Zatímco se v Česku rodí rok od roku méně děti, Praha z demografických dat ví, že na jejím území bude počet školou povinných přibývat. Do roku 2050 se má podle predikcí v hlavním městě zvýšit počet dětí v kategorii od 6 do 14 let o 24 procent.

Už teď ale velká část pražských škol bojuje s nedostatkem učitelů. Nechybí jako už tradičně jen fyzikáři, ale také informatici a hlavně prvostupňoví učitelé.

Dobře je to vidět i na sociálních sítích. Když v některé ze skupin s pracovními nabídkami napíše učitel, že hledá místo v Praze, během pár hodin se mu do komentářů sesypou desítky pozvánek z různých škol.

„V Praze je situace katastrofální. Úplně nejhorší je první stupeň, kam se nedá v podstatě sehnat nikdo nový,“ popisuje řKarin Marques, ředitelka ZŠ Solidarita v Praze 10.

„Učitelé si mohou v naší městské části zažádat o byt, ale není to nic, čím by se dali nalákat. Jediné, co může pomoct, je celkové zvýšení financí ve školství,“ dodává ředitelka.

Školy tak často musí sáhnout po adeptech bez pedagogického vzdělání. To se otiskuje i v celkových datech. Česká školní inspekce sleduje, jak kvalifikovaní pedagogové v jednotlivých okresech jsou. A Praha s blízkým okolím Středočeského kraje dopadá stejně špatně jako strukturálně postižené regiony Ústeckého a Karlovarského kraje.

Je přitom prokázané, že třída, kterou učí nekvalifikovaný pedagog, dosahuje horších výsledků.

„Sehnat učitele je boj. Matika, fyzika a první stupeň to je úplně nedostatkové zboží,“ potvrzuje rovněž ředitel ZŠ Radlická v Praze 5 Dalibor Neckář.

Problém přitom nemají jen základní školy, ale pomalu jej začínají pociťovat i některá gymnázia. Dříve si přitom mezi zájemci mohli klidně vybírat.

„Už i my ten problém máme. Jsou předměty, kde se učitelé shání velmi těžko a snažíme se rovnou si stahovat studenty, kteří k nám chodí na praxi,“ popisuje ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová, která je zároveň předsedkyní Asociace ředitelů gymnázií.

„Když dostanou první platový výměr, na kterém je 32 500 korun hrubého, tak je to poněkud demotivující,“ dodává.

V okrajových regionech Česka je plat učitele v porovnání s ostatním nabídkami na trhu práce relativně slušný, ale chybí místní lidé nebo zájemci ochotní sem dojíždět nebo se přestěhovat. Naopak v Praze by teoreticky mělo být učitelů dost, mají ale finančně daleko lepší nabídky mimo školství.

„V rozpočtu pro příští rok máme zase 700 milionů korun na posílení platů na základních a středních školách,“ říká pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Je také otázkou, jestli by nemohlo přijít s cílenou pomocí Ministerstvo školství. Na rozdíl od podpory strukturálně postižených regionů se ale žádná taková podpora navíc momentálně neplánuje.

V příštím roce by ale měly platy učitelů růst plošně o 7 procent.

Ministerstvo školství se soustředí na zatraktivnění učitelské profese. A to jak na pedagogických fakultách formou reformy přípravy nových kantorů, tak zakotvením pomoci těm začínajícím v prvních dvou letech jejich kariéry. Pomáhat by jim měl uvádějící učitel, aby v tomto kritickém období profesi neopustili, jak se často děje.

„Potřebujeme nejen zvyšovat kvalitu přípravy učitelů, ale potřebujeme i více absolventů. Už v tuto chvíli je jasné, že se podaří od příštího akademického roku objednat u univerzit navyšování počtu studentů učitelství,“ říká ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Možnou cestou k řešení personální krize je i větší finanční zapojení zřizovatelů. Podobně jako lékařům v regionech jsou nabízeny byty nebo nástupní bonusy, stejně postupují i některé obce.

„Abychom byli platově konkurenceschopní s Prahou, musíme do škol dáváte víc peněz, než na ně dostáváme od státu. Třeba jen na odměny pro učitele jdou celkem tři milionu korun ročně. Stejně jako u pedagogů to děláme u kuchařek i školníků,“ popisuje Jaromír Beran (TOP 09), radní pro školství z Roztok severně od Prahy.

Výhled pro české školství totiž není růžový, jak popsal ministr školství Mikuláš Bek. Ročně sice absolvuje pedagogickou fakultu podle odhadů asi 2200 studentů a k tomu si doplní pedagogické vzdělání dalších 1500 lidí. Ministerstvo školství ale počítá, že zhruba čtyři tisíce kantorů ročně jde do důchodu a další čtyři tisíce míst vzniknou, ať už kvůli vyššímu počtu žáků nebo třeba potřebou dělit hodiny.

Každý rok se tak nedostatek učitelů stupňuje. A tento negativní trend chce Ministerstvo školství zastavit.

Zatímco se v Česku rodí rok od roku méně děti, Praha z demografických dat ví, že na jejím území bude počet školou povinných přibývat. Do roku 2050 se má podle predikcí v hlavním městě zvýšit počet dětí v kategorii od 6 do 14 let o 24 procent.

Už teď ale velká část pražských škol bojuje s nedostatkem učitelů. Nechybí jako už tradičně jen fyzikáři, ale také informatici a hlavně prvostupňoví učitelé.

Dobře je to vidět i na sociálních sítích. Když v některé ze skupin s pracovními nabídkami napíše učitel, že hledá místo v Praze, během pár hodin se mu do komentářů sesypou desítky pozvánek z různých škol.

„V Praze je situace katastrofální. Úplně nejhorší je první stupeň, kam se nedá v podstatě sehnat nikdo nový,“ popisuje řKarin Marques, ředitelka ZŠ Solidarita v Praze 10.

„Učitelé si mohou v naší městské části zažádat o byt, ale není to nic, čím by se dali nalákat. Jediné, co může pomoct, je celkové zvýšení financí ve školství,“ dodává ředitelka.

Školy tak často musí sáhnout po adeptech bez pedagogického vzdělání. To se otiskuje i v celkových datech. Česká školní inspekce sleduje, jak kvalifikovaní pedagogové v jednotlivých okresech jsou. A Praha s blízkým okolím Středočeského kraje dopadá stejně špatně jako strukturálně postižené regiony Ústeckého a Karlovarského kraje.

Je přitom prokázané, že třída, kterou učí nekvalifikovaný pedagog, dosahuje horších výsledků.

„Sehnat učitele je boj. Matika, fyzika a první stupeň to je úplně nedostatkové zboží,“ potvrzuje rovněž ředitel ZŠ Radlická v Praze 5 Dalibor Neckář.

Problém přitom nemají jen základní školy, ale pomalu jej začínají pociťovat i některá gymnázia. Dříve si přitom mezi zájemci mohli klidně vybírat.

„Už i my ten problém máme. Jsou předměty, kde se učitelé shání velmi těžko a snažíme se rovnou si stahovat studenty, kteří k nám chodí na praxi,“ popisuje ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová, která je zároveň předsedkyní Asociace ředitelů gymnázií.

„Když dostanou první platový výměr, na kterém je 32 500 korun hrubého, tak je to poněkud demotivující,“ dodává.

V okrajových regionech Česka je plat učitele v porovnání s ostatním nabídkami na trhu práce relativně slušný, ale chybí místní lidé nebo zájemci ochotní sem dojíždět nebo se přestěhovat. Naopak v Praze by teoreticky mělo být učitelů dost, mají ale finančně daleko lepší nabídky mimo školství.

„V rozpočtu pro příští rok máme zase 700 milionů korun na posílení platů na základních a středních školách,“ říká pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Je také otázkou, jestli by nemohlo přijít s cílenou pomocí Ministerstvo školství. Na rozdíl od podpory strukturálně postižených regionů se ale žádná taková podpora navíc momentálně neplánuje.

V příštím roce by ale měly platy učitelů růst plošně o 7 procent.

Ministerstvo školství se soustředí na zatraktivnění učitelské profese. A to jak na pedagogických fakultách formou reformy přípravy nových kantorů, tak zakotvením pomoci těm začínajícím v prvních dvou letech jejich kariéry. Pomáhat by jim měl uvádějící učitel, aby v tomto kritickém období profesi neopustili, jak se často děje.

„Potřebujeme nejen zvyšovat kvalitu přípravy učitelů, ale potřebujeme i více absolventů. Už v tuto chvíli je jasné, že se podaří od příštího akademického roku objednat u univerzit navyšování počtu studentů učitelství,“ říká ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Možnou cestou k řešení personální krize je i větší finanční zapojení zřizovatelů. Podobně jako lékařům v regionech jsou nabízeny byty nebo nástupní bonusy, stejně postupují i některé obce.

„Abychom byli platově konkurenceschopní s Prahou, musíme do škol dáváte víc peněz, než na ně dostáváme od státu. Třeba jen na odměny pro učitele jdou celkem tři milionu korun ročně. Stejně jako u pedagogů to děláme u kuchařek i školníků,“ popisuje Jaromír Beran (TOP 09), radní pro školství z Roztok severně od Prahy.

Výhled pro české školství totiž není růžový, jak popsal ministr školství Mikuláš Bek. Ročně sice absolvuje pedagogickou fakultu podle odhadů asi 2200 studentů a k tomu si doplní pedagogické vzdělání dalších 1500 lidí. Ministerstvo školství ale počítá, že zhruba čtyři tisíce kantorů ročně jde do důchodu a další čtyři tisíce míst vzniknou, ať už kvůli vyššímu počtu žáků nebo třeba potřebou dělit hodiny.

Každý rok se tak nedostatek učitelů stupňuje. A tento negativní trend chce Ministerstvo školství zastavit.