V létě vstoupila Direct pojišťovna na polský trh, kde bude obsluhovat 400 tisíc klientů. „Polsko má obrovskou dynamiku a jako země má hodně sebevědomí. Je to složitý trh, je to ale trh, na kterém se podle mě fungovat musí,“ říká Pavel Řehák, zakladatel VIGO Investments, která finančně stojí za skupinou Direct. Tam spadá vedle Direct pojišťovny i Direct Auto či Fidoo.

Řehák, který je mimo jiné i „mužem s matematickým model“, který přiměl vládu Andreje Babiše na jaře 2020 ke covidové akci, srovnává v rozhovoru pro SZ Byznys polský trh s českým.

Na polském trhu si mnoho firem vylámalo zuby….

Přesně tak. Ale zároveň je to trh, který, pokud chcete fungovat ve střední Evropě, zkrátka nemůžete ignorovat. V podstatě musíte najít cestu, jak v něm fungovat a přinášet klientům hodnotu které věříte. Pokud myslíme svou středoevropskou přítomnost vážně, nemůžeme hrát bez Polska a musíme tam být v rozumné škále, tedy nejenom v pojišťovnictví.

Musím říct, že první zkušenosti – jsme tam samozřejmě teprve krátce- jsou velmi pozitivní. Jak z pohledu lidí a týmu, tak ze vztahu s distribučními partnery, dalšími partnery na trhu, nebo regulátorem.

A že to nebude jednoduchá cesta? Kdyby to bylo jednoduché, dělá to každý. My se na to těšíme i protože vidíme, že na trhu, ať už v automotive, nebo pojišťovnictví jsou nešvary, které se pro klienty dají vylepšit.

Má si Česko v něčem vzít z Polska příklad? Už delší dobu tu mluvíme o tom, že stojíme na křižovatce a hledáme způsob, jak Česko nastartovat.

Když se na Polsko dívám jako investor, má v mé optice hned několik plusů. Je jasně ukotvené v euroatlantickým prostoru což znamená stabilní politiku. I když je tam velká polarizace společnosti, nemáte diskusi o tom, kam ta země patří. To je první věc a  z pohledu dlouhodobé perspektivy velice důležitá.

Další je jednoduchost některých schvalovacích procesů – například u stavebního řízení a podobně. Je to obrovský rozdíl proti tomu, co zažíváme v Česku. Když například přemýšlíme o stavbě Direct Autoparku, což je relativně velký realitní komplex s dvěma tisíci aut, české stavební řízení takovou stavbu v podstatě diskriminuje. Rozhoduje o tom, že v Česku nic takového nemůžeme postavit a musíme tu hledat pronájmy. Kdybychom totiž měli čekat, než to postavíme, pět až šest let neuděláme nic.

V Polsku je to úplně jiný příběh. To ovlivňuje i způsob, jak tam expandovat a to ani nemluvím o případné expanzi do jiných odvětví – ať už to jsou energie, udržitelné technologie a tak dál. Ta země má obrovský švih a obrovské sebevědomí. Má poměrně jasnou vizi toho, jakou roli chce hrát ve střední Evropě a ten potenciál je gigantický.

Z pohledu investora výrazně větší než v Česku?

Česko mi přijde, jako by se samo brzdilo. Jako by si nepotřebovalo v klidu a s normálním sebevědomím říct: Chci být vítězem v těchto odvětvích a prostě a jednoduše to udělat.

Češi mají obrovskou výhodu v tom, že jsou kreativní. Máme tu šikovné lidi, kteří dokáží vymyslet světové věci, ale je potřeba si skutečně říct, v čem chceme vyhrát a potom to udělat.

Myslím, že máme takový nešvar, že hodně mluvíme o tom, jak věci nejdou, ale málo se u nás ty věci dějí.

Že už delší dobu hledáme cestu z té křižovatky?

Že přešlapujeme… Nevím, jestli je to dané politikou, nebo obecnou atmosférou v zemi. My se se to snažíme – a tady vnímám i roli nás, Directu – posunout. Proto třeba otevíráme fond pro podporu českého podnikání, pro české investory, kteří chtějí říct, že to jde. Nebojme se, pojďme do toho šlapat, my přece umíme udělat hezké firmy, které působí nejenom v Česku, ale i ve střední Evropě.

Pojďme postavit další Bati a Škodovky. Zkrátka firmy, které to před válkou prorazily úplně v pohodě. Stále tu máme stejně šikovné lidi, jen jim pojďme dát křídla. Nebo spíš, jim pojďme dát prostor – křídla už mají – potřebují prostor aby mohli lítat. Aby to nebylo složité, aby do toho zbytečně nezasahovala byrokracie, aby to nebylo přeregulované. Abychom mohli úplně normálně se selským rozumem podnikat a dodávat to, co dává smysl.

Tomu celému možná nepomáhá ani kapitálový trh, který u nás není nejsilnější?

Nepomáhá, ale upřímně třeba já na příběhu Directu vůbec nezažívám to, že, že tu byl nedostatek peněz. Když máte dobrý nápad a dobrý tým, který to dodá, peníze se vždycky najdou. Ať už si je vytvoříte sami, nebo najdete banku, zkombinujete s venture kapitálem.. To je jedno, ale peněz je tady dost. Navíc pro projekty „Early stage“ není kapitálový trh podstatný. A když už se dostanete do větší fáze, tak holt nepůjdete na burzu v Praze a půjdete na burzu někde jinde, kde to dává smysl z evropského pohledu.

Tedy ano, pomohlo by to, ale není to něco co nás může zastavit. Máme tady dalších X problémů, které by nás mohli zastavit, na které bychom se mohli vymlouvat, ale já nevidím důvod. Problémy jsou od toho, aby se řešily. Já nevidím brzdu, která by nás mohla zastavit, pokud jí to nedovolíme.

V létě vstoupila Direct pojišťovna na polský trh, kde bude obsluhovat 400 tisíc klientů. „Polsko má obrovskou dynamiku a jako země má hodně sebevědomí. Je to složitý trh, je to ale trh, na kterém se podle mě fungovat musí,“ říká Pavel Řehák, zakladatel VIGO Investments, která finančně stojí za skupinou Direct. Tam spadá vedle Direct pojišťovny i Direct Auto či Fidoo.

Řehák, který je mimo jiné i „mužem s matematickým model“, který přiměl vládu Andreje Babiše na jaře 2020 ke covidové akci, srovnává v rozhovoru pro SZ Byznys polský trh s českým.

Na polském trhu si mnoho firem vylámalo zuby….

Přesně tak. Ale zároveň je to trh, který, pokud chcete fungovat ve střední Evropě, zkrátka nemůžete ignorovat. V podstatě musíte najít cestu, jak v něm fungovat a přinášet klientům hodnotu které věříte. Pokud myslíme svou středoevropskou přítomnost vážně, nemůžeme hrát bez Polska a musíme tam být v rozumné škále, tedy nejenom v pojišťovnictví.

Musím říct, že první zkušenosti – jsme tam samozřejmě teprve krátce- jsou velmi pozitivní. Jak z pohledu lidí a týmu, tak ze vztahu s distribučními partnery, dalšími partnery na trhu, nebo regulátorem.

A že to nebude jednoduchá cesta? Kdyby to bylo jednoduché, dělá to každý. My se na to těšíme i protože vidíme, že na trhu, ať už v automotive, nebo pojišťovnictví jsou nešvary, které se pro klienty dají vylepšit.

Má si Česko v něčem vzít z Polska příklad? Už delší dobu tu mluvíme o tom, že stojíme na křižovatce a hledáme způsob, jak Česko nastartovat.

Když se na Polsko dívám jako investor, má v mé optice hned několik plusů. Je jasně ukotvené v euroatlantickým prostoru což znamená stabilní politiku. I když je tam velká polarizace společnosti, nemáte diskusi o tom, kam ta země patří. To je první věc a  z pohledu dlouhodobé perspektivy velice důležitá.

Další je jednoduchost některých schvalovacích procesů – například u stavebního řízení a podobně. Je to obrovský rozdíl proti tomu, co zažíváme v Česku. Když například přemýšlíme o stavbě Direct Autoparku, což je relativně velký realitní komplex s dvěma tisíci aut, české stavební řízení takovou stavbu v podstatě diskriminuje. Rozhoduje o tom, že v Česku nic takového nemůžeme postavit a musíme tu hledat pronájmy. Kdybychom totiž měli čekat, než to postavíme, pět až šest let neuděláme nic.

V Polsku je to úplně jiný příběh. To ovlivňuje i způsob, jak tam expandovat a to ani nemluvím o případné expanzi do jiných odvětví – ať už to jsou energie, udržitelné technologie a tak dál. Ta země má obrovský švih a obrovské sebevědomí. Má poměrně jasnou vizi toho, jakou roli chce hrát ve střední Evropě a ten potenciál je gigantický.

Z pohledu investora výrazně větší než v Česku?

Česko mi přijde, jako by se samo brzdilo. Jako by si nepotřebovalo v klidu a s normálním sebevědomím říct: Chci být vítězem v těchto odvětvích a prostě a jednoduše to udělat.

Češi mají obrovskou výhodu v tom, že jsou kreativní. Máme tu šikovné lidi, kteří dokáží vymyslet světové věci, ale je potřeba si skutečně říct, v čem chceme vyhrát a potom to udělat.

Myslím, že máme takový nešvar, že hodně mluvíme o tom, jak věci nejdou, ale málo se u nás ty věci dějí.

Že už delší dobu hledáme cestu z té křižovatky?

Že přešlapujeme… Nevím, jestli je to dané politikou, nebo obecnou atmosférou v zemi. My se se to snažíme – a tady vnímám i roli nás, Directu – posunout. Proto třeba otevíráme fond pro podporu českého podnikání, pro české investory, kteří chtějí říct, že to jde. Nebojme se, pojďme do toho šlapat, my přece umíme udělat hezké firmy, které působí nejenom v Česku, ale i ve střední Evropě.

Pojďme postavit další Bati a Škodovky. Zkrátka firmy, které to před válkou prorazily úplně v pohodě. Stále tu máme stejně šikovné lidi, jen jim pojďme dát křídla. Nebo spíš, jim pojďme dát prostor – křídla už mají – potřebují prostor aby mohli lítat. Aby to nebylo složité, aby do toho zbytečně nezasahovala byrokracie, aby to nebylo přeregulované. Abychom mohli úplně normálně se selským rozumem podnikat a dodávat to, co dává smysl.

Tomu celému možná nepomáhá ani kapitálový trh, který u nás není nejsilnější?

Nepomáhá, ale upřímně třeba já na příběhu Directu vůbec nezažívám to, že, že tu byl nedostatek peněz. Když máte dobrý nápad a dobrý tým, který to dodá, peníze se vždycky najdou. Ať už si je vytvoříte sami, nebo najdete banku, zkombinujete s venture kapitálem.. To je jedno, ale peněz je tady dost. Navíc pro projekty „Early stage“ není kapitálový trh podstatný. A když už se dostanete do větší fáze, tak holt nepůjdete na burzu v Praze a půjdete na burzu někde jinde, kde to dává smysl z evropského pohledu.

Tedy ano, pomohlo by to, ale není to něco co nás může zastavit. Máme tady dalších X problémů, které by nás mohli zastavit, na které bychom se mohli vymlouvat, ale já nevidím důvod. Problémy jsou od toho, aby se řešily. Já nevidím brzdu, která by nás mohla zastavit, pokud jí to nedovolíme.