Česká republika rozehrála tendr století na dostavbu jaderných elektráren. Ať už zvítězí francouzská EDF, nebo korejská KHNP, bude to znamenat jediné – Česko se ještě více zapíše na mapu producentů jaderné energie.
Na té jsme již nyní – s produkcí 29 terawatthodin (TWh) jsme na 15. místě a co do populace jsme nejmenší stát v tomto žebříčku. Tomu vévodí Spojené státy s necelými 800 TWh a téměř třetinou světové produkce.
Meziročně nejvíce poskočila Čína – mezi lety 2016 až 2021 se její podíl na světové produkci energie z jádra zvýšil z deseti na 14 procent.
Amerika také disponuje nejvíce aktivními reaktory, má jich necelou stovku. Na druhém místě se umístila Francie a třetí již zmíněná Čína s 56 respektive 55 reaktory.
Současné rozdělení se však bude v dohledné době měnit. Jádro patří mezi poměrně oblíbené zdroje energie, jeho podíl na světovém energetickém mixu činí necelých 10 procent a investice do něj dlouhodobě rostou.
Trend výstavby drží zejména Čína. Ta má rozestavěných 26 reaktorů s celkovým výkonem necelých 30 tisíc megawattů. Druhá Indie je zhruba na pětinových hodnotách. Čína k tomu má naplánovanou výstavbu dalších 41 reaktorů a 158 je navržených. Velké plány mají také v Rusku a Indii. Největší země světa chce stavět 14 reaktorů, dalších 36 je navržených, nejlidnatější stát pak má tyto hodnoty 12 plánovaných a 28 navržených.
Z evropských států se do těchto srovnání dostalo pouze Polsko, které má ve fázi návrhu 26 reaktorů.
Jaderná energie patří dlouhodobě mezi ty nejbezpečnější a to i přes pozornost, kterou mají havárie jaderných elektráren, jako byla ta v Černobylu v roce 1986. Výbuch samotný tehdy zabil zhruba třicet lidí, o celkovém počtu obětí havárie se dodnes vedu debaty. Čísla oscilují mezi desítkami a tisíci.
Navzdory tomuto incidentu se vědci shodují, že pokud bychom přepočetli počet obětí na vyrobené množství energie, vyjde jádro téměř nejlépe. Do tohoto srovnání jsou započteny oběti znečištění vzduchu, nehod i lidé, kteří zemřeli v důsledku emisí a změny klimatu tím způsobené.
V hypotetické situaci osmi fiktivních měst se 150 tisíci lidmi, kdy kumulovaná spotřeba každého je 1 TWh (průměr EU) a každou by v izolovaném prostředí napájela jiná elektrárna, vypadala by po roce populace takto: Lidé žijící z uhelné energie by přišli jen kvůli výrobě elektřiny o 24,6 spoluobčanů, z ropy mírně přes 18.
V obcích, kde by se používaly vítr, jádro a soláry, by trvalo sto let, než by energie zabila prvního člověka. Konkrétně čtyři, tři a dva v tomto pořadí.