Saudská Arábie, která patří mezi lídry Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), tlačí na členské státy, aby snížily produkci. Snaží se tak udržet cenu ropy nad hodnotou 100 dolarů za barel. Pokud státy těžbu neomezí, cena barelu může klesnout ze současné hodnoty okolo 80 dolarů až k 50 dolarům, jak informoval Business Insider.

Království proto zvažuje, že by mohlo trh zaplavit dodávkami ropy a „potrestat“ tak ostatní členské státy, které ropu nadprodukují. Ačkoliv by cena ropy dočasně klesla, členy OPEC by to mohlo přimět snížit těžbu, čímž by se podařilo dosáhnout dlouhodobého cíle Saudské Arábie.

Nadměrně ropu těží například Rusko, které je součástí Organizace zemí vyvážejících ropu a jejích spojenců (OPEC+). Podle údajů agentury S&P Global Ratings Moskva v červenci vytěžila 122 000 barelů nad svou denní kvótu. Dohodnuté limity překročily i Írán a Kazachstán.

Rusko, kterému kvůli možnému omezení produkce hrozí ztráta příjmů, je na těžbě závislé mimo jiné kvůli financování války na Ukrajině. Výnosy z těžby ropy a plynu tvoří okolo 35-40 procent jeho příjmů. To zhruba odpovídá hodnotě, která představuje výdaje na obranu a bezpečnost země v souvislosti s válkou.

„Vzhledem k tomu, že Rusko již prodává svou ropu se slevou a s vyššími náklady na těžbu, může mít prostředí nízkých cen na ropných trzích dopad na jeho schopnost financovat svou agresi na Ukrajině,“ vysvětlil pro časopis IPS výzkumný pracovník London School of Economics Luke Cooper.

„Na rozdíl od Saúdské Arábie není jeho ropa levná na těžbu, takže je špatně vybaveno pro řešení podmínek nízkých cen. To vede ke krátkodobé eskalační logice ruské války na Ukrajině, která vyžaduje rychlé úspěchy na bojišti před vznikem podmínek na trhu s nízkými cenami ropy,“ dodal.

Situace se ovšem podle ředitele Bernsteinova programu pro politiku v oblasti Perského zálivu a energetiky ve Washingtonském institutu Simona Hendersona může vykmnout kontrole podobně jako v roce 2020. Tehdy se totiž Saúdům přimět Rusko omezit těžbu s cílem zajistit cenový růst nepodařilo.

Neshody ohledně snížení produkce nakonec vyústily k uvolnění dodávek v obou zemích, které testovaly hranice, jak dlouho mohou s nízkými cenami přežít.

V těchto situacích jsou podle Business Insideru klíčové devizové rezervy, které danému státu v době krize poskytnou finance v jiné měně pro vnější potřeby země. Přístup k takovým rezervám je ovšem pro Rusko problematický, jelikož kvůli západním státům, které zemi odstřihly po útoku na Ukrajinu v roce 2022, přišlo o možnost využít k devizovým rezervám západní měny.

Podle místopředsedy ruské vlády Alexandra Novaka zatím není jasné, zda by OPEC měl na prosincovém zasedání zvýšit těžbu ropy, jak Saúdská Arábie naznačuje.

A jak uvádí Henderson, protože kroky ruského prezidenta Vladmira Putina není jednoduché předvídat, zatím nelze odhadnout, zda by se prezident do cenové války se Saúdskou Arábií vůbec zapojil.

Saudská Arábie, která patří mezi lídry Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), tlačí na členské státy, aby snížily produkci. Snaží se tak udržet cenu ropy nad hodnotou 100 dolarů za barel. Pokud státy těžbu neomezí, cena barelu může klesnout ze současné hodnoty okolo 80 dolarů až k 50 dolarům, jak informoval Business Insider.

Království proto zvažuje, že by mohlo trh zaplavit dodávkami ropy a „potrestat“ tak ostatní členské státy, které ropu nadprodukují. Ačkoliv by cena ropy dočasně klesla, členy OPEC by to mohlo přimět snížit těžbu, čímž by se podařilo dosáhnout dlouhodobého cíle Saudské Arábie.

Nadměrně ropu těží například Rusko, které je součástí Organizace zemí vyvážejících ropu a jejích spojenců (OPEC+). Podle údajů agentury S&P Global Ratings Moskva v červenci vytěžila 122 000 barelů nad svou denní kvótu. Dohodnuté limity překročily i Írán a Kazachstán.

Rusko, kterému kvůli možnému omezení produkce hrozí ztráta příjmů, je na těžbě závislé mimo jiné kvůli financování války na Ukrajině. Výnosy z těžby ropy a plynu tvoří okolo 35-40 procent jeho příjmů. To zhruba odpovídá hodnotě, která představuje výdaje na obranu a bezpečnost země v souvislosti s válkou.

„Vzhledem k tomu, že Rusko již prodává svou ropu se slevou a s vyššími náklady na těžbu, může mít prostředí nízkých cen na ropných trzích dopad na jeho schopnost financovat svou agresi na Ukrajině,“ vysvětlil pro časopis IPS výzkumný pracovník London School of Economics Luke Cooper.

„Na rozdíl od Saúdské Arábie není jeho ropa levná na těžbu, takže je špatně vybaveno pro řešení podmínek nízkých cen. To vede ke krátkodobé eskalační logice ruské války na Ukrajině, která vyžaduje rychlé úspěchy na bojišti před vznikem podmínek na trhu s nízkými cenami ropy,“ dodal.

Situace se ovšem podle ředitele Bernsteinova programu pro politiku v oblasti Perského zálivu a energetiky ve Washingtonském institutu Simona Hendersona může vykmnout kontrole podobně jako v roce 2020. Tehdy se totiž Saúdům přimět Rusko omezit těžbu s cílem zajistit cenový růst nepodařilo.

Neshody ohledně snížení produkce nakonec vyústily k uvolnění dodávek v obou zemích, které testovaly hranice, jak dlouho mohou s nízkými cenami přežít.

V těchto situacích jsou podle Business Insideru klíčové devizové rezervy, které danému státu v době krize poskytnou finance v jiné měně pro vnější potřeby země. Přístup k takovým rezervám je ovšem pro Rusko problematický, jelikož kvůli západním státům, které zemi odstřihly po útoku na Ukrajinu v roce 2022, přišlo o možnost využít k devizovým rezervám západní měny.

Podle místopředsedy ruské vlády Alexandra Novaka zatím není jasné, zda by OPEC měl na prosincovém zasedání zvýšit těžbu ropy, jak Saúdská Arábie naznačuje.

A jak uvádí Henderson, protože kroky ruského prezidenta Vladmira Putina není jednoduché předvídat, zatím nelze odhadnout, zda by se prezident do cenové války se Saúdskou Arábií vůbec zapojil.