Veletržní palác je jednou z nejznámějších českých funkcionalistických budov a inspiroval řadu architektů po celém světě. I necelé století po jeho vzniku se v něm stále vystavuje. Nehostí však veletrhy jako dříve, nýbrž ukrývá to nejlepší z moderního umění, co lze v naší zemi nalézt.

Veletržní palác stojí v pražských Holešovicích a jeho výstavba probíhala mezi lety 1925 a 1928. Stála za ní soukromá společnost pořádající vzorkové veletrhy. Architekty paláce byla dvojice Josef Fuchs, který mimo jiné navrhl i zimní stadion Štvanice, a Oldřich Tyl, mezi jehož další díla patří například penzion Záchrana. Postaven byl na místě, kde dříve stávala továrna na hospodářské stroje.

Až do padesátých let sloužila budova svému původnímu účelu, tedy různým veletrhům. Výjimkou bylo období druhé světové války, kdy zde bylo shromaždiště pro židovské obyvatele, které čekal transport do koncentračních táborů.

Venkovní pohled na palác byl tehdy o dost jiný, než jak jej známe dnes, protože během veletrhů byla okna budovy polepena množstvím reklam na jednotlivé produkty. Aby byl nákup pro zákazníky příjemnější, byly zde tehdy otevřené i zahradní restaurace, kavárny, kulečníkový sál a dokonce i podzemní kino. Palác byl schopný pojmout až deset tisíc návštěvníků a ve své době se jednalo o světový unikát. Funkcionalistický projekt tehdy ohromil řadu návštěvníků Prahy, včetně architekta Le Corbusiera.

Již v této době se Veletržní palác využíval i v souladu se svou dnešní náplní. Během trhů se zde totiž vystavovala umělecká díla. A například samotné slavnostní otevření budovy doprovázela výstava známé Muchovy Slovanské epopeje.

Po druhé světové válce se však účel objektu proměnil. Z místa, plného života, se v padesátých letech stala administrativní budova. Usídlily se zde všemožné firmy, od těch zabývajících se zahraničním obchodem až po redakce časopisů. V přízemí pak byla otevřena pobočka Tuzexu.

Jeden z nejdůležitějších momentů pro osud paláce nastal roku 1974, když došlo k rozsáhlému požáru. Ten stavbu značně poškodil a dokonce se uvažovalo o tom, že se budova srovná se zemí. Nakonec k tomu ale nedošlo, i díky tomu, že byl objekt v padesátých letech prohlášen za památku.

Po požáru následovaly dlouhé úvahy, co s poničenou budovou udělat. Nakonec bylo rozhodnuto o umístění Národní galerie a v roce 1980 začala rekonstrukce celého areálu. Ta trvala až do poloviny devadesátých let, kdy se budova znovu otevřela veřejnosti, tentokrát již jako galerie moderního umění.

Stejnému účelu slouží dodnes, během let se ale počet pater využívných k výstavám zvedl z původních tří na pět. Mimo nadčasové architektury tak dnes můžete v paláci obdivovat největší sbírku moderního umění na našem území.

Ve Veletržním paláci si dnes můžete prohlédnout řadu slavných i méně známých děl nejvýznamnějších českých a zahraničních autorů. Vystaveno je tu přes 2000 exponátů. Ty jsou rozděleny do čtyř sbírkových expozic a několika aktuálních výstav. Stálé a dočasné expozice pokrývají období od konce 18. století po současnost a najdete tu i díla od velikánů jako jsou Pablo Picasso, Vincent van Gogh, Claude Monet či Henri Rousseau.

1796-1918: Umění dlouhého století

Expozice prezentuje téměř 500 děl od 150 autorů ve třech hlavních kapitolách, které nesou názvy Člověk, Svět a Ideje. Pokrývá dlouhé časové období a tak v ní lze spatřit díla autorů různých generací a uměleckých stylů. Obsahuje například Autoportrét Pabla Picassa, Josefinu od Josefa Mánese nebo obraz Panna od Gustava Klimta. Tuto expozici naleznete ve 4. patře Veletržního paláce.

1918-1938: První republika

Sbírka vznikla na oslavu 100. výročí vzniku Československa a zahrnuje práce českých a slovenských umělců z meziválečného období, ale i díla zejména francouzské provenience, která byla v tomto čase na naše území dovezena. Expozici naleznete ve třetím patře a mimo jiné si tu můžete prohlédnout Černošského krále od Josefa Čapka, Dámy v květinách od Claudea Moneta či Zelené obilí Vincenta van Gogha.

1939-2021: Konec černobílé doby

Expozice chronologicky představující proměny moderního umění v posledních desetiletí. Ukazuje, jak bylo umění vytvářeno a jaké byly k jeho vývoji společenské důvody. Zahrnuje více jak 300 děl v podobě maleb, soch či instalací, mezi nimi například Kleopatru od Jana Zrzavého.

1956-1989: Architektura všem

Expozice, která se zaměřuje na architekturu a životní styl v období druhé poloviny 20. století. Představuje významná díla ze Sbírky architektury Národní galerie Praha. Mezi prezentované autory patří Václav Aulický, Věra a Vladimír Machoninovi, František Cubr nebo Karel Prager. Výstavu naleznete ve druhém patře.

Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji

Aktuální výstava, kterou lze navštívit do 29. září, vychází z unikátní sbírky Muzea současného umění ve Skopje. To vzniklo v rámci obnovy města po zemětřesení v roce 1963. Zdejší výstavu tvoří zejména kusy, které byly dovezeny z celého světa v rámci mezinárodní solidarity. Jedná se tak o neobvyklou sbírku, která čítá díla jak ze zemí západu, tak i tehdejšího východního bloku. Výstavu lze nalézt v prvním patře ve východním křídle.

Filomena Borecká: Dech tichých myšlenek

Výstava, která se nachází v druhém patře Veletržního paláce, představuje výtvarnou tvorbu Filomeny Borecké, české umělkyně, která žije v Paříži. Ve svých dílech se věnuje abstraktním tématům jako jsou dýchání, vztahy nebo plynutí času. Výstava je dostupná do 15. září.

Bienále Ve věci umění

Již třetí ročník tohoto projektu, jehož cílem je přinést nové politické a umělecké impulzy. Letos se zaměřuje na dělnická hnutí. Pro výstavu vznikají nová původní díla, která naleznete ve Velké dvoraně Veletržního paláce do 29. září.

Kromě expozic je také možné ve Veletržním paláci navštívit oblíbenou kavárnu Kolektor nebo místo s názvem ATLAS, jenž nabízí řadu uměleckých děl, ale i prostor pro kreativitu, odpočinek či nasání inspirace. Také se zde odehrávají komunitní akce. Do ATLASU je vstup zdarma.

Veletržní palác je otevřen od úterý do neděle a otevírací doba je od 10 do 18 hodin. Pokud byste chtěli využít veřejné dopravy, dostanete se k němu ze zastávky metra Vltavská, nebo z tramvajových zastávek Veletržní palác a Strossmayerovo náměstí.

Základní vstupné vás vyjde na 250 Kč, snížené pak na 140 Kč. Děti do patnácti let včetně mají vstup zdarma. Na některé časově omezené výstavy se však může výše vstupného lišit.

Veletržní palác je jednou z nejznámějších českých funkcionalistických budov a inspiroval řadu architektů po celém světě. I necelé století po jeho vzniku se v něm stále vystavuje. Nehostí však veletrhy jako dříve, nýbrž ukrývá to nejlepší z moderního umění, co lze v naší zemi nalézt.

Veletržní palác stojí v pražských Holešovicích a jeho výstavba probíhala mezi lety 1925 a 1928. Stála za ní soukromá společnost pořádající vzorkové veletrhy. Architekty paláce byla dvojice Josef Fuchs, který mimo jiné navrhl i zimní stadion Štvanice, a Oldřich Tyl, mezi jehož další díla patří například penzion Záchrana. Postaven byl na místě, kde dříve stávala továrna na hospodářské stroje.

Až do padesátých let sloužila budova svému původnímu účelu, tedy různým veletrhům. Výjimkou bylo období druhé světové války, kdy zde bylo shromaždiště pro židovské obyvatele, které čekal transport do koncentračních táborů.

Venkovní pohled na palác byl tehdy o dost jiný, než jak jej známe dnes, protože během veletrhů byla okna budovy polepena množstvím reklam na jednotlivé produkty. Aby byl nákup pro zákazníky příjemnější, byly zde tehdy otevřené i zahradní restaurace, kavárny, kulečníkový sál a dokonce i podzemní kino. Palác byl schopný pojmout až deset tisíc návštěvníků a ve své době se jednalo o světový unikát. Funkcionalistický projekt tehdy ohromil řadu návštěvníků Prahy, včetně architekta Le Corbusiera.

Již v této době se Veletržní palác využíval i v souladu se svou dnešní náplní. Během trhů se zde totiž vystavovala umělecká díla. A například samotné slavnostní otevření budovy doprovázela výstava známé Muchovy Slovanské epopeje.

Po druhé světové válce se však účel objektu proměnil. Z místa, plného života, se v padesátých letech stala administrativní budova. Usídlily se zde všemožné firmy, od těch zabývajících se zahraničním obchodem až po redakce časopisů. V přízemí pak byla otevřena pobočka Tuzexu.

Jeden z nejdůležitějších momentů pro osud paláce nastal roku 1974, když došlo k rozsáhlému požáru. Ten stavbu značně poškodil a dokonce se uvažovalo o tom, že se budova srovná se zemí. Nakonec k tomu ale nedošlo, i díky tomu, že byl objekt v padesátých letech prohlášen za památku.

Po požáru následovaly dlouhé úvahy, co s poničenou budovou udělat. Nakonec bylo rozhodnuto o umístění Národní galerie a v roce 1980 začala rekonstrukce celého areálu. Ta trvala až do poloviny devadesátých let, kdy se budova znovu otevřela veřejnosti, tentokrát již jako galerie moderního umění.

Stejnému účelu slouží dodnes, během let se ale počet pater využívných k výstavám zvedl z původních tří na pět. Mimo nadčasové architektury tak dnes můžete v paláci obdivovat největší sbírku moderního umění na našem území.

Ve Veletržním paláci si dnes můžete prohlédnout řadu slavných i méně známých děl nejvýznamnějších českých a zahraničních autorů. Vystaveno je tu přes 2000 exponátů. Ty jsou rozděleny do čtyř sbírkových expozic a několika aktuálních výstav. Stálé a dočasné expozice pokrývají období od konce 18. století po současnost a najdete tu i díla od velikánů jako jsou Pablo Picasso, Vincent van Gogh, Claude Monet či Henri Rousseau.

1796-1918: Umění dlouhého století

Expozice prezentuje téměř 500 děl od 150 autorů ve třech hlavních kapitolách, které nesou názvy Člověk, Svět a Ideje. Pokrývá dlouhé časové období a tak v ní lze spatřit díla autorů různých generací a uměleckých stylů. Obsahuje například Autoportrét Pabla Picassa, Josefinu od Josefa Mánese nebo obraz Panna od Gustava Klimta. Tuto expozici naleznete ve 4. patře Veletržního paláce.

1918-1938: První republika

Sbírka vznikla na oslavu 100. výročí vzniku Československa a zahrnuje práce českých a slovenských umělců z meziválečného období, ale i díla zejména francouzské provenience, která byla v tomto čase na naše území dovezena. Expozici naleznete ve třetím patře a mimo jiné si tu můžete prohlédnout Černošského krále od Josefa Čapka, Dámy v květinách od Claudea Moneta či Zelené obilí Vincenta van Gogha.

1939-2021: Konec černobílé doby

Expozice chronologicky představující proměny moderního umění v posledních desetiletí. Ukazuje, jak bylo umění vytvářeno a jaké byly k jeho vývoji společenské důvody. Zahrnuje více jak 300 děl v podobě maleb, soch či instalací, mezi nimi například Kleopatru od Jana Zrzavého.

1956-1989: Architektura všem

Expozice, která se zaměřuje na architekturu a životní styl v období druhé poloviny 20. století. Představuje významná díla ze Sbírky architektury Národní galerie Praha. Mezi prezentované autory patří Václav Aulický, Věra a Vladimír Machoninovi, František Cubr nebo Karel Prager. Výstavu naleznete ve druhém patře.

Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji

Aktuální výstava, kterou lze navštívit do 29. září, vychází z unikátní sbírky Muzea současného umění ve Skopje. To vzniklo v rámci obnovy města po zemětřesení v roce 1963. Zdejší výstavu tvoří zejména kusy, které byly dovezeny z celého světa v rámci mezinárodní solidarity. Jedná se tak o neobvyklou sbírku, která čítá díla jak ze zemí západu, tak i tehdejšího východního bloku. Výstavu lze nalézt v prvním patře ve východním křídle.

Filomena Borecká: Dech tichých myšlenek

Výstava, která se nachází v druhém patře Veletržního paláce, představuje výtvarnou tvorbu Filomeny Borecké, české umělkyně, která žije v Paříži. Ve svých dílech se věnuje abstraktním tématům jako jsou dýchání, vztahy nebo plynutí času. Výstava je dostupná do 15. září.

Bienále Ve věci umění

Již třetí ročník tohoto projektu, jehož cílem je přinést nové politické a umělecké impulzy. Letos se zaměřuje na dělnická hnutí. Pro výstavu vznikají nová původní díla, která naleznete ve Velké dvoraně Veletržního paláce do 29. září.

Kromě expozic je také možné ve Veletržním paláci navštívit oblíbenou kavárnu Kolektor nebo místo s názvem ATLAS, jenž nabízí řadu uměleckých děl, ale i prostor pro kreativitu, odpočinek či nasání inspirace. Také se zde odehrávají komunitní akce. Do ATLASU je vstup zdarma.

Veletržní palác je otevřen od úterý do neděle a otevírací doba je od 10 do 18 hodin. Pokud byste chtěli využít veřejné dopravy, dostanete se k němu ze zastávky metra Vltavská, nebo z tramvajových zastávek Veletržní palác a Strossmayerovo náměstí.

Základní vstupné vás vyjde na 250 Kč, snížené pak na 140 Kč. Děti do patnácti let včetně mají vstup zdarma. Na některé časově omezené výstavy se však může výše vstupného lišit.