Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zveřejnil skoro dva měsíce slibovaný plán, jak si chce příští rok poradit s nedostatkem peněz na podporu solární energetiky. Provozovatelé elektráren na ni mají nárok ze zákona, v napjatém rozpočtu však pro ně zatím peníze nejsou.

Řešením mají být v první řadě individuální kontroly elektráren. Stát si touto cestou chce prověřit, jestli provozovatelé nemají z dotací nepřiměřený prospěch. Podle vlastníků elektráren si však stát touto cestou nijak nepomůže a jen zhorší pověst země před investory, jejichž peníze bude potřebovat.

Jde o největší nesrovnalost v posledním rozpočtu, podle kterého bude Fialova vláda před volbami fungovat. S ořezaným přídělem 8,5 miliardy na solární dotace už ho poslala do Sněmovny.

Návrh počítá pro příští rok s deficitem 241 miliard. Vláda usiluje o to, aby uzavřela volební období s tím, že dodržela slib a že toto číslo rok od roku stlačuje dolů. Oproti letošku má klesnout o 41 miliard, a to i poté, co vláda ještě na poslední chvíli zvedla výdaje pro příští rok o 10 miliard kvůli sanaci škod po zářijových povodních.

Rozpočtové plány ovšem nabourává několik nepříznivých okolností. Jednak se od září, kdy první verze rozpočtu vznikla, zhoršily vyhlídky růstu evropské a tím pádem i domácí ekonomiky, což by znamenalo riziko horšího výběru daní. Dále pak vláda bojuje na několika frontách s požadavky na navýšení výdajů, hlavně pokud jde o platy státních zaměstnanců.

V rozpočtu pak zůstává několik dalších nevyřešených nesrovnalostí, na které před měsícem upozornila Národní rozpočtová rada. Kromě nepokrytých solárních dotací jde o nadsazený odhad výnosů z prodeje emisních povolenek, vysoký odhad příjmů z dividend státních podniků a podceněné výdaje na důchody.

Dotace pro elektrárny jsou při hledání rozpočtových úspor častým terčem už od solárního boomu v roce 2010, kdy v Česku vyrostlo velké množství fotovoltaických elektráren v důsledku tehdejších velkorysých dotačních pravidel. Příspěvky se celou dobu financují zhruba napůl jednak ze státního rozpočtu a jedna z peněz, účtovaných rovnou do faktur spotřebitelů. Ročně šlo dohromady obvykle o zhruba 40 miliard korun.

„Neměníme pravidla, jen budeme důkladněji kontrolovat,“ uvedl k novému postupu Stanjura na společné tiskové konferenci s novým ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem za STAN poté, co postup projednala celá vláda.

Kontroly budou podle Stanjury v první řadě úkolem provozovatelů elektráren. „Budou to ty firmy dělat samy jako daňové přiznání. Ten subjekt sám to zpracuje a my to zkontrolujeme,“ přiblížil Stanjura.

Ministr financí připustil, že nově zavedený postup nemusí na ušetření více než 20 miliard stačit. Pokud to tak bude, pro rozpočet podle něj nejde o nic zásadního a vláda chybějící peníze najde v průběhu roku.

Předmětem kontroly bude takzvané vnitřní výnosové procento – jinými slovy, jak se elektrárně provoz s dotací skutečně vyplácí. Stát se při posuzování výnosnosti vrátí k dřívějším pravidlům, která pro Česko schválila i Evropská komise a která by měla být přísnější než dnes, uvedl Stanjura.

Aktuálně je povolená maximální výnosnost až 8,4 procenta, ale vláda může jít podle Stanjury dolů až na 6,3 procenta. Aby byly kontroly v souladu se zákonem, chce ještě tento týden vložit do rozjednané legislativy úpravy, které by to povolovaly.

Provozovatelé elektráren namítají, že podpora už se několikrát snižovala a hlavně že solární parky dnes často patří novým vlastníkům, kteří je koupili často na úvěr za takovou cenu, která odpovídala nastaveným pravidlům a očekávaným výnosům. Když se pravidla následně mění, podnikání přestává vycházet.

Podle předsedy Solární asociace Jana Krčmáře lze předpokládat, že se firmy budou dalšímu krácení dotací bránit arbitrážemi – mimo jiné proto, že minulá vláda už jednou stropy na výnosová procenta stanovila a tato vláda se k nim poté přihlásila, nový zásah by tedy znamenal další přepisování pravidel v průběhu hry.

„Pokud chce zavést systém ‚dostaneš podporu, pouze když ukážeš, že je vše OK‘, tak to je obrácení důkazního břemene,“ namítá dále Krčmář k záměru ministra financí. Investoři si ho prý vyloží tak, že stát chce skrze kontroly jen najít další způsob, jak ušetřit, a podle toho bude i kontroly vyhodnocovat.

„Firmy si rozmyslí, jestli v takovém prostředí chtějí dál investovat,“ varuje Krčmář. A dodává, že Česko kvůli plnění klimatických cílů bude další privátní peníze do rozvoje zelených zdrojů potřebovat. Opakovanou změnou pravidel ale investory odradí, zvlášť pokud by mělo jít o ty firmy, které už v Česku v solárním byznysu peníze mají.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zveřejnil skoro dva měsíce slibovaný plán, jak si chce příští rok poradit s nedostatkem peněz na podporu solární energetiky. Provozovatelé elektráren na ni mají nárok ze zákona, v napjatém rozpočtu však pro ně zatím peníze nejsou.

Řešením mají být v první řadě individuální kontroly elektráren. Stát si touto cestou chce prověřit, jestli provozovatelé nemají z dotací nepřiměřený prospěch. Podle vlastníků elektráren si však stát touto cestou nijak nepomůže a jen zhorší pověst země před investory, jejichž peníze bude potřebovat.

Jde o největší nesrovnalost v posledním rozpočtu, podle kterého bude Fialova vláda před volbami fungovat. S ořezaným přídělem 8,5 miliardy na solární dotace už ho poslala do Sněmovny.

Návrh počítá pro příští rok s deficitem 241 miliard. Vláda usiluje o to, aby uzavřela volební období s tím, že dodržela slib a že toto číslo rok od roku stlačuje dolů. Oproti letošku má klesnout o 41 miliard, a to i poté, co vláda ještě na poslední chvíli zvedla výdaje pro příští rok o 10 miliard kvůli sanaci škod po zářijových povodních.

Rozpočtové plány ovšem nabourává několik nepříznivých okolností. Jednak se od září, kdy první verze rozpočtu vznikla, zhoršily vyhlídky růstu evropské a tím pádem i domácí ekonomiky, což by znamenalo riziko horšího výběru daní. Dále pak vláda bojuje na několika frontách s požadavky na navýšení výdajů, hlavně pokud jde o platy státních zaměstnanců.

V rozpočtu pak zůstává několik dalších nevyřešených nesrovnalostí, na které před měsícem upozornila Národní rozpočtová rada. Kromě nepokrytých solárních dotací jde o nadsazený odhad výnosů z prodeje emisních povolenek, vysoký odhad příjmů z dividend státních podniků a podceněné výdaje na důchody.

Dotace pro elektrárny jsou při hledání rozpočtových úspor častým terčem už od solárního boomu v roce 2010, kdy v Česku vyrostlo velké množství fotovoltaických elektráren v důsledku tehdejších velkorysých dotačních pravidel. Příspěvky se celou dobu financují zhruba napůl jednak ze státního rozpočtu a jedna z peněz, účtovaných rovnou do faktur spotřebitelů. Ročně šlo dohromady obvykle o zhruba 40 miliard korun.

„Neměníme pravidla, jen budeme důkladněji kontrolovat,“ uvedl k novému postupu Stanjura na společné tiskové konferenci s novým ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem za STAN poté, co postup projednala celá vláda.

Kontroly budou podle Stanjury v první řadě úkolem provozovatelů elektráren. „Budou to ty firmy dělat samy jako daňové přiznání. Ten subjekt sám to zpracuje a my to zkontrolujeme,“ přiblížil Stanjura.

Ministr financí připustil, že nově zavedený postup nemusí na ušetření více než 20 miliard stačit. Pokud to tak bude, pro rozpočet podle něj nejde o nic zásadního a vláda chybějící peníze najde v průběhu roku.

Předmětem kontroly bude takzvané vnitřní výnosové procento – jinými slovy, jak se elektrárně provoz s dotací skutečně vyplácí. Stát se při posuzování výnosnosti vrátí k dřívějším pravidlům, která pro Česko schválila i Evropská komise a která by měla být přísnější než dnes, uvedl Stanjura.

Aktuálně je povolená maximální výnosnost až 8,4 procenta, ale vláda může jít podle Stanjury dolů až na 6,3 procenta. Aby byly kontroly v souladu se zákonem, chce ještě tento týden vložit do rozjednané legislativy úpravy, které by to povolovaly.

Provozovatelé elektráren namítají, že podpora už se několikrát snižovala a hlavně že solární parky dnes často patří novým vlastníkům, kteří je koupili často na úvěr za takovou cenu, která odpovídala nastaveným pravidlům a očekávaným výnosům. Když se pravidla následně mění, podnikání přestává vycházet.

Podle předsedy Solární asociace Jana Krčmáře lze předpokládat, že se firmy budou dalšímu krácení dotací bránit arbitrážemi – mimo jiné proto, že minulá vláda už jednou stropy na výnosová procenta stanovila a tato vláda se k nim poté přihlásila, nový zásah by tedy znamenal další přepisování pravidel v průběhu hry.

„Pokud chce zavést systém ‚dostaneš podporu, pouze když ukážeš, že je vše OK‘, tak to je obrácení důkazního břemene,“ namítá dále Krčmář k záměru ministra financí. Investoři si ho prý vyloží tak, že stát chce skrze kontroly jen najít další způsob, jak ušetřit, a podle toho bude i kontroly vyhodnocovat.

„Firmy si rozmyslí, jestli v takovém prostředí chtějí dál investovat,“ varuje Krčmář. A dodává, že Česko kvůli plnění klimatických cílů bude další privátní peníze do rozvoje zelených zdrojů potřebovat. Opakovanou změnou pravidel ale investory odradí, zvlášť pokud by mělo jít o ty firmy, které už v Česku v solárním byznysu peníze mají.