Až dosud mohly české dřevostavby vyrůst do výšky čtyř pater. Za necelý rok však tato bariéra padne. Prohlásil to generální ředitel České agentury pro standardizaci Zdeněk Veselý na konferenci věnované budoucnosti stavebnictví v rámci mezinárodního stavebního veletrhu For Arch.

„Máme zpracovanou přílohu a tato příloha by měla být do konce roku formálně projednána tak, abychom ji mohli vydat a zahrnout do soustavy českých státních norem. Máme ambici to stihnout do poloviny roku 2025. Tím bychom měli řešení pro stavby od 12 metrů. Jsme pro to, aby se tyto stavby daly realizovat,“ řekl Veselý na setkání, které pořádaly CEEC Research a Svaz podnikatelů ve stavebnictví.

„Vytváření přílohy předcházela celá řada požárních zkoušek,“ dodal.

Nová norma umožní stavět budovy s konstrukčním systémem ze dřeva až do výšky 22,5 metru, což představuje asi sedm pater. Už je také jasné, že čistá dřevostavba bude nejspíš jen do 18 metrů, pak bude potřeba materiály kombinovat.

„Od 12 metrů patrně do 18 metrů se počítá s plnou dřevostavbou, tedy jenom dřevo. Od 18 metrů do 22,5 metru bude muset být stavba kombinovaná. Už tam v určité míře bude beton,“ vysvětluje Petr Kuklík z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, který na přípravě nových norem spolupracuje.

Pro případné vyšší stavby by bylo možné použít takzvaný požárně-inženýrský přístup, tedy řešení na míru. To je však často nákladné finančně i časově. „Nad 22 metrů už to nebude tím zjednodušeným normativním přístupem,“ potvrzuje Kuklík.

Pro trh je to dobrá zpráva a limit 22,5 metru hodnotí jako poměrně velký posun.

„Je zásadní, že už jsou tyto hranice a že je shoda na výšce 22, 5 metru, což je tedy už teď oficiální. To je velký posun, o tom se dosud jen šuškalo. Pomůže to k tomu, aby se věci pohnuly, “ hodnotí Pavel Horák z Prodesi/Domesi, realizační firmy se zaměřením na dřevostavby.

Podle něj jsou zatím větší projekty předmětem zkoumání a úvah investorů. „Ta norma je důležitý signál k tomu, že ty projekty můžou vznikat. Díky tomu se bude postupně, jak budou takové dřevostavby přibývat, logicky snižovat i ekonomická náročnost,“ dodává Horák.

V zahraničí jsou výškové stavby ze dřeva velkým trendem, nejvyšší mají přes 80 metrů. Dvě třetiny z nich stojí v Evropě, zejména ve Skandinávii a Nizozemsku.

U nás dosud většímu rozvoji bránila legislativa, která neumožňovala stavby vyšší než čtyři podlaží, tedy 12 metrů. Teoreticky šlo stavět i výš, jen se celý projekt musel řešit individuálně, na míru a byl velmi drahý.

„Máme limit, který se teď posunul o kus dál,“ řekl člen představenstva Syner Group Lukáš Urban. Dodal, že dosud byly stavby vyšší než čtyři patra spíše marketingové nástroje, investoři na nich prodělávali.

Až dosud mohly české dřevostavby vyrůst do výšky čtyř pater. Za necelý rok však tato bariéra padne. Prohlásil to generální ředitel České agentury pro standardizaci Zdeněk Veselý na konferenci věnované budoucnosti stavebnictví v rámci mezinárodního stavebního veletrhu For Arch.

„Máme zpracovanou přílohu a tato příloha by měla být do konce roku formálně projednána tak, abychom ji mohli vydat a zahrnout do soustavy českých státních norem. Máme ambici to stihnout do poloviny roku 2025. Tím bychom měli řešení pro stavby od 12 metrů. Jsme pro to, aby se tyto stavby daly realizovat,“ řekl Veselý na setkání, které pořádaly CEEC Research a Svaz podnikatelů ve stavebnictví.

„Vytváření přílohy předcházela celá řada požárních zkoušek,“ dodal.

Nová norma umožní stavět budovy s konstrukčním systémem ze dřeva až do výšky 22,5 metru, což představuje asi sedm pater. Už je také jasné, že čistá dřevostavba bude nejspíš jen do 18 metrů, pak bude potřeba materiály kombinovat.

„Od 12 metrů patrně do 18 metrů se počítá s plnou dřevostavbou, tedy jenom dřevo. Od 18 metrů do 22,5 metru bude muset být stavba kombinovaná. Už tam v určité míře bude beton,“ vysvětluje Petr Kuklík z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, který na přípravě nových norem spolupracuje.

Pro případné vyšší stavby by bylo možné použít takzvaný požárně-inženýrský přístup, tedy řešení na míru. To je však často nákladné finančně i časově. „Nad 22 metrů už to nebude tím zjednodušeným normativním přístupem,“ potvrzuje Kuklík.

Pro trh je to dobrá zpráva a limit 22,5 metru hodnotí jako poměrně velký posun.

„Je zásadní, že už jsou tyto hranice a že je shoda na výšce 22, 5 metru, což je tedy už teď oficiální. To je velký posun, o tom se dosud jen šuškalo. Pomůže to k tomu, aby se věci pohnuly, “ hodnotí Pavel Horák z Prodesi/Domesi, realizační firmy se zaměřením na dřevostavby.

Podle něj jsou zatím větší projekty předmětem zkoumání a úvah investorů. „Ta norma je důležitý signál k tomu, že ty projekty můžou vznikat. Díky tomu se bude postupně, jak budou takové dřevostavby přibývat, logicky snižovat i ekonomická náročnost,“ dodává Horák.

V zahraničí jsou výškové stavby ze dřeva velkým trendem, nejvyšší mají přes 80 metrů. Dvě třetiny z nich stojí v Evropě, zejména ve Skandinávii a Nizozemsku.

U nás dosud většímu rozvoji bránila legislativa, která neumožňovala stavby vyšší než čtyři podlaží, tedy 12 metrů. Teoreticky šlo stavět i výš, jen se celý projekt musel řešit individuálně, na míru a byl velmi drahý.

„Máme limit, který se teď posunul o kus dál,“ řekl člen představenstva Syner Group Lukáš Urban. Dodal, že dosud byly stavby vyšší než čtyři patra spíše marketingové nástroje, investoři na nich prodělávali.