Na jednu stranu roste s věkem na mladé páry tlak, aby měly děti. Zároveň ale slyší, že musí také dostudovat, a nastartovat tak kariéru. Když obě cesty rodiny skloubí dohromady, na velkou pomoc se spolehnout nemohou.

„Sama jsem musela přerušit studium. Kdybych měla ale nějakou podporu, abych si zajistila hlídání, tak bych to zvládla,“ říká Aneta Ženíšková, doktorandka demografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Rozhodla se proto věci změnit. Stála u zrodu Spolku studujících rodičů, který se pokouší prosadit změnu. Aby se v rámci stipendií na vysokých školách myslelo i na rodiče.

Tuhle iniciativu na sebe vzal poslanec KDU-ČSL Šimon Heller se stranickou kolegyní Romanou Bělohlávkovou, kteří dali dohromady pozměňovací návrh k novele zákona o vysokých školách.

„Jsem přesvědčen, že jednou z nejohroženějších skupin v tomto státě jsou mladé rodiny,“ říká Heller.

Jak navíc Heller popisuje, sám tuto zkušenost má. Se ženou se jim narodila dvojčata, když oba ještě byli na vysoké škole.

„Viděl jsem to i ve svém okolí. Narození potomka často vede k přerušení nebo ukončení studia, což je jen z ekonomické roviny pro stát drahá záležitost. Nebo samozřejmě některé studentky volí raději ukončení těhotenství,“ dodává Heller.

Předložený pozměňovací návrh má tedy ambici rozšířit nárok na stipendium pro studenty, kteří pobírají rodičovský příspěvek. Na deset měsíců v průběhu akademického roku by pak po doložení nároku pobírali měsíčně stipendium ve výši jedné poloviny minimální mzdy.

V tomto roce by to tedy bylo 9450 korun. Tahle částka by podle předkladatelů umožnila, aby si především studentky mohly zařídit na 12 hodin týdně hlídání, a mohly tak pokračovat ve studiu bez přerušení.

Ačkoliv Ministerstvo školství podporu této změně nedalo, školský výbor návrh nezamítl, ani nepodpořil – zůstal bez stanoviska. Proti jsou ale obě reprezentace vysokých škol, jak Česká konference rektorů (ČKR), tak Rada vysokých škol. Podle nich jde o nesystémový krok.

I část poslanců argumentuje tím, že by taková podpora měla běžet cestou sociální pomoci, konkrétně přes chystanou „superdávku“ na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Z vysokých škol také zní, že se obávají, jak by fungovaly jako úřední administrátoři takového stipendia.

„Bylo by dobře, aby se finance na takovou podporu našly. Školy podporovat rodiče a těhotné chtějí, často to ve svých předpisech už mají,“ popisuje předsedkyně ČKR a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, že principiálně souhlasí s navýšením pomoci studujícím rodičům, ačkoliv i podle ní nejde o systémový krok, a tak ho vysoké školy nemohou jako celek podpořit.

Shodou okolností je ve stejné novele ještě jeden pozměňovací návrh, který myslí na budoucí rodičky. Nově by měly možnost si prodloužit lhůtu pro splnění studijních povinností i těhotné studentky. Jak rodiče, tak těhotné by si pak mohli měnit termíny zkoušek, a to i opakovaně.

„Některé vysoké školy to v předpisech mají. Ale podle mě musíme udělat všechno proto, abychom mladé ženy motivovali k tomu mít děti,“ vysvětluje záměr jedna z předkladatelek Renáta Zajíčková (ODS).

Sama také uvažuje nad podporou předchozího návrhu stipendií pro studující rodiče. Na jednu stranu přemýšlí věrna své straně o dopadu na státní rozpočet, na tu druhou nad potřebnou podporou ve chvíli, kdy Česko jede po demografické křivce dolů.

Zatímco ještě před třemi lety se narodilo 112 tisíc dětí, loni jen 91. To je obrovský propad, se kterým se nepočítalo. Nedá se navíc úplně čekat, že by to byla výjimka.

Navíc obecně podpora vysokoškoláků je v Česku velmi nízká. Máme sice v systému ubytovací, prospěchové nebo sociální stipendium. To ale vůbec nestačí. Česko dává hned po Řecku ze všech veřejných peněz na vysoké školství nejmenší podíl na podporu studentů.

Kromě podpory pro rodiče a úlev pro těhotné proto jeden z pozměňovacích návrhů chce řešit také rozšíření celkové pomoci studentům. Otevírá totiž cestu ke studentským půjčkám, které jsou běžné nejen v severní a západní Evropě, ale také na Slovensku nebo v  Maďarsku. Pomoci by mohly se snížením vysoké studijní neúspěšnosti. U bakalářských programů dosahuje v Česku až 60 procent.

„Už dva roky jednáme o zvýšení finanční podpory při studiu. Děkujeme poslancům, kteří tento pozměňovací návrh načetli. Je to první krok k tomu, aby banky mohly půjčovat studentům bez toho, aby musely kontrolovat solventnost a porušovat předpisy České národní banky,“ podpořil novou možnost na jednání školského výboru Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.

Co se týče sociálního stipendia, i jeho dopad se měl v novele zákona o vysokých školách výrazně zvětšit. Rozšíření podpory ale nakonec předkládající poslanci stáhli s tím, že by se mělo stát součástí nově připravované „superdávky“ od Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jistá ale není budoucnost ani jednoho návrhu. Jak už bylo řečeno, jsou součástí novely zákona o vysokých školách, který se ale propadl do chaosu. Původně mířená novela na doktorandy se přetočila do debaty o změnách v akreditacích, fungování vyšších odborných škol nebo financování vysokoškolských ústavů.

„Těch změn je taková spousta, že už skutečně nevím, co z toho má smysl podpořit či nepodpořit,“ vyjádřil se třeba poslanec Ivo Vondrák (nezař.) během jednání s odkazem na obrovský počet i záběr pozměňovacích návrhů.

Další účastníci jednání školského výboru mluvili o nesolventním postupu některých kolegů nebo dokonce taškařici.

Seznam Zprávy už dříve popisovaly některé návrhy, které podporuje Ministerstvo školství, ale dostalo se tak do sporu s reprezentacemi vysokých škol. A na přetřes přišla také uvažovaná výměna předsedy Národního akreditačního úřadu Roberta Plagy, který nevěří, že to není od ministra školství Mikuláš Beka (STAN) politicky, respektive osobně motivované.

Celá novela každopádně prošla jednáním výboru a čeká ji finální sněmovní hlasování ve třetím čtením. Teprve na plénu se tak ukáže, pro které návrhy se najde dostatečná podpora.

Na jednu stranu roste s věkem na mladé páry tlak, aby měly děti. Zároveň ale slyší, že musí také dostudovat, a nastartovat tak kariéru. Když obě cesty rodiny skloubí dohromady, na velkou pomoc se spolehnout nemohou.

„Sama jsem musela přerušit studium. Kdybych měla ale nějakou podporu, abych si zajistila hlídání, tak bych to zvládla,“ říká Aneta Ženíšková, doktorandka demografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Rozhodla se proto věci změnit. Stála u zrodu Spolku studujících rodičů, který se pokouší prosadit změnu. Aby se v rámci stipendií na vysokých školách myslelo i na rodiče.

Tuhle iniciativu na sebe vzal poslanec KDU-ČSL Šimon Heller se stranickou kolegyní Romanou Bělohlávkovou, kteří dali dohromady pozměňovací návrh k novele zákona o vysokých školách.

„Jsem přesvědčen, že jednou z nejohroženějších skupin v tomto státě jsou mladé rodiny,“ říká Heller.

Jak navíc Heller popisuje, sám tuto zkušenost má. Se ženou se jim narodila dvojčata, když oba ještě byli na vysoké škole.

„Viděl jsem to i ve svém okolí. Narození potomka často vede k přerušení nebo ukončení studia, což je jen z ekonomické roviny pro stát drahá záležitost. Nebo samozřejmě některé studentky volí raději ukončení těhotenství,“ dodává Heller.

Předložený pozměňovací návrh má tedy ambici rozšířit nárok na stipendium pro studenty, kteří pobírají rodičovský příspěvek. Na deset měsíců v průběhu akademického roku by pak po doložení nároku pobírali měsíčně stipendium ve výši jedné poloviny minimální mzdy.

V tomto roce by to tedy bylo 9450 korun. Tahle částka by podle předkladatelů umožnila, aby si především studentky mohly zařídit na 12 hodin týdně hlídání, a mohly tak pokračovat ve studiu bez přerušení.

Ačkoliv Ministerstvo školství podporu této změně nedalo, školský výbor návrh nezamítl, ani nepodpořil – zůstal bez stanoviska. Proti jsou ale obě reprezentace vysokých škol, jak Česká konference rektorů (ČKR), tak Rada vysokých škol. Podle nich jde o nesystémový krok.

I část poslanců argumentuje tím, že by taková podpora měla běžet cestou sociální pomoci, konkrétně přes chystanou „superdávku“ na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Z vysokých škol také zní, že se obávají, jak by fungovaly jako úřední administrátoři takového stipendia.

„Bylo by dobře, aby se finance na takovou podporu našly. Školy podporovat rodiče a těhotné chtějí, často to ve svých předpisech už mají,“ popisuje předsedkyně ČKR a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, že principiálně souhlasí s navýšením pomoci studujícím rodičům, ačkoliv i podle ní nejde o systémový krok, a tak ho vysoké školy nemohou jako celek podpořit.

Shodou okolností je ve stejné novele ještě jeden pozměňovací návrh, který myslí na budoucí rodičky. Nově by měly možnost si prodloužit lhůtu pro splnění studijních povinností i těhotné studentky. Jak rodiče, tak těhotné by si pak mohli měnit termíny zkoušek, a to i opakovaně.

„Některé vysoké školy to v předpisech mají. Ale podle mě musíme udělat všechno proto, abychom mladé ženy motivovali k tomu mít děti,“ vysvětluje záměr jedna z předkladatelek Renáta Zajíčková (ODS).

Sama také uvažuje nad podporou předchozího návrhu stipendií pro studující rodiče. Na jednu stranu přemýšlí věrna své straně o dopadu na státní rozpočet, na tu druhou nad potřebnou podporou ve chvíli, kdy Česko jede po demografické křivce dolů.

Zatímco ještě před třemi lety se narodilo 112 tisíc dětí, loni jen 91. To je obrovský propad, se kterým se nepočítalo. Nedá se navíc úplně čekat, že by to byla výjimka.

Navíc obecně podpora vysokoškoláků je v Česku velmi nízká. Máme sice v systému ubytovací, prospěchové nebo sociální stipendium. To ale vůbec nestačí. Česko dává hned po Řecku ze všech veřejných peněz na vysoké školství nejmenší podíl na podporu studentů.

Kromě podpory pro rodiče a úlev pro těhotné proto jeden z pozměňovacích návrhů chce řešit také rozšíření celkové pomoci studentům. Otevírá totiž cestu ke studentským půjčkám, které jsou běžné nejen v severní a západní Evropě, ale také na Slovensku nebo v  Maďarsku. Pomoci by mohly se snížením vysoké studijní neúspěšnosti. U bakalářských programů dosahuje v Česku až 60 procent.

„Už dva roky jednáme o zvýšení finanční podpory při studiu. Děkujeme poslancům, kteří tento pozměňovací návrh načetli. Je to první krok k tomu, aby banky mohly půjčovat studentům bez toho, aby musely kontrolovat solventnost a porušovat předpisy České národní banky,“ podpořil novou možnost na jednání školského výboru Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.

Co se týče sociálního stipendia, i jeho dopad se měl v novele zákona o vysokých školách výrazně zvětšit. Rozšíření podpory ale nakonec předkládající poslanci stáhli s tím, že by se mělo stát součástí nově připravované „superdávky“ od Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jistá ale není budoucnost ani jednoho návrhu. Jak už bylo řečeno, jsou součástí novely zákona o vysokých školách, který se ale propadl do chaosu. Původně mířená novela na doktorandy se přetočila do debaty o změnách v akreditacích, fungování vyšších odborných škol nebo financování vysokoškolských ústavů.

„Těch změn je taková spousta, že už skutečně nevím, co z toho má smysl podpořit či nepodpořit,“ vyjádřil se třeba poslanec Ivo Vondrák (nezař.) během jednání s odkazem na obrovský počet i záběr pozměňovacích návrhů.

Další účastníci jednání školského výboru mluvili o nesolventním postupu některých kolegů nebo dokonce taškařici.

Seznam Zprávy už dříve popisovaly některé návrhy, které podporuje Ministerstvo školství, ale dostalo se tak do sporu s reprezentacemi vysokých škol. A na přetřes přišla také uvažovaná výměna předsedy Národního akreditačního úřadu Roberta Plagy, který nevěří, že to není od ministra školství Mikuláš Beka (STAN) politicky, respektive osobně motivované.

Celá novela každopádně prošla jednáním výboru a čeká ji finální sněmovní hlasování ve třetím čtením. Teprve na plénu se tak ukáže, pro které návrhy se najde dostatečná podpora.