Letos to s investicí do budoucnosti Česka dopadlo lépe než loni. Je to pochvala, která se ale trochu rozpadá, když vezmeme v potaz, s čím srovnáváme.
Školský rozpočet na letošní rok se dohadoval ještě v lednu. Dlouhé koaliční handrkování o financování kuchařek a uklízeček, které přitom pobírají nedůstojné platy na úrovni minimální mzdy, navíc následovalo po snad největší stávce proti ministru školství v novodobé historii.
Pro příští rok ale šéf resortu Mikuláš Bek (STAN) může počítat s 291 miliardami korun, to je o 6,5 procenta více než loni, pokud započítáme letošní dodatečnou čtyřmiliardovou injekci. A tedy největší meziroční nárůst za současné vlády.
„Je to taková stabilizace situace po několikaletém poklesu,“ komentuje rozpočet člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich, který je také ve sboru poradců premiéra.
Pokryté jsou tedy základní výdaje a k tomu si poměrně výrazně polepší vysoké školy, a to meziročně o čtyři miliardy. Alespoň částečné řešení jejich dlouhodobého podfinancování.
„Poprvé po mnoha letech porostou výdaje na vysoké školy rychleji než na regionální školství. Je to zcela vědomý tah této vlády. Je třeba říct, že vysoké školy zůstaly v minulé dekádě na chvostu růstu výdajů ve školství,“ popisuje ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Vláda dohání manko
Vláda tak brzdí propad výdajů na školství, který v posledních letech nastal. Vrcholu dosáhlo české školství v poměru k HDP v roce 2020 za vlády hnutí ANO a ČSSD. Přesto jsme zaostávali o půl procenta za průměrem vyspělých zemí.
Dosáhnout tohoto milníku si vytyčila současná vláda, ale od jejího nástupu se díra jen prohlubovala. Pokud bychom se měli pouze vyrovnat úrovni financování školství před čtyřmi lety, musel by podle analýzy PAQ Research rozpočet dosahovat úrovně 320 miliard korun.
Kolem školského rozpočtu je ale stále dost nejistot. V příštím roce má podle plánu vlády přejít financování nepedagogických pracovníků definitivně na zřizovatele, tedy obce a kraje.
Jednání o tomto bodě se ale teprve rozbíhají, vláda přitom od příštího září s těmito penězi ve školském rozpočtu nepočítá. Naopak by se mělo zhruba deset miliard rozdělovat mezi obce a kraje napřímo.
„Ministerstvo postupuje procesně zcela nesprávně. Rozpočet musí sestavovat v souladu s aktuálně účinnými zákony. To se však nyní neděje, protože převod části nepedagogických činností na zřizovatele, údajně plánovaný od září 2025, dosud nebyl legislativně schválený,“ popisuje Nikola Šrámková, analytička informační centra o vzdělávání EDUin.
Bek: Peníze budou
Ministr školství Bek ale uklidňuje, že i kdyby se nakonec změnu schválit v průběhu příštího roku nepodařilo, prostředky na financování nepedagogických pozic od září do konce roku jsou předjednané.
„Vláda garantuje financování pozic z vládní rozpočtové rezervy,“ ujišťuje ministr Bek.
Klidu to ale školám nepřidává. Zvlášť s tím, že princip financování počtu pozic zůstává stejný jako v letošním roce. Školám letos ministerstvo plošně proškrtalo úvazky nepedagogů a ty tak školy musely platit z odměn pro učitele.
Na jistotě současný stav nepřidává také speciálním pedagogům a školním psychologům. Jejich financování totiž bude v příštím roce překlenovací. Vládní novela zajišťující jejich pozice má platit až od 1. ledna 2026, s letošním rokem ale končí evropské dotace na tyto pozice.
Seznam Zprávy před měsícem informovaly o vyjednávání mezi ministerstvy školství a financí o zajištění těchto pozic. Podle Beka se finance podařilo najít.
„Jemnější rozpracování rozpisu rozpočtu je teprve před námi, ale rozhodně chceme nejméně udržet ty pozice, které jsou dnes financovány z evropských projektů,“ dodal ministr školství Bek.
Teoreticky by tak příští rok měl být u těchto pozic tím posledním, kdy bude financování nejisté z roku na rok. Stále ale trvá debata například o pozici sociálního pedagoga. Ve vládou nedávno schválené novele školského zákona tahle profese chybí.
