Dva roky se s platovými tabulkami pro učitele nehýbalo. Ne že by čísla na výplatních páskách vůbec nerostla. Záleželo ale na každém řediteli, kolik konkrétnímu pedagogovi dá, protože peníze navíc se objevovaly pouze v odměnách.

Pro příští rok by ale platy měly vzrůst každému, a to o sedm procent. Na tom se dohodl ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s odbory. A tento návrh předává vládě.

„Konzultovali jsme to s premiérem a ministrem financí. Teď následují oficiální kroky směrem k návrhu vládního nařízení,“ upřesnil Bek.

Tím, že platy rostou o procenta, tak nejvíce se v peněženkách objeví nejstarším pedagogům. Tarify stoupají podle odsloužených let, čím větší částka, tím větší absolutní nárůst.

Zatímco pedagogové na úplném začátku kariéry dostanou příští rok zhruba 2300 korun navíc, ti nejzkušenější 3000 korun. Pro zjednodušení jsou níže v tabulce platové tarify v nejčastějším zařazení pro učitele (12. platová třída) a ředitele (13. platová třída) v základních školách.

Ve zbytku veřejné správy rostou platy plošně o 1400 korun. To je podle ministra Beka tedy signál, že vláda má vzdělávání jako prioritu.

Spíše se k tomu ale kabinet po dvou letech zase vrací, jak už Seznam Zprávy popisovaly v textu věnujícímu se celému školskému rozpočtu. Jde o stabilizaci po letech stagnace.

„Jsme rádi, že se po dvou letech znovu zvedají tarify a alespoň trochu se kompenzuje šílená inflace a propad reálných platů, který jsme společně zažili,“ dodal šéf školských odborů František Dobšík.

Vláda ve svém, už jednou upraveném, programovém prohlášení ale deklaruje, že udrží platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy, což se ale nestane. Jak je vidět na grafu níže, platy učitelů i s odměnami, které tvoří zhruba jejich pětinu, vystoupaly nejvýše na 121 procent průměrné mzdy v roce 2021. Od té doby se jen propadají.

Do tohoto podílu sice nejsou počítáni vedoucí pracovníci, tedy ředitelé. I s jejich započtením se ale nikdy platy nedotkly hranice 130 procent.

„Do školství dáváme prostě málo peněz. Lepí se jen díry a ukázkou toho jsou i platy učitelů. Opakují se pohádky o 130 procentech, ale realita taková není. Naopak školy musí šetřit s odměnami, protože nevědí, co si budou moct dovolit,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.

Vláda i Ministerstvo školství se ale odkazují na schválený zákon, který mluví o objemu peněz na platy – ten se má pohybovat na úrovni 130 procent. A tahle částka se vypočítává pro příští rok z toho minulého. Reálně se tak bude za vládním slibem vždy zaostávat.

Navíc z peněz na učitele musely letos některé školy platit své nepedagogické zaměstnance, na které nedostaly ze státního rozpočtu prostředky.

Je přitom třeba připomenout, že populace učitelů stárne. Zatímco ještě před 10 lety bylo ve školství jen 7 procent učitelů nad 60 let, aktuálně to je už skoro 16 procent. Naopak podíl těch nejmladších do 35 let zůstává dlouhodobě stabilní na stejné hodnotě – 16 procent.

Do českého školství je přitom i kvůli nízkým platům těžké zvláště v některých regionech vůbec mladé učitele sehnat. Seznam Zprávy to popisovaly nedávno na příkladu Prahy. Je třeba přitom počítat s tím, že silná generace těch nejstarších bude během pár let končit. Už teď jsou v důchodovém věku asi čtyři procenta kantorů.

Dva roky se s platovými tabulkami pro učitele nehýbalo. Ne že by čísla na výplatních páskách vůbec nerostla. Záleželo ale na každém řediteli, kolik konkrétnímu pedagogovi dá, protože peníze navíc se objevovaly pouze v odměnách.

Pro příští rok by ale platy měly vzrůst každému, a to o sedm procent. Na tom se dohodl ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s odbory. A tento návrh předává vládě.

„Konzultovali jsme to s premiérem a ministrem financí. Teď následují oficiální kroky směrem k návrhu vládního nařízení,“ upřesnil Bek.

Tím, že platy rostou o procenta, tak nejvíce se v peněženkách objeví nejstarším pedagogům. Tarify stoupají podle odsloužených let, čím větší částka, tím větší absolutní nárůst.

Zatímco pedagogové na úplném začátku kariéry dostanou příští rok zhruba 2300 korun navíc, ti nejzkušenější 3000 korun. Pro zjednodušení jsou níže v tabulce platové tarify v nejčastějším zařazení pro učitele (12. platová třída) a ředitele (13. platová třída) v základních školách.

Ve zbytku veřejné správy rostou platy plošně o 1400 korun. To je podle ministra Beka tedy signál, že vláda má vzdělávání jako prioritu.

Spíše se k tomu ale kabinet po dvou letech zase vrací, jak už Seznam Zprávy popisovaly v textu věnujícímu se celému školskému rozpočtu. Jde o stabilizaci po letech stagnace.

„Jsme rádi, že se po dvou letech znovu zvedají tarify a alespoň trochu se kompenzuje šílená inflace a propad reálných platů, který jsme společně zažili,“ dodal šéf školských odborů František Dobšík.

Vláda ve svém, už jednou upraveném, programovém prohlášení ale deklaruje, že udrží platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy, což se ale nestane. Jak je vidět na grafu níže, platy učitelů i s odměnami, které tvoří zhruba jejich pětinu, vystoupaly nejvýše na 121 procent průměrné mzdy v roce 2021. Od té doby se jen propadají.

Do tohoto podílu sice nejsou počítáni vedoucí pracovníci, tedy ředitelé. I s jejich započtením se ale nikdy platy nedotkly hranice 130 procent.

„Do školství dáváme prostě málo peněz. Lepí se jen díry a ukázkou toho jsou i platy učitelů. Opakují se pohádky o 130 procentech, ale realita taková není. Naopak školy musí šetřit s odměnami, protože nevědí, co si budou moct dovolit,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.

Vláda i Ministerstvo školství se ale odkazují na schválený zákon, který mluví o objemu peněz na platy – ten se má pohybovat na úrovni 130 procent. A tahle částka se vypočítává pro příští rok z toho minulého. Reálně se tak bude za vládním slibem vždy zaostávat.

Navíc z peněz na učitele musely letos některé školy platit své nepedagogické zaměstnance, na které nedostaly ze státního rozpočtu prostředky.

Je přitom třeba připomenout, že populace učitelů stárne. Zatímco ještě před 10 lety bylo ve školství jen 7 procent učitelů nad 60 let, aktuálně to je už skoro 16 procent. Naopak podíl těch nejmladších do 35 let zůstává dlouhodobě stabilní na stejné hodnotě – 16 procent.

Do českého školství je přitom i kvůli nízkým platům těžké zvláště v některých regionech vůbec mladé učitele sehnat. Seznam Zprávy to popisovaly nedávno na příkladu Prahy. Je třeba přitom počítat s tím, že silná generace těch nejstarších bude během pár let končit. Už teď jsou v důchodovém věku asi čtyři procenta kantorů.