Proslavil se snímky jako Vše o mé matce (1999) nebo Mluv s ní (2002), ale za legendu platil i už na konci osmdesátých letech, kdy si španělský režisér Pedro Almodóvar vydobyl jméno snímkem Ženy na pokraji nervového zhroucení (1988). Od té doby platí za nejvýraznějšího španělského filmaře současnosti, jehož forma ani po několika dekádách tvorby neupadá.

Teprve ve svých pětasedmdesáti letech uvedl svůj první anglicky mluvený celovečerní film, Vedlejší pokoj (The Room Next Door) s Julianne Moore a Tildou Swinton, se kterým získal Zlatého lva na festivalu v Benátkách. Almodóvar ale za svou tvorbu stačil získat také dva Oscary.

Pozornost si vysloužil i díky svým krátkometrážním snímkům. Loni obletěl svět film Zvláštní způsob života (Strange Way of Life), queer westernová romance s Ethanem Hawkem a Pedro Pascalem, jeden z prvních režisérových experimentů s angličtinou.

„Nikdo neumí nafilmovat mezilidské vztahy tak jako Pedro Almodóvar a jeho dvorní herecké hvězdy,“ říká umělecký ředitel karlovarského festivalu a šéf obsahu KVIFF.TV Karel Och. „Jeho působivé dílo vypráví univerzální příběhy silně ovlivněné španělskou kulturou, které vytváří barvitý vesmír obývaný složitými, ale pozoruhodnými ženami a nekonvenčními postavami s proměnlivou sexualitou a genderovou identitou.“

V Almodóvarově tvorbě hraje významnou roli jeho matka Francisca Caballero a láska a úcta, kterou k ní po celý život choval, se zrcadlí v náklonnosti a úctě k ženám obecně. Ve všech jeho nejslavnějších filmech – Ženy na pokraji nervového zhroucení (1988), Vše o mé matce (1999) a Volver (2006) – vystupují postavy silně inspirované jeho matkou.

Film Vše o mé matce získal Oscara, cenu BAFTA a Zlatý glóbus a je vyzdvihován jako jedno z nejdojemnějších filmových děl posledních desetiletí a zároveň jako upřímná pocta vztahům mezi matkou a synem. Almodóvar má blízko i ke svým sourozencům. Jeho bratr Agustín Almodóvar se objevil téměř ve všech jeho filmech, na mnoha z nich se podílel jako producent a byl spoluzakladatelem Almodóvarovy produkční společnosti El Deseo, která vznikla už v roce 1986.

Navzdory mnoha nabídkám z Hollywoodu Almodóvar vždy odmítal točit film mimo svou vlast. Jeho vize byla vždy spojena se Španělskem, což vysvětloval slovy: „Všechny mé odkazy se týkají Španělska a místa, odkud pocházím, a je jen otázka štěstí, že jsem pochopen i mimo svou zemi.“ Až donedávna byly všechny jeho filmy také natočené výhradně ve španělštině. Jeho první anglicky mluvený film Vedlejší pokoj (2024) získal na letošním filmovém festivalu v Benátkách nejen prestižní ocenění Zlatý lev, ale sklidil i osmnáctiminutový potlesk ve stoje, údajně jeden z nejdelších v historii festivalu.

Kromě toho, že je Almodóvar široce respektován a obdivován svými kolegy, je také známý tím, že navazuje blízké a dlouhodobé vztahy s herci. Má cit pro začínající talenty a podílel se na vzestupu mezinárodního renomé nejslavnějších španělských herců – Penélope Cruz, Carmen Maury, Cecilie Roth nebo Antonia Banderase. Penélope Cruz si zahrála v sedmi jeho filmech, prvním byl snímek Na dno vášně (1997) a zatím posledním Paralelní matky (2021), jenž si vysloužil uznání kritiky. Antonio Banderas s Almodóvarem započali spolupráci už v roce 1982 filmem Labyrint vášní (1982) a zatím naposledy spolupracovali na snímku Bolest a sláva (2019).

Proslavil se snímky jako Vše o mé matce (1999) nebo Mluv s ní (2002), ale za legendu platil i už na konci osmdesátých letech, kdy si španělský režisér Pedro Almodóvar vydobyl jméno snímkem Ženy na pokraji nervového zhroucení (1988). Od té doby platí za nejvýraznějšího španělského filmaře současnosti, jehož forma ani po několika dekádách tvorby neupadá.

Teprve ve svých pětasedmdesáti letech uvedl svůj první anglicky mluvený celovečerní film, Vedlejší pokoj (The Room Next Door) s Julianne Moore a Tildou Swinton, se kterým získal Zlatého lva na festivalu v Benátkách. Almodóvar ale za svou tvorbu stačil získat také dva Oscary.

Pozornost si vysloužil i díky svým krátkometrážním snímkům. Loni obletěl svět film Zvláštní způsob života (Strange Way of Life), queer westernová romance s Ethanem Hawkem a Pedro Pascalem, jeden z prvních režisérových experimentů s angličtinou.

„Nikdo neumí nafilmovat mezilidské vztahy tak jako Pedro Almodóvar a jeho dvorní herecké hvězdy,“ říká umělecký ředitel karlovarského festivalu a šéf obsahu KVIFF.TV Karel Och. „Jeho působivé dílo vypráví univerzální příběhy silně ovlivněné španělskou kulturou, které vytváří barvitý vesmír obývaný složitými, ale pozoruhodnými ženami a nekonvenčními postavami s proměnlivou sexualitou a genderovou identitou.“

V Almodóvarově tvorbě hraje významnou roli jeho matka Francisca Caballero a láska a úcta, kterou k ní po celý život choval, se zrcadlí v náklonnosti a úctě k ženám obecně. Ve všech jeho nejslavnějších filmech – Ženy na pokraji nervového zhroucení (1988), Vše o mé matce (1999) a Volver (2006) – vystupují postavy silně inspirované jeho matkou.

Film Vše o mé matce získal Oscara, cenu BAFTA a Zlatý glóbus a je vyzdvihován jako jedno z nejdojemnějších filmových děl posledních desetiletí a zároveň jako upřímná pocta vztahům mezi matkou a synem. Almodóvar má blízko i ke svým sourozencům. Jeho bratr Agustín Almodóvar se objevil téměř ve všech jeho filmech, na mnoha z nich se podílel jako producent a byl spoluzakladatelem Almodóvarovy produkční společnosti El Deseo, která vznikla už v roce 1986.

Navzdory mnoha nabídkám z Hollywoodu Almodóvar vždy odmítal točit film mimo svou vlast. Jeho vize byla vždy spojena se Španělskem, což vysvětloval slovy: „Všechny mé odkazy se týkají Španělska a místa, odkud pocházím, a je jen otázka štěstí, že jsem pochopen i mimo svou zemi.“ Až donedávna byly všechny jeho filmy také natočené výhradně ve španělštině. Jeho první anglicky mluvený film Vedlejší pokoj (2024) získal na letošním filmovém festivalu v Benátkách nejen prestižní ocenění Zlatý lev, ale sklidil i osmnáctiminutový potlesk ve stoje, údajně jeden z nejdelších v historii festivalu.

Kromě toho, že je Almodóvar široce respektován a obdivován svými kolegy, je také známý tím, že navazuje blízké a dlouhodobé vztahy s herci. Má cit pro začínající talenty a podílel se na vzestupu mezinárodního renomé nejslavnějších španělských herců – Penélope Cruz, Carmen Maury, Cecilie Roth nebo Antonia Banderase. Penélope Cruz si zahrála v sedmi jeho filmech, prvním byl snímek Na dno vášně (1997) a zatím posledním Paralelní matky (2021), jenž si vysloužil uznání kritiky. Antonio Banderas s Almodóvarem započali spolupráci už v roce 1982 filmem Labyrint vášní (1982) a zatím naposledy spolupracovali na snímku Bolest a sláva (2019).