tvorbě. V areálu muzea se nachází také zahrada s jeho pomníkem.

Spisovatel také často navštěvoval zdejší hostinec U České koruny. Díky jeho vnukovi Richardu Haškovi, který hostinec zrekonstruoval a zprovoznil, je i dnes možné se tu stavit na osvěžení ve stylu Jaroslava Haška.

Také milovníci turistiky si tu přijdou na své, a to díky naučné stezce nazvané Cesta Jaroslava Haška, která vede ze Světlé nad Sázavou do Lipnice. Cesta seznamuje turisty s neplánovaným odchodem Jaroslava Haška z Prahy v doprovodu jeho dobrého přítele malíře Jaroslava Panušky a manželky právě do Lipnice nad Sázavou.

Karel Poláček díky románu Bylo nás pět proslavil Rychnov nad Kněžnou po celém Česku. Děj románu je totiž vzpomínkou na autorovo dětství v Rychnově. V tomto půvabném městečku lze prozkoumat třeba uličky, které inspirovaly spisovatelovu tvorbu. V bývalé synagoze je také možné navštívit muzeum, tedy památník Karla Poláčka, s expozicí připomínající literátův život a dílo.

Nelze opomenout sousoší chlapců z knihy Bylo nás pět, které stojí v centru města a je oblíbeným místem pro pořízení rodinných fotografii. Zleva při pohledu zepředu stojí Josef Zilvar z chudobince, Čenda Jirsák se psem Pajdou, Eda Kemlink, Petr Bajza a Tonda Bejval.

Doksy jsou dnes oblíbeným rekreačním střediskem pro mnoho turistů, i díky nedalekému Máchovu jezeru. Mnohem dříve si ho však oblíbil Karel Hynek Mácha, kterému je zde věnován památník. Umístěný je v jednom ze zdejších nejstarších dochovaných domů, ve velké roubence se šindelovou střechou. Expozice zachycuje básníkův život a dílo a jeho vztah ke kraji, který ho inspiroval i k napsání básně Máj.

Ten, kdo se rád projde, se může vydat na takzvanou Máchovu cestu. Prochází místy, ve kterých básník nalezl inspiraci ke svým největším dílům. Na stezku lze vyrazit například z Mělníka nebo z nádraží ve Lhotce u Mělníka.